Dávce z katastrálního výnosu půdy podléhá veškerá plodná půda celého území patřícího pod svrchovanost republiky Československé.

Dávka plyne do pokladny státní.

Dávku zaplatiti povinen jest vlastník půdy. Vlastník půdy jest však oprávněn požadovati od skutečných uživatelů půdy (pachtýřů atd.) plnou náhradu dávky zaplacené z pozemků jimi užívaných.

Výše dávky činí při vinicích, zahradách a při půdě lesní dvojnásobný katastrální čistý výnos, při ostatní půdě poloviční katastrální čistý výnos. Pro povinnost platiti dávku a pro stanovení její výše jest rozhodným stav katastru daně pozemkové dnem 1. září 1920; později nastalé změny nemají na předpis dávky vlivu.

Dávka se předepisuje v berních obcích dle jednotlivých pozemkových archů v obnosech na celé koruny zaokrouhlených tím způsobem, že obnosy dávky do 50 haléřů zůstanou nepovšimnuty, kdežto obnosy přes 50 haléřů se zvýší na celou korunu, a jest splatna ve dvou stejných lhůtách, a to 1. října 1920 a 1. dubna 1921.

Dávku předepíše úřad, kterému přísluší roční repartice daně pozemkové (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku berní úřady, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi berní úřady, případně notáři).

Předpis dávky provede se repartičními výkazy (tabelami) dle jednotlivých obcí berních, které se dodají obecním představenstvům ku vyhlášení a ku vyložení u obecního úřadu pro nahlédnutí osobám dávkou povinným.

Proti vyměření dávky přísluší poplatníku právo odvolání jedině co do povinnosti a výpočtu dávky do 30 dnů po doručení repartiční tabely obecnímu představenstvu za účelem vyhlášení. O odvoláních rozhodují příslušné finanční úřady státní, bezprostředně nadřízené úřadu, který dávku předepsal (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku berní správy, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi finanční ředitelství), s konečnou platností.

O vybírání a vymáhání dávky, o ručení spoluvlastníků pozemků, o přednostním právu zástavním a o úrocích z prodlení platí pro dávku z katastrálního výnosu půdy obdobně předpisy platné pro daň pozemkovou.