Ustanovení §§ 1 až 12, 17, 22, 24, 29, 30 a 31 vládního nařízení ze dne 26. dubna 1920, č. 261 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n., o úpravě uhelného hospodářství, v části II. a III. o uhelné dávce (§§ 31 - 52), nahrazují se následujícím zněním:

K § 32 zák.

§ 1.

Cenou, z které se vyměřuje dávka uhelná, je cena loco důl včetně naložení do dopravního prostředku, a jest k ní počítati veškeré úhrady a doplatky jakéhokoliv druhu, jež podnikatel dolu za uhlí přímo nebo nepřímo pro sebe obdrží neb obdržeti má.

Je-li pro uhlí cena dle § 5 zákona úředně stanovena a nepřekročuje-li se tato cena úhradami nebo doplatky v prvním odstavci zmíněnými, lze z ní vyloučiti příplatky dle § 5 zákona úředně stanovené, pokud byly již stanoveny do dne vyhlášení tohoto nařízení nebo pokud budou příště vyhlášeny s výslovným dodatkem, že nepodléhají dávce uhelné.

Prodává-li podnikatel dolu uhlí za cenu vyšší než úředně stanovenou, sraziti lze z prodejní ceny dávku, odpovídající úředně stanovené ceně, jakož i příplatky v odst. 2. uvedené jen tenkráte, když požadování vyšší ceny neodporuje platným předpisům (při vývozu uhlí do ciziny) a když spolu podnikatel dolu rozvrhne v předepsaných zápisech (denních zápisech § 3, cenových výkazech § 3, měsíčních účtech § 4) podrobně úhrnnou cenu v cenu základní (úředně stanovenou), z této ceny vypadající dávku, příplatky shora uvedené a konečně částku, zbývající z vyšší ceny, a tomuto zbytku odpovídající dávku; byla-li cena při prodejích do ciziny stanovena v cizí měně, jest ji přepočítati na Kč a v zápisech udati dle kursu, platného v den, kdy vznikla povinnost k zapravení dávky, nedojde-li s finančním úřadem I. stol. k dohodě na jiné základně. Cena za uhlí účtovaná musí odpovídati v konečné cifře rozvrhu, udanému v zápisech. Pokud podnikatel dolu nesplní výše uvedených podmínek, vezme se za základ pro vyměření dávky uhelné cena beze srážek.

Nejsou-li ceny za uhlí dle § 5 zákona úředně stanoveny, a vyměřuje-li se tudíž dávka ze skutečné prodejní ceny, nepočítá se do ceny, jež tvoří základ pro vyměření dávky, částka na dávku vypadající jen tenkráte, když podnikatel dolu vypravení uhlí a cenu jeho v daních zápisech způsobem v odst. 2. uvedeným podrobně vykázal a dávku z ceny vypadající zapravil neb vyznačením v denních zápisech k zapravení ohlásil.

§ 2.

Dávka uhelná dle § 32 zákona (dávka z těžby uhlí) zapravuje se zpravidla najednou za veškeré v jednom kalendářním měsíci provedené poplatné úkony a je splatna do konce příštího měsíce․ Dávku lze zapravovati některým z těchto způsobů:

Podnikatelé uhelných dolů jsou v obou případech povinni současně s platbou zasílati účtárně IV b ministerstva financí dvojmo přihlášku k zapravování uhelné dávky dle úředně předepsaného vzoru, obsahující jméno podnikatele, dozorčí úřad (§ 22), měsíc, za který se dávka zapravuje, seznam dolů, jichž se dávka týká, s vyznačením dávky na jednotlivé doly připadající, a úhrnnou výši zapravené dávky. Účtárna tato potvrdí na jedné z přihlášek příjem dávky, zašle ji dozorčímu úřadu k vědomosti o vykonané platbě a druhou přihlášku si ponechá.

Koná-li se platba prostřednictvím poštovního šekového úřadu, obdrží platitel dávky stvrzenku o vykonané platbě od poštovního šekového úřadu neb od poštovního úřadu, kteráž má dle pravidel, platných pro styk poplatníků se státními úřady, povahu a platnost kvitance, vydané příslušnou státní pokladnou, pro niž je platba určena; stvrzenky vydává v daném případě účtárna ministerstva financí, a to jen tehdy, když si toho poplatník výslovně přeje a zaplatí porto za jich zaslání. Koná-li se platba u Ústřední státní pokladny a přeje-li si platitel dávky vystavení zvláštní stvrzenky, vyznačující podrobně předmět platby, musí platitel podati přihlášku k zapravení uhelné dávky trojmo.

