Právo voliti poslance přísluší všem státním občanům Československé republiky bez rozdílu pohlaví, kteří v den vyložení seznamů voličských překročili 21. rok věku svého, mají bydliště v některé obci Československé republiky aspoň tři měsíce, počítajíc zpět ode dne vyložení voličských seznamů, a kteří nejsou tímto zákonem výslovně vyloučeni z práva voliti.

Doba ztrávená ve vojenské službě, při válečných úkonech nebo v zajetí nepřetrhuje bydlení.

O volebním právu příslušníků branné moci a četnictva platí ustanovení zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 56 Sb. z. a n.

Za poslance mohou býti voleni státní občané Československé republiky, bez rozdílu pohlaví, kteří v den volby dokonali 30 roků věku svého, jsou aspoň tři léta státními občany Československé republiky, a kteří nejsou podle § 2 vyloučeni z práva voliti. O volitelnosti příslušníků branné moci a četnictva platí ustanovení zákona č. 56/1927 Sb. z. a n.

Ti, kdož pozbyli mandátu podle § 16 zákona ze dne 25. října 1933, č. 201 Sb. z. a n., o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran, nebo některé veřejné funkce podle § 10 téhož zákona, nejsou po dobu 3 let od rozpuštění strany volitelni.

Každý volič jest povinen volby se zúčastniti. Od této povinnosti jsou osvobozeny osoby, které:

Zaměstnavatel jest povinen upraviti v den volby službu tak, aby se zaměstnanci mohli volby zúčastniti.

Místní komise (§ 8).

Obvodní volební komise (§ 9).

Krajská volební komise (§ 10).

Ústřední volební komise (§ 11).

§ 8.

Obvodní volební komise řídí volbu v obcích.

Pro každou volební místnost zřídí se obvodní volební komise.

Členy jejími jsou zástupcové volebních stran, a to za každou stranu po jednom zástupci a jednom náhradníku; jsou-li jen dvě nebo tři volební strany, po dvou členech a dvou náhradnících.

Zmocněnec volební strany (§ 22, odst. 1, č. 3) nebo jeho zástupce, jím pro okres určený a politickému úřadu oznámený, jmenuje zástupce strany a jeho náhradníka, které ohlásí aspoň 14 dnů přede dnem volby u politického úřadu, jemuž přísluší přímý dozor v obci.

Nejmenuje-li některá strana včas svých zástupců, může jmenovati politický úřad sám členy a náhradníky za tuto stranu.

V obcích, kde práce konceptní obstarává zvláštní úředník, jest tento úředník dalším členem komise s hlasem poradním a zapisovatelem. Je-li potřebí dalších pomocných sil, dodá je obec; nestane-li se tak, učiní vhodné opatření předseda volební komise na vrub obce.

Komise volí za předsednictví svého nejstaršího člena před zahájením volby ze sebe předsedu a místopředsedu většinou hlasů; nebylo-li dosaženo většiny, rozhoduje los.

Předseda a místopředseda nesmějí náležeti téže straně, leč by byli jmenování toliko zástupcové jedné strany.

Krajská volební komise jest povolána, aby upravila kandidátní listiny (§ 25) a provedla prvé skrutinium (§ 46).

Předsedu a jeho zástupce jmenuje ministr vnitra. Členy jsou zmocněnci volebních stran (§ 22, č. 3). Je-li volebních stran více nežli 10, jmenuje ministr vnitra 10 až 12 členů a tolikéž náhradníků ze zmocněnců volebních stran a jejich náhradníků. Zmocněnci stran, kteří nebyli jmenováni členy, mají právo účastniti se schůzí komise s hlasem poradním.

Ústřední volební komise je povolána, aby provedla řízení podle § 26, jakož i druhé a třetí skrutinium.

Ústřední volební komise má 12 členů. Předseda je úředník jmenovaný ministrem vnitra.

Každá kandidující strana navrhne ministerstvu vnitra nejpozději do 12. hodiny polední šestnáctého dne před volbou jednoho člena a jednoho náhradníka do této komise. Z navržených jmenuje ministr vnitra členy komise. Ostatní mají právo zúčastniti se schůzí komise jako důvěrníci, a to při řízení podle § 26, pokud jednání přímo se týká jejich stran, s hlasem poradním, jinak bez práva do jednání komise zasahovati. Za každou stranu smí býti přítomna jen jedna osoba buď jako člen nebo jako důvěrník.

