§ 47 moravského honebního zákona ze dne 26. července 1912, č. 4 z. z. z r. 1914, ve znění upraveném zákonem ze dne 26. října 1912, č. 20 z. z. z r. 1914, se zrušuje a nahrazuje tímto ustanovením:

Pán honitby zapraví za honební lístek platný na jeden rok mimo kolkovné taxu 100 Kč, za lístek platný na tři roky mimo kolkovné taxu 250 Kč․

Honební hosté zapraví za honební lístek platný na jeden rok mimo kolkovné taxu 50 Kč, za lístek platný na tři roky mimo kolkovné taxu 120 Kč.

Cizozemci, kteří nebydlí v republice Československé a nemají pozemkového majetku na Moravě a v moravských obvodech ve Slezsku, zapraví za honební lístek platný na jeden rok mimo kolkovné taxu 300 Kč, za lístek platný na tři roky mimo kolkovné taxu 800 Kč.

Takovým cizozemcům může však býti také vydán lístek platný na tři dny, za nějž zaplatí mimo kolkovné taxu 150 Kč.

Za pána honitby po rozumu tohoto ustanovení považuje se majitel nebo spolumajitel (§ 4) vlastní honitby, nebo nájemník honebního obvodu, jakož i každý člen společnosti lovecké (§ 21).

Taxy tyto odvádějí se do fondu zemědělského, z kteréhož udržovati jest náklad, spojený se sděláním honebních lístků.

Od placení taxy za lístek honební jsou osvobozeni žáci škol lesnických a lesničtí praktikanti po dobu svých studií, pokud se týče po dobu svého učení.

Personálu pro ochranu honitby (§ 41, odst. 2.) vydávají se lístky honební, které nepodléhají taxe; tyto taxy prosté honební lístky nesmí však býti vydány, jde-li z okolností na jevo, že se jedná o osoby, jež ustanoveny byly pro ochranu honitby jen z toho důvodu, aby obcházena byla povinnost taxovní. Obstarává-li majitel honitby ochranu honitby sám, nemá nároku na tuto výhodu.

Za duplikáty ztracených honebních lístků není třeba taxu znova platiti.

Honební lístky vydané před účinností tohoto nařízení zůstávají na dobu ještě zbývají v platnosti.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedení jeho ukládá se ministru vnitra v dohodě s ministrem zemědělství a ministrem financí.