Použijí-li banky žirového řízení (č. 2.), jsou povinny současně avisovati Ústřední státní pokladnu o vykonané platbě, případně o poukazu, s udáním, že jde o uhelnou dávku a za který podnik.

§ 3.

Podnikatel dolu je povinen konati na dole denní zápisy o veškerých úkonech, podléhajících uhelné dávce, t. j. o jednotlivých případech vypravení uhlí z dolu a použití jeho uvnitř důlního podniku k účelům jiným než v § 34 zákona uvedeným.

Zápisy konati jest pro každý důl dvojmo dle úředních vzorů, a to zvláště: A. pro vagonovou dopravu (odděleně dle podacích stanic), B. pro drobný prodej, C. pro vývoz (odděleně dle jednotlivých států, pro které uhlí jest určeno) a D. pro spotřebu uvnitř dolů, pokud tato podléhá dávce.

Zápisy musí obsahovati zejména běžné číslo zásilky uhlí, den výpravy, adresu příjemce, druh a množství uhlí odděleně dle druhů, čísla vagonu, úředně stanovenou nebo skutečnou cenu, která slouží za základ pro vyměření uhelné dávky, případně další příplatky, úhrnnou cenu, uhelnou dávku, poznámky.

V zápisech těchto vyznačí se každý jednotlivý odbyt uhlí nejpozději následujícího všedního dne; odbyt uhlí, vykonaný za ceny jiné než úředně stanovené, vyznačí se zvlášť dle jednotlivých cen a druhů uhlí, a v poznámce se uvede, o jakou cenu (skutečnou prodejní, obvyklou obchodní) jde, a z kterých jednotlivých složek pozůstává cena, z které se vyměřuje dávka.

Po uplynutí dotyčného měsíce uzavře podnikatel jednotlivé sloupce zápisů a odevzdá jeden stejnopis během osmi dnů dozorčímu úřadu (§ 22) a druhý stejnopis uschová na dole.

Podnikatel dolu jest oprávněn konati před psané zápisy o cenách místo na dole vědom obchodním ústředí, nachází-li se toto v obvodu téhož finančního okresu I. neb aspoň II. stolice; v tom případě je podnikatel povinen označiti v záznamech na dole konaných, kde se toto ústředí nachází, dále připustiti, by nad tímto ústředím vykonán byl důchodkový dozor (§ 42 zák., § 22 nař.), a připojiti k měsíčnímu účtu (§ 4) zvláštní cenový výkaz, obsahující denní zápisy o cenách, jaké by bylo nutno dle hořejšího ustanovení konati zpravidla na dole.

Finanční úřad I. stol. může podnikateli toto oprávnění odepříti, je-li toto oddělené vedení záznamů cenových na úkor důchodkovému dozoru, a může požadovati od podnikatele náhradu zvláštních výloh, spojených s potřebným vykonáváním důchodkového dozoru nad obchodní ústřednou, nachází-li se tato mimo obvod dozorčího úřadu pro dotyčný důl příslušného.

§ 4.

Současně se zapravením dávky, tedy ve lhůtě pro splatnost dávky předepsané, jest podnikatel dolu povinen vyhotoviti dvojmo měsíční účet, obsahující odděleně dle dolů úhrn jednotlivých položek denního zápisu (§ 3) dle tohoto rozdělení.

Při koksárnách a briktárnách (buletárnách) nutno ještě zvlášť vyznačiti výrobu a odbyt koksu a briket (bulet) a druh a spotřebu paliva, k jich výrobě použitého. Podnikatel je povinen jeden stejnopis měsíčního účtu zaslati dozorčímu úřadu (§ 22) a druhý uchovávati po dobu 1 roku na dole; konají se zápisy o cenách dle § 3, posl. odst., odděleně od dolu v obchodním ústředí, mohou býti cenové výkazy, tvořící přílohu onoho stejnopisu měsíčního účtu, který je určen pro důlního podnikatele, uloženy v tomto ústředí.

Finanční úřad je oprávněn předepsati používání určitého vzoru měsíčního účtu.

§ 5.