Členem komisí, v §§ 9 až 11 uvedených, může býti občan, který má podmínky práva volebního a není z práva voliti vyloučen, byť i neměl bydliště v obci, v níž komise jest zřízena.

Kandidáti nemohou býti členy těchto komisí.

Týž občan může býti členem dvou nebo několika komisí.

Komise v §§ 9 až 11 jmenované mohou se platně usnášeti za přítomnosti jakéhokoli počtu členů.

Rozhodují nadpoloviční většinou hlasů; předseda hlasuje toliko, je-li počet hlasů stejný.

Konají-li se volby do poslanecké sněmovny nejpozději do 4 neděl po dni, kdy se konaly volby do senátu, jsou obvodní volební komise a ústřední volební komise, které prováděly volby do senátu, také povolány prováděti volby do poslanecké sněmovny. Členy těchto komisí nesmějí však býti zástupcové stran, které neohlásily platných kandidátních listin pro volby do poslanecké sněmovny, naopak buďtež komise ty doplněny zástupci stran, které nekandidovaly do senátu, avšak ohlásily platné kandidátní listiny pro volby do poslanecké sněmovny; při tom sluší užíti předpisů §§ 9 a 11.

Konají-li se volby do obou sněmoven týž den, je ústřední volební komise pro obě volby společná. V obcích do 1000 obyvatelů může dohlédací politický úřad ustanoviti i společnou obvodní volební komisi, je-li toho třeba pro nedostatek způsobilých zástupců stran, nebo pro nedostatek vhodných místností.

Vyjma případy předcházejících odstavců nutno ustanoviti pro volbu do každé sněmovny zvláštní úsřední a obvodní volební komisi. Krajská volební komise není nikdy společná.

Ministerstvo vnitra rozepíše volbu nejpozději 28. den přede dnem volby vyhláškou v úředním listě, která musí obsahovati den, ve který se volba koná, den, kdy voličské seznamy ve všech obcích musí býti vyloženy, lhůtu a místo k předložení kandidátních listin s udáním kalendářního dne, vyzvání, aby strany do zákonných lhůt navrhly zástupce do komisí (§§ 9 až 11), den, hodinu a místo, kdy a kde se koná schůze krajských volebních komisí a ústřední volební komise.

Vypsání volby uvede se také ve známost v každé obci vyhláškami na veřejných místech po dobu 14 dnů, jakož i jinakým způsobem v místě obvyklým. Tvoří-li obec několik osad, budiž volba vyhlášena také ve všech osadách.

Vyhláška v obci musí obsahovati den volby a počet poslanců, kteří mají v příslušném volebním kraji býti voleni, vyzvání, aby strany do lhůt zákonných navrhly své zástupce do komisí (§§ 9 až 11), jakož i počet těchto komisí, místo úřadu předsedy krajské volební komise, dobu a místo, kdy a kde jest možno nahlížeti do voličských seznamů, lhůtu a místo ku předložení kandidátních listin s udáním kalendářního dne, a ustanovení o formě a obsahu kandidátních listin.

Zároveň s volební vyhláškou vyloženy buďtež po čtrnácte dnů stálé seznamy voličské. Spadá-li první den vyložení voličských seznamů do doby mezi 1. únorem a 31. červencem, vyloženy buďtež seznamy, upravené řízením, které podle § 8 zákona o stálých seznamech voličských má býti zahájeno 15. prosincem roku předcházejícího; spadá-li den vyložení voličských seznamů do doby mezi 1. srpnem a 31. lednem následujícího roku, buďtež vyloženy seznamy, upravené řízením, které podle § 8 zákona o stálých seznamech voličských má býti zahájeno 15. červnem.

Voličské seznamy buďtež k nahlédnutí přístupny nejméně po tři hodiny denně, v obcích přes 5000 obyvatelů nejméně po osm hodin denně, avšak ve všech obcích po dvě soboty i v hodinách poledních, v neděli vždy od 8. do 12. hodiny polední.

