Dávka uhelná dle §u 32 zák. (dávka z těžby uhlí) zapravuje se zpravidla najednou za veškeré, v jednom kalendářním měsíci provedené poplatné úkony a je splatna do konce příštího měsíce.

Dávku lze zapravovati některým z těchto způsobů:

Berní úřad potvrdí na předložených přihláškách příjem dávky, jednu přihlášku si ponechá, druhou vrátí straně jako platební stvrzenku a třetí předá dozorčímu úřadu (§ 22).

Ministerstvo financí může k žádosti podnikatelově nebo v zájmu úředním určiti i jiné státní pokladny dotyčného obvodu k přijímání dávky.

Podnikatel dolu jest povinen konati denní zápis o veškerých úkonech, podléhajících uhelné dávce, t. j. o jednotlivých případech vypravení uhlí z dolu a použití jeho uvnitř důlního podniku k účelům jiným než v §u 34 zák. uvedeným.

Zápisy tyto konají se dvojmo dle vzorců č․ 1 pro každý důl a to zvláště: A. pro vagonovou dopravu (odděleně dle podacích stanic), B. pro drobný prodej, C. pro vývoz (oddělené dle jednotlivých států, pro které uhlí jest určeno) a D. pro spotřebu uvnitř dolů, pokud podléhá dávce.

V zápisech těchto vyznačí se každý jednotlivý odbyt uhlí nejpozději následujícího všedního dne.

Po uplynutí dotyčného měsíce uzavře podnikatel jednotlivé kolony zápisů a odevzdá jeden stejnopis během osmi dnů dozorčímu úřadu (§ 22) a druhý stejnopis uschová na dole.

Současně se zapravením dávky, tedy ve lhůtě pro splatnost dávky předepsané, jest podnikatel dolu dále povinen odevzdati dozorčími úřadu (§ 22) měsíční účet dle vzorce č. 2., obsahující odděleně dle důlních podniků úhrn jednotlivých položek denního zápisu (§ 2) dle tohoto rozdělení:

Finanční úřad I. stol. může, vyžádav si schválení ministerstva financí, naříditi, aby podnikatel složil zálohu za dávku ve výši vypadající průměrně na jeden měsíc.

Místo složení zálohy může podnikatel voliti denní zapravování dávky buď u berního úřadu nebo složními lístky poštovního šekového úřadu znějícími na finanční zemský úřad; v případě denního zapravování dávky nutno též denně odevzdávati zápisy předepsané v §u 2, kdežto měsíční účet odpadá.

Rozhodnutí, zdali se má dávka zapravovati z uhlí určeného k dalšímu zpracování na dole nebo z vyrobeného paliva, přísluší ministerstvu financí; toto může vyšetření provésti pomocí příslušného revírního úřadu případně s přibráním znalců.

Podnikatel dolu jest povinen učiniti finančnímu úřadu I. stol. příslušný odůvodněný návrh a zapravovati daň dle svého návrhu, pokud ministerstvo financí nerozhodne jinak.

Zapravuje-li se dávka z briket, bulet, koksu nebo kaumacitu nebo jiného paliva vyrobeného na dole, nepodléhá dávce po rozumu §u 34, č. 1., zák. a §u 7 tohoto nařízení též ono uhlí, kterého bylo použito k pohonu strojů sloužících k výrobě tohoto paliva.

O uhlí, potřebném k dobývání, třídění a nakládání uhlí je podnikatel dolu povinen konati denně zápisy, z nichž musí býti zřejmy množství uhlí a způsob upotřebení.

K uhlí, za tímto účelem osvobozenému, počítá se uhlí potřebné k pohonu strojů sloužících k dobývání, třídění a nakládání uhlí, k pohonu vlastních posunovacích lokomotiv, pro dílny (§ 131 horního zákona) a k vytápění provozních budov.

Upotřebí-li se energie, která byla pomocí uhlí do dávky osvobozeného vyrobena, též k účelům jiným, na které se osvobození od dávky nevztahuje, platí osvobození od dávky pouze pro onu část uhelného množství, kterého jest zapotřebí k účelům od dávky osvobozeným.

V daném případě jest podnikatel, nechce-li z veškeré spotřeby uhlí dávku zapravovati, povinen, by učinil o tom předběžné oznámení u finančního úřadu I. stol. a podal zároveň odůvodněný návrh na rozdělení spotřeby dávce podléhající a spotřeby od dávky osvobozené. Dá-li se spotřeba obojího druhu zjistiti způsobem automatickým, na př. při spotřebě elektrického proudu dle počtu vykázaných KW, béře se tento způsob za základ pro zmíněné rozdělení.

