Všechny v Československé republice r. 1920 sklizené brambory jsou zabaveny ve prospěch státu. Držitelé jich jsou povinni pečovati o jich uschování a to tak dlouho, až budou převzaty.

Zabavené brambory nesmějí se ani zpracovati, spotřebovati, zkrmiti, ani dobrovolně nebo nuceně zciziti, pokud v tomto nařízení nebo zvláštními předpisy nejsou vydána ustanovení jiná.

Právní jednání, jež se příčí těmto zákazům, jsou neplatná.

Pakliže některá ze stran v ujednané smlouvě (na př. kolektivní) si vyhradila přenechání většího množství bramborů než úředně stanoveného, smí býti vydáno pouze toto množství úřadem stanovené; smluvené množství bramborů, jež spotřební kvotu právě označenou převyšuje, nesmí býti vydáno in natura, nýbrž lze je nahraditi toliko v penězích nebo v jiných hodnotách, mimo plodiny a výrobky které jsou předmětem státního hospodářství;

Nejvyšší množství připomenuté v odstavci 1. a 4. bude stanoveno ministerstvem pro zásobování lidu.

Všeobecné předpisy o spotřebě zabavených bramborů vydá ministerstvo pro zásobování lidu.

Ministerstvo zemědělství ve shodě s ministerstvem pro zásobování lidu upraví upotřebení bramborů pro sadbu.

Úkoly v tomto nařízení uvedené provádí ministerstvo pro zásobování lidu pomocí zemských politických správ (zemských hospodářských úřadů), Státního obilního ústavu a okresních (župních) obilních úřadů; obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto nařízení.

Držitel zabavených bramborů jest povinen dodati je Státnímu obilnímu ústavu nebo jeho zmocněncům v době a v množství, jež určí ministerstvo pro zásobování lidu, po případě s jeho zmocněním zemská správa politická. Dodati jest povinen vnitry přebytky sklizně, pokud mu nebudou přenechány dle podrobnějších předpisů vydaných v základe § 3 a 4.

I po dodání předepsaného kontingentu (§ 7) je pěstitel bramborů povinen prodati Státnímu obilnímu ústavu všechny další přebytky, jež přesahují potřebu uvedenou v § 3 a v případných předpisech na základě paragrafu tohoto vydaných.

Státní obilní ústav jest povinen zabavené brambory převzíti, pokud vyhovují předpisům v té věci vydaným.

Právní jednání, jež odporují tomuto nařízení, jsou neplatná.

Zemský politický úřad (zemský hospodářský úřad) vydá podrobné předpisy o způsobu převzetí zabavených bramborů. Převzetí to stane se na základě rozvrhu kontingentů zemáků předepsaných jednotlivým politickým okresům (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi župám.). Zároveň při rozvrhu kontingentu na okresy politické (župní) ustanoví zemská politická správa (zemský hospodářský úřad), jakou část kontingentu povinni jsou zemědělci v jednotlivých politických okresích v určitých obdobích dodati.

Rozvrh kontingentu okresu (župy) na jednotlivé obce a velkostatky, jakož i na jednotlivé zemědělce v obcích provedou v každém politickém okrese (župě) okresní (župní) komise, v každé obci pak místní komise pro repartici kontingentu obilního dle zásad platných pro repartici obilního kontingentu (vyhláška ministerstva pro zásobování lidu ze dne 28. června 1920, č. 423 Sb. z. a n.).

Rozvrh kontingentu na jednotlivé zemědělce budiž v obci veřejně vyhlášen a každému zemědělci sděleno zvláště, jaké množství bramborů je povine odvésti. Pokud jde o velkostatky, staniž se vyhláška u okresního (župního) obilního úřadu. Zemědělci mohou proti rozvrhu během 8 dnů ode dne vyhlášky podati námitky u představenstva obce, velkostatky přímo u okresního (župního) obilního úřadu. O námitkách proti kontingentu bramborů rozhodne okresní (župní) komise pro repartici kontingentu s konečnou platností.

Při rozvrhu kontingentu nutno přihlížeti jednak k osázené ploše, jednak k výsledku sklizně a počtu osob, jež dlužno vyživovati.

Obilní úřad okresní (župní) vydá pro odevzdání zabavených bramborů dodávkové příkazy pěstitelům bramborů. Nebudou-li brambory v požadovaném množství ve lhůtě úřadem stanovené vinou zemědělce dodány, buďtež mu odňaty způsobem donucovacím.