Finanční úřad I. stolice může, vyžádav si schválení ministerstva financí, naříditi, aby podnikatel složil zálohu za dávku ve výši, vypadající průměrně na jeden měsíc.

Místo složení zálohy může podnikatel voliti denní zapravování dávky dle § 2, č. 1., a); v tom případě nutno též denně odevzdávati zápisy předepsané v § 3, kdežto měsíční účet odpadá.

Pro zálohu, případně denní dávku, platí veškerá ustanovení, týkající se zapravování uhelné dávky.

K § 33 zák.

§ 6.

Žádá-li podnikatel dolu, aby mohl zapravovati uhelnou dávku teprve z paliva (briket, bulet, koksu, kaumacitu), vyrobeného na dole, je povinen učiniti finančnímu úřadu I. stolice příslušný odůvodněný návrh; pokud ministerstvo financí nerozhodne jinak, může zapravovati uhelnou dávku prozatímně dle svého návrhu.

V tomto případě nepodléhá uhelné dávce vzhledem k § 34, č. 1., zák. a § 7 tohoto nařízení ani uhlí, potřebné k pohonu strojů, sloužících k výrobě tohoto paliva a vůbec k provozu této výroby.

K § 34, č. 1., zák.

§ 7.

K uhlí, které se spotřebuje pro opatření provozní síly důlního podniku, t. j. uhlí, které lze spotřebovati bez povinnosti k zapravení uhelné dávky, počítá se uhlí potřebné k dobývání, třídění, nakládání uhlí a jeho zhodnocení, pokud se tak děje přímo na důlním podniku, včetně pohonu strojního zařízení, vytápění a osvětlování provozních budov a prostranství, a dílen dle horního práva při dole provozovaných, pokud tyto slouží výhradně k účelům důlního provozu, dále uhlí, potřebné k pracem přípravným, konaným dle horního práva, a vůbec uhlí, potřebné k zavedení provozu důlního podniku a udržování jeho.

Uhlí, odebrané z dolu jiného, než na kterém se spotřeba jeho děje, osvobozeno jest, nehledíc k ostatním shora uvedeným podmínkám, od uhelné dávky, když podnikatelé obou dolů učiní nejdéle během příštího všedního dne po vydání nebo převzetí uhlí trojmo písemné oznámení dozorčímu úřadu (§ 22) s udáním místa a doby vydání nebo převzetí uhlí, dále jeho množství, druhu a ceny, a oznámení toto dá potvrditi veřejným dopravním podnikem, jenž uhlí k dopravě převzal neb je vydal. V denních zápisech, a dopravuje-li se uhlí jinak než veřejným dopravním podnikem, též v zápisech v § 30 předepsaných je dále podnikatel dolu, jenž uhlí vydává, povinen označiti při příslušné položce, pro koho a k jakému účelu jest uhlí určeno.

Nečiní se rozdílu, zda se užívá přímo uhlí neb energie pomocí uhlí vyrobené, zda se energie tato vyrábí přímo na dole neb odebírá odjinud, a zda provozní práce koná podnikatel dolu sám na vlastní účet, neb jiný podnikatel za úplatu.

O uhlí, spotřebovaném pro opatření provozní síly, je podnikatel povinen konati na dole denně zápisy, z nichž musí býti zřejmy množství a druh spotřebovaného uhlí a energie z uhlí vyrobené a způsobu upotřebení; finanční úřad I. stolice je oprávněn předepsati pro tyto zápisy určité vzory.

§ 8.

Užívá-li se energie, vyrobené z uhlí, také k účelům, které nepožívají osvobození od dávky uhelné, je dávky prost jen onen díl spotřebovaného množství, jehož je zapotřebí k účelům od dávky zproštěným.

Pro zjištění uhelné dávky za uhlí spotřebované v elektrárnách, které vyrábějí elektrickou energii též pro účely, na něž se nevztahuje osvobození od dávky uhelné, platí tato pravidla:

§ 9.

Děje-li se spotřeba uhlí přímo na dole, z něhož uhlí pochází, vykazuje se uhelná dávka z onoho dílu spotřeby, který není od dávky osvobozen, podrobně dle ustanovení § 8 v měsíčním účtu (§ 4) a zapravuje se současně s dávkou uhelnou, vypadající na ostatní odbyt uhlí.

