Za § 1 vkládají se tato ustanovení:

§ 1 a).

Přednostní nárok stanovený v posledním odstavci § 1 přísluší také státu, zemím, župám a okresům pro jejich podniky a stavby veřejné.

§ 1 b).

(1) Přednostní nárok nevztahuje se na obytná a hospodářská stavení s pozemky, na nichž jsou zbudována, ani na dvorky a domovní zahrádky, jichž požadovati může pachtýř na základě § 2 nebo § 28.

(2) Rovněž netýká se pozemků, jichž pachtýř potřebuje ke zřízení nebo rozšíření obytného nebo hospodářského stavení, nebo ke zřízení nebo rozšíření dvorku a domovní zahrádky u těchto stavení, pokud požadovaná plocha spolu s plochou, pachtýři k zmíněným účelům již sloužící, není větší než 1440 m2.

§ 1 c).

(1) Přednostní nárok jest oznámiti nejdéle do tří týdnů ode dne, kdy uplyne lhůta k přihláškám pachtýřů, u okresního soudu, v jehož obvodě jest požadovaný pozemek (§ 12). V oznámení budiž přednostní nárok řádně odůvodněn a pokud možná i osvědčen.

(2) Opožděná oznámení zamítne soud z moci úřední; ostatní postoupí pozemkovému úřadu k rozhodnutí, udávaje zároveň, zda a pokud na požadované pozemky činí nároky i pachtýři.

(3) Pozemkový úřad sdělí své rozhodnutí všem zúčastněným prostřednictvím soudu.

(4) Útraty šetření nese korporace (ústav) přednostní nárok uplatnivší. Pozemkový úřad je upravuje a vymáhá soudní exekucí.

(5) Pozemkový úřad může pověřiti řízení i rozhodnutím okresní politický úřad, v jehož obvodě jest požadovaný pozemek.

§ 1 d).

(1) Korporace a ústavy, jichž přednostní nárok byl uznán, vstupují v požadovací právo pachtýřovo, i když pachtýř práva svého neuplatnil. Právu těchto korporací a ústavů nepřekáží, mají-li více než 8 ha zemědělské půdy, nebo přestoupí-li jejich zemědělská půda tuto výměru získáním požadovaných pozemků.

(2) Stran pozemků, na něž pachtýři nároků neuplatnili, přísluší vlastníku k vyjádření podle § 15 lhůta tří týdnů ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí pozemkového úřadu, že uznává přednostní nárok korporace (ústavu).

§ 1 e).

(1) Pachtýř, jenž ustoupiti musí obci, může žádati, aby obec ponechala mu v pachtu pozemek přiřčený jí do vlastnictví pro její stavební rozvoj nebo komunální podniky, pokud ho nepoužije k těmto účelům, za roční pachtovné, rovnající se 6 % ceny přejímací, a za náhradu všech daní, přirážek a ostatních veřejných dávek připadajících na pozemek pachtovný v době pachtovní.

(2) Nárok tento jest oznámiti soudu (§ 12) nejdéle do 14 dnů ode dne, kdy doručeno bylo pachtýři rozhodnutí pozemkového úřadu, že byl uznán přednostní nárok obce na pozemky jím požadované. Soud sděluje rozhodnutí pachtýři upozorniž ho výslovně na toto ustanovení.

(3) Nárok v prvém odstavci stanovený přísluší pachtýři jen v mezích uvedených v §§ 3 a 29, a soud rozhodne o něm vydávaje usnesení dle § 17 o požadovacím právu obce (§ 1d).

§ 1 f).

(1) Požadovací právo pachtýřovo oživuje, jestliže se korporace nebo ústav vzdají přednostního nároku, nebo pomine-li jejich právo požadovací z důvodu uvedeného v § 21.

(2) O tom budiž zpraven pachtýř okresním soudem (§ 12), pokud se týče knihovním soudem (§ 21) z moci úřední. Pachtýř budiž zároveň vyzván, aby do tří týdnů po doručení oznámil soudu, zda na nároku trvá, jinak že nárok jeho zanikne.

V druhém odstavci § 7 nahrazují se slova „až do 30. září 1919“ slovy „až do konce hospodářského roku“.

V prvém odstavci § 11 nahrazují se slova „rokem 1920“ slovy „příštím rokem“.

Paragraf 14 má zníti takto:

„Pachtýř, který se nepřihlásil ve lhůtě stanovené článkem III., odstavec první, tohoto zákona, pozbývá práva požadovacího.“

Do § 21 vkládá se jako odstavec druhý ustanovení:

„Kromě přejímací ceny nebo části její jest povinen pachtýř zaplatiti u téhož soudu a v téže lhůtě 5 % přejímací ceny, jichž stejně jako 5 % srážky ceny přejímací, odvedené dle § 26, odst. 1., ve prospěch státu, použito budiž k úhradě nákladů způsobených státu provedením tohoto zákona.“

(1) Za druhý odstavec § 22 vsunutý zákonem ze dne 15. dubna 1920, č. 311 Sb. z. a n., vkládá se jako třetí a čtvrtý odstavec ustanovení:

„Nabyvatel pozemku jest zavázán podrobiti nabytý pozemek úřednímu scelovacímu řízení.

