U elektrických podniků, prohlášených za všeužitečné dle § 4 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., nezahrnují se při výměru daně podle II. hlavy zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. (pro Slovensko podle uherského zák. čl. VIII. z roku 1909 a zák. čl. LIII. z roku 1912 a XXXIV. z roku 1916) do základu zdanění částky, sloužící k zúrokování zápůjček hypotekárně zajištěných neb uzavřených na prioritní obligace nebo jiné dlužní úpisy po dobu 10 let ode dne, kdy podnik byl ve smyslu citovaného § 4 prohlášen za všeužitečný, prokáže-li podnik, že jest obchodně i technicky řádně veden a že čistý zisk po provedení odpisův a po obvyklém dotování reservního fondu nestačil ani k čtyřprocentnímu zúročení kmenového neb akciového kapitálu podniku nebo závodních podílů.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením jeho se pověřuje ministr financí spolu se zúčastněnými ministry.