Nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. srpna 1920, č. 471 Sb. z. a n., o úpravě pachtovného z polních hospodářství a zemědělských pozemků, se zrušuje se zpětnou působností od 28. srpna 1920.

Úpravy pachtovného, jež staly se z podnětu zrušeného nařízení, jsou neplatné.

Propachtovatelé polních hospodářství nebo jednotlivých zemědělských pozemků mohou zvýšiti pachtovné (podpachtovné), jež ujednáno bylo před 1. lednem 1918, pro pachtovní rok 1921 a zbývající smluvená pachtovní léta o 6 % rozdílu mezi předválečnou cenou propachtovaných nemovitostí a cenou ke dni 1. března 1919, zjištěnou podle zásad daných v 11, odst. 4., zákona z 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a o dávce z přírůstku na majetku (příloha A), pokud pachtovné takto zvýšené po odečtení daní, přirážek a ostatních veřejných dávek, jež nese propachtovatel, jakož i nynější hodnoty všech vedlejších plnění, k nimž jest podle smlouvy zavázán (pachtovné ryzí), nepřekročí 6 % ceny těchto nemovitostí ke dni 1. března 1919 (příloha B).

V přirážce i v nynější mezi pro ni přihlíží se jen k ceně půdy, pokud se týče k ceně půdy a hospodářských i obytných budov propachtovaných jako příslušenství půdy, pokud jsou určeny k provozování dotčeného polního hospodářství, tedy nikoliv k ceně budov a závodů průmyslových, inventáře pachtýři k používání postoupeného nebo k ceně zvláštních práv, spojených s držbou propachtovaných nemovitostí, a pod.

Udržuje-li pachtýř budovy, snižují se přirážka a její mez o 20 %; udržuje-li je však propachtovatel, zvyšují se o 20 %. Tato procenta se poměrně snižují, nese-li pachtýř, pokud se týče propachtovatel, toliko část nákladů udržovacích. Jde-i o půdu zabranou podle zákona ze dne 16. dubna 1919, čís. 215 Sb. z. a n., snižuje se takto zjištěná celková přirážka o 25 %.

Při pozemcích, jež jsou v podpachtu, platí, pokud na ně nelze použíti ustanovení tohoto opatření, v poměru mezi pachtýřem a propachtovatelem jako nejvyšší mez pro přirážku pachtovné, jež platí podpachtýř po srážce 15 %.

Vedle zvýšení podle prvého odstavce mohou propachtovatelé žádati, aby pachtýř nesl pro pachtovní rok 1920 a zbývající pachtovní léta veškeré zvýšení, které co do daní, přirážek a ostatních veřejných dávek, jichž placení pachtýř nepřevzal, nastalo nebo nastane oproti roku 1913, pokud se týče roku pozdějšího, kdy pachtovné bylo ujednáno.

Propachtovatelé v případech odstavce prvého jsou povinni pachtovné pro rok 1921 a zbývající smluvená pachtovní léta snížiti, přesahuje-li výši určenou v odstavcích předcházejících, na tuto výši, pokud překročení její není odůvodněno zvláštními výnosovými poměry pachtované nemovitosti, jako na př. melioracemi, regulací, způsobilostí pro zvláštní kultury a pod. (§ 6, odst. 2.).

Na pachty zrušené před hlavní sklizní r. 1920 a na pachty podle zákona ze dne 30. října 1919, č. 593 Sb. z. a n., na rok 1920 obnovené se ustanovení odstavce 5. nevztahuje.

Propachtovatel, domáhající se úpravy pachtovného podle tohoto opatření, musí do 30. listopadu 1920 oznámiti pachtýři doporučeným nebo na potvrzení dodaným dopisem výši požadované přirážky a označiti daně, přirážky a ostatní dávky veřejné, jež má pachtýř nésti, jinak zaniká jeho nárok na úpravu.

Nedojde-li do 14 dnů od doručení oznámení pachtýřovi jeho odpověď, považuje se jeho mlčení za souhlas s navrženou úpravou pachtovného, byl-li pachtýř v oznámení výslovně upozorněn na tento následek.

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi ustanovení druhého odstavce neplatí.

Nedohodnou-li se strany o oznámeném nároku na úpravu ani výslovně ani mlčky (§ 4, odst. 2.), jest na propachtovateli, aby navrhl rozhodnutí soudní.

Návrh jest podati u okresního soudu, v jehož obvodu pronajaté nemovitosti zcela nebo z větší části letí, nejdéle do 31. prosince 1920, jde-li však o úpravu pachtů hospodářství a souborů pozemků větších než 50 ha, nejdéle do 31. ledna 1921. Poštovní doprava se do lhůty nezapočítává. Opožděné náhrady odmítne soud z moci úřední.

Podati jest tolik stejnopisů návrhů, aby po jednom mohlo býti doručeno každému z odpůrců a mimo to jeden ponechán u soudu.

Pokud v opatření tomto není nic jiného stanoveno, platí v řízení k úpravě pachtovného zásady řízení nesporného, o útratách ustanovení řízení sporného a o kolcích a poplatcích ustanovení poplatková pro soudní řízení sporné.

Pokud pachtýř (podpachtýř) domáhá se snížení pachtovného, platí o lhůtách a řízení obdobně předpisy §§ 3- řešen a § 6, odst. 1.

