Do zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům, vsunuje se jako § 30a) toto ustanovení:
Na Slovensku vztahuje se tento zákon i na pozemky uvedené v § § 1 a 3 uh. zák. čl. XXV. z roku 1896, nehledíc k tomu, zda jsou státem zabrány čili nic a zda poměr želiarský vznikl teprve po 1. lednu 1848 anebo po tomto dnu byl smlouvou změněn v dočasný nebo vypověditelný poměr služební, námezdní nebo pachtovní.
Vlastníku takového pozemku, pokud se jedná o majetek státem zabraný nebo majetek státní, přísluší jen 1/3 náhrady, jinak jen polovice náhrady, stanovené podle §u 8 tohoto zákona. Prokáže-li vlastník, že by podle § § 3 až 8 uh. zák. čl. XXV. z roku 1896 příslušela náhrada vyšší, budiž mu přiřčena tato vyšší náhrada, nikdy však více než plná náhrada vyměřovaná podle §u 8 tohoto zákona. Ohlásí-li však želiar včas (§ § 12 a 14) své požadovací právo, budiž postupováno podle tohoto zákona. Ustanovením tohoto paragrafu zůstává uh. zák. čl. XXV. z roku 1896 nedotčen.