Do seznamů má každý právo nahlížeti a činiti si opisy a výpisy, pokud tím nevylučuje jiných osob z výkonu téhož práva.

Ke správnému dodržování těchto ustanovení dohlížejí členové místní komise.

Změny v seznamech voličských mohou býti provedeny toliko, pokud je připouští zákon o stálých seznamech voličských a zákon č. 56/1927 Sb. z. a n.

V posledních osmi dnech přede dnem volby nesmí býti v seznamech voličských nic měněno.

Voličské seznamy, které podle § 18 budou podkladem pro hlasování, vyloženy buďtež po osm dnů až do dne volby k veřejnému nahlédnutí.

O právu nahlížeti, činiti si opisy a výpisy, a o hodinách, po které seznamy mají býti vyloženy, platí obdobně ustanovení § 17.

Nejpozději šestnáctý den přede dnem volby do 12. hodiny polední předloží strany předsedovi krajské volební komise kandidátní listiny ve dvojím stejnopise. Předseda jest povinen podateli potvrditi den a hodinu podání a odevzdati mu ihned písemné oznámení o tom, kolik má strana složiti podle § 29 jako zálohu na útraty spojené s rozmnožením kandidátních listin. Žadatel může předložiti další opis kandidátní listiny, jehož souhlas s předloženou kandidátní listinou předseda krajské volební komise potvrdí.

Aby kandidátní listina byla platna, budiž opatřena úředně ověřenými podpisy nejméně jednoho sta voličů zapsaných do voličských seznamů v obcích volebního kraje, o nějž jde. Jsou-li podkladem pro odevzdání hlasů (§ 18) jiné voličské seznamy, než které byly vyloženy zároveň s volební vyhláškou (§ 17), stačí zápis v jednom neb druhém voličském seznamu. Kandidát nemůže kandidátní listinu platně podepsati.

Kandidátní listina pro obě části volebního kraje se sídlem krajské volební komise v Praze musí obsahovati na téže listině, avšak pro každou část zvlášť, jména kandidátů pro obě části tohoto volebního kraje. Aby byla platná, buď opatřena úředně ověřenými podpisy nejméně jednoho sta voličů z kterékoliv části tohoto volebního kraje. Při úpravě kandidátních listin a při skrutiniu přihlíží se však k oběma částem této kandidátní listiny jako ke kandidátním listinám různých volebních krajů.

U podpisu voličova budiž uvedena obec, v níž jest volič v seznamech zapsán. Podpisy ověřuje veřejný notář, soud nebo politický úřad.

Úmrtí, odvolání podpisu nebo ztráta volebního práva podpisovatelova nepůsobí na platnost kandidátní listiny.

Kandidátní listina musí dále obsahovati:

V řízení před volebním soudem nezastupuje stranu zmocněnec, nýbrž zástupce ústředního výkonného výboru strany.

Strana může kandidovati nejvýše tolik osob, kolik má býti ve volebním kraji nebo části jeho (čl. I) voleno poslanců.

Zemský president a okresní hejtman (náčelník) nemohou býti kandidováni.

Ke kandidátní listině budiž připojeno písemné, vlastnoručně podepsané prohlášení všech kandidátů, že kandidaturu přijímají, k jaké národnosti se hlásí a že se svým souhlasem na jiné kandidátní listině, ani v jiném volebním kraji navrženi nejsou. Podpis kandidáta budiž ověřen dvěma svědky.

Dlí-li kandidát mimo území Československé republiky, není třeba tohoto prohlášení.

Krajská volební komise sejde se bez pozvání šestnáctý den přede dnem volby o šestnácté hodině u svého předsedy, aby upravila kandidátní listiny.

Neuvede-li zmocněnec ani po vyzvání předsedy krajské volební komise označení strany na kandidátní listině, prohlásí ji komise za neplatnou.

Je-li kandidát na několika kandidátních listinách, škrtne ho krajská volební komise na listině, k níž nebyl připojen ověřený souhlas s kandidaturou vyhovující předpisům § 23, jinak přechází rozhodnutí o tom na ústřední volební komisi. Nepředloží-li zmocněnec včas (§ 24) ověřené prohlášení kandidátovo, pokud ho podle § 23 jest třeba, škrtne komise kandidáta z kandidátní listiny.

