mlýnem jen mlýn na zpracování obilí; takovým mlýnem není výrobiště zařízené výhradně na drcení obilí ke krmným účelům pro vlastní spotřebu zemědělskou a u závodů společenstevních pro potřebu jejich členů;

mlýnskými výrobky mouka, krupice, kroupy, krupky, vločky, šrot a otruby jakéhokoliv obchodního označení z pšenice a žita;

výrobním obdobím doba od 1. srpna do 31. července příštího roku.

zřízen nový mlýn, nebo

započato s používáním mlýnu po uplynutí jednoho roku ode dne schválení jeho podle hlavy III živnostenského řádu (zákona), nebo má-li býti opětně používáno mlýnu po uplynutí tří let, během nichž započaté provozování zůstalo přerušeno.

Vyklizením (§ 6) rozumí se jakékoliv uvádění mlýnských výrobků z pšenice a žita do oběhu a použití mlýnských výrobků jakožto suroviny, polotovaru nebo pomocné látky při jiné výrobě k dalšímu zpracování.

Do vyklizeného množství nezapočítávají se množství mlýnských výrobků z pšenice a žita semletá ve mzdě pro vlastní spotřebu zemědělskou (§ 17). Jiná semletá množství se do vyklizeného množství započítávají.

Základním množstvím obchodního mletí každého mlýnu jest průměr množství pšenice a žita semletého mlýnem v rozhodných kalendářních letech, při čemž nepřihlíží se k pšenici a žitu, semletým ve mzdě pro vlastní spotřebu zemědělskou (§ 17)․ (2) Rozhodnými jsou kalendářní léta 1931 až 1933, a pro mlýny, které vznikly po 1. lednu 1930, kalendářní léta jejich provozování, nejvýše však léta 1931 až 1934; pro mlýny v zemi Moravskoslezské a pro mlýny, které v některém z rozhodných let nebyly aspoň po devět měsíců provozovány, budou k jejich žádosti za rozhodná vzata léta 1931 až 1934.

Množství pšenice a žita semleté v rozhodných letech zjištěno bude na podkladě věrohodných průkazů o skutečných semelcích, zejména dokladů o dani z obratu, a na podkladě množství mlýnských výrobků, jež bylo lze obvykle vytěžiti z pšenice a žita.

Mlýnům může býti k jejich žádosti, za předpokladu, že celkové využití výrobní schopnosti mlýnu nepřekročí 80% oné výrobní schopnosti, kterou mlýn měl v den účinnosti tohoto nařízení, zvýšeno základní množství obchodního mletí, vyžaduje-li to zabezpečení jejich hospodářské existence, podle těchto zásad:

O žádostech za zvýšení základního množství obchodního mletí podle předcházejícího odstavce rozhodne rozhodčí komise, do níž vyšlou po dvou členech Ústřední nákupní a prodejní družstvo obchodních mlýnů v republice Československé, zapsané společenstvo s r. o. v Praze, Mlynářské družstvo pro nákup a prodej při Jednotách mlynářů v republice Československé, zapsané společenstvo s r. o. se sídlem v Praze, a po jenom členu Zájmové ústředí družstevních svazů, zapsané společenstvo s r. o. Tito členové volí dalšího člena jakožto předsedu; nedohodnou-li se, bude předseda vylosován z osob, pojatých do seznamu předsedů, který předloží jmenované organizace ministerstvu průmyslu, obchodu a živností vždy pro jeden rok.

Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností může komisi stanoviti lhůtu k rozhodnutí. Nerozhodne-li komise v této lhůtě nebo požádá-li o to žadatel do týdne od vyrozumění o výroku rozhodčí komise, rozhodne ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvy zemědělství, vnitra a sociální péče po slyšení sboru pro záležitosti mlynářské výroby, skupiny mlýnů obchodních.

Mlýny, které chtějí vyklizovati mlýnské výrobky od 1. srpna 1935, jsou povinny požádati o ověření základních množství obchodního mletí do 14 dnů ode dne účinnosti tohoto nařízení a zaslati průkazy (§ 8, odst. 3)kanceláři sboru pro záležitosti mlynářské výroby buď přímo nebo prostřednictvím některé mlynářské organizace v tomto sboru zastoupené.

Mlýnům, které se přihlásí později, avšak nejdéle do 31. ledna 1936, přísluší využití základního množství obchodního mletí, pokud jim bude ověřeno, počínajíc nejbližším uvolňovacím obdobím po uplynutí 30 dnů ode dne podání přihlášky. V odůvodněných případech může ministerstvo průmyslu, obchodu a živností výjimečně lhůtu k přihlášení prodloužiti.

