Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

186/1922 Sb. znění účinné od 13. 7. 1922 do 31. 3. 1950

Zákon zrušen na základě generálního derogačního ustanovení v § 38 zákona č. 66/1950 Sb.

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se tento zákon považuje za výslovně zrušený.

186

 

Zákon

ze dne 9. června 1922,

jímž se mění zákon ze dne 15. dubna 1920, čís. 328 Sb. z. a n., o organisaci kanceláří sněmovny poslanecké a senátu.

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Úředníky a zřízence pro úřady poslanecké sněmovny a senátu jmenuje a ustanovuje v mezích rozpočtu ústavně schváleného předsednictvo poslanecké sněmovny a senátu především ze zaměstnanců úřadů státních a jiných veřejných úřadů (soudů, ústavů), dohodnuvši se s ústředním úřadem zaměstnanci nadřízeným․ Vyjádření tohoto úřadu jest podati do dvou měsíců, jinak se má za to, že úřad souhlasí. Úředníky a zřízence pro úřady společné poslanecké sněmovny i senátu ustanovují v mezích rozpočtu ústavně schváleného obě předsednictva ve společné schůzi, již svolává a řídí předseda poslanecké sněmovny. Pro jednání společné schůze platí obdobně ustanovení § 9, odst. 2., zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 325 Sb. z. a n.

Úředníci a zřízenci přijatí nad systemisovaný počet míst nebo přijatí ze služeb soukromých mohou býti ustanoveni toliko jako úředníci a zřízenci smluvní.

Článek II.

Zaměstnanci sněmovní, převzatí ze státních a jiných veřejných úřadů (soudů, ústavů) setrvávají u svého původního úřadu ve statu i ve svém statusovém pořadí, obdrží tam dnem nastoupení ve sněmovní službě na dobu služby sněmovní neplacenou dovolenou a postupují u svého původního úřadu jak časově, tak i ve svém pořadí jmenováním; okolnost, že u tohoto úřadu aktivně neslouží, a jsou tam zařazeni extra statum, nesmí býti na újmu jejich postupu v tomto úřadě, nebrání-li postupu ustanovení služební pragmatiky.

Článek III.

Zaměstnanec může býti služby sněmovní zproštěn předsednictvem z důvodů služebních neb na vlastní žádost a vrátí se do úřadu, z něhož vyšel.

Zaměstnancům, odcházejícím ze sněmovní služby, může předsednictvo podle svého uznání přiznati přiměřený stálý, do výslužného započítatelný přídavek ke služnému, pokud se týče přídavek k výslušnému.

Zaměstnanec, který má ve sněmovní službě 10 let do výslužby skutečně započítatelných a nebyl postižen trestem disciplinárním, má však nárok na přídavek, rovnající se 40 % rozdílu mezi pravidelnými příjmy ve sněmovní službě a pravidelným služebním (odpočinkovým) příjmem, který mu připadne po vystoupení ze sněmovní služby. Vyslouží-li ve sněmovní službě celou služební dobu, má nárok na přídavek, rovnající se celému uvedenému rozdílu.

Přídavky ty vyplácené budou pokladnou sněmovní způsobem, jakým se zaměstnanci dosud vyplácely požitky služební.

Předsednictvo jest oprávněno, aby v odůvodněných případech započítalo s platností pro obory veškeré státní nebo jiné veřejné služby zaměstnanci dobu ve službě sněmovní po 1. červnu 1920 ztrávenou do postupu i do odpočivného pěti čtvrtinami času, po který zaměstnanec službu sněmovní skutečně vykonával.

Článek IV.

Zaměstnanci v úřadech sněmovních jsou zaměstnanci veřejní se všemi výhodami zaměstnanců státních a jsou služebně podřízeni předsednictvu sněmovny, které jsou přikázáni.

Úředníci poslanecké sněmovny i senátu společní jsou podřízeni oběma předsednictvům, která v tomto případě rozhodují ve společné schůzi (čl. I.).

Předsednictva obou sněmoven rovněž ve společné schůzi, pro kterou platí obdobně ustanovení čl. I., pokud jde o zvláštní povahu služby sněmovní, upraví jejich právní a hmotné poměry, stanoví podmínky a způsob jejich postupu, jakož i obor jejich působnosti zvláštním služebním řádem. Pro zaměstnance sněmovní platí i po dobu jejich činné služby sněmovní podpůrně a obdobně příslušná ustanovení služební pragmatiky státních zaměstnanců (soudců), pokud služební řád nebude obsahovati úchylky nebo pokud by tyto úchylky byly pro zaměstnance nepříznivější.

Článek V.

Zákon tento platí i pro zaměstnance sněmovní již ustanovení.

Článek VI.

§§ 1, 2, 3, 4 a § 7 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 328 Sb. z. a n., se zrušují.

Článek VII.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej všichni členové vlády.

T. G. Masaryk v. r.

 

Dr. Beneš v. r.

 

A. Novák v. r.

 

Udržal v. r.

 

Černý v. r.

 

Dr. Dolanský v. r.

 

Dr. Dérer v. r.

 

Šrámek v. r.

 

Dr. Šrobár v. r.

 

Tučný v. r.

 

Dr. Vrbenský v. r.

 

Srba v. r.

 

Habrman v. r.

 

Dr. Mičura v. r.

 

L. Novák v. r.

 

Staněk v. r.