Ustanovení zřízení obecních v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, pokud se týkají obecních zřízenců, doplňují a mění se takto:

Obecní zastupitelstvo se usnáší, které služby ve správě obecní a podniků obecních mají býti konány zřízenci trvale ustanovenými a jakých zvláštních způsobilostí jest pro jednotlivá místa zřízenecká třeba.

Neučiní-li tak obecní zastupitelstvo do tří měsíců od dne, kdy byl tento zákon vyhlášen, rozhodne o tom s konečnou platností nadřízený samosprávný úřad.

Obdobně rozhodne nadřízený samosprávný úřad, jestliže vzniknou nové obory služby, vyžadující ustanovení trvalých zřízenců.

Zřízencem podle tohoto zákona jest ten, kdo jest u obce plně a trvale zaměstnán, tak že jeho služba jest jeho stálým a výhradným povoláním a služební požitky z ní tvoří převážnou většinu veškerých jeho příjmů, které musí konati po celou v jeho oboru platnou pracovní dobu. Není-li možno takového zřízence obecního v jednom oboru dostatečně zaměstnávati, může mu obecní zastupitelstvo přikázati ještě jiné jeho schopnostem odpovídající práce, aby výkon zřízencův odpovídal pojmu plně a trvale zaměstnaného.

Trvalým zřízencem obecním může býti platně ustanoven toliko:

Zřízencem podle tohoto zákona nemůže však býti ustanoven:

Zřízence volí po provedeném veřejném konkursu obecní zastupitelstvo prozatímně na jeden rok.

Hlasování o ustanovení zřízence nesmí se zúčastniti ten člen obecního zastupitelstva, který je z jednání a hlasování vyloučen podle § 5 novely k obecnímu zřízení (zákon ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n.).

Prozatímní ustanovení zřízence nesmí trvati déle jednoho roku. Pokud ustanovení zřízence není trvalým, může býti zřízenec usnesením obecního zastupitelstva propuštěn, a to, nebylo-li při přijetí jeho smluveno jinak, po šestinedělní výpovědi. Výpověď může býti dána nejdéle do ukončení roku prozatímního.

Trvale ustanovenému zřízenci doručí se listina o jmenování, obsahující ustanovení o tom, pro který obor služby byl zřízenec jmenován, jaké mu náležejí služební příjmy a jaký má nárok na jejich zvýšení, jaký má nárok na výslužné a jaké požitky zaopatřovací jsou zabezpečeny po jeho úmrtí jeho manželce a dítkám. Zároveň budiž mu vydán obecním zastupitelstvem usnesený služební řád, kterým vytčeny jsou všeobecné povinnosti, vyplývající z poměru služebního, jakož i práce služební, jež náleží zřízenci vykonávati.

Pro zvláštní úkony jednotlivých zřízenců může obecní zastupitelstvo vydati zvláštní služební předpisy.

Dříve, než zřízenec trvale ustanovený nastoupí službu, složí do rukou obecního starosty neb jeho náměstka slib, kterým slíbí, že bude přesně plniti povinnosti služební. O vykonaném slibu sepíše se protokol.

Trvale ustanovený zřízenec může býti propuštěn usnesením obecního zastupitelstva toliko na základě provedeného disciplinárního řízení podle obdoby služební pragmatiky pro státní zřízence, o čemž bližší ustanovení budou vydána zvláštním vládním nařízením.

Povinná doba služební stanoví se zásadně 40 lety.

Nárok na výslužné nabývá zřízenec trvale ustanovený nepřetržitou službou u téže obce nejméně desetiletou, prokáže-li, že stal se bez vlastního zavinění k další službě neschopným. Průkazu toho netřeba u zřízence, který - maje již nárok na výslužné - dosáhl 60 let věku.

Prozatímní služební rok započítává se do pense.

Stane-li se zřízenec, který již alespoň pět let, ale méně než deset let službu vykonával, bez vlastního zavinění pro nemoc, poranění neb jinou pohromu, kterou utrpěl při zastávání své služby, neschopným k dalšímu vykonávání služby, budiž s ním naloženo tak, jako by již plných deset let byl sloužil.

Požívá-li zřízenec v takovém případě důchodu úrazového, započítá se tento do zaopatřovacích požitků, jimiž by obec byl povinna.

Nároku na výslužné pozbude:

Není-li jiného ustanovení, může se zřízenec vzdáti své služby teprve po šestinedělní výpovědi.

Trvalé i dočasné výslužné vyměřuje se zřízencům tím způsobem, že za prvních deset let ve službě ztrávených připadá jim kvota 40 % platu ročního, který ve službě činné posléze brali i s příbytečným, nepočítajíc do toho drahotní přídavky a jakékoliv příjmy vedlejší. U těch, již mají naturální byt, započítává se příbytečné, na něž by měli nárok.

Každým dalším rokem služebním kvota tato vzrůstá a to o 2 % jejich celkového služného (bez drahotních a jiných přídavků), nejvýše však na 100 % posledních zřízencových požitků do pense vpočítatelných.

