Ministr školství a národní osvěty se zmocňuje, aby učitelům, kteří působili na školách obecných nebo občanských na Slovensku, vydržovaných církvemi nebo obcemi (s podporou státní) a jsou na odpočinku nebo odejdou na odpočinek do konce roku 1923, jakož i vdovám a sirotkům po těchto učitelích podle svého volného uvážení vyplatil z moci úřední k dosud vypláceným odpočivným a zaopatřovacím požitkům jednorázovou výpomoc, a to zvláště pro každý z roků 1921, 1922 a 1923.

Výpomoc tato splatná je každý rok najednou nejvýše v této výměře: Pensistům učitelským po 1000 Kč, vdovám po nich po 700 Kč, poživatelům příspěvků na výchovu dětí (pro každé dítě až do pěti dětí) po 140 Kč, poživatelům darů z milosti zastupujících odpočivné a zaopatřovací požitky po 140 Kč. Vyplatí se toliko těm, kteří prokáží, že mají domovskou příslušnost v některé obci republiky Československé.

Pensijní příspěvky vydržovatelů škol ustanovené v §u 29, odst. 3., zák. čl. XXXII. z roku 1875 zvyšují se ze 12. zl. na 240 Kč ročně.

Přeplatek ze zvýšení pensí z doby Karolyovské, který se u jednotlivých pensistů (vdov a sirotků) zjistí, jakož i zálohy již dříve snad povolené buďtež odečteny od výpomoci poskytnuté podle tohoto zákona.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provedením jeho pověřuje se ministr školství a národní osvěty ve shodě s ministrem financí.