Článek I.
Jednací řád rozhodčího soudu ustanoveného podle § 8 nařízení ze dne 25. června 1920, čís. 404 Sb. z. a n.
§ 1.
K rozhodování sporů mezi Státním obilním ústavem na straně jedné a mlýny, jinými přejimateli nebo komisionáři na straně druhé (§ 8, odst. 3., nařízení ze dne 25. června 1920, č. 404 Sb. z. a n.) zřízeny jsou rozhodčí soudy: v Praze, v Brně, v Opavě, v Bratislavě, v Užhorodě.
Místní obvod působnosti těchto rozhodčích soudů shoduje se s obvody zemských obilních ústavů, v jichž sídle jsou zřízeny.
§ 2.
Rozhodčí soud (§ 1) skládá se z předsedy nebo jeho náměstka, dvou rozhodčích a zapisovatele.
Předsedu a jeho náměstka jmenuje ministr pro zásobování lidu ze soudců z povolání na jeden rok.
Rozhodčí jmenuje každá ze sporných stran (po jednom). Bylo-li by na straně odpůrce Státního obilního ústavu více osob (společníků ve sporu), jmenují všechny jen jediného rozhodčího.
Zapisovatele určí přednosta soudu, v jehož budově rozhodčí soud zasedá.
§ 3.
Nikdo není povinen úřad rozhodčího přijati.
Z podstatných důvodů může rozhodčí, i když jmenování přijal, odstoupiti.
§ 4.
Strana, která spor na rozhodčí soud vznáší (žalobce), jmenuje rozhodčího v žalobě, kterou podat jest písemně u předsedy rozhodčího soudu v tolika vyhotoveních, aby předseda i každý z odpůrců (žalovaných) obdrželi po jednom stejnopise.
Předseda rozhodčího soudu dá žalobu doručiti odpůrci a vyzve jej, aby do 14 dnů jmenoval rozhodčího.
Stejné vyzvání učiní předseda, když rozhodčí již jmenovaný odepře přijati úřad rozhodčího nebo vykonati závazky z úřadu přijatého, zemře, byl platně odmítnut, anebo z jiných příčin nemůže se zúčastniti jednání rozhodčího soudu.
Nevykonala-li strana jmenování rozhodčího do 14 dnů od doručení vyzvání, anebo odepřeli-li dva od ní již jmenovaní rozhodčí úřad přijati, jmenuje za ni rozhodčího předseda rozhodčího soudu. Totéž platí, nedohodli-li se o jmenování společného rozhodčího společníci ve sporu (§ 2, odst. 3.).
O jmenování rozhodčího budiž předsedou vyrozuměn odpůrce i osoba za rozhodčího ustanovená.
Doručování spisů v tomto paragrafu jmenovaných děje se - pokud nemohlo býti doručeno osobně u soudu - poštou anebo notářem do vlastních rukou příjemcových.
§ 5.
Rozhodčí, který závazků přijetím úřadu rozhodčího převzatých nesplní buď vůbec anebo včas, ručí stranám za veškerou škodu, která tím byla způsobena. Na závazek tento budiž rozhodčí ve vyrozumění o jmenování upozorněn.
§ 6.
Rozhodčí může býti odmítnut z důvodů, které opravňují strany k odmítnutí soudce v civilním soudním řízení.
Strana, která rozhodčího jmenovala, může jej odmítnouti jen, když důvod odmítnutí vznikl aneb stal se straně známým teprve po jmenování.
§ 7.
Když byl rozhodčí soud sestaven, určí předseda rok k ústnímu jednání o sporu, k němuž obešle strany i rozhodčí. Jednání před rozhodčím soudem jest ústní, veřejné, řídí je předseda nebo jeho náměstek.
Nedostaví-li se některá ze stran k ústnímu jednání, ač byla řádně obeslána, anebo od jednání nevstoupí, budiž jednáno toliko s odpůrcem.
§ 8.
Rozhodčí soud vyslýchá strany, svědky i znalce toliko nepřísežně. Prostředků donucovacích nebo trestů proti stranám ani jiným osobám používati nemůže.
§ 9.
Úkony soudcovské, které rozhodčí soud sám není oprávněn prováděti, provede k žádosti předsedově okresní soud, v jehož obvodu jest úkon provésti, podle ustanovení civilního řádu soudního.
§ 10.
Rozhodčí soud usnáší se většinou hlasů (§ 12 j. n.).
Nejprve hlasuje rozhodčí jmenovaný žalovaným nebo předsedou za něho, předseda hlasuje naposledy.
§ 11.
Vyhotovení rozhodčího nálezu doručí se stranám osobně rozhodčím soudem, anebo není-li to možno, poštou nebo notářem. Vyhotovení i prvopis rozhodčího nálezu opatřiti jest datem, kdy nález byl vydán, a podpisy všech členů rozhodčího soudu.
Prvopis nálezu i s výkazy o jeho doručení a ostatní spisy uschová předseda rozhodčího soudu; byl-li by rozhodčí soud zrušen, odevzdá předseda spisy tyto okresnímu soudu, v jehož obvodu působnosti rozhodčí soud zasedal.
Prvopis nálezu i výkazy o doručení jsou oběma stranám společny.
§ 12.
Nálezem budiž rozhodnuto o věci samé i o útratách řízení; v nálezu, jímž ukládá se povinnost k plnění, budiž zároveň určena přiměřená lhůta k tomuto plnění.
Útratami řízení jsou veškerá vydání, která k účelnému vedení sporu stranám i soudu rozhodčímu vzešla.
§ 13.
Rozhodčí nález má mezi stranami účinek pravoplatného soudního rozsudku.
Odporovati mu lze toliko žalobou o bezúčinnost za podmínek ustanovených v civilním řádu soudním (§ 595, bod 2.-8., §§ 596 a 597 civ. řádu soudního ze dne 1. srpna 1895, č. 112 ř. z., a §§ 784-787 zák. čl. I. z r. 1911).
Článek II.
Nařízení toto nabývá účinnosti dnem, kdy uveřejněno jest ve Sbírce zákonů a nařízení. Provedením jeho pověřuje se ministr pro zásobování lidu v dohodě s ministrem spravedlnosti.