Ustanovení § 16, odst. 1 a 2 vl. nař. č. 46/1924 Sb. z. a n. ve znění § 2 vl. nař. č. 225/1935 Sb. z. a n. neplatí v poměru ke státům, s nimiž jest platební styk upraven zvláště, na př. clearingovými a podobnými dohodami.

Dojdou-li československá platidla z ciziny do území republiky Československé, musí býti s povolením Národní banky Československé v každém jednotlivém případě složena u "banky (§ 1)" ve prospěch cizozemce na "Vázaný účet československých platidel došlých z ciziny". Národní banka Československá bude zásadně uvolňovati tyto účty k osobnímu použití cizozemců v cestovním ruchu v republice Československé. V jednotlivostech předpisuje se tento postup:

Doveze-li československý cestující při návratu z ciziny československá platidla nad míru, kterou směl vyvézti podle opatření Národní banky Československé ze dne 29. listopadu 1935 uveřejněného vyhláškou ministra financí ze dne 30. listopadu 1935, č. 223 Sb. z. a n., jest povinen učiniti o tom neprodleně oznámení Národní bance Československé, která rozhodne, jak má býti s dovezenou částkou naloženo.

Cestující cizinci mohou volně použíti československých platidel, která do Československa dovezli, k úhradě výloh spojených s pobytem v tuzemsku. Vyvézti z Československé republiky do ciziny zpět mohou československá platidla do částky, jejíž dovoz prokáží potvrzením kontrolních pohraničních orgánů (pasových, celních) nebo jichž nabyli výměnou za prokazatelně dovezená cizozemská platidla, a to v tomto posledním případě nejvýše v rozsahu stanoveném pro cestující opatřením Národní banky Československé uveřejněném vyhláškou ministra financí č. 223/1935 Sb. z. a n., tj. v drobných penězích československých do Kč 1.000,00, přičemž drobných peněz papírových nesmí býti více než za Kč 300,00. V cizích platidlech smějí cestující cizinci vyvézti rovněž pouze ony hodnoty v cizí měně, jejichž dovoz do republiky Československé prokáží potvrzením kontrolních pohraničních orgánů.

Dojde-li tuzemci úhrada pohledávky proti cizině z tuzemska, jest adresát (příjemce) povinen vyžádati si od plátce (odesilatele) předložení povolení Národní banky Československé. Pokud povolení Národní banky Československé mu z jakéhokoliv důvodu předloženo nebude, jest adresát (příjemce) povinen došlou úhradu Národní bance Československé neprodleně ohlásiti. Toto hlášení musí obsahovati částku, jméno a bydliště (sídlo) tuzemského plátce a cizozemské osoby (firmy), v jejíž prospěch částka jest placena, důvod platby a způsob, jakým byla provedena. Národní banka Československá rozhodne, jak s takto došlou částkou bude naloženo.

"Banky (§ 1)" jsou povinny vésti v patrnosti došlé úhrady v Kč ve zvláštních záznamech odděleně tak, aby z měsíčních hlášení byly patrny jednak úhrady za zboží, jednak úhrady ostatních pohledávek vzniklých v cizině; propisy těchto záznamů budou zasílati měsíčně do 10. dne každého měsíce Devisové úřadovně B Národní banky Československé. Hlášení úhrad došlých za vyvezené zboží musí obsahovati jméno (firmu) a bydliště vývozce, výši došlé úhrady a druh vyvezeného zboží; při úhradách ostatních pohledávek z ciziny jméno a bydliště tuzemského příjemce, výši došlé úhrady a její právní důvod. Stejně budou "banky (§ 1)" povinny vésti ve zvláštním záznamu "Vázané účty československých platidel došlých z ciziny", jehož výtah budou měsíčně předkládati devizovému oddělení Národní banky Československé.

V Praze dne 10. prosince 1935.

Národní banka Československá