§u 8, odst. 4.

Toto ustanovení bude zníti:

Příjem kalendářního roku 1918 jest vyšetřiti ještě způsobem pouhého přepočtení ve smyslu první věty §u 8, odstavce 4., zákona ze dne 16. února 1918, č. 66 ř. z.; skutečný příjem za část bilančního roku podle druhé věty tohoto zákona zjistí se teprve při bilančním roku 1919/1920 za zbývající, do tohoto bilančního roku spadající část kalendářního roku 1919.

§u 15, odst. 1.

Bod II., odst. 1., tohoto ustanovení bude zníti:

Vyšší zisk, pokud se týče vyšší příjem budiž zaokrouhlen dolů na obnos dělitelný dvaceti. Při válečné dani jednotlivců odpadá toto zaokrouhlení až do vyššího příjmu 10.554 Kč (srovnej k odst. 7.).

§u 15, odst. 7.

Odstavec 2. tohoto ustanovení bude zníti:

Válečná daň budiž vyměřena tak, že z poplatného vyššího zisku, pokud se týče vyššího příjmu, po srážce válečné daně nesmí zbýti méně než 10.000 Kč. Válečná daň jednotlivců budiž tedy u "vyššího příjmu" včetně do 10.554 Kč vyměřena jen obnosem, o který vyšší příjem přesahuje obnos 10.000 Kč, od daně osvobozený.

§u 17, odst. 2.

Odstavec 2. tohoto ustanovení bude zníti:

Žádosti za použití tohoto paragrafu musí býti podány do 6 neděl po vyhlášení tohoto nařízení, po případě ve lhůtě stanovené pro podání k dani výdělkové nebo z příjmu pro rok 1920, u příslušné berní správy I. stolice. Rozhodnutí pro některý válečný rok vydané platí i pro ostatní válečná léta.

§u 21.

Odstavec 7. tohoto ustanovení bude zníti:

V příčině pořadí válečných let, jichž vyšší zisk (vyšší příjem) má býti se ztrátou kompensován, budiž obdobně použito ustanovení článku 2., IV., a článku 23. prováděcího nařízení ministerstva financí ze dne 8. srpna 1916, č. 247 ř. z. Od vyššího zisku (vyššího příjmu) roku 1919 může býti odečtena ztráta nastalá ve válečných létech 1914 až 1917, nikoli však také ztráta roku 1918, rovněž nelze odečísti ztráty utrpěné v roce 1919 od vyšších zisků (vyšších příjmů) let předchozích.

§u 22.

Toto ustanovení bude zníti:

Válečná daň za rok 1919 jest splatna ve dvou lhůtách, prvá polovina do 30 dnů po doručení platebního rozkazu, druhá polovina do dalších 3 měsíců.

Placení může se státi 4%ními státními pokladničními poukázkami republiky Československé splatnými dne 1. října 1923 a 1. října 1924, jakož i úpisy 4 1/2%ní státní prémiové půjčky vydané na základě zákona ze dne 6. února 1920, č. 85 Sb. z. a n., a to způsobem stanoveným v §u 1, odst. 2., 3., a 4., nařízení vlády republiky Československé ze dne 30. září 1919, č. 527 Sb. z. a n., při čemž úpisy prémiové půjčky budou účtovány za 99 Kč.

§u 25.

Toto ustanovení bude zníti:

Ustanovení zákona ze dne 24. července 1919, čís. 446 Sb. z. a n., dle něhož léta 1914 až včetně 1929 nevpočítají se do promlčecích lhůt ve smyslu zákona ze dne 18. března 1878, čís. 31 ř. z., upraveného novelou ze dne 23. ledna 1914, čís. 13 ř. z., mají platnost i pro daň válečnou pro rok 1919.

§u 38, I., B., čís. 2.

Toto ustanovení bude zníti:

Na místo odstavců 2. a 3. článku 27., II., nastoupí následující odstavce:

Přiznání k válečné dani pro rok 1919, pokud poplatníci dle odstavce 1. jsou povinni je podati, buďtež bez zvláštní pobídky podána do 14 dnů po vyhlášení tohoto nařízení u příslušné berní správy I. stolice.

K žádosti berní správy jsou však poplatníci i v jiných případech povinni přiznati vyšší dani podrobený příjem (§ 16). S pobídkou, kterou dlužno vydati s určením lhůty nejméně 14denní, lze spojiti pohrůžku právních následků dle §u 205 zákona o osobních daních.

V případech zřetele hodných může berní správa na žádost poplatníkovu přiměřeně lhůtu prodloužiti.

K přiznání jest zpravidla použíti vzorce o přiznání k dani z příjmu podle vzorce A článku 32. prov. nař. IV., jenž se opatří záznamem "k válečné dani". Jest však také dovoleno přiznávací povinnosti vyhověti jednoduchým podáním neb ústně do protokolu, a není třeba zachovati zvláštní formy. Pokud přiznání k dani z příjmu pro rok 1920 dosud podána nebyla, lze přiznání k dani válečné pro rok 1919 spojiti s přiznáním k dani z příjmu pro rok 1920 a použíti k tomu sloupce "vysvětlivky" vzorce přiznání k dani z příjmu.