Odebírá-li důl provozní energii, pomocí uhlí vyrobenou, z vlastní nebo cizí elektrárny, nacházející se mimo důl, je podnikatel dolu oprávněn sraziti si dávku uhelnou, na tuto provozní sílu vypadající, z dávky uhelné, vypadající dle § 32 zák., na základě přesného výpočtu dle § 8 v měsíčním účtu (§ 4), byť i tato elektrárna spotřebovala uhlí z různých dolů.

Několik dolů, patřících témuž podnikateli a tvořících hospodářský celek a odebírajících elektrickou energii z jedné elektrárny, která výhradně nebo převážně vyrábí elektrickou energii pouze pro tyto doly, možno považovati na celek i pro dodávky uhlí z těchto dolů do elektrárny, i pro vyúčtování uhelné dávky, vypadající na onu část elektrické energie, která se spotřebuje k účelům od dávky osvobozeným.

Uhelná dávka vyměřuje se dle druhu a ceny uhlí, jaké se z dolu dodává do elektrárny, a při několika druzích a cenách dle průměru, vypadajícího na 1 kg uhlí; nelze-li dávku takto stanoviti, nebo chce-li tak podnikatel, vyměří se dávka, kterou lze srážeti za spotřebovanou energii, na podkladě nejlacinějšího uhlí dotyčného dolu, při čemž se cena určuje dle § 1.

Elektrárny, dodávající elektrickou energii k provozu důlnímu, jsou povinny konati podrobné zápisy o spotřebě uhlí k výrobě elektrické energie dle dolu, z něhož uhlí pochází, druhu a ceny uhlí, s udáním doby, kdy uhlí bylo dovezeno a spotřebeno, dále o vyrobené elektrické energii a její spotřebě, zápisy tyto předložiti finančním orgánům na požádání k nahlédnutí a poskytovati jim písemně a ústně vysvětlivky žádané.

Pro zjištění elektrické energie musí se nacházeti jak v elektrárně, tak na dole počitadla úředně cejchovaná a tak přizpůsobená, aby je finanční úřad mohl dáti pod úřední uzávěru; počitadla musí podnikatel dáti nejdéle každých pět let úředně přecejchovati, a během této lhůty tenkráte, když počitadlo vykazuje větší odchylku než 4 %. Výpočty o spotřebě uhlí použitého k výrobě elektrické energie pro provoz dolů tvoří zvláštní přílohu měsíčního účtu (§ 4) a musí býti podnikatelem elektrárny potvrzeny.

K § 34, č. 2., zák.

§ 10.

K osobám, oprávněným k odběru dávkyprostého uhlí t. zv. deputátního, t. j. k zřízencům a osazenstvu dolu, pensistům, provisionistům a jejich vdovám, lze počítati též členy správy dolu včetně majitele dolu, pokud tito jsou osobně a trvale v důlním podniku zaměstnáni; k osobám, oprávněným k odběru dávkyprostého uhlí deputátního, nelze počítati osoby, zaměstnané na vedlejších podnicích, pro něž neplatí nárok na provozní uhlí dle § 7, odst. 1.

Odběr dávkyprostého deputátního uhlí jest přípustným zpravidla jen z dolu, na němž jest oprávněná osoba zaměstnána, nebo z jiného dolu téhož podnikatele, tvoří-li tyto doly hospodářský celek; převážení deputátního uhlí z jednoho dolu na druhý jest přípustným pouze za obdobných podmínek, jaké jsou stanoveny v § 7, odst. 2.

Podnikatel dolu jest povinen o oprávněných osobách, o schválených výměrách deputátu a o postupném jich vyčerpávání udržovati na dole náležitý přehled a předložiti příslušné záznamy na požádání dozorčímu úřadu (§ 22).

Vydávání uhlí závodním školám, nemocnicím, jídelnám a jiným ústavům a zařízením, sloužícím k dozoru dělnictva, jest vázáno obdobně na tytéž podmínky, jako při uhlí deputátním. Zapraví-li osoba k odběru deputátního uhlí oprávněná z uhlí tohoto uhelnou dávku prostřednictvím podnikatele dolu, a nebyla-li tudíž uhelná dávka zkrácena, nenastupují sice důsledky dle důchodkového trestního práva, avšak nevylučují se důsledky vyplývající z případných zvláštních předpisů, vydaných pro deputátní uhlí mimo obor uhelné dávky. Každé jednotlivé množství uhlí k shora uvedeným účelům z dolu bez dávky vypravené musí býti kryto stvrzenkou, vydanou ze zvláštního pro deputátní uhlí určeného a takto označeného úředního rejstříku a obsahující kromě dat v § 30 tohoto nařízení uvedených ještě výslovné označení, že jde o deputátní uhlí od dávky osvobozené.

