Za osoby, na něž se vztahují ustanovení zákona ze dne 17․ prosince 1919, čís. 3 Sb. z. a n. z roku 1920, pokládají se ve smyslu tohoto nařízení i zaměstnanci bývalé místodržitelské, nyní státní tiskárny v Praze a jich pozůstalí, pokud jich řádné odpočivné neb zaopatřovací požitky vyplácejí se na účet státních civilních platů.

Na zaměstnance, po případě jich pozůstalé, uvedené v § 1, vztahují se též ustanovení článku I., § 8, odstavce 1., čís. 2., a odstavce 3., zákona ze dne 17. prosince 1919, čís. 2 Sb. z. a n. z roku 1920.

Pozůstalým po zaměstnancích, uvedených v § 1, vyměřuje se úmrtné dle obdoby ustanovení článku I., § 12, zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2 Sb. z. a n. z roku 1920, dle skutečně požívaného výslužného.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1920 a provésti je přísluší ministerskému předsedovi.