Nucené odnětí nastupuje i tam, kde osoba k dodání bramborů povinná není známa, nebo není-li známo její bydliště.

Nucené odnětí v jednotlivých případech nařizuje úřad.

Nucený odběr zemáků v celé obci nebo v celých politických okresích (župách) díti se může toliko se svolením zemské správy politické (zemského hospodářského úřadu).

Účinky zabavení končí:

1. přípustným použitím nebo zcizením,

2. nuceným odebráním,

3. propadnutím.

Kdo osázel brambory plochu větší než 1 ha, jest povinen hlásiti obci do 3 dnů výsledek sklizně. Obec ona hlášení přezkouší a předloží je každého týdne úřadu.

Zabavení však podléhají i brambory, jež se urodily na plochách menších (§ 1).

Ministerstvo pro zásobování lidu, jakož i zemská správa politická (zemský hospodářský úřad) mohou kdykoliv pro všechny nebo jednotlivé státní obvody naříditi soupis zásob bramborů.

Kdo má brambory v zásobě, nebo je chová pro jiné, jest povinen ohlásiti je v ustanovený den a v určené lhůtě úřadu, v jehož obvodu se zásoby nalézají.

Kdo uschovává zásoby bramborů náležejících jiným, je mimo to povinen jmenovati i toho, kdo jest oprávněn jimi disponovati.

Úřad, přihlížeje k místním poměrům, určí, jakého řízení jest použíti pro soupis zásob v jednotlivých obcích nebo částech obce.

Zásoby lze sepsati i při sklizni na místě samém před uložením. V té příčině lze provésti vážení na zkoušku, jakož i jiná opatření potřebná ku zjištění množství bramborů.

Úřad se přesvědčí vhodným způsobem, zda učiněné údaje jsou úplné a správné.

Nastanou-li pochybnosti o správnosti nebo úplnosti přihlášek, může úřad kdykoliv naříditi nový soupis zásob.

Úřad a Státní obilní ústav jest oprávněn v zemědělských a jiných podnicích, v zásobárnách nebo v jiných místnostech svými zmocněnci konati kdykoliv prohlídku a nahlédnouti do záznamů hospodářských a obchodních.

Zmocněncům úřadu a Státního obilního ústavu budiž dovolen přístup do těchto místností a buďtež jim, žádají-li o to, dána veškerá vysvětlení, jichž je třeba.

Orgán prohlídku vykonávající musí vykázati své oprávnění k tomu a vydati osobě, u které prohlídku vykonal, na její žádost ihned nebo nejdéle do 24 hodin písemné potvrzení o vykonané prohlídce a důvodech pro její provedení a o věcech u ní zabavených.

Podniky, jež zpracují brambory (škrobárny, lihovary, sušárny a pod.), dále obchodníci, skladiště, dopravní podniky a pod. mají zvláště povinnost zmocněncům úřadu a Státního obilního ústavu kdykoliv poskytnouti přístup do místností podniku, místností skladních a jiných, dovoliti jich prohlídku a na vyzvání dáti potřebná vysvětlení a výkazy.

Orgánům prohlídku vykonávajícím jest se zachovati dle ustanovení § 14, odstavce 3.

Aby byl umožněn nepřetržitý přehled zásob bramborů, jež jsou pohotově, může zemská správa politická (zemský hospodářský úřad) uložiti pěstitelům bramborů, aby předložili výkazy o velikosti plochy brambory osázené a aby podali vysvětlení o způsobu obdělávání, o sadbě nebo sklizni půdy, na které hospodaří, jakož i o výsledku sadby a sklizně.

Pěstitelé bramborů jsou povinni nařízené výkazy předložiti.

Každý, koho úřad k tomu vybídne, má povinnost vzíti na sebe funkci důvěrníka a spolupůsobiti jak při zjišťování velikosti plochy brambory osázené, tak i při soupisu zásob a při přezkoumání a zpracování jeho, jakož i při odebírání bramborů. U osob, které jsou ve službách veřejných, je k tomuto spolupůsobení potřeba svolení jejich služebního úřadu.

Důvěrníci mají postupovati nehledíce k osobě a dle nejlepšího vědomí a svědomí, chovati v tajnosti seznané soukromé poměry nebo obchodní tajemství držitelů zásob, a pokud nejsou veřejnými úředníky, slíbiti, že budou své povinnosti při tom plniti.

