Tam, kde se mluví v tomto nařízení o rozhodčím soudu, rozumí se tím rozhodčí soud úrazového pojištění (zaopatření) dělnického (rozhodčí soud úrazové pojišťovny - Zemské úřadovny pro pojištění dělníků v Bratislavě -, jeho expositury, zvláštní rozhodčí soud pro jednotlivé skupiny pojištěnců, jako horní senát rozhodčího soudu úrazové pojišťovny dělnické v Praze, nebo zaměstnanců zproštěných pojistné povinnosti podle § 4 úrazového zákona, ve znění čl. III zákona ze dne 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n., jako rozhodčí soud pro úrazové zaopatření železničních zaměstnanců v Praze).

Ustanovení tohoto nařízení o úrazových pojišťovnách platí také, nevyplývá-li z obsahu jinak, o správách podniků, jichž zaměstnanci jsou zproštěni pojistné povinnosti (odstavec 1).

Rozhodčí soud jest podle zákona výlučně příslušný rozhodovati spory:

V případech uvedených v odstavci 1 je místně příslušný rozhodčí soud té úrazové pojišťovny, jejímž členem je podnikatel, v jehož podniku se úraz stal, nebo jejímž členem by byl, kdyby jeho zaměstnanci nebyli podle § 4 úrazového zákona ve znění čl. III zák. č. 207/1919 Sb. z. a n. pojistné povinnosti zproštěni.

Rozhodčí soud se skládá z předsedy, z potřebného počtu jeho náměstků, z přísedících a jich náhradníků.

Předsedu a jeho náměstky v potřebném počtu ze stavu soudců z povolání jmenuje na dobu čtyř let ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem sociální péče.

Přísedící rozhodčích soudů a jejich náhradníky jmenuje ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry po slyšení ústředen odborových organisací zaměstnanců a zaměstnavatelů na dobu čtyř let․ Při tom přihlédne k tomu, aby bylo nejméně tolik přísedících odborně vzdělaných, aby mohlo býti vyhověno ustanovení § 16 o obsazení senátu. Přísedící je povinen vykonávati úřad, dokud není jmenován na jeho místo nový přísedící.

Přísedícím může býti jmenován jen ten, kdo má bydliště v obvodu rozhodčího soudu. Ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem sociální péče ustanoví, jaký počet přísedících a jich náhradníků musí míti bydliště v sídle rozhodčího soudu nebo v jeho blízkosti tak, aby mohli úřad přísedícího bez překážky vykonávati.

Přísedícími mohou býti jen takové osoby, které jsou československými státními příslušníky, jsou nejméně 26 let staré a nejsou zbaveny práva voliti do obcí.

Členem rozhodčího soudu nesmí býti, kdo je členem jakéhokoliv orgánu úrazové pojišťovny nebo kdo je v její službě, nebo kdo je členem orgánu jiného sociálně pojišťovacího ústavu nebo je v jeho službě. Rovněž nemůže jím býti ten, kdo je ve správě podniku, jehož zaměstnanci, zproštění pojistné povinnosti, mohou vymáhati své nároky u rozhodčího soudu, a podle služebních předpisů správy podniku je povolán k tomu, aby spolurozhodoval o úrazovém zaopatření zaměstnanců podniku. Konečně nesmí býti členem ten, kdo je přísedícím zvláštního senátu vrchního pojišťovacího soudu pro úrazové pojištění (zaopatření) dělnické (v dalším: senát pro úrazové pojištění dělnické).

Ustanovení tohoto nařízení o přísedících platí, není-li jinak ustanoveno, též o jejich náhradnících.

V návrzích na jmenování přísedících buď uvedeno:

Navrženy býti mohou jen takové osoby, které vyhovují podmínkám uvedeným v § 4, odst. 4, věta prvá, odst. 5 a 6 a jsou ochotny úřad přísedícího vykonávati nebo nemohou platně jeho přijetí odmítnouti.

Navržení mají míti i všeobecnou způsobilost činně se účastniti jednání a rozhodování rozhodčího soudu.

Přísedícím vydá ministerstvo sociální péče listiny o jmenování.

Přísedící je pak povinen vykonati do rukou předsedy rozhodčího soudu slib, že bude vykonávati úřad svědomitě a nestranně a že neprozradí závodní nebo obchodní tajemství, o němž se během řízení doví, ani úřední tajemství porad a hlasování.

Předseda a jeho náměstkové slibu nekonají, jsouce vázáni vykonanou přísahou soudcovskou.

Přísedící rozhodčího soudu může jmenování odmítnouti nebo vzdáti se úřadu:

O tom, zda je odmítnutí nebo vzdání se úřadu odůvodněno, rozhodne ministerstvo sociální péče.