Mlýnům bude uvolňováno ve vhodných obdobích množství mlýnských výrobků jak z pšenice, tak žita, jež smí býti z mlýnů vyklizeno, tak, aby bylo zabezpečeno dostatečně ve stejném poměru pro všechny mlýny. Během uvolňovacího období bude provedeno dodatečné uvolnění, ukáže-li se toho potřeba, aby bylo zabezpečeno dostatečné zásobování mlýnskými výrobky.

Mlýnům, jejichž základní množství obchodního mletí není větší než 1.000 q a jejichž základní množství námezdního mletí (§ 20) nepřesahuje 2.000 q, musí býti během výrobního období uvolněno množství mlýnských výrobků, odpovídající celému základnímu množství obchodního mletí.

V jednotlivých uvolňovacích obdobích neodbytá uvolněná množství mohou mlýny přenésti na další uvolňovací období. Do nového výrobního období smí však býti přeneseno nejvýše 40 % množství uvolněného v posledním uvolňovacím období. Množství nad 40 % započítávají se do uvolněných množství nového výrobního období.

Zásoby mlýnských výrobků z pšenice a žita, které má mlýn na skladě 1. srpna 1935, mohou býti vyklizeny bez ohledu na ustanovení § 13.

Jest zakázáno omezovati bezdůvodně výrobu uvolněného množství mlýnských výrobků nebo bezdůvodně zadržovati jakkoliv mlýnské výrobky, děje-li se tak za účelem působení ke vzestupu cen mlýnských výrobků.

Mlýny jsou povinny podle vydaných směrnic (§ 27, odst. 1, písm. f) hlásiti vyklizená množství a zásoby.

Semíláním ve mzdě (námezdní mletí) podle ustanovení tohoto nařízení rozumí se semílání pšenice a žita ve mzdě pro vlastní spotřebu zemědělskou, tj. pro spotřebu rodiny a hospodářství zemědělce a pro spotřebu jeho zaměstnanců, pokud tito dostávají obilí jako mzdu nebo součást mzdy.

Semílání ve mzdě smí býti prováděno tak, že buď budou mlýnské výrobky vydány po semletí přivezeného obilí, nebo tak, že budou vydány ihned po převzetí obilí mlýnem.

Jest zakázáno přejímati obilí k semílání ve mzdě a vydávati mlýnské výrobky z něho jinde než ve mlýně, zejména přejímati obilí a vydávati mlýnské výrobky prostřednictvím třetích osob, nebo k semílání ve mzdě svážeti (dáti svážeti) obilí od zemědělců a rozvážeti (dáti rozvážeti) jim mlýnské výrobky. Přejímati obilí k semílání ve mzdě a vydávati mlýnské výrobky z něho v pobočných závodech mlýnů lze jen s povolením sboru pro záležitosti mlynářské výroby, skupiny mlýnů námezdních, a za podmínek jím stanovených, pokud takovéto pobočné závody byly zřízeny do 30. června 1934.

Ve výrobním období 1935/36 smějí mlýny semílati ve mzdě nejvýše tolik, kolik odpovídá jejich základnímu množství námezdního mletí (§ 20).

Mlýny, jejichž základní množství obchodního mletí činí 50.000 q nebo více, smějí však ve výrobním období 1935/36 semletí ve mzdě (§ 17) nejvýše 10.000 q ze svého základního množství námezdního mletí.

Mlýny, které chtějí semílati ve mzdě od 1. srpna 1935, jsou povinny požádati o ověření základních množství námezdního mletí do 14 dnů ode dne účinnosti tohoto nařízení a podati průkazy (§ 20) kanceláří sboru pro záležitosti mlynářské výroby buď přímo nebo prostřednictvím některé mlynářské organizace v tomto sboru zastoupené.

Mlýnům, které se přihlásí později, přísluší základní množství námezdního mletí, pokud jim bude ověřeno, 30. dnem ode dne podání přihlášky.