Nezmenší-li zmocněnec kandidátní listinu na přípustný počet kandidátů (§ 22), škrtne komise poslední nadpočetné kandidáty.

Označení volební strany nemůže zníti na jméno strany rozpuštěné podle zákona č. 201/1933 Sb. z. a n. Taková kandidátní listina je neplatná. Neplatnost vysloví komise.

Kandidátní listinu, která ani po tomto řízení nemá potřebného počtu podpisů, prohlásí komise za neplatnou.

Je-li kandidován zemský president neb okresní hejtman (náčelník) (§ 22, poslední odstavec), škrtne ho komise z kandidátní listiny.

Krajská volební komise rozhoduje s platností konečnou. Jednání krajské volební komise skončí o 14. hodině odpolední následujícího dne. O jednání krajské volební komise sepíše se zápis, jejž podepíší všichni členové komise.

Prohlásí-li krajská volební komise kandidátní listinu za neplatnou, vyhlásí to její předseda s udáním důvodů v úředních listech.

Předseda krajské volební komise zašle ihned po její schůzi jeden stejnopis kandidátních listin s prohlášením kandidátů a se zápisem o jednání komise předsedovi ústřední volební komise.

Ústřední volební komise sejde se bez pozvání v 10 hodin dopoledne čtrnáctého dne před volbou v ministerstvu vnitra, přesvědčí se nejprve, odstranily-li krajské volební komise všechny formální vady v kandidátních listinách (§ 25), a odstraní shledané vady. Je-li některý z kandidátů kandidován na několika kandidátních listinách, a nebylo-li docíleno dohody zástupců zúčastněných stran (§ 11) ve schůzi ústřední volební komise, škrtne předseda kandidáta tak, aby zbyla kandidatura jen na jediné kandidátní listině.

Má-li několik kandidátních listin stejné nebo nesnadno rozeznatelné označení, vyzve předseda komise po zahájení schůze zástupce (§ 11) těchto stran, aby nejpozději do 24 hodin je opravili. Neshodly-li se strany včas, upraví označení stran ústřední volební komise.

Jsou-li kandidátní listiny, vydané pravděpodobně touže stranou, v různých volebních krajích označeny odchylně, vyzve předseda po zahájení schůze jejího zástupce, aby do 24 hodin oznámil jednotné označení strany pro všechny volební kraje. Neučiní-li tak, považují se kandidátní listiny, jichž označení je různé, za kandidátní listiny různých stran.

Pořadí kandidátních listin řídí se počtem platných hlasů, nejvyšším počtem hlasů počínajíc, jež byly odevzdány v celém území státním při posledních volbách do poslanecké sněmovny pro kandidátní listiny téže strany nebo takové strany, jíž je nová strana přímou pokračovatelkou, nebo v níž tvořila nová strana převažující složku. Strany, na něž nelze použíti ustanovení předchozí věty, následují v pořadí dalším, určeném mezi nimi ústřední volební komisí losem. Kandidátní listiny všech stran opatří se příslušnými řadovými čísly arabskými podle takto zjištěného pořadí.

Jednání ústřední volební komise skončí nejpozději o čtrnácté hodině následujícího dne. Neprovede-li ústřední volební komise potřebné opravy, nebo neurčí-li pořadí kandidátních listin, rozhodne předseda sám a určí losem pořadí.

O jednání komise sepíše zápis, jejž všichni přítomní podepíší.

Výsledek řízení oznámí předseda komise zúčastněným krajským volebním komisím a stranám.

Když se kandidát kandidatury vzdá a předloží o tom předsedovi krajské volební komise ověřeně podepsané prohlášení, což se však může státi nejdéle pátý den před volbou, vyhlásí předseda krajské volební komise odvolání kandidatury tak, aby vešlo co nejvíce ve veřejnou známost.

Byla-li kandidatura odvolána až po schůzi ústřední volební komise (§ 26), zůstává jméno kandidátovo na kandidátní listině, avšak při přikazování mandátů se k němu nepřihlíží.

Předseda krajské volební komise dá rozmnožiti tiskem platné kandidátní listiny, na nichž budiž uvedeno číslo řadové, označení strany a všichni kandidáti (§ 22, odst. 1, č. 2) i jejich pořadí.