Pachtýř, jemuž zvýšeno bylo ryzí pachtovné o více než 75 %, může do 14 dnů, kdy soudní usnesení o zvýšení nabude právní moci, smlouvu ke konci příštího pachtovního roku vypověděti.

Přistoupí-li na zvýšení dobrovolně, má právo výpovědi podle odstavce prvého, jen když si je při dohodě vyhradil. Lhůta výpovědní počíná tu dnem dohody.

Pacht (podpacht) zemědělského pozemku, který skončí nebo již skončil ve druhé polovici roku 1920, obnovuje se na další pachtovní rok 1921 i proti vůli propachtovatele (vlastníka, pachtýře), když pachtýř (podpachtýř) oznámí do 30. listopadu 1920 propachtovateli nebo jeho hospodářské správě doporučeným nebo na potvrzení dodaným dopisem, že si pozemek na dále podrží v pachtu, jestliže

pachtýř pachtovaný pozemek sám nebo pomocí své rodiny obdělává a nadále obdělávati chce a může a

pacht zrušen byl výpovědí propachtovatelovou aneb nemohl býti obnoven pro jeho odpor, a propachtovatel neměl zákonného důvodu od pachtovní smlouvy bez výpovědi odstoupiti.

K této obnově pachtu není třeba souhlasu pozemkového úřadu ani jiného úřadu dozorčího.

Pacht obnoviti může pachtýř jen potud, pokud uplatněním tohoto práva nepřestoupí vlastní a najatá zemědělská půda jeho, jakož i osob, s ním ve společné domácnosti žijících, 8 ha, při pozemcích v 13 označených a v případe, uvedeném v § 14, 5 ha.

Na přebytky nejvýše 1/2 ha se nehledí.

Pro obnovený pacht platí podmínky dosavadního pachtu.

Je-li pachtovné nepřiměřené vysoké, může pachtýř žádati současně s ohlášením nároku na obnovu (§ 8) jeho snížení podle § 2, odst. 6.

Naproti tomu je-li pachtovné nepřiměřeně nízké, má propachtovatel nárok na úpravu v mezích § 2; sví však nárok ten pachtýři oznámiti, pokud se týče jeho určení soudem navrhnouti ve lhůtách stanovených v § 15 pro námitky proti obnově.

O řízení a poplatcích platí tu předpis § 6.

celková výměna zemědělských pozemků ve vlastnictví propachtovatelově se nacházejících nečiní více než 15 ha, aneb

když propachtovatel béře neb chce vzíti do vlastní správy pachtovaný pozemek, který teprve po 1. srpnu 1914 byl propachtován, nebo kterého nabyl teprve po tomto dnu od osoby neb po osobě, jejíž je zákonným dědicem, nebo

když béře neb vzal do vlastní správy pozemek, protože pominula překážka, pro kterou nemohl na pozemku sám hospodařiti (jako přílišné mládí, dočasná neschopnost nebo nepřítomnost jeho nebo členů jeho rodiny k tomu schopných), neb

když nový pachtýř, jemuž propachtovatel pozemek propachtoval nebo propachtovati chce, měl pozemek ten před tím již v pachtu a pachtu toho se vzdal pro závažné překážky, jež nyní pominuly, aneb náleží-li tento nový pachtýř mezi zákonné dědice propachtovatelovy a obdržel-li pozemek do pachtu k zajištění nutné existence.

Domnívá-li se propachtovatel, že pachtýři právo na obnovu pachtu nepřísluší, nebo že požadované snížení není odůvodněno, ohlas své námitky nejdéle do 14 dnů po oznámení pachtýřovi, a nedohodnou-li se, nejdéle od 31. prosince 1920 okresnímu soudu, v jehož obvodu leží pachtované nemovitosti, jinak ztratí právo odporovati obnově, pokud se týče žádanému snížení pachtovného.

Do téže doby může podati k soudu námitky i nový pachtýř (§ 14). Za tím účelem jest propachtovatel povinen oznámiti mu návrh pachtýřův na obnovu do sedmi dnů po jeho ohlášení; neučiní-li tak, ručí za škodu, jež z opomenutí jeho vznikne novému pachtýři.

Pachtýř uplatnivší nárok podle § 8 jest povinen nahraditi propachtovateli, po případě novému pachtýři (§ 14) užitečný náklad, který do dne oznámení (§ 8) tito vynaložili na požadovaný pozemek k docílení nové úrody.

Pro výši náhrady jest rozhodný užitek, jaký má vykonaná práce pro pachtýře. Pachtýři jest volno plniti náhradu též in natura (výkonem obdobných prací pro oprávněného, odvedením stejného množství mrvy, osiva atd. stejné jakosti, neb pod.), bylo-li by mu plnění v penězích obtížno a neprokáže-li oprávnění, že prací nebo věcí těch nepotřebuje. Nedohodnou-li se strany, určí výši nebo způsob náhrady k návrhu propachtovatele (nového pachtýře) okresní soud (š) v řízení podle § 6.

Toto opatření působí - vyjímajíc ustanovení § 1, odst. 1. - ode dne, kdy bude vyhlášeno.

Ustanovení zákona ze dne 24. července 1919, č. 452 Sb. z. a n., pokud se týče § 2, odst. 3., zákona ze dne 18. listopadu 1919, č. 617 Sb. z. a n., jakož i § 6. Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé ze dne 25. srpna 1920, č. 494 Sb. z. a n., zůstávají jím nedotčena.