Při ministerstvu průmyslu, obchodu a živností zřizuje se sbor pro záležitosti mlynářské výroby, rozdělený na skupinu mlýnů obchodních a skupinu mlýnů námezdních. Do skupiny prvé vysílají osm členů Ústřední nákupní a prodejní družstvo obchodních mlýnů v republice Československé, zapsané společenstvo s r. o. v Praze, čtyři členy Mlynářské družstvo pro nákup a prodej při Jednotách mlynářů v republice Československé, zapsané společenstvo s r. o. v Praze, a po jednom členu Centrokooperativ, svaz jednot hospodářských družstev republiky Československé v Praze, zapsané společenstvo s r. o., a Československá obilní společnost; do druhé skupiny vysílá osm členů Mlynářské družstvo pro nákup a prodej při Jednotách mlynářů v republice Československé, zapsané společenstvo s r. o. se sídlem v Praze, čtyři členy Ústřední nákupní a prodejní družstvo obchodních mlýnů v republice Československé, zapsané společenstvo s r. o. v Praze, dva členy Centrokooperativ, svaz jednot hospodářských družstev republiky Československé v Praze, zapsané společenstvo s r. o., po jednom členu Zájmové ústředí družstevních svazů, zapsané společenstvo s r. o. v Praze, a Československá obilní společnost. Stejným způsobem budou vysíláni též dva náhradníci za každého člena.

Organizace jmenované v odstavci 1 jsou povinny při vysílání členů přihlížeti, aby docíleno bylo přiměřeného zastoupení mlynářské výroby podle zemí.

Ke schůzím každé skupiny jest zváti jednoho zástupce skupiny druhé; ke schůzím sboru a každé skupiny jest zváti po jednom zástupci Ústředny čsl. obchodních a živnostenských komor v Praze, Ústředního svazu čsl. průmyslníků v Praze, Stálé delegace zemědělských rad, Poradního sboru spotřebních družstev při ministerstvu sociální péče a jednoho zástupce ústředen odborových organizací zaměstnaneckých, jmenovaného ministerstvem sociální péče; těmto zástupcům přísluší poradní hlas.

Dozor na činnost sboru vykonává ministerstvo průmyslu, obchodu a živností svým zástupcem, který musí býti ke každé schůzi zván. Rovněž budiž zván ke každé schůzi zástupce ministerstev zemědělství, sociální péče a vnitra.

Zástupci ministerstva průmyslu, obchodu a živností přísluší zastaviti usnesení odporující tomuto nařízení, platným právním předpisům, nebo usnesení hospodářsky, s hlediska zásobování nebo zaměstnanosti, nebo s hlediska jiného veřejného zájmu škodlivá, dále nahlížeti do dokladů a písemností a žádati kdykoliv potřebné vysvětlení. Rovněž k žádosti ostatních zástupců ministerstev jest sbor povinen dáti potřebná vysvětlení a jejich návrhy a dotazy projednávati a zodpovídati. Zástupce ministerstva průmyslu, obchodu a živností použije svého oprávnění zejména, jestliže tak navrhne zástupce ministerstva zemědělství, vnitra nebo sociální péče.

Funkce ve sboru jsou čestné. Jednací řád schvaluje ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvy zemědělství, vnitra a sociální péče.

Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvy v předcházejícím odstavci uvedenými rozhodne, zdali zastavené usnesení má býti zachováno v platnosti či zrušeno.

Sboru pro záležitosti mlynářské výroby jakožto celku přísluší:

Nebyla-li usnesení tohoto sboru o záležitostech uvedených v předcházejícím odstavci učiněna jednomyslně, musí býti na žádost menšiny předložena ke schválení ministerstvu průmyslu, obchodu a živností; nerozhodne-li toto ministerstvo do 14 dnů, pokládá se usnesení za schválené.

Sboru pro záležitosti mlynářské výroby, skupině mlýnů obchodních, přísluší:

Nebyla-li usnesení o záležitostech uvedených pod písm. a), d), f), g) a h) předcházejícího odstavce učiněna jednomyslně, musí býti k žádosti menšiny předložena ke schválení ministerstvu průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvy zemědělství, vnitra a sociální péče; nebude-li rozhodnuto do 14 dnů, pokládá se usnesení za schválené. Žádostem podaným podle § 10 může býti vyhověno jen tehdy, stalo-li se usnesení o zvýšení základního množství jednomyslně.

Před usnesením o záležitostech uvedených v odstavci 1, písm. d) vejde sbor ve styk s Ústřednou čsl. obchodních a živnostenských komor v Praze a s Ústředním svazem čsl. průmyslníků v Praze za účelem jednání s organizacemi spotřebitelské výroby.

K plnění úkolů podle odstavce 1, písm. ch) vejde sbor pro záležitosti mlynářské výroby, skupina mlýnů obchodních, ve styk s vrcholnými organizacemi zaměstnavatelů, určenými ministerstvem průmyslu, obchodu a živností, a s vrcholnými organizacemi zaměstnanců, určenými ministerstvem sociální péče. K tomuto cíli bude dále zřizena ve skupině čtyřčlenná komise pro otázky zaměstnanecké podle bližších ustanovení jednacího řádu. Členy této komise jmenuje ministerstvo sociální péče na návrh ústředen odborových organizací zaměstnanců.