Funkce důvěrníka jest úřadem čestným.

Důvěrník může býti funkce té sproštěn pouze z důležitých důvodů.

Kdo osázel větší plochu bramborovou než jeden hektar, jest povinen bramborové krechty a skladiště, která se nalézají mimo hospodářská stavení, úřadu oznámiti a označiti přesně jejich místo. Kromě počtu krechtů a počtu a velikosti skladišť nutno oznámiti též krychlový prostor krechtů; rovněž tak každé přeložení a dělení krechtů.

Úřad může skladních místností použíti k uložení bramborů, stejně pak pozemků ku zřízení krechtů. Za to budiž zapravena přiměřená cena, kterou úřad stanoví s konečnou platností.

Obce jsou povinny na rozkaz úřadu zabavené brambor uložiti anebo zakrechtovati na místě od úřadu označeném. Spotřební místa jsou povinna převzaté brambory pečlivě zakrechtovati anebo uložiti a mohou býti úřady, anebo běží-li o statutární města zemskou správou politickou (zemským hospodářským úřadem), přidržena učiniti patřičná opatření k udržení bramborů a to za spolupůsobení odborníků. Pakliže spotřební místa těmto příkazům nevyhoví zavčas, může úřad na útraty a nebezpečí spotřebního místa učiniti nutná opatření k uschování bramborů.

Držitel bramborů jest povinen zabavené brambory dovézti až k nejbližší železniční nebo lodní stanici, resp. až k místu určení, a tam je odevzdati zmocněnci obilního ústavu. K dovozu na místo určení jest držitel bramborů povinen jen tehdy, není-li místo určení více vzdáleno, nežli nejblíže dosažitelná stanice železniční nebo lodní.

Pokud jde o brambory, jež jsou určeny k výživě lidské, jest povinen dodati zboží zdravé, přiměřeně suché, prosté hlíny a klíčků a přirozeně vzrostlé.

Požadují-li se brambory, jež se nehodí k lidskému požívání, budiž dodávání provedeno odděleně.

Při nesplnění těchto povinností může úřad zaříditi oddělení i dovezení bramborů na útraty držitelů zásob.

Ministerstvo pro zásobování lidu nařídí Státnímu obilnímu ústavu, jak dlužno naložiti s převzatými brambory. Uvnitř jednotlivých zemí nebo hospodářských obvodů přísluší toto právo zemským správám politickým (zemským hospodářským úřadům) vůči zemským obilním ústavům ohledně bramborů, jež budou dotyčné zemi anebo dotyčnému obvodu přenechány k vlastní spotřebě.

Obce jsou povinny nejpozději do 30. září 1920 oznámiti úřadu počet obyvatelů, kteří nejsou zásobeni brambory vlastní sklizně.

Přihlášky buďtež podány podle stavu ze dne 1. září. Ku přechodné přítomnosti nebo přechodnému pobytu nebudiž přihlíženo.

Přihlášky statutárních měst buďtež podány přímo zemské správě politické (zemskému hospodářskému úřadu).

Není-li počet nezásobených obyvatelů přesně znám, budiž proveden svědomitý odhad a náležitě odůvodněn.

Úřadu přísluší přihlášky přezkoušeti a případně opraviti.

Přihlášky obcí nevztahují se na vojsko, vojenské ústavy a pod. Přihlášky potřeby těchto míst zařídí zemská správa politická (zemský hospodářský úřad).

Ministerstvo pro zásobování lidu určí výměry a zásady, dle kterých mají zásoby bramborů býti odevzdány k lidské spotřebě. Rozdělování pro konsum budiž vázáno na spotřební lístky. Podrobné předpisy o úpravě spotřeby v zemi vydá zemská správa politická (zemský hospodářský úřad).

Další opatření pro spotřebu bramborů v jednotlivých obcích mohou býti přenechána úřadům, případně obci pro její obvod. Tyto práce provádí obec v působnosti přenesené.

K provádění těchto prací může úřad použíti okresní hospodářské rady, resp. obec obecních hospodářských rad. Okresní nebo obecní hospodářské rady nesmějí nikterak rušivě zasahovati do disposic nebo pravomoci zemského obilního ústavu nebo okresního (župního) obilního úřadu ať již skutkem nebo vědomou radou, nebo přemlouváním a pod.

Nevyhoví-li obec svým povinnostem při určování spotřeby, může jí úřadem tato agenda kdykoliv býti odebrána.

