Zemědělští podnikatelé smějí podle § 5, lit. b), nařízení vlády republiky Československé ze dne 11. června 1920, čís. 390 Sb. z. a n., dle následujícího ustanovení používati ke krmení pouze tyto druhy obilí a luštěnin:

Uvedené druhy obilí a luštěnin smějí k tomu účelu býti i sešrotovány dle platných předpisů o šrotování.

Za zadinu pokládají se veškeré k mletí se nehodící oblí a veškeré luštěniny, které odpadnou při mlácení a čištění jich. Náleží tudíž k zadině i plevelové semeno.

Zadinu smějí zemědělci zkrmiti ve vlastním hospodářství až do výměry 5 % úhrnného množství vymláceného obilí a luštěnin.

Část zadiny tuto výměru přesahující buď dodána Státnímu obilnímu ústavu.

Oves vlastní sklizně se ponechává zemědělcům ke krmení pro koně a po dobu těžkých polních prací též pro ostatní tažný dobytek, pokud zbude po dodávce uloženého kontingentu ovsa.

Ministerstvo pro zásobování lidu může podle potřeby omeziti používání ovsa ke krmení i na určité nejnižší denní dávky.

Kukuřici, vyluštěné kukuřičné palice, vikev, pelušku, vlčí i jiný bob všeho druhu, vyjímaje jedlý bob, a směsku smějí držitelé hospodářského zvířectva zkrmiti bez obmezení, avšak bez újmy případné povinnosti dodávkové.

Vzhledem k § 1, odst. 2., nař. vlády republiky Československé ze dne 11. června 1920, čís. 390 Sb. z. a n., buď pokládána za směsku ve smyslu tohoto nařízení každá přirozená směs obilí s luštěninami.

Uměla připravovati směsku mícháním obilí a luštěnin neb jiných plodin jest zakázáno.

Z ječmene ve vlastním hospodářství sklizeného smějí zemědělci zkrmiti svým vlastním dobytkem nejvýše 25 % toho množství, jež zbude z celkové výroby po srážce osevní potřeby. Do tohoto množství buď započtena zadina při mlácení a čištění ječmene získaná.

Zemědělským podnikům, jež pěstují ječmen ve větším rozsahu, může zemská správa politická (Hospodářský úřad pro Slovensko, Zemský hospodářský úřad pro Podkarpatskou Rus) množství ječmene, jež má býti ponecháno ku zkrmení, snížiti pod 25 % sklizně, když by výměra 25%ní přestoupila potřebu hovězího dobytka podniku, jež musí býti bezpodmínečně uhrazena.

Naopak může ministerstvo pro zásobování lidu v případech zřetele hodných, kde stav dobytka by toho vyžadoval, přiměřeně zvýšiti množství ječmene ke krmení nad 25 % sklizně.

Pokud zemědělci nepoužijí oprávnění jim v §§ 2-4 přiznaných, jsou povinni zbývající množství plodin tam zmíněných prodati Státnímu obilnímu ústavu.

Právní jednání těmto předpisům odporující jsou neplatna.

Otruby získané při mletí obilí, jež držitelé zemědělských podniků smějí dle § 5, bod 1., lit. a), nařízení vlády republiky Československé ze dne 11. června 1920, čís. 390 Sb. z. a n., spotřebovati, jsou jim ponechány ke zkrmení.

Pěstitelům pšenice neb žita dodaného Státnímu obilnímu ústavu náleží 60 % toho množství otrub, jež dle předpisu o mletí odpovídá množství dodaného obilí.

Nárok tento přísluší z obilí, jež dodáno bylo jako uznané osivo.

Při dodávce obilí Státnímu obilnímu ústavu obdrží pěstitel od zmocněnce tohoto ústavu odběrací list, ve kterém budiž příslušné množství otrub číselně udáno.

Nárok na povinné otruby musí býti uplatněn ihned při vyhotovení odběracího listu. Tyto otruby musí osoba k odběru oprávněná do 3 týdnů ode dne přídělu odebrati, jinak oprávnění zanikne.

Příděl otrub v § 8 zmíněných (otruby povinné) oprávněným zemědělcům obstará Státní obilní ústav. Ostatními otrubami, jakož i veškerými odpadky mlýnů, podniků na loupání ovsa a krupáren, jakož i množstvím zadiny, ovsa, kukuřice, kukuřičných palic, směsky, vikve, pelušek a vlčího bobu Státním obilním ústavem zakoupeným (§ 6) nakládá Státní obilní ústav dle příkazu ministerstva pro zásobování lidu.

Mlýny, podniky na loupání ovsa a krupárny jsou povinny dodati Státnímu obilnímu ústavu předepsané nebo později snad nařízené výkazy o své výrobě a o stavu svých zásob otrub a jinakých obilních odpadků, dáti všechna žádaná vysvětlení a zaslati, kdykoliv budou vybídnuty, vzorky svých odpadkových výrobků.

Státní revisní kancelář (Státní obilní ústav) jsou oprávněny v těchto závodech během pracovní doby revidovati stav zásob, otrub a jiných obilních odpadků.

Majitelé zemědělských podniků a jiní chovatelé dobytka jsou povinni dáti zmocněncům jich k jejich žádosti vysvětlení o počtu svého dobytka a svých zásobách krmiv.

Přestupky tohoto nařízení trestají se podle § 16 a násl. nařízení vlády republiky Československé ze dne 11. června 1920, čís. 390 Sb. z. a n.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem svého vyhlášení. Týmž dnem pozbývají platnosti nařízení vlády republiky Československé ze dne 15. července 1919, čís. 386 Sb. z. a n., ze dne 8. srpna 1919, č. 482 Sb. z. a n., a ze dne 14. dubna 1920, čís. 238 Sb. z. a n., jakož i všechna nařízení, jež jsou v rozporu s nařízením tímto.

Provedením tohoto nařízení pověřuje se ministr pro zásobování lidu.