Nebude-li vyhověno návrhu zástupce ministerstva vnitra podanému v dohodě se zástupcem ministerstva sociální péče na dodatečné uvolnění podle § 13, odst. 1, druhá věta, rozhodne o věci ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvy zemědělství, vnitra a sociální péče.

Usnesení o záležitostech uvedených v odstavci 1, písm. a), f) a h) budou vyhlášena ministerstvem průmyslu, obchodu a živností v Úředním listě republiky Československé.

Sboru pro záležitosti mlynářské výroby, skupině mlýnů námezdních, přísluší:

Ve příčině usnesení podle odstavce 1, písm. a), c), d), e), f), g) a h) platí ustanovení § 27, odst. 2 obdobně.

K plnění úkolů podle odstavce 1, písm. ch) vejde sbor pro záležitosti mlynářské výroby, skupina mlýnů námezdních, ve styk s vrcholnými organizacemi zaměstnavatelů, určenými ministerstvem průmyslu, obchodu a živností, a s vrcholnými organizacemi, zaměstnanců, určenými ministerstvem sociální péče. K tomuto cíli bude dále zřízena ve skupině čtyřčlennná komise pro otázky zaměstnanecké podle bližších ustanovení jednacího řádu. Členy této komise jmenuje ministerstvo sociální péče na návrh ústředen odborových organizací zaměstnanců.

Usnesení o záležitostech uvedených v odstavci 1, písm. a), e) a g) budou vyhlášena ministerstvem průmyslu, obchodu a živností v Úředním listě republiky Československé.

Včas nezaplacené rozvržené náklady spolu s 6% úrokem z prodlení vymáhají se na žádost sboru pro záležitosti mlynářské výroby politickou exekucí. Exekučním titulem jest výkaz nedoplatků potvrzený ministerstvem průmyslu, obchodu a živností.

Včas nezaplacené příspěvky podle § 27, odst. 1, písm. h) a § 28, odst. 1, písm. g) spolu s 6% úrokem z prodlení vymáhají se na žádost té které skupiny sboru pro záležitosti mlynářské výroby politickou exekucí. Exekučním titulem jest výkaz nedoplatků potvrzený ministerstvem průmyslu, obchodu a živností.

Dozor, aby zachovávána byla ustanovení tohoto nařízení nebo předpisy podle něho vydané, vykonávají okresní úřady, orgány, jmenované v § 28 vl. nař. č. 137/1934 Sb. z. a n., a orgány, které by tím zvláště byly pověřeny usnesením sboru pro záležitosti mlynářské výroby.

Dozorčí orgánové, pověření sborem pro záležitosti mlynářské výroby, budou vzati do slibu zástupcem ministerstva průmyslu, obchodu a živností ve sboru pro záležitosti mlynářské výroby; obdrží řádné průkazy. Mají právo nahlížeti u mlynářů do záznamů, obchodních knih a jiných dokladů, pokud tyto mohou sloužiti pro dozor na dodržování předpisů tohoto nařízení, po případě na místě samém podle § 9 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního, přičemž jest šetřiti ustanovení §§ 8 a 10 uvedeného zákona. Přitom jsou orgánové povinni zachovávati o vyšetřených okolnostech nejpřísnější tajemství. Výsledků šetření ani okolností při něm zjištěných nesmí býti použito k jiným účelům, nežli k účelům tohoto nařízení. Při prováděném přezkumu jest mlynář oprávněn přibrati si svého důvěrníka.

Byla-li ujednána hromadná smlouva pracovní, nemohou ve mlýně, pro nějž smlouva platí, bez souhlasu obou stran smluvivších hromadnou smlouvu pracovní býti po dobu její platnosti učiněna ujednání obsahující pro zaměstnance jednotlivé podmínky horší, než jaké stanoví hromadná smlouva pracovní. Ujednání taková jsou právně neúčinná; na místo neúčinných ustanovení nastupují příslušná příznivější ustanovení hromadné smlouvy pracovní. Smlouvou jednotlivou nemohou býti práva zaměstnancova plynoucí z ustanovení hromadné smlouvy pracovní ani zrušena, ani omezena.

Ustanovení odstavce 1 netýkají se ujednání, učiněných na základě § 114 b) živnostenského řádu (§ 161 živnostenského zákona).