Každá kandidátní listina budiž rozmnožena zvlášť ve formě hlasovacího lístku, a to všechny listiny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů, a buďtež opatřeny na témže místě pečetí krajské volební komise. Kandidátní listiny pro obě části volebního kraje prvého buďtež rozmnoženy ve formě společného hlasovacího lístku tak, aby obsahovaly odděleně kandidáty pro každou část tohoto volebního kraje.

Předseda krajské volební komise zašle je starostům obcí s vyzváním, aby je dodali všem voličům (§ 34).

Náklady spojené s rozmnožením kandidátních listin uhradí z polovice stát a z polovice strany.

K náhradě těchto výloh složí strana u předsedy krajské nebo ústřední volební komise nejpozději čtrnáctý den před volbou do 12. hodiny polední přiměřenou, předsedou oznámenou (§ 21) zálohu, rovnající se aspoň polovině výloh spojených s rozmnožením kandidátní listiny (kandidátních listin). Neučiní-li strana včas zadost své povinnosti, považuje se její kandidátní listina za odvolanou. Strana, která nedosáhla v žádném volebním kraji mandátu, hradí celý náklad spojený s rozmnožením svých kandidátních listin. Za onu část nákladu, již by jinak hradil stát, ručí solidárně kandidáti této strany, i voliči, kteří podepsali kandidátní listinu, a vymáhá se na nich politickou exekucí, nebyla-li zaplacena do 8 dnů po vyzvání.

Předkládajíc kandidátní listinu (§ 21) svým zmocněncem může strana prohlásiti, že nežádá, aby její kandidátní listina byla úředně dodána voličům buď v určitých politických okresích nebo v celém volebním kraji, a může si zároveň pro tyto politické okresy nebo pro celý volební kraj objednati určitý počet úředních výtisků své kandidátní listiny, jichž dodání voličům si sama obstará; v takových případech hradí podle ustanovení v odstavcích předcházejících jen výlohy spojené s rozmnožením svých kandidátních listin.

Kandidátní listiny, jež mají podle předcházejících odstavců úředně býti voličům dodány, buďtež rozmnoženy v počtu převyšujícím nejméně o pětinu počet voličů dotčeného volebního kraje, po případě dotčených politických okresů.

Osoby provozující živnost grafickou nebo v ní činné jsou povinny vyhověti příkazům předsedy krajské volební komise, aby kandidátní listiny byly včas a správně rozmnoženy.

Bližší ustanovení bude určeno nařízením.

Každá obec je místem volebním. Ve volebním kraji XV. - XXII. mohou býti obce s méně než 250 obyvateli přikázány k nejbližší větší obci jako místu volebnímu.

Volba koná se v neděli od osmé hodiny ranní. Hodinu konečnou určí politický úřad, kterému přísluší přímý dozor v obci.

Místnosti volební, jakož i všechny potřeby pro ně opatří podle poukazu místní komise obecní úřad.

Je-li zapsáno do seznamu voličského jednoho volebního obvodu více než tisíc voličů, budiž volba konána v několika místnostech, a to tak, aby do jedné místnosti nebylo přikázáno více než tisíc voličů.

Nejméně osmý den přede dnem volby vyhlásí politický úřad prvé stolice (magistrát) veřejnou vyhláškou a způsobem v místě obvyklým den, počáteční a konečnou hodinu, i místnost volby.

Ve vyhlášce, která musí býti vyvěšena až do dne volby, buďtež voliči vyzváni, aby si osobně na určeném, místě vyzvedli legitimační lístek a kandidátní listiny, pokud podle § 29 úředně mají býti dodány, nestalo-li se to včas pro jakoukoliv překážku, a při tom aby podle potřeby předložili průkaz listinný, osvědčující jejich totožnost (na př. list domovský, křestní, rodný, pracovní vysvědčení a pod.). Kromě toho budiž ve vyhlášce uvedeno, které strany kandidují a které kandidátní listiny podle § 29 nebudou úředně dodány.