Byl-li zřízenec dočasně dán na odpočinek a vstoupí-li pak opět do služby a odejde později na trvalý odpočinek, počítají se při vyměření definitivního výslužného toliko léta, která v činné službě ztrávil, a nikoliv doba, po kterou byl na dočasném odpočinku.

Vdově po zřízenci přísluší plat vdovský, když:

Plat vdovský nepřísluší vdově, která v čase, kdy zřízenec zemřel, byla z vlastního provinění již soudně rozvedena.

Nároky vdov rozloučených upravuje zvláštní zákon.

Vdovský plat vyměřuje se podle služebních požitků, které by pro vyměření výslužného manželova byly počítatelny tím způsobem, že vdově náleží jako plat vdovský 40 % z platu manželova včetně do 3000 korun, a z toho co nad to bral, 15 %.

Plat vdovský vyplácí se měsíčně předem.

Vdovský plat přestává, jakmile se vdova provdá.

Každému zůstalému manželskému dítěti zřízence, který měl právo na výslužné, neb již byl ve výslužbě, přísluší po smrti otcově příspěvek na vychování.

Příspěvek tento přísluší dítěti, pokud nedovrší 20. rok věku svého, pomine však, nastalo-li dříve zaopatření. V případech zvláště ohledů hodných může obecní výbor povoliti příspěvky výchovné do 24 roků.

V obcích přes 5000 obyvatel náleží dítěti příspěvek výchovný do dokonaného 24. roku, navštěvuje-li vysoké školy.

Příspěvek na vychování jednoho dítěte vyměřuje se sumou, rovnající se jedné pětině vdovského platu, který náleží jeho ovdovělé matce, anebo který by jí podle § 17 tohoto zákona náležel, nikdy však nemá příspěvek na vychování dohromady převyšovati výměru vdovského platu, a to ani tehdy, když pozůstalé děti pocházejí z několika manželstev.

Není-li matka na živu, neb byl-li její plat vdovský zastaven, buďtež příspěvky na vychování zvýšeny, zvýšení však nemá přesahovati 50 procent příspěvku prvotního.

Zůstalé vdově nebo dítkám po zřízenci, nechť zemřel v činné službě nebo ve výslužbě, přísluší na zapravení útrat nemoci a pohřbu čtvrtletní úmrtné, rovnající se 25 % ročního platu nebožtíkova, do výslužného vpočitatelného, nebo výslužného, jež měl.

Všichni zřízenci, kteří mají nárok na výslužné, jsou povinni, dokud jsou v činné službě, platiti do pensijního fondu obecního, po případě, dokud fond takový zřízen není, do fondu obecního roční příspěvek 3 % svého platu, vpočítatelného do výslužného.

Příspěvek tento sráží se v měsíčních lhůtách ze služného, počínajíc od měsíce následujícího po tom, kdy tento zákon nabude platnosti.

Zřízenec, který byl podle § 10 tohoto zákona propuštěn, má nárok na vrácení bezúročné sumy 3 % příspěvku, jež sám zaplatil.

Pensionovaní zřízenci a jejich pozůstalí neztrácejí nároků na zaopatřovací požitky odsouzením pro jakýkoliv trestný čin.

Spory o příjmy služební a výslužné zřízence, o zaopatřovací požitky vdov a sirotků, jakož i ostatní spory, vzešlé ze služebních poměrů rozhodují se pořadem soudním.

Zřízenci, kteří byli ustanoveni dříve, než tento zákona nabyl platnosti, zůstanou - jsou-li státními občany republiky Československé - i na dále ve svém dosavadním služebním postavení.

V každém případě přísluší jim však do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona právo vysloviti se, má-li pro budoucnost jejich služební poměr býti posuzován na dále podle ustanovení tohoto zákona či nic, jinak platí jejich dosavadní smlouva.

Zřízenci, který se podrobí ustanovením tohoto zákona, započítají se léta ztrávená v dosavadní službě.

Nehledě k tomu zůstávají zvláštní výhody, přiznané takovýmto zřízencům jich služební smlouvou, na dále v platnosti.

Pokud zřízenci ti nebyli již dříve ustanoveni definitivně, náleží obecnímu zastupitelstvu učiniti opatření, aby prozatímní ustanovení jich netrvalo déle, nežli po dobu jednoho roku ode dne, kdy zákon tento nabyl účinnosti, ačli podle dřívější úmluvy nenabývají nároků na ustanovení trvalé již dříve.

Zákon tento platí obdobně pro trvale ustanovené zřízence obcí školních, osad i pro zřízence trvale ustanovené několika obcemi společně.

Je-li někdo trvalým zřízencem několika obcí, má nárok z tohoto zákona pro něho plynoucí přímo vůči jednotlivým obcím podle poměrů, jak mají zúčastněné obce stanoveny příspěvky na úhradu nákladů, spojených s jeho služebním poměrem společného zřízence.