Osvobození od dávky pro uhlí, z něhož se vyrábějí oleje, tuky, vosk a podobné výrobky, přiznává ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem veřejných prací a s ministerstvem obchodu, průmyslu, živností, k žádosti podnikatelů, touto výrobou se zabývajících, po předchozím na útraty závodu konaném šetření, v rozsahu úplném neb částečném na dobu obmezenou a se zřetelem k výrobním nákladům a tržním poměrům, za kontrolních podmínek od případu k případu stanovených, při čemž se též určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu jest zapravovati uhelnou dávku za případné, při výrobě získané a co palivo použivatelné odpadky uhlí od dávky osvobozeného.

K § 35 zák.

§ 11.

Náhradní dávka vybírá se až na další ve výši stanovené pro dodatečnou dávku ze zásob v § 38 zákona.

§ 12.

Odbavení uhlí, které bylo předem nebo dodatečně určené k provezení územím státním neb k navrácení do ciziny, řídí se dle celních předpisů platných pro zboží hromadné bez celní uzávěrky.

Bylo-li uhlí určené k průvozu předáno uvnitř celního území k spotřebě v tuzemsku, jest příslušný železniční úřad (nebo plavební podnik) povinen oznámiti to místnímu dozorčímu úřadu (§ 22) spolu s označením osoby, které uhlí bylo vydáno a která jest povinna zapraviti dávku.

Nevydá-li se z uhlí, které z ciziny s sebou vezou lokomotivy a parní lodi pro pohon vlastní, část jeho v tuzemsku pro jiný účel, není zapotřebí množství uhlí s sebou vezeného hlásiti; u lokomotiv vztahuje se osvobození od dávky i na uhlí, naložené na připojeném tendru, a i na případ, když lokomotiva vytápí vozy vlastního vlaku.

Veze-li loď uhlí též pro jiný úřad než pro vlastní pohon, musí býti uhlí, které jest k pohonu tomuto určeno a pro které se činí návrh na osvobození od dávky, znatelně od ostatního uhlí odděleno; celnímu úřadu musí býti obojí množství přesně ohlášeno.

Osvobození platí jen pro lokomotivy a lodi ze států, které poskytují dopravním podnikům tuzemským stejnou výhodu. Při deputátním uhlí z ciziny dováženém musí se dovozce prokázati písemnou stvrzenkou podnikatele dolu, z něhož uhlí pochází, že uhlí patří zřízenci nebo příslušníku osazenstva tohoto dolu, dále že zásilka je částí deputátu, kolik q ročně činí tento deputát, a konečně jméno a bydliště oprávněné osoby. Celní úřad zašle tuto stvrzenku, opatřiv ji příslušnými daty celního odbavení, dozorčímu úřadu (§ 22), příslušnému dle bydliště příjemcova; úřad tento vyšetří, zda jsou splněny podmínky pro dávkyprostý dovoz uhlí, a předloží, shledá-li nějakou závadu, stvrzenku finančnímu úřadu I. stolice s návrhem na dodatečné předepsání náhradní dávky bez újmy případného důchodkového trestního stíhání.

K § 40 zák.

§ 17.

Úroky z prodlení činí dle obdoby § 4, odst. 1., zákona ze dne 16. března 1921, č. 116 Sb. z. a n., deset procent dlužné částky.

Vymáhání dlužné dávky, jakož i povinnost platiti úroky z prodlení nastává dle obdoby § 4, odst. 2., cit. zák., a čl. 4., odst. 12., prov. nař. k němu ze dne 28. července 1921, č. 266 Sb. z. a n., hned po uplynutí lhůty, do které je dávka uhelná dle § 2 tohoto nařízení splatna; úrok z prodlení počítá se ode dne, který bezprostředně následuje po uplynutí této lhůty.

K § 42 zák.

§ 22.

Důchodkovým dozorem pověřen jest úřad důchodkové kontroly, který jest příslušným dle místa podniku, podléhajícího důchodkovému dozoru, nebo místa, v kterém povinnost k zapravení dávky vznikla nebo kde ávka je splatná, a úřady tomuto nadřízené.