Starosta obce dá dodati každému voliči do bytu kandidátní listiny předsedou krajské volební komise mu zaslané, a to v obcích nad tisíc obyvatel nejpozději třetí den přede dnem volby zároveň s legitimačním lístkem, a v ostatních obcích nejpozději druhý den přede dnem volby. Ve volebním kraji XV.-XXII. dodá se legitimační lístek i voličům těch obcí, které jsou přikázány k nejbližší větší obci (§ 31).

V legitimačním lístku, jejž vydávají úřady obecní, buďtež uvedeny: pořadové číslo seznamu voličského, jméno a příjmení voličovo, den, hodiny a místnost volební a podstatná ustanovení o volební povinnosti, o způsobu hlasování a o trestech. Legitimace budiž opatřena obecní pečetí.

Za ztracený nebo poškozený lístek legitimační vydán bude voliči na průkaz (§ 33) legitimační lístek jiný, zřetelně označený jako duplikát.

Nedodané legitimační lístky odevzdá starosta obce pod vlastní odpovědností příslušné obvodní volební komisi, u které může volič v den volby žádati vydání legitimačního lístku, předloživ podle potřeby průkazní listinu (§ 33).

V obcích, ve kterých netřeba dodávati legitimačních lístků, vykáží se voličové, vzejdou-li pochybnosti o jejich totožnosti, průkazem listinným, osvědčujícím jejich totožnost (na př. listem domovským, křestním, rodným, pracovním vysvědčením), aneb svědectvím dvou voličů, nemá-li volič takových dokladů po ruce.

Obvodní volební komise musí k návrhu stran připustiti z každé strany dva voliče za důvěrníky, kteří mají právo býti přítomni celému volebnímu aktu až do prohlášení výsledku sčítání hlasů. Návrh musí býti učiněn předsedovi komise ústně nebo písemně před zahájením volby.

Důvěrníci stran mohou vznášeti námitky co do totožnosti voličovy nebo proto, že volič v den volby není k volbě oprávněn (§ 3); jinak nemají práva zasahovati do řízení volebního.

Do volební místnosti mají přístup mimo členy volební komise, síly pomocné (§ 9), důvěrníky a zástupce dohlédacího úřadu, pouze voličové, kteří jsou zapsáni ve voličských seznamech dotčeného volebního obvodu. Odevzdav hlasovací lístek, má volič místnost volební ihned opustiti.

Agitovati nebo zříditi agitační kancelář v budově, v níž jest volební místnost, není dovoleno.

Obvodní volební komise, ustavivši se (§ 9), prohlédne před početím volby osudí. K volebnímu osudí budiž použito jedině takové schránky, kterou lze zámkem uzavříti.

Potom přikročí se k odevzdávání hlasů. Voličové dostavte se se všemi kandidátními listinami, jež jim byly dodány.

Volební komise vezme od voliče legitimační lístek a zjistí, má-li volič všechny kandidátní listiny, jež podle § 29 v obci mají býti úředně dodány, neškrtané a neoznačené, nesmí mu však pořadí hlasovacích lístků, jak je volič přinesl, měniti. Za chybějící, škrtané, nebo jinak označené dodá mu jiné, tak, aby volič měl všechny kandidátní listiny, pokud podle § 29 mají býti úředně dodány.

Dále mu vydá úřední obálku. Všechny obálky buďtež neprůhledné, stejné velikosti, jakosti a barvy a nesmějí míti žádného odlišného znamení. Dodá je obec na svůj vrub.

Volič sám vloží hlasovací lístek do obálky v prostoru tak odděleném, aby nemohl býti pozorován, načež před komisí vhodí obálku do volebního osudí, a odloží kandidátní listiny, které mu zbyly, do zvláštní schránky.

Tímto způsobem odevzdají své hlasy nejprve členové volební komise a pak ostatní voličové v pořádku, jak se do volební místnosti dostavili.

Členové obvodních volebních komisí, jejich náhradníci a úředníci, vykonávající dohled u obvodní volební komise, kteří jsou zapsáni do stálých voličských seznamů jiné obce téhož volebního kraje, odevzdají při volbách do Národního shromáždění hlas v obci, v níž jsou členy (náhradníky) obvodní volební komise anebo konají dohled při této komisi. Předloží obvodní volební komisi průkaz politického úřadu přímo nadřízeného obci, v níž jsou zapsáni do stálých voličských seznamů, že v seznamech těch je poznamenáno, že vykonají volební právo pro tuto volbu v obci, u jejíž obvodní komise fungují. Politický úřad dav potvrzení, učiní opatření, aby to bylo poznamenáno nejpozději devátý den přede dnem volby ve stálých voličských seznamech, ve kterých tento volič je zapsán. Osoba taková nesmí býti připuštěna k volbě v obci v níž je zapsána do stálých voličských seznamů.