Brambory zkrmovati dovoleno jest jen pěstitelům bramborů, kteří chovají hospodářské zvířectvo.

Ministerstvo pro zásobování lidu ustanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství, jakého množství bramborů smí býti pěstiteli bramborů použito ke krmení.

Kromě toho mohou pěstitelé bramborů zkrmovati brambory, jež se nehodí k lidskému požívání, ale jen se zvláštním povolením úřadu.

Ministerstvo pro zásobování lidu ustanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství, ministerstvem financí, a po slyšení příslušných odborných institucí, jaké množství bramborů má býti přiděleno průmyslovému zpracování, a upraví i způsob provedení přídělů jednotlivým podnikům (sušárnám, škrobárnám, lihovarům a pod.)

Průmyslové podniky nesmějí započíti se zpracováním bramborů dříve, pokud neodvedly veřejnému zásobování aspoň ono množství bramborů, jež při stanovení množství pro zpracování jim bylo uloženo odvésti.

Ministerstvo pro zásobování lidu může v odůvodněných případech povoliti výjimky.

Zjistí-li okresní (župní) obilní úřad, že správa průmyslového podniku nechala brambory zúmyslně zkaziti, aby jich pak mohla použíti pro průmyslové zpracování, může zemská politická správa (zemský hospodářský úřad) nehledě k trestnímu řízení dle § 44 a následujících brambory oněmi disponovati.

Zjistí-li úřad, že průmyslový podnik zpracovává bramborů více, než mu bylo dle odstavce 1. přiděleno, jest oprávněn dotyčný závod uzavříti.

Brambory, jichž nebude použito k účelům uvedeným v §§ 27 a 28, smí býti prodány jedině zemskému obilnímu ústavu.

Přejímací cena zdravých, přiměřeně suchých, země a klíčků prostých a přirozeně vzrostlých bramborů domácí sklizně r. 1920 stanoví se u producenta obnosem 37 Kč za jeden metrický cent.

V této ceně obsaženo jest již i dovozné na dráhu nebo lodní stanici nebo na jiné místo, jestliže mimo určení od místa nakládání není vzdálenější než 2 km.

Jinak připlácí se pěstiteli za dovoz:

a při vzdálenosti přes 20 km za 1 q Kč 5,-.

Při počítání těchto vzdálenosti nutno vycházeti ze středu zemědělského podniku, ze kterého brambory byly přivezeny.

Stran doplatků poskytovaných Státním obilním ústavem k vzdálenostním příplatkům, jakož i stran bezplatného poskytování umělých hnojiv v ceně 6 Kč za každý dodaný 1 q bramborů budou učiněna zvláštní opatření.

Přejímací cena rozumí se bez pytlů.

Není-li držitel bramborů neb jeho pobytu znám, budiž kupní cena uložena u soudu.

Kromě přejímací ceny v § 30 uvedené vyplatí se pěstiteli až včetně do 30. listopadu 1920 za každý do té doby dodaný metrický cent bramborů rychlostní příplatek 5 Kč. Ministerstvo pro zásobování lidu jest však oprávněno lhůtu tuto případně i prodloužiti.

Přezimovací příplatek obnáší 5 Kč za jeden metrický cent a poskytuje se pouze oněm pěstitelům, jimž brambory bez jejich zavinění nebyly odebrány, anebo s nimiž uschování zemáků přes zimu úřadem písemně bylo smluveno. V obou případech přísluší jim rychlostní příplatek v § 31 uvedený.

Přikazovací ceny Státního obilního ústavu, jakož i ceny bramborů v drobném prodeji, ustanoví ministerstvo pro zásobování lidu.

Při nuceném odebírání bramborů činí přejímací cena pouze 80 % ceny stanovené v § 30 bez přezimovacího příplatku, jakož i bez příplatku rychlostního, byť i nucený odběr byl proveden v době, na kterou se dle § 31 rychlostní příplatek vztahuje. Mimo to připadají k tíži držitele bramborů i náklady nuceného odebrání.

U bramborů, jichž jakost nevyhovuje ustanovením § 30, budiž učiněna přiměřená srážka z přejímací ceny.

Neobsahují-li brambory více příměsku hlíny než 2 %, srážka se nepřipouští.

