Do zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n., vsunuje se jako § 1a) toto ustanovení: Končí-li pacht (podpacht) zemědělského pozemku v průběhu roku 1922, obnovuje se na další dva pachtovní roky, končí-li pacht (podpacht) zemědělského pozemku v průběhu roku 1923, obnovuje se na další rok i proti vůli propachtovatele(vlastníka, pachtýře) tím, že pachtýř (podpachtýř) propachtovateli nebo jeho hospodářské správě písemně oznámí nejpozději do 30. září běžného roku, že si pozemek nadále podrží v pachtu, jestliže jsou zachovány podmínky bodu 1. a 2. §u 1 cit. zákona.

Pro obnovu pachtu podle čl. I. tohoto zákona neplatí ustanovení lit. b) a c) §u 2 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n., nýbrž toto ustanovení: b) když propachtovatel bere nebo vzíti chce do trvalé vlastní správy pachtovaný pozemek sám, nebo jej převádí svému nástupci do vlastnictví, aby na něm sami nebo se svými

rodinami hospodařili. Kdyby v době platnosti tohoto zákona pachtovatel nebo jeho nástupce pozemek do vlastní správy takto převzatý z důvodů zřejmě zištných propachtoval osobě jiné, ač na něm sám nebo se svou rodinou hospodařiti může, je povinen pachtýři starému náhradou způsobené škody.

Právo obnovy pachtu podle čl. I. tohoto zákona nemá pachtýř hospodářských celků (jako jsou dvory, statky nebo usedlosti) vyjma ony hospodářské celky nebo jich díly, jež pachtýř předal do podpachtu rozparcelované, pokud nebude v takovém případě dotčeno ustanovení §u 1, bodu 1. a 2. zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n.

Co do pachtovaného platí pro obnovený pacht tyto podmínky:

Nejvyšší pachtovné z 1 ha zemědělské půdy obnáší tolik, kolik činí průměrná cena žita, vypočítaná z průměru cen téhož na pražské plodinové burse ze srpna, září a října běžného roku a to: v oblasti pastvinářské za 150 kg žita, v oblasti bramborářské za 180 kg žita, v oblasti obilnářské II. za 200 kg žita, v oblasti obilnářské I. za 250 kg žita, v oblasti řepařské za 300 kg žita. Tyto průměrné ceny včas vyšetří a úředně vyhlásí ministerstvo zemědělství. Nedohodnou-li se strany, určí pachtovné k návrhu pachtýře nebo propachtovatele okresní soud, v jehož obvodu pachtovaný pozemek leží. Návrh k soudu podati jest ve dvou stejnopisech nejdéle do 30. listopadu toho kterého pachtovního roku.

Opožděné návrhy zamítne soud z moci úřední. Soud, rozhoduje-li o žádosti za úpravu pachtovného, má přihlížeti i k zvláštním okolnostem, při čemž může jíti 20% nad nebo 20% pod takto vypočtený obnos pachtovného, je-li to plodností pachtované půdy odůvodněno.

Za úpravu pachtovného pro pachtovní léta 1922 - 1923, 1923 - 1924, může podle ustanovení čl. IV. býti žádáno i tehdy, bylo-li pachtovné upraveno podle §u 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 313 Sb. z. a n.

Zákon tento nedotýká se oněch pachtovních smluv, které byly od 1. ledna 1922 do vydání tohoto zákona uzavřeny dobrovolnou úmluvou na dobu nejméně 6 let, jestliže nový pachtýř na pachtovaném pozemku sám nebo se svou rodinou hospodaří a nadále hospodařiti chce a může a nemá svých i pachtovaných pozemků více než 8 ha.

Propachtovatel není oprávněn požadovati pachtovné in natura, nýbrž toliko v penězích, pokud se smlouvou pravoplatně uzavřenou pachtýř k tomu dobrovolně nezavázal.

Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení. Provésti jej ukládá se všem ministrům.