Volební komise dohlíží ke správnému odevzdávání hlasovacích lístků a bdí nad udržováním pořádku ve volební místnosti. Členům komise není dovoleno opravovati nebo doplňovati hlasovací lístky, byť i o to voličem byli požádáni.

Osoby slepé a ti, kdož pro tělesnou vadu nemohou sami hlasovacího lístku odevzdati, vykonávají své právo volební v průvodu voliče, s nímž sdílejí společnou domácnost, anebo v průvodu voliče, jehož sobě svobodně zvolili za průvodce. Průvodce tento odevzdá hlasovací lístek, event. průkaz svého zmocnitele; volební komise zjistí dotazem, zda volič svobodně svého průvodce zvolil, zda zná jeho jméno a příjmení, a zapíše tento způsob volby zvlášť v zápise o volbě.

Odevzdání hlasovacího lístku budiž členy komise vyznačeno ve dvou stejnopisech voličských seznamů. Konají-li se volby do obou sněmoven týž den, a je-li pro obě volby ustanovena společná obvodní volební komise, budiž ve volební místnosti pro každou volbu opatřen zvláštní, oddělený prostor.

Obvodní volební komise rozhoduje o tom, zdali volič má býti připuštěn, aby odevzdal hlasovací lístek, jen tehdy, když:

Námitky tyto mohou býti podány členy volební komise, nebo důvěrníky stran (§ 36) potud, pokud hlasovací lístek občana, jehož právo se popírá, nebyl ještě vložen do osudí. Rozhodnutí volební komise staniž se zpravidla dříve, než se připustí další volič, aby odevzdal hlasovací lístek. Žádá-li volič, aby mohl předložiti doklady o svém oprávnění k volbě, může tak učiniti nejdéle před zakončením hlasování.

Volič smí odevzdati kandidátní listinu kterékoliv strany.

Škrty, výhrady a jiné změny nemají účinku.

Když bylo hlasování skončeno, zůstanou ve volební místnosti, mimo členy komise, zástupce dohlédacího úřadu a síly pomocné, jen důvěrníci volebních stran. Volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z osudí, spočte je a srovná počet obálek se záznamy ve voličských seznamech. Potom vyloučí lístky neplatné, rozdělí hlasovací lístky podle volebních stran a zjistí volební výsledek dvojím písemným zaznamenáním. Při tom každý člen komise má právo nahlížeti do hlasovacích lístků.

Ve prospěch kandidátní listiny strany počítají se i takové hlasovací lístky, na nichž jména kandidátů jsou škrtána nebo měněna.

Neplatné jsou hlasovací lístky, nejsou-li na tiskopise, vydaném krajskou volební komisí.

Je-li v obálce několik kandidátních listin, jsou neplatny všechny.

Hlasy odevzdané pro kandidátní listinu, na níž označení volební strany zní na jméno strany rozpuštěné podle zákona č. 201/1933 Sb. z. a n. jsou neplatné.

O výsledku volby sepíše se zápis ve dvojím stejnopise. Do něho se zaznamenají jména členů volební komise, zástupce úřadu a důvěrníků, počátek a konec, přerušení volby, veškerá usnesení volební komise se stručným odůvodněním, jakož i důležitější okolnosti průběhu voleb se týkající, pak výsledek volby s udáním součtu hlasů, odevzdaných jednotlivým stranám. V součtu buďtež uvedeny hlasy volební komisí za platné uznané; součet hlasů neplatných budiž uveden zvláště.

V zápise budiž uvedeno, kolik voličů bylo k volbě oprávněno, kolik se volby skutečně zúčastnilo a kolik z nich bylo mužů a žen.

Zápis vede úředník obecní, k volbě přibraný (§ 9), anebo jiná pomocná síla, nebo člen volební komise, předsedou komise určený.