Nedojde-li k dohodě o výši srážky rozhodne při sporech mezi prodavateli a přejímacím orgánem zemského obilního ústavu nebo mezi tímto orgánem a příjemcem zboží rozhodčí soud (znalecká komise) plodinové bursy země, v jejímž obvodu se zboží nalézá. Není-li v dotyčné zemi plodinové bursy, rozhodne o srážce znalecká komise příslušné obchodní a živnostenské komory.

Při sporech o výši srážky mezi Státním obilním ústavem a přejimatelem zboží rozhodne rozhodčí soud (znalecká komise) plodinové bursy země, v jejímž obvodu zboží se nalézá; není-li v dotyčné zemi plodinové bursy, rozhodne rozhodčí soud (znalecká komise) plodinové bursy v Praze. Při sporech mezi komisionářem a Státním obilním ústavem rozhodne rozhodčí soud zřízeny na základě § 9 nařízení ze dne 25. června 1920, čís. 404 Sb. z. a n., o přejímacích cenách obilí, luštěnin a plodin olejnatých.

Z rozhodnutí rozhodčího soudu nebo znalecké komise není odvolání.

Veškeré brambory cizozemského původu, jakmile se přivezou na území československého státu, jsou zabaveny ve prospěch státu.

Každý, ať osoba soukromá či právnická, jest povinen, jakmile se cizozemské brambory, resp. bramborové výrobky dostanou do jeho držení, během 24 hodin to oznámiti příslušnému zemskému obilnímu ústavu a nabídnouti mu je k disposici.

Zmíněný ústav jest oprávněn převzíti ony předměty za cenu stanovenou ve vzájemné dohodě. Nedoje-li k dohodnutí o ceně, ustanoví ji okresní soud, v jehož obvodu se ony zásoby nalézají a to v nesporném řízení; toto nemá odkládacího účinku na převzetí zboží ústavem.

Neprohlásí-li zemský obilní ústav do 3 dnů po došlém oznámení, že je přijímá, uvolňují se držitelům.

Aby nenastalo dvojí zásobení, jest držitel bramborů v poslednějším případě povinen do 24 hodin to oznámiti úřadu a místní aprovisaci; tyto úřady nemají práva požadovacího.

Ceny, za jaké se budou cizozemské brambory přikazovati zemským obilním ústavem příslušným rozdělovnám a prodávati potřebitelům, ustanoví ministerstvo pro zásobování lidu v dohodě s ministerstvem financí.

Pěstitel bramborů jest povinen způsobem v zemi obvyklým je skliditi ve zralém stavu, případně včas oznámiti obci překážky, aby sklizeň mohla býti obcí včas zařízena.

Vybírati brambory dříve než uzrají, jest zapovězeno; zákaz tento neplatí, jestliže by následkem opozděné sadby nebo nepříznivého počasí brambory uzrály tak pozdě, že by nemohly býti dále ponechány v zemi, nebo jestliže brambořiště ještě v době sklizně musí býti použito k jiným účelům obdělávacím.

Dráhy, nebo plavení podniky, jakož i dopravní silostroje smějí přijmouti zásilky bramborů k dopravě pouze tehdy, je-li připojeno k dopravním dokladům pro každou zásilku dopravní osvědčení.

Železniční i jiní dopravní zaměstnanci jsou zodpovědni za zachování tohoto předpisu.

Byla-li zásilka k dopravě odevzdána bez dopravního osvědčení, nechť stanice určení oznámí to příslušnému úřadu (§ 41).

Neoznámí-li tento úřad do tří dnů po přijetí oznámení své opatření stanici určení, může býti zásilka vydána adresátovi uvedenému na nákladním listě.

Dopravního osvědčení je zapotřebí pro zásilky takové i tehdy, když doprava se děje po nápravě.

Vydávati dopravní osvědčení jest oprávněn jak Státní obilní ústav, tak i úřad, tento však jen potud, pokud běží o dopravu v témže politickém okrese. Zevrubnější ustanovení o postupu, jehož při tom dlužno šetřiti, vydá zemská správa politická (zemský hospodářský úřad). Vzor tohoto osvědčení ustanoví ministerstvo pro zásobování lidu.

Předcházející ustanovení platí také pro zásilky vojenské správy.

"Úřadem" bez zevrubnějšího označení rozumí se v tomto nařízení okresní (župní) obilní úřady, resp. kde nejsou zřízeny, politická správa okresní, na Slovensku županský úřad a ve statutárních obcích magistrát, pokud zemská správa politická (zemský hospodářský úřad) práce úřadu přináležející si nepřisvojí zcela nebo částečně.