Ministerstvo sociální péče na návrh předsedy rozhodčího soudu zbaví přísedícího úřadu:

Ministerstvo sociální péče může na návrh předsedy rozhodčího soudu zbaviti přísedícího úřadu:

Na místo přísedícího zbaveného úřadu budiž povoláván až do konce funkčního období náhradník.

Členové rozhodčího soudu jsou vyloučeni z účasti na projednávání a rozhodování sporů ze stejných důvodů jako soudcové v civilním řízení sporném.

Strany mohou odmítnouti členy rozhodčího soudu, jsou-li podle odstavce 1 vyloučeni nebo jsou-li tu jiné důvody, které vzbuzují pochybnost o jejich nestrannosti; nemůže však již odmítnouti člena soudu ta strana, která počala před soudem jednati, aniž uplatnila známý jí důvod odmítnutí.

Neuzná-li odmítnutý člen odmítacího důvodu, budiž důvod odmítnutí osvědčen; o odmítnutí rozhodne předseda rozhodčího soudu, anebo jde-li o tohoto, president krajského soudu, u něhož (v jehož obvodu) je rozhodčí soud zřízen.

Rozhodnutí, kterým bylo odmítnutí vyhověno, nelze odporovati; nebylo-li návrhu vyhověno, lze tomu odporovati jen ve spojení s odvoláním.

jízdné po železnici ve III. třídě nebo po parolodi ve II. třídě a nebylo-li by jich možno použíti, náhrada za použití jiného hromadného vozidla; má-li přísedící nárok na zlevněnou jízdu nebo na volnou jízdu, přísluší mu toliko náhrada za snížené jízdné nebo mu nepřísluší náhrada vůbec;

trvalo-li zasedání několik dnů za sebou nebo nebylo-li v den zasedání již možno nastoupiti zpáteční cestu, nocležné denně 20 Kč;

trval-li pobyt na cestě a v místě soudu více než 8 hodin, stravné denně 20 Kč.

trvalo-li zasedání nejvýše 5 hodin, částkou 30 Kč za každý den zasedání;

trvalo-li zasedání déle než 5 hodin, částkou 50 Kč za každý den zasedání.

Hotová vydání a presenční plat hradí se přísedícím rozhodčích soudů z úřední zálohy soudu, u něhož je rozhodčí soud zřízen, a úrazová pojišťovna je povinna náklad ten řádně vyúčtovaný a doložený nahraditi soudu.

Nárok na náhradu podle §§ 12 a 13 musí býti uplatněn do 30 dnů po zasedání. Rozhoduje o něm předseda rozhodčího soudu.

Rozhodčí soud jedná a rozhoduje v senátech pětičlenných, složených z předsedy nebo jeho náměstka a ze čtyř přísedících, z nichž dva jsou odborně vzděláni, jeden je ze skupiny zaměstnanců (pojištěnců) a jeden ze skupiny zaměstnavatelů.

Senáty sestavuje a povolává k zasedání předseda rozhodčího soudu nebo jeho náměstek, přihlížeje k tomu, aby přísedící byli pokud možno z téhož výdělečného nebo aspoň příbuzného oboru jako je žalobce. Je-li vymáháno odškodnění nemocí z povolání (zákon ze dne 1. června 1932, č. 99 Sb. z. a n., o odškodnění nemocí z povolání), buď podle potřeby a možnosti ustanoven jeden přísedící, který je chemikem.

Pořadí, podle kterého budou povoláváni přísedící ze skupiny pojištěnců a zaměstnavatelů k jednotlivým zasedáním, určí předseda rozhodčího soudu předem vždy na období několika týdnů. V seznamu určujícím pořadí přísedících buď zpravidla stanoveno, ve které dny v týdnu jednotliví přísedící budou pravidelně zasedati. Zároveň buď ustanoven náhradník, který by nastoupil, jestliže by přísedící nemohl se zasedání účastniti. Rozvrh určující pořadí přísedících budiž dodán přísedícím, kteří jsou v něm uvedeni. Kromě toho buďte přísedící ke každému zasedání zvláště zváni. Bylo-li přelíčení odročeno, buď dbáno toho, aby se nové jednání konalo za účasti týchž přísedících jako přelíčení minulé.

Předseda rozhodčího soudu řídí práce rozhodčího soudu a pečuje o to, aby úřadování se dálo podle zákona a co nejrychleji. Náleží mu, aby, šetře zásad tohoto nařízení, rozděloval práci mezi jednotlivé jeho členy a jiné osoby u rozhodčího soudu zaměstnané, popřípadě mez jednotlivé senáty, pokud možno stejnoměrně, dozíral na jich práci a aby shledané vady hleděl přiměřenými opatřeními odstraniti.

