Soupisem svých soukromoprávních nároků (soukromého majetku, soukromých práv a zájmových účastenství) a závazků vůči anglickým příslušníkům státním povinny jsou osoby fysické, právnické (na př. spolky, akciové společnosti) i jinaké obdobné samostatné jednotky hospodářské (na př. společnosti veřejné, komanditní, společnosti s obmezeným ručením, družstva), pokud v rozhodné době, t. j. nejdéle do 18. března 1922 aspoň do dne účinnosti tohoto nařízení měly řádné bydliště (sídlo) na území republiky Československé a které v téže době měly zároveň všechny vlastnosti právních podmětů československých.

Tyto vlastnosti (§ 1) mají z osob fysických takové, jež v rozhodné době (§ 1) byly státními příslušníky republiky Československé.

Stejně posuzovati jest osoby právnické i jinaké obdobné samostatné jednotky hospodářské, pokud aspoň nadpoloviční většina členů správního sboru, který podle zákona nebo podle stanov zastupuje takové osoby neživotné a jmění jejich spravuje (správní rada, správní výbor), má vlastnosti požadované na osobách fysických a když kromě toho hlavní podnik byl v rozhodné době (§ 1) na území republiky Československé.

Tyto osobní vlastnosti (§§ 1 a 2) požadují se stejně od oprávněných (vlastníků, věřitelů) jako od zavázaných (dlužníků).

Osoby fysické, právnické i jinaké obdobné samostatné jednotky hospodářské, které v rozhodné době (§ 1) neměly nikde náležitých vlastností (§§ 1 a 2), avšak kterým do dne účinnosti tohoto nařízení přiznána byla povaha podmětu československého (opcí, nostrifikací), posuzují se pak, jako by včas náležité vlastnosti byly měly.

Jsou tedy povinni soupisem ti, kdož nejpozději v den účinnosti tohoto nařízení stali se československými státními příslušníky a mají od tohoto dne své trvalé bydliště v republice Československé právě tak jako ti, kdož byli s to těmto podmínkám vyhověti již v rozhodné době (§ 1).

Soupisem povinny jsou také osoby, které v rozhodné době (§ 1) měly žádané vlastnosti (§§ 1 a 2), ale po dnu působnosti tohoto nařízení některé z nich pozbyly.

Předmětem soupisu jsou soukromoprávní nároky (soukromý majetek, soukromá práva a zájmová účastenství) a závazky, které založeny byly osobami v §§ 1, 2 a 3 naznačenými před 28. říjnem 1918 ve měně jiné než ve starých rakousko-uherských korunách a v den účinnosti tohoto nařízení ještě nezanikly, pokud druhou stranou z tohoto právního poměru zavázanou nebo oprávněnou jest anglický úřad nebo anglický státní příslušník.

Z přihlášky musí býti zřejmo, jde-li mezi těmito stranami o právní poměr jimi přímo (bezprostředně) založený nebo třetí osobou zprostředkovaný.

Soupisovou přihláškou povinen jest podati z právního poměru (§ 4) oprávněný (vlastník, věřitel) zvlášť o každém jednotlivém dlužníku anglickém a z právního poměru (§ 4) zavázaný (dlužník) zvlášť o každém jednotlivém oprávněném (anglickém vlastníku nebo věřiteli).

Takovou zvláštní přihlášku soupisovou podati jest jmenovitě o právních nárocích i závazcích, jichž předmětem jsou cenné papíry (§ 3).

Podá tedy soupisem povinný tolik přihlášek, kolik má právních poměrů s různými příslušníky anglickými.

Každou přihláškou podati jest na úředních tiskopisech, které pro osoby z právních poměrů oprávněné a zavázané od sebe se liší; jinaká přihláška jest neplatná.

Tyto tiskopisy obdrží jak zájemníci tak i jejich ústřední sdružení buď přímo u hospodářského úřadu (zemského, generálního) finančního ředitelství v Praze, v Brně, v Opavě a v Bratislavě, jakož i u hlavního finančního ředitelství v Užhorodě nebo také u jednotlivých úřadů finančních, jež přihlášky přijímají (§ 6), a to za cenu režijní, která bude později oznámena.

Přihlášku podati jest nejdéle do 15. dubna 1922 u berní správy, v jejímž obvodu má podatel řádné bydliště (sídlo), na Slovensku a Podkarpatské Rusi u příslušného finančního ředitelství.

Kdyby osoba fysická soupisem povinná (§§ 1, 2 a 3) zdržovala se v době soupisu přechodně mimo republiku Československou, podá přihlášku u berní správy (finančního ředitelství) příslušné podle jejího posledního bydliště.

Podací úřad potvrdí úředním razítkem na stvrzence (podací rubrice) stranou předložené příjem přihlášky.

Podací úřad (§ 6) prozkoumá pokud lze ihned došlou přihlášku a shledá-li, že jest neúplnou, nesprávnou nebo jinak vadnou, vyzve podatele, aby ji doplnil, opravil nebo vzniklé pochybnosti vysvětlil.

Vyzvaný jest povinen žádané doklady o úplnosti a správnosti přihlášky neprodleně předložiti a zvláště do knih nebo zápisků svých dáti nahlédnouti.

Nevyhoví-li takovému úřednímu vyzvání, neudav omluvitelného důvodu, může býti potrestán peněžitou pokutou až do 100.000 Kč, kterou jest oprávněn podací úřad opakovati tak dlouho, až vyzvaný uposlechne.

Peněžité pokutě předcházeti však musí výslovná výhrůžka písemná, že bude uložena, neuposlechne-li přihláškou povinný do určité aspoň osmidenní lhůty úředního vyzvání.

Proti trestnímu výměru podati lze do osmi dnů po doručení jeho odvolání u téhož úřadu, který vydal trestní výměr v odpor vzatý.

Rozhoduje o něm konečně zemské (generální, hlavní) finanční ředitelství v Praze, v Brně, v Opavě, v Bratislavě a v Užhorodě.

Pokuty propadají státu.

Nedojde-li soupisová přihláška včas (§ 6), propadá státu právní nárok, jehož se týká; včas nepřihlášený právní závazek vyloučen jest z výhod plynoucích z příští úpravy těchto právních poměrů (§ 4).

Následky tyto mohou však nastati jen z opominutí úmyslného nebo neomluvitelného; rozhodne o nich příslušný podací úřad (§ 6) zvláštním výměrem, proti němuž podati lze u tohoto úřadu do 8 dnů po doručení rekurs.

O něm rozhoduje II. stolice (§ 7) konečně.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr financí ve shodě s ministry spravedlnosti, zahraničních věcí, průmyslu, obchodu a živností.