Na Moravsko-Ostravsku obstarává úkoly zemské správy politické zemský hospodářský úřad v Mor. Ostravě, na Hlučínsku zemský hospodářský úřad v Opavě, na Slovensku hospodářský úřad pro Slovensko v Bratislavě a na území Podkarpatské Rusi zemský hospodářský úřad pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě.

Majitele nákladních povozů s potahem nebo bez potahu, nebo majiteli zvířete hodícího se k dopravě břemen může politickou správou okresní býti uloženo dodati je uvnitř téhož politického okresu (župy) nebo do nejbližší stanice nakládací za odměnu, kterou tento úřad stanoví, s přiměřenou výstrojí státu pro dopravní práce, jež vyplývají z provádění tohoto nařízení.

Politická okresní správa může též určiti osobu, která při nákladním povozu nebo zvířeti, jež mají se dodati, má konati službu průvodčího (vozky, vůdce soumarova atd.).

Ustanovení v odstavci 1. tohoto paragrafu vztahují se obdobně též na dodání automobilů a plavidel a jejich obsluhu.

Pokud na jednotlivých místech tohoto nařízení se neustanovuje jinak, nelze se z rozhodnutí a opatření vydaných na základě tohoto nařízení odvolati.

Přezkoumati tato rozhodnutí a opatření z moci úřední jest vyhrazeno představenému politického úřadu, zemské správě politické (zemskému hospodářskému úřadu) a ministerstvu pro zásobování lidu.

1. Kdo zúmyslně zatají úřadu zásoby bramborů nebo bramborových výrobků, jež má v držení, anebo jež uschvovává,

2. kdo zúmyslně poškodí, zničí, odstraní, neprávem zpracuje, zkrmí, anebo zcizí zabavené brambory nebo zabavené bramborové výrobky,

3. kdo bramborů na sadbu nebo na krmení nebo k průmyslovému zpracování přenechaných nebo k tomu účelu nabytých zúmyslně k tomu účelu nepoužije,

4. držitel, ředitel, nebo zodpovědný zřízenec zemědělského podniku, resp. průmyslového podniku brambory zpracujícího, zdržuje-li bezdůvodně dodávku anebo vůbec neplní úřední příkazy,

5. železniční nebo plavební zaměstnanec, jenž vědomě přijme k dopravě zásilku zabavených bramborů nebo výrobků z nich bez platného dopravního osvědčení, nebo kdo jinak zúmyslně nebo vědomě spolupůsobí při dopravě zásilek, jež nejsou kryty dopravními osvědčeními,

6. zmocněnec nebo úředník Státního nebo zemského obilního ústavu, jakož i důvěrník nebo pomocný orgán úřadu (členové hospodářských rad), jenž povinnosti na něho přenesené poručí nebo jich nedbá, nebo o své újmě bez příkazu Státního nebo Zemského obilního ústavu disponuje zabavenými brambory nebo výrobky z nich,

trestá se okresním úřadem politickým vězením, resp. na území dříve uherském uzamčením, od jednoho týdne až do tří měsíců. Mimo trest vězení resp. uzamčení lze uložiti peněžitou pokutu od 50 Kč do 2000 Kč.

Kdo proviní se činy uvedenými u zásob, jichž hodnota převyšuje 500 Kč, budiž potrestán vězením (uzamčením) od jednoho měsíce do 6 měsíců. Kromě trestu vězení (uzamčení) lze uložiti pokutu od 500 Kč do 20.000 Kč.

1. Kdo zúmyslně nabude nebo sprostředkuje nabytí takových zabavených zásob bramborů anebo bramborových výrobků od někoho, kdo není oprávněn je zciziti,

2. kdo neomluviv se náležitě neučiní během ustanovené lhůty údajů žádaných ohledně osázené plochy při evidenci (soupisu) zásob nebo revisích, kdo zdráhá se zodpověděti otázky jemu dané, nebo je zodpoví nesprávně,

3. kdo odpírá zmocněncům úřadu nebo Státního nebo zemského obilního ústavu dovoliti vstup do svého podniku, svých zásobáren, nebo jiných místností, nedovolí nahlédnouti ve své hospodářské nebo obchodní záznamy, nebo odepře dáti vysvětlení nebo učiní vysvětlení nesprávná,

4. kdo nemaje odůvodněné příčiny odpírá přijmouti úřad důvěrníka (§ 17), nebo odpírá takový úřad dále vésti,

5. kdo vykonávaje tento úřad anebo spolupůsobě při evidenci (soupisu) zásob nebo jich revisi neprávem prozradí seznané soukromé poměry nebo obchodní tajemství držitele zásob,

trestá se okresním politickým úřadem pokutou od 20 Kč do 20.000 Kč nebo vězením (na území dříve uherském uzamčením) od 24 hodin do 3 měsíců.