Ministerstvo financí může bezprostředním nebo vyšším důchodkovým dozorem pověřiti též technickou finanční kontrolu.

K § 45 zák.

§ 29.

Železniční úřady a plavební podniky, zabývající se dopravou uhlí, jsou povinny dodávati příslušnému dozorčímu úřadu (§ 22) výkazy o zásilkách uhlí, které v tuzemsku převzaly k dopravě.

Výkazy musí obsahovati jméno odesílajícího závodu, místo a dobu, kdy bylo uhlí k dopravě převzato, váhu a druh převzatého uhlí a jméno adresáta.

Výkazy dlužno dodávati ve lhůtách nejdéle měsíčních; finanční úřad I. stolice může však žádati, aby výkazy tyto byly dodávány denně.

Dále jsou úřady a podniky tyto povinny připustiti, aby orgánové dozorčího úřadu (§ 22) nahlíželi do zápisů, chovaných o uhlí, které adresátovy vydaly; ministerstvo financí může však žádati, aby dodávány byly stejným způsobem jako výkazy o uhlí přijatém k dopravě též o uhlí adresátovi odevzdaném.

Způsob vybírání a výše poplatku za toto vykazování zásilek uhlí, který byl veřejným dopravním podnikům přiznán zákonem, budou stanoveny tarifem.

K § 46 zák.

§ 30.

O uhlí, vydaném jinak než prostřednictvím veřejného dopravního podniku, je podnikatel dolu povinen vésti zvláštní rejstřík označený přiléhajícím názvem (prodej místní, prodej drobný a pod.). Rejstřík tento obsahuje juxtu a stvrzenku stejného znění; stvrzenka se vydá odběrateli současně s uhlím, kdežto juxta zůstane v rejstříku. K rejstříkům může býti používáno jen úředních tiskopisů, vydávaných finančními úřady za náhradu vlastního nákladu, označených firmou podnikatele, názvem dolu a obce, v níž důl leží, dále běžným číslováním rejstříku (každoročně nově počínajíc) a jednotlivých juxt se stvrzenkami a opatřených na titulním listě potvrzením a razítkem dozorčího úřadu (§ 22).

Juxta i stvrzenka musí obsahovati dále firmu podnikatele dolu, název dolu a obce, v níž důl leží, jméno odběratele uhlí, místo určení, den a hodinu, kdy uhlí bylo vydáno, jeho množství, druh a cenu, z níž se dávka zapravuje, případně data úředního přídělu. Ustanovení toto platí i tehdy, jestliže se toliko zprostředkuje doprava uhlí z dolu k veřejnému podniku dopravnímu, ať se tak děje jakýmkoliv způsobem (soukromou železnicí, lanovou drahou, automobily, povozy); od této povinnosti může podnikatele k jeho žádosti zprostiti finanční úřad I. stolice, pokud není obavy, že by uhlí takto dopravované ucházelo kontrole.

Odběratel je povinen obdrženou stvrzenku po dobu dopravy uhlí při sobě chovati a dozorčím orgánům na požádání ukázati nebo na potvrzení vydati.

K § 47 zák.

§ 31.

Předpokladem pro zostření důchodkového dozoru jest, že podnikatel dolu dopustil se zkrácením dávky těžkého důchodkového přestupku buď úmyslně neb opětovně z hrubé nedbalosti. Zostření předpisů záleží v tom, že se podnikateli nařídí výlučné používání úředních tiskopisů pro předepsané záznamy, a že finanční správa použije svého práva požadovati dle § 5 tohoto nařízení složení zálohy na dávku nebo zapravování dávky předem.

Vedle těchto opatření nebo samostatně může finanční úřad I. stolice podrobiti takový podnik stálému důchodkovému dozoru, záležejícímu v tom, že se v závodě umístí dle rozsahu jeho potřebný počet orgánů finanční správy k střídavému vykonávání stálého dozoru; jmenovaný úřad může podnikateli dolu předepsati náhradu nákladu spojeného se služebními požitky těchto orgánů.

Proti těmto opatřením lze podati rozklad k úřadům nadřízeným, který však nemá odkládacího účinku.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. května 1921.

Provedením jeho pověřuje se ministr financí v dohodě s ministrem veřejných prací a s ministrem průmyslu, obchodu a živností.