Je-li předseda rozhodčího soudu zaneprázdněn, zastupuje ho náměstek, popřípadě ten z náměstků, který je služebně věkem nejstarší. Totéž platí, je-li místo předsedy rozhodčího soudu uprázdněno.

Vyžaduje-li toho agenda rozhodčího soudu, budiž u rozhodčího soudu zřízeno několik samostatných oddělení; mezi jednotlivá oddělení budiž pak agenda stejnoměrně rozdělena.

Samostatná oddělení rozhodčího soudu se označují římskými číslicemi. Řídí je předseda a jeho náměstkové; jejich jména buďte uvedena v rozvrhu práce, který pořídí předseda vždy na rok napřed. Rozvrh práce buď vyvěšen na úřední desce rozhodčího soudu.

Podatelna rozhodčího soudu buď spojena s podatelnou toho řádného soudu, v jehož budově je rozhodčí soud, rovněž spisovna a oddělení doručné; je-li to však podle rozsahu agendy nutné, buď zřízena u rozhodčího soudu samostatná podatelna, spisovna a doručné oddělení. Podací značka budiž vždy pro rozhodčí soud zvláštní.

Ve spisovně buďtež spisy rozhodčího soudu uschovány odděleně.

Ustanovení o rejstřících, spisech, vyhotovování nálezů a jiných vyřízení budou vydána výnosem ministra spravedlnosti. Výnos ten buď uveřejněn ve Věstníku ministerstva spravedlnosti a vyvěšen v úředních místnostech rozhodčího soudu.

Nároky uvedené v § 3 musí býti uplatněny žalobou u rozhodčího soudu do jednoho roku od toho dne, kterého byl osobě domáhající se nároku doručen výměr úrazové pojišťovny, kterým odškodnění bylo vyměřeno nebo nárok na odškodnění byl zamítnut nebo vyměřený důchod byl zmenšen nebo zastaven.

V zemích Slovenské a Podkarpatoruské mohou osoby oprávněné k nároku řízení před rozhodčím soudem zahájiti žalobou i před doručením výměru (odstavec 1) u tohoto soudu, zadržuje-li úrazová pojišťovna bezdůvodně vydání rozhodnutí; shledá-li rozhodčí soud, že jde o bezdůvodné průtahy, může určiti úrazové pojišťovně s vyloučením odvolání přiměřenou, avšak 60 dní nepřesahující lhůtu, aby rozhodla, a nerozhodne-li ve lhůtě jí stanovené, projedná k návrhu oprávněného žalobu ve věci samé.

Před rozhodčím soudem zastupuje úrazovou pojišťovnu její konceptní úředník nebo advokát. Úrazová pojišťovna může k tomu cíli uděliti jednomu nebo druhému všeobecnou procesní plnou moc. Ta se uschová u soudu až do jejího zrušení.

Žalobci mohou své nároky před rozhodčím soudem zastupovati sami nebo právním zástupcem [advokátem, (veřejným) notářem] nebo jinakým zmocněncem. Zmocněncem může býti každá svéprávná osoba, která je způsobilá před soudem jednati a není pokoutníkem.

Manžel, který žije s poškozeným ve společné domácnosti, nebo příbuzní poškozeného a není-li jich, jiná osoba, jsou oprávněni zastupovati poškozeného v zahájeném řízení i bez plné moci, prokáží-li vysvědčením veřejné nemocnice nebo lékaře, že zastupovaná osoba následkem stavu způsobeného úrazem nebo nemocí není schopna uděliti plnou moc; zástupci ti však nemohou se vzdáti ani nároků zastupované osoby, ani o nich ujednati smír ani vzdáti se jejích procesních práv. Potřebuje-li taková osoba k hájení svých zájmů opatrovníka, ustanoví ho na návrh rozhodčí soud. Návrh může učiniti poškozený nebo osoby uvedené ve větě prvé. Šetření o potřebě takového opatrovníka budiž vykonáno z úřední moci.

Žaloby, návrhy, oznámení a jiná prohlášení stran v řízení před rozhodčími soudy lze podati písemně neb ústně do protokolu. Žaloba buď podána (sepsána) ve dvojím vyhotovení.

Pro přijímání písemných podání pro rozhodčí soudy musí být podatelna rozhodčího soudu otevřena všedního dne nejméně 5 hodin, v neděli a ve svátek nebo v památný den republiky Československé nejméně 3 hodiny.