Všechny jiné přestupky tohoto nařízení nebo předpisů na základě jeho vydaných buďtež trestány okresním politickým úřadem pokutou od 10 Kč do 10.000 Kč nebo vězením (na území dříve uherském uzamčením) do šesti neděl, za přitěžujících okolností však peněžitou pokutou až do 20.000 Kč nebo vězením (uzamčením) až do tří měsíců.

Pakliže trestní čin zakládá skutkovou povahu činu soudně trestného, přísluší trestní řízení soudům.

O řízení a právu odvolacím ve věcech trestních, pokud je stíhají okresní politické úřady anebo administrativní policejní vrchnosti, platí dosavadní předpisy.

Při potrestání podle § 44, 45 a 46 l též nalézti na ztrátu živnostenského oprávnění.

Podnikatelům zemědělským, když byli potrestáni podle § 44 nebo následujících, může zemský politický úřad (zemský hospodářský úřad) odejmouti právo vyhrazené v § 3 živit se brambory vlastní sklizně.

O stížnosti proti tomu podané rozhodne ministerstvo pro zásobování lidu.

Stížnost jest podati v nepřekročitelné lhůtě 14 dnů ode dne doručení u zemského politického úřadu (zemského hospodářského úřadu).

Vývoz bramborů za hranice státu je zakázán. Kdo proti tomu jedná, bude trestán soudem podle zákona ze dne 18. března 1920, č. 188 Sb. z. a n., o stíhání podloudného vývozu předmětů potřeby do ciziny, po případě politickým úřadem dle § 11 vládního nařízení ze dne 28. listopadu 1919, č. 645 Sb. z. a n., o úpravě dovozu a vývozu.

Okresní politické úřady mohou ve příčině hořejších přestupků podle ministerského nařízení ze dne 1. března 1915, č. 49 ř. z., vydati bez předchozího řízení trestní příkaz.

Okresní politický úřad ukládaje trest podle §§ 44, 45, 46 nebo 48 může v nálezu vyřknouti, že brambory, na něž se trestní čin vztahuje, nebo výrobky proti zákazu z nich získané nebo výtěžek z těchto bramborů (výrobků z nich) propadá ve prospěch státu, aniž by postižené osobě se dostalo nějakého odškodnění.

Jedná-li se o zřejmou protizákonnost, na niž je stanoven trest dle §§ 44, 45, 46 anebo 48 může okresní správa politická bez ohledu na to, zdali je proti určité osobě zavedeno trestní řízení, vyřknouti propadnutí bramborů, anebo výrobků z nich.

Politické okresní a státní policejní úřady mohou k zajištění propadlých předmětů (výrobků nebo výtěžků z nich) učiniti potřebná zajišťovací opatření.

Zajištěné brambory (výrobky z nich), vznikají-li jejich uschováním náklady, anebo je-li tu nebezpečí zkázy, mohou úřadem k zajištění oprávněným býti zcizeny ještě před prohlášením propadnutí.

Z rozhodnutí a opatření vydaných okresním úřadem politickým nebo okresním (župním) obilním úřadem, nebo státním policejním úřadem podle § 51, odst. 2., § 52 a § 53 nelze se odvolati. Pouze v případech zvláštního zřetele hodných může ministerstvo pro zásobování lidu prominouti propadnutí zásob.

Pokud se v tomto nařízení mluví o politických úřadech, rozumí se tím na území dříve uherském administrativní vrchnosti, pokud jde o výkon pravomoci trestní, administrativní policejní vrchnosti.

Ustanovení tohoto nařízení o statutárních městech (obcích) platí i o městech s právem municipálním a s regulovaným magistrátem.

Propadlých bramborů, bramborových výrobků a výtěžků z nich použije stát k zásobení obyvatelstva.

Prováděti toto nařízení ukládá se ministru pro zásobování lidu.

Toto nařízení nabude účinnosti dnem vyhlášení.