Finanční úřad I. stolice je oprávněn, by dal dříve, než ve věci rozhodne, provésti na útraty podnikatelovy šetření dle obdoby § 5.

Osvobození od dávky platí, neustanoví-li finanční úřad jinak, teprv ode dne rozhodnutí tohoto úřadu; finanční úřad je oprávněn osvobození zamítnouti, nelze-li rozdělení spotřeby spolehlivě vyšetřiti a nepřistoupí-li podnikatel v tomto případě na poměrné rozdělení dle návrhu finančního úřadu.

Osvobození uhlí t. zv. deputátního od dávky platí nejen pro zřízence a osazenstvo dolu, pokud jsou v důlním podniku činní, ale i pro členy správy dolu včetně majitele dolu, pokud jsou osobně a trvale v důlním podniku zaměstnáni.

Podnikatel dolu jest povinen oznámiti roční kontingenty jednotlivých oprávněných osob, v jichž rámci osoby ty mohou uhlí bez dávky odebírati. O těchto kontingentech a postupu jich vyčerpání musí podnikatel dolu udržovati přesný přehled; finanční úřad I. stol. jest oprávněn žádati přezkoumání jednotlivých kontingentů a upraviti je v dohodě s příslušným revírním úřadem.

Každé jednotlivé množství deputátního uhlí z dolu vypravené musí býti kryto stvrzenkou vydanou dle obdoby §u 30 prov. nařízení, avšak ze zvláštní knihy.

Náhradní dávka vybírá se až na další ve výši, stanovené pro dodatečnou dávku ze zásob v § 38 zákona.

Odbavení uhlí, které bylo předem nebo dodatečně určeno k provezení územím státním neb k navrácení do ciziny, řídí se dle celních předpisů platných pro zboží hromadné bez celní uzávěrky.

Bylo-li uhlí určené k průvozu předáno uvnitř celního území k spotřebě v tuzemsku, jest příslušný železniční úřad (nebo plavební podnik) povinen oznámiti to místnímu dozorčímu úřadu (§ 22), spolu s označením osoby, které uhlí bylo vydáno a která jest povinna zapraviti dávku.

Nevydá-li se z uhlí, které z ciziny sebou vezou lokomotivy a parní lodi pro hon vlastní, část jeho v tuzemsku pro jiný účel, není zapotřebí, množství uhlí sebou vezeného hlásiti; u lokomotiv vztahuje se na osvobození od dávky i na uhlí, naložené na připojeném tendru, a i na případ, když lokomotiva vytápí vozy vlastního vlaku.

Veze-li loď uhlí též pro jiný účel než pro vlastní pohon, musí být uhlí, které jest k pohonu tomuto určeno a pro které se činí návrh na osvobození od dávky, znatelně od ostatního uhlí odděleno; celnímu úřadu musí být obojí množství přesně ohlášeno.

Osvobození platí jen vůči lokomotivám a lodím ze států, které poskytují dopravním podnikům tuzemským stejnou výhodu.

Z uhlí z ciziny dovezeného zapravuje se náhradní dávka u celního úřadu stejným způsobem jako clo na základě písemného ohlášení, jež obsahovati má údaje, v §u 2 prov. nařízení předepsané.

V pohraničním styku při množství do 20 q není písemného ohlášení zapotřebí; celní úřad uvede v příslušné stvrzence údaje k ohlášení potřebné dle ústního sdělení strany nebo dle výsledku úředního šetření.

Kdo má 1. května 1920 v jednotlivém podniku (kromě důlního podniku) nebo v jednotlivé domácnosti zásoby uhlí v množství větším než 100 q, je povinen ohlásiti tyto zásoby nejdéle 3. května 1920 písemně a dvojmo u příslušného dozorčího úřadu (§ 22) s udáním svého jméně a bydliště, dále množství a druhu uhlí, vypadající dodatečné dávky a místa, kde jest uhlí složeno.

Dozorčí úřad opatří oba stejnopisy svým stvrzením, jeden stejnopis vrátí straně na doklad učiněného hlášení a druhý stejnopis si ponechá jako doklad pro úřední šetření.

Velikost zásoby odhaduje se přibližně dle došlých zásilek uhlí a jeho spotřeby.