Protokol může býti sepsán u rozhodčího soudu, nebo má-li strana bydliště mimo obvod okresních soudů zřízených v sídle rozhodčího soudu, u okresního soudu bydliště nebo pobytu strany. Soud je povinen dáti straně při sepsání protokolu potřebný návod. O sepsání protokolu buď vydáno straně potvrzení.

U rozhodčího soudu buď sepisováním protokolů pověřen úředník; jeho jméno a hodiny ustanovené pro přijímání protokolárních prohlášení buďtež veřejně oznámeny vývěskem na úřední desce rozhodčího soudu.

V písemném podání buď vždy přesně označen soud, jemuž jest podání určeno, jméno a adresa podatele a jeho odpůrce a buďte uvedeny návrhy, které strana činí.

Žaloba obsahujž stručné vylíčení sporného případu a označení průvodních prostředků, jichž má býti užito. V žalobě buď též uveden výměr, proti kterému se žaloba podává, podle data a pokud možno i podle jednacího čísla spisu úrazové pojišťovny. Jiné listiny, jichž se žaloba dovolává, buďte připojeny v prvopise nebo v opise.

Vadná podání buďte straně vrácena k opravě, popřípadě k doplnění a buď jí dán k tomu přiměřený návod. Je-li to účelné, může strana bydlící v obvodu okresních soudů, zřízených v sídle rozhodčího soudu, býti na krátkou dobu obeslána k opravě nebo k doplnění podání. Bydlí-li strana mimo tento obvod a není-li zastoupena právním zástupcem, může rozhodčí soud požádati příslušný okresní soud civilní, aby vyslechna stranu podání s ní protokolárně opravil nebo doplnil.

Předseda senátu rozhodčího soudu dá jeden stejnopis žaloby nebo opis protokolu o žalobě s opisy žalobních příloh doručiti žalované úrazové pojišťovně s poukazem, aby ve lhůtě určené předsedou senátu, nepřesahující tři týdny, podala písemně námitky ve dvojím vyhotovení. Opisů příloh není třeba, jde-li o listiny úrazové pojišťovny. Ze závažných důvodů může předseda povoliti prodloužení lhůty.

Jedno vyhotovení námitek doručí předseda senátu žalobci.

Jakmile budou podány námitky nebo jakmile projde marně lhůta k jich podání, učiní předseda z úřední moci přiměřená opatření, aby byly pro ústní jednání včas opatřeny potřebné průvodní prostředky, které by za ústního jednání bylo obtížno opatřovati a kterých je třeba k tomu cíli, aby byl objasněn pravý stav věci. Má právo za tím účelem se obrátiti o pomoc na veřejné orgány, aby poskytly rozhodčímu soudu právní pomoc v mezích své působnosti.

Zároveň ustanoví předseda rok k ústnímu jednání na dobu co možná nejkratší. Má-li však za to, že věc nepatří před rozhodčí soud, že rozhodčí soud je nepříslušný, že o věci bylo již právoplatně rozhodnuto, že je o ní již spor zahájen, nebo že podle námitky strany žalované je promeškána zákonná lhůta k podání žaloby, učiní opatření, aby o žalobě bylo přede rozhodnuto v neveřejném zasedání. Bude-li žaloba z uvedených důvodů odmítnuta nebo zamítnuta, stane se to nálezem.

K ústnímu jednání rozhodčího soudu buďte přibráni znalci lékaři ve všech případech, kdy se má rozhodovati o tom, zda jde o souvislost mezi úrazem a smrtí nebo nezpůsobilostí k výdělku, nebo jaký je stupeň této nezpůsobilosti. Totéž platí, jde-li o poškození nemocí z povolání podle zákona č. 99/1932 Sb. z. a n.

Zpravidla buďte přibráni dva lékaři. Předseda rozhodčího soudu učiní opatření, aby byli přibráni tací lékaři, jichž dokonalé odborné vědomosti jsou zárukou pečlivého lékařského posouzení případu. Při tom je hleděti k tomu, aby pro případy zvláštní (např. vyžadující psychiatrického vyšetření) byl přibrán odborný lékař, jehož je potřeba. Jako znalec nesmí býti přibrán vůbec lékař, který poskytnul zraněnému první pomoc nebo který ošetřuje nebo ošetřoval zraněného, nebo který podal úrazové pojišťovně v téže věci odborné vyjádření nebo který se nachází k úrazové pojišťovně nebo zaměstnavateli zraněného nebo nemocného ve smluvním služebním poměru; lékaři ti však mohou býti vyslechnuti jako znalečtí svědkové. Znalci lékaři mohou býti vybráni ze seznamu znalců příslušného krajského soudu; podle potřeby může býti pořízen presidentem příslušného krajského soudu seznam zvláštní.

