Národní banka Československá přejímá cenné papíry pevně zúročitelné (pokladniční poukázky, zástavní listy, dílčí dlužní úpisy atd.), z nichž jsou dlužníky osoby fysické nebo právnické, které mají bydliště (sídlo) v Anglii, Belgii, Dánsku, Egyptě, Francii, Holandsku, Itálii, Litvě, Norsku, Spojených státech severoamerických, Španělsku, Švédsku a Švýcarsku, jakož i v koloniích a dominiích některého z těchto států.

Národní banka Československá ukládá přihlašovatelům těchto cenných papírů (odstavec 1), pokud tak již neučinila zvláštním vyzváním, aby je do 60 dnů ode dne účinnosti tohoto opatření na cizích trzích prodali a výtěžek v cizí měně odvedli Národní bance Československé způsobem uvedeným v čl. 6, odst. 3 opatření Národní banky Československé ze dne 11. září 1934, uveřejněného vyhláškou ministra financí (44) ze dne 11. září 1934, č. 203 Sb. z. a n.

Národní banka Československá vyhrazuje si právo později převzíti cenné papíry dividendové (akcie, požitkové listy apod.) vydané osobami majícími bydliště (sídlo) v některém ze států vyjmenovaných v čl. 1, odst. 1 a v Rakousku.

Se souhlasem ministra financí stanoví Národní banka Československá, že nakládati s těmito cennými papíry (odstavec 1) lze volně bez jejího, svolení toliko v tuzemsku mezi tuzemci, přičemž jest přihlašovatel a každý další držitel povinen oznámiti Národní bance Československé vždy do osmi dnů nového držitele.

Peněžní ústavy a jiné osoby, které přijaly tyto cenné papíry (odstavec 1) do úschovy na stvrzenky doručiteli znějící, mohou prováděti příkazy k nakládání s těmito cennými papíry jen se svolením Národním banky Československé.