Stejně jest povinen nabyvatel zabraného pozemku přijati na místě zabraného pozemku jiný pozemek stejné hodnoty, když mu jej nabízí pozemkový úřad za tím účelem, aby zamezil tříštění přídělů z převzatého zabraného majetku, jehož částí byl pozemek nabyvatelem podle tohoto zákona nabytý. O potřebě a podmínkách směny rozhoduje pozemkový úřad. Nepřijme-li nabyvatel do 14 dnů ode dne doručení rozhodnutí nabízené směny a nepodepíše-li příslušné vkladní listiny, jsou knihovní soudy povinny na návrh pozemkového úřadu opřený o toto zákonné ustanovení a vydané jím rozhodnutí provésti ve veřejných knihách příslušné zápisy za účelem provedení směny. Proti soudním usnesením není opravného prostředku.“

(2) Následující odstavec zní pak takto: „Omezení podle odstavce 2. a 3. a závazek podle odstavce 4. poznamenají se v knihách. Omezení podle odstavce 2. vymaže soud po vytčené tam lhůtě na návrh vlastníkův.“

Třetí a čtvrtý odstavec § 24 a poslední odstavec § 26 uvedeného zákona se zrušují.

Druhý odstavec § 30 zní:

„Útraty řízení I. stolice nesou žadatelé je způsobivší v poměru ceny pozemků jimi požadovaných.“

Za § 30 a) vsunutý zákonem ze dne 6. dubna 1920, č. 247 Sb. z. a n., vkládá se toto ustanovení:

§ 30 b).

(1) Oznámí-li pozemkový úřad podle § 2 zákona náhradového knihovnímu soudu, že rozhodl se převzíti zabranou půdu, na kterou ohlásili nároky drobní pachtýři, může pozemkový úřad u soudu podle § 12 příslušného navrhnouti, aby stran převzaté zabrané půdy řízení podle tohoto zákona zastavil. Pozemkovému úřadu pak náleží, aby přiděluje převzatou půdu uspokojil řádně ohlášené a zákonem odůvodněné nároky pachtýřů přídělem půdy téže hodnoty, a pokud jde o práva korporací a ústavů (§ 1 d), i k témuž účelu způsobilé.

(2) Na pozemky do vlastnictví již přiřčené se ustanovení to nevztahuje.

Ustanovení čl. I., lit. A, tohoto zákona vztahují se - až na ustanovení prvého odstavce § 1 c) - i na přednostní nároky korporací a ústavů ohlášené u pozemkového úřadu nebo okresního soudu (§ 12) před působností tohoto zákona, a - až na ustanovení odst. 3. § 1 c) - i na nároky korporací a ústavů uznané pozemkovým úřadem před působností tohoto zákona s těmito však změnami:

Ustanovení čl. I., lit. E, (§ 21, odst. 2.) nevztahuje se na pachtýře, jimž požadované pozemky byly přiřčeny do vlastnictví (§ 17) před působností tohoto zákona.

Ustanovení článku I., lit. F, pokud jde o doplnění § 22 čtvrtým odstavcem o povinnosti nabyvatele pozemku ke směně, vztahuje se i na pachtýře, jimž požadované pozemky byly přiřčeny do vlastnictví (§ 17) před působností tohoto zákona.

K provedení zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., jehož platnost rozšiřuje se zároveň na Hlučínsko, stanoví se další - poslední - lhůty, a to:

Přihlášek řádně podaných do 18. září 1919, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi do 30. září 1920 (čl. 2., odst. 1., zákona ze dne 6. dubna 1920, č. 247 Sb. z. a n.) se toto prodloužení netýče.

Ve lhůtě v odstavci prvém pod číslem 1. uvedené ohlásiti mohou nárok i pachtýři, jichž nárok před působností tohoto zákona byl soudem zamítnut z důvodu, že nebyl ohlášen včas nebo řádným způsobem soudu nebo vlastníku. Přihlášky nároků pachtýřů zamítnutých z jiných důvodů, jakož i přihlášky dle tohoto zákona opožděně podané zamítne soud z moci úřední.

Přihlášky, podané před působností tohoto zákona u příslušného soudu (§ 12), dosud však nevyřízené, nelze již zamítnouti z důvodů, že nárok pachtýřův nebyl oznámen včas nebo řádným způsobem soudu nebo vlastníku požadovaného pozemku. Zjistí-li soud tuto závadu, vyrozumí vlastníka nebo jeho hospodářskou správu o obsahu přihlášky sám z moci úřední na útraty pachtýřovy a určí jim zároveň přiměřenou, nejméně třinedělní lhůtu k vyjádření podle § 15. Je-li soud sám nepříslušen, postoupí přihlášku příslušnému soudu.

Přihlášky pachtýřů podle tohoto článku jest podati dvojmo jen u okresního soudu, v jehož obvodě jest požadovaný pozemek. Doručení přihlášky vlastníku nebo jeho hospodářské správě obstará soud z moci úřední.

Provedením článku III. tohoto zákona nesmí býti zmenšen zemědělský majetek, patřící církevní nadaci nebo obročí, pod 8 ha.

Soud rozhodne, který z pachtýřů domáhajících se vlastnictví k půdě církevní má ustoupiti, přihlížeje ke všem závažným okolnostem, zejména k velikosti jmění, pozemkového majetku a druhu hlavního zaměstnání pachtýřů a osob co do výživy od nich odvislých.

Pachtýř, jenž má ustoupiti, může žádati, aby mu požadovaný pozemek byl podle § 29 ponechán aspoň v pachtu.

Pachtýři, ohlásivší svůj nárok před působností tohoto zákona včas a náležitým způsobem, nepodléhají omezení tímto článkem stanovenému.