Předseda senátu je povinen starati se o to, aby znalci lékaři podávajíce posudky objasnili soudu, na jakém skutkovém a odborně lékařském základě určují snížení výdělkové způsobilosti.

Každý poškozený musí býti pečlivě prohlédnut zvláště, podle potřeby již před začátkem ústního jednání. Jestliže žádné vyšetření poškozeného vyžaduje, aby znalec lékař prohlédl ho ve své ordinační místnosti, aby mohl použíti k prohlídce svých zařízení, jichž u soudu míti nemůže, může poškozeného pozvati před ústním jednáním k prohlídce do své ordinační místnosti; zpravidla však, nebydlí-li žalobce v sídle rozhodčího soudu nebo v blízkosti jeho, jen tehdy, má-li se státi prohlídka v sídle rozhodčího soudu při jedné cestě poškozeného k ústnímu jednání.

Lékařům znalcům není dovoleno přijímati od úrazové pojišťovny z jakéhokoli důvodu odměnu.

O námitkách, že věc nepatří před rozhodčí soud, že rozhodčí soud je nepříslušný, že o téže věci bylo již právoplatně rozhodnuto, nebo že byl již o věci zahájen spor, buď předem odděleně jednáno a rozhodnuto.

Byla-li taková námitka zamítnuta, budiž ihned pokračováno v jednání ve věci hlavní a rozhodnutí o námitce buď pojato do nálezu. V tomto případě lze rozhodnutí o námitce odporovati toliko ve spojení s odvoláním proti nálezu o věci hlavní. Bylo-li námitce vyhověno, buď vydán nález.

O všech jiných námitkách budiž jednáno současně s věcí hlavní.

Nehledíc k případům uvedeným v § 29, odst. 2, v § 33, odst. 2, věta 3 a k případům žaloby určovací buď v nálezu určitě vysloveno, co žalovaná úrazová pojišťovna v hlavní věci a na vedlejších závazcích má plniti a které nároky se zamítají. Lhůta, ve které se má státi plnění, buď stanovena přiměřeně okolnostem, zpravidla se zřetelem na ustanovení úrazového zákona o splatnosti rent a pokud jde o dávky zadrželé, nejvýše čtyřmi týdny.

Rozhodčí soud se usnáší většinou hlasů. Nejprve hlasují odborně vzdělaní přísedící podle stáří, po nich druzí dva přísedící podle stáří a na konec předseda.

Stranám a jiným v řízení zúčastněným osobám buď styk s rozhodčími soudy a veškerými jejich orgány co nejvíce usnadněn. Zejména buď stranám práva neznalým a právním zástupcem nezastoupeným napomáháno poučením a návodem, jak si mají počínati, aby byly ušetřeny hrozící jim právní újmy.

Ve styku s úřady a soudy nechť rozhodčí soud se vyvaruje všeho zbytečného psaní. Sdělení a podávané zprávy buďte co nejstručnější, ale výstižné.

Neustanovuje-li zákon jinak, hradí úrazová pojišťovna veškeré náklady řízení před rozhodčím soudem, konaného o nárocích podle § 3, odst. 1, písm. a), ať byl výsledek sporu jakýkoli; vlastní náklady žalobce a náklady jeho právního zástupce hradí úrazová pojišťovna jen tehdy, když bylo žalobě vyhověno. Vlastními náklady žalobce jsou náklady spojené s osobním dostavením se k rozhodčímu soudu a ušlý výdělek. Žalobce buď v obsílce poučen o tom, kdy se žalobcům hradí náklady.

Rozhodnutí o nákladech stane se v nálezu.

Prvopisy nálezů rozhodčích soudů určené pro spisy podepisuje předseda senátu. Vyhotovení rozhodnutí určená pro strany a obsílky podepisuje kancelář; jméno předsedovo se vytiskne s dodatkem "Za správnost vyhotovení řídící kanceláře".

K vyhotovení rozhodnutí určenému pro strany buď připojeno poučení o opravných prostředcích.

Potvrzení o právní moci a vykonatelnosti nálezu podpisuje předseda senátu.

O činnosti v uplynulém roce předkládají rozhodčí soudy vždy v měsíci lednu statistické výkazy na předepsaných tiskopisech vrchnímu pojišťovacímu soudu.

Vrchní pojišťovací soud sestaví z předložených výkazů výkazy úhrnné a předloží je do 15. března každého roku ministerstvu spravedlnosti.

Před odesláním jich státnímu úřadu statistickému dá je ministerstvo spravedlnosti k nahlédnutí ministerstvu sociální péče.