Stejným způsobem, jaký jest stanoven v §u 14, jest povinen učiniti přihlášku a zapraviti dodatečně dávku, kdo 1. května 1920 a později obdrží uhlí, které bylo vypraveno z dolu před 1. květnem 1920.

Dodatečná dávka se zapravuje buď podle §u 1, č. 1., tohoto nařízení u příslušného berního úřadu, při čemž nutno vedle ohlášení předepsaného v §u 14, podati ještě u tohoto úřadu trojmo přihlášku ku zapravení daně, nebo složním lístkem (červeným) poštovního šekového úřadu na účet finančního zemského úřadu, při čemž dlužno na rubu složního lístku vyznačiti, z čeho se dávka zapravuje.

Správy drah zapraví dodatečnou dávku přímo u ústřední státní pokladny způsobem, stanoveným v §u 1., č. 2., tohoto nařízení; přednostové staničních a jiných železničních úřadů, u kterých se uhlí nachází, musí však učiniti přihlášku dle ustanovení §§ 14 a 15.

Uhlí cizozemské, kromě německého, podléhá bezvýhradně dodatečné dávce.

U uhlí původu německého budiž zjištěn spolehlivě původ, množství, druh a cena; při ceně budiž dle možností rozlišována cena z dolu, německá dávka uhelná a cena konečná. Dále budiž zjištěno, k jakému účelu uhlí slouží (zda-li jde o domácnost nebo o podnik průmyslový, a jaký, o výrobu zboží vývozního nebo k tuzemské potřebě určeného) a od kdy se uhlí v tuzemsku nachází. Šetření toto odpadá, když majitel uhlí dodatečnou dávku složí.

O uhlí německého původu, z něhož dodatečná dávka zapravena nebyla, předloží dozorčí úřad tabelární zprávu, obsahující shora uvedené údaje, služební cestou ministerstvu financí k rozhodnutí.

Kdo v tuzemsku uhlí těží, jest povinen do 8. května 1920 ohlásiti dozorčímu úřadu (§ 22) v písemném podání následující:

Nové podniky jakož i změny, které nastaly oproti původnímu ohlášení v bodech č. 1., 2., 3. a 6., jest hlásiti dříve, než podniky vstoupí v činnost neb než změny nastaly, resp. ihned, jakmile nepředvídané změny nastaly.

Kdo uhlí na samostatných závodech zpracuje (zhodnocuje), jest povinen učiniti ohlášení dle obdoby §u 18 s udáním, odkud uhlí odebírá.

Kdo spotřebuje uhlí v živnostenském podniku v množství, jež přesahuje v ročním průměru 12 t měsíčně, jest povinen písemně ohlásiti dozorčímu úřadu (§ 22) do 8. května 1920 firmu a místo svého podniku, předmět podnikání, místo, kde se uhelné zásoby ukládají, a průměrnou roční potřebu.

Nový podnik, jakož i každou pozdější změnu, mimo změny v roční potřebě, pokud tato neklesne v ročním průměru pod 12 t měsíčně, nebo nezmění se o polovinu ohlášeného množství, jest ohlásiti předem neb, jakmile nepředvídaná změna nastala.

Kdo uhlím ve velkém, t. j. na vagony a povozy obchoduje, jest povinen ohlásiti dozorčímu úřadu (§ 22) písemně firmu svého podniku a místo, kde se uhelné zásoby ukládají.

Důchodkovým dozorem pověřen jest úřad důchodkové kontroly, který jest příslušným dle místa podniku, podléhajícího důchodkového dozoru, nebo místa, v kterém povinnost k zapravení dávky vznikla nebo kde dávka jest splatná, a úřady tomuto nadřízené.

Ministerstvo financí může bezprostředním nebo vyšším důchodkovým dozorem pověřiti též technickou finanční kontrolu.

U dolů se obmezuje důchodkový dozor pouze na části ležící na povrchu.

Za budovy patřící k důlnímu podniku považují se též ony, které se nacházejí mimo obvod dolu, je-li v nich umístěna bezprostřední správa dolu.

Důlní podnikatelé jsou povinni zaznamenávati kromě údajů, odpovídajících ohlášení předepsanému v §u 2, ještě údaje, týkající se odbytu uhlí, od dávky osvobozeného dle § 34, č. 1. a 2., zák.

