Ustavující schůzi Stálého výboru svolá předseda sněmovny poslanecké do pěti dnů od skončené volby Stálého výboru.

Další schůze svolává předseda Stálého výboru.

Po dobu, po kterou jest výbor podle § 54 ústavní listiny činný, jest předseda povinen svolati jej ke schůzi nejméně jednou za 14 dní; podle potřeby může však svolati schůze častěji.

Předseda jest povinen svolati schůzi do pěti dnů, žádá-li za to předseda vlády neb alespoň devět členů výboru, udávajíce předmět jednání․

Kdyby předseda Stálého výboru schůze podle ustanovení tohoto paragrafu nesvolal, učiní tak předseda sněmovny poslanecké, po případě předseda senátu.

V případech naléhavých může schůzi Stálého výboru svolati předseda vlády.

Pokud § 54 úst. listiny a tento zákon nestanoví odchylek, platí pro porady tohoto výboru obdobně ustanovení jednacího řádu sněmovny poslanecké o výborech, a pro jeho usnášení se a práva předsedova obdobně ustanovení jednacího řádu sněmovny poslanecké o usnášení se plné schůze a o právech předsedy sněmovny.

Souhlasným usnesením sněmovny poslanecké a senátu může Stálému výboru Národního shromáždění býti uloženo, aby o naléhavé osnově vládní nebo v oněch případech, kdy usnesení obou sněmoven spolu nesouhlasí, pokud nesouhlas tento není odklizen způsobem vytčeným v § 44 úst. listiny, podal oběma sněmovnám o věci společnou zprávu podle § 33 jednacích řádů obou sněmoven.

Kde se k nějakému opatření výboru nebo předsednictva jeho vyžaduje souhlasu předsedy sněmovny (senátu), je třeba při Stálém výboru souhlasu předsedy sněmovny poslanecké.

Na členy Stálého výboru vztahuje se též ustanovení §§ 3 a 52 jednacích řádů obou sněmoven.

Ustanovení § 27, odst. 3., těchto jednacích řádů pro jednání Stálého výboru neplatí. Předsedové obou sněmoven mají právo kdykoli býti přítomni jednání Stálého výboru.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem svého vyhlášení.

Provede jej ministr vnitra.