Záznamy těch, kdož na samostatných závodech uhlí zpracují (zhodnocují) na koks, kaumacit, brikety, bulety a jiné palivo, musí obsahovati postupně údaje o každém přijetí nákladu uhlí dle dne, původu a množství a dále stejné údaje o odbytu paliva s udáním odběratele.

Záznamy spotřebitelů uhlí (§ 20) musí obsahovati postupně údaje o každém přijatém nákladu uhlí s udáním dne, dolu a dodavatele, množství, druhu a kupní ceny.

Záznamy obchodníků uhlím ve velkém musí obsahovati vedle údajů v §u 26 uvedených ještě údaje o jednotlivých prodejích a jiném odbytu dle doby, odběratele, množství, druhu a ceny, za kterou uhlí prodáno bylo.

Finanční úřad I. stolice jest oprávněn, by osobám v §§ 24-27 označeným, které by nevedly záznamy způsobem úplným nebo přehledným, předepsal pro tyto záznamy přesně vzorce, nebo nařídil používání úředních tiskopisů, prodávaných za náhradu vlastních nákladů.

Osoby tyto jsou dále povinny doložiti na požádání dozorčích orgánů údaje, obsažené v předepsaných zápisech, listinami o úředním přídělu uhlí, pokud listiny takové se vydávají.

Ministr financí je zmocněn předpisy obsažené v §§ 24-27 zrušiti nebo zmírniti, bude-li zrušeno vázané hospodářství uhlím.

Železniční úřady a plavební podniky, zabývající se dopravou uhlí, jsou povinny dodávati příslušnému dozorčímu úřadu (§ 22) výkazy o zásilkách uhlí, které v tuzemsku převzaly k dopravě.

Výkazy musí obsahovati jméno odesílajícího závodu, místo a dobu, kdy bylo uhlí k dopravě převzato, váhu a druh převzatého uhlí a jméno adresáta.

Výkazy dlužno dodávati ve lhůtách 14denních; finanční úřad I. stolice může však žádati, aby výkazy tyto byly dodávány denně.

Dále jsou úřady a podniky tyto povinny připustiti, aby orgánové dozorčího úřadu (§ 22) nahlíželi do zápisů, chovaných o uhlí, které adresátovi vydaly; ministerstvo financí může však žádati, aby dodávány byly stejným způsobem jako výkazy o uhlí přijatém k dopravě též výkazy o uhlí, adresátovi odevzdaném.

O uhlí vydaném jinak než prostřednictvím veřejného dopravního podniku je podnikatel dolu povinen vésti zvláštní rejstřík označený přiléhajícím názvem (prodej místní, prodej drobný a p.). Rejstřík tento obsahuje juxtu a stvrzenku stejného znění; stvrzenka se vydá odběrateli současně s uhlím, kdežto juxta zůstane v rejstříku. Rejstříky musí býti opatřeny potvrzením dozorčího úřadu; finanční úřad I. stolice může naříditi, že smí býti používáno jen úředních tiskopisů, vydávaných za náhradu vlastního nákladu.

Stvrzenka musí obsahovati číslo rejstříku a stvrzenky, jméno podnikatele dolu, jméno odběratelovo, den, kdy uhlí bylo vydáno, jeho množství, druh a cenu (§ 5 zák.) a případně data úředního přídělu. Odběratel je povinen obdrženou stvrzenku po dobu dopravy uhlí při sobě chovati a dozorčím orgánům na požádání ukázati neb na potvrzení vydati.

Předpokladem pro zostření důchodkového dozoru jest, že podnikatel dolu dopustil se zkrácením dávky těžkého důchodkového přestupku buď úmyslně neb opětovně z hrubé nedbalosti. Zostření předpisů záleží v tom, že se podnikateli nařídí výlučné používání úředních tiskopisů pro předepsané záznamy, a že finanční správa použije svého práva požadovati dle §u 4 tohoto nařízení složení zálohy na dávku, nebo zapravování dávky předem.

Vedle těchto opatření nebo samostatně může finanční úřad I. stol. podrobiti takový podnik stálému důchodkovému dozoru, záležejícímu v tom, že se v závodě umístí dle rozsahu jeho potřebný počet orgánů finanční správy k střídavému vykonávání stálého dozoru; jmenovaný úřad může podnikateli dolu předepsati náhradu nákladu spojeného se služebními požitky těchto orgánů.

Proti těmto opatřením lze podati rozklad k úřadům nadřízeným, který však nemá odkládacího účinku.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. května 1920, a provedením jeho se pověřuje ministr financí.