Zápis ten, jakož i seznamy voličské a seznamy hlasovací buďtež všemi členy komise podepsány.

Obvodní volební komise odešle bez průtahu jeden zápis přímo předsedovi krajské volební komise, druhý politickému úřadu prvé stolice (magistrátu), jemuž mimo to oznámí výsledek hlasování telegraficky nebo telefonicky.

V obcích, ve kterých jest několik volebních místností, odevzdají obvodní volební komise zápisy oné komisi, v jejímž obvodu jest obecní úřad. Tato komise sestaví na základě volebních výsledků, zjištěných obvodními volebními komisemi, volební výsledek z celé obce, a oznámí jej předsedovi krajské volební komise s jedním stejnopisem všech zápisů a politickému úřadu prvé stolice s druhým stejnopisem.

Výsledek voleb v obvodu politického úřadu prvé stolice (magistrátu) oznámí přednosta tohoto úřadu ihned ministerstvu vnitra.

Legitimační a hlasovací lístky, obálky a seznamy hlasovací, jakož i doklady (§§ 3, 39) buďtež obvodní volební komisí v obalech zapečetěny a u obecního úřadu uloženy.

Krajská volební komise sejde se ve svém sídle bez pozvání o 10. hodině dopolední druhý den (v úterý) po volbě.

Komise zjistí podle zápisů, došlých od volebních komisí v obcích, a podle úředních zpráv politických úřadů prvé stolice součet všech platných hlasů, odevzdaných jednotlivým stranám, a vypočte volební číslo.

Součet všech platných hlasů,, všem stranám odevzdaných, rozdělí se počtem mandátů, které se v dotčeném volebním kraji mají obsaditi; celé číslo dělením vyšlé beze zlomků jest číslem volebním.

Volebním číslem dělí se součet hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež volební komise přikáže každé straně tolik mandátů, kolikráte jest volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro stranu tu odevzdaných.

Z jednotlivých volebních stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině. Odchyluje-li se kandidátní listina tištěná od kandidátní listiny u krajské volební komise podané, platí obsah i pořadí kandidátní listiny této.

Nejmenovala-li některá strana tolik kandidátů, kolik mandátů jí podle výsledku prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovala.

O jednání krajské volební komise sepíše se zápis ve dvou stejnopisech, které všichni přítomní podepíší.

V zápise budiž uveden výpočet volebního čísla, postup při přikazování mandátů, jakož i zbytky, vyšlé dělením součtu hlasů číslem volebním, a počet mandátů stranám přikázaných.

Předseda krajské volební komise zašle ihned jeden stejnopis zápisu přímo ministerstvu vnitra, jemuž obsah jeho zároveň telegraficky oznámí.

Mandáty, jež postupem uvedeným v § 46 zůstaly neobsazeny, obsadí ústřední volební komise ve schůzi, k níž se sejde bez pozvání u svého předsedy v 10 hodin dopoledne osmý den po volbách.

Nejdéle před zahájením druhého skrutinia odevzdají členové ústřední volební komise, pokud se týče důvěrníci (§ 11, odst. 3), předsedovi komise kandidátní listiny svých stran, jež obsahovati mohou v libovolném počtu jména kandidátů, avšak jen těch, kteří těmito stranami byli v některém volebním kraji kandidováni a nebyli při prvém skrutiniu zvoleni. Jména kandidátů buďtež přesně seřaděna a označena arabskými číslicemi.

Po odevzdání kandidátních listin nesmějí tyto ani jejich pořadí býti měněny, mimo případ § 50, odst. 1.

Předseda ústřední volební komise podá zprávu o tom, zda při prvém skrutiniu bylo správně postupováno a zda není třeba výsledek prvého skrutinia opraviti proto, že se stal omyl ve výpočtech. V případě tomto opraví ústřední volební komise přímo výsledek prvého skrutinia.

Podle zápisů, došlých od krajských volebních komisí, zjistí ústřední volební komise počet mandátů, které při prvém skrutiniu zůstaly neobsazeny.

Při druhém skrutiniu přihlíží se toliko k hlasům strany, jež dosáhla aspoň v jednom volebním kraji nebo jeho části (čl. I) nejméně 20.000 a v celém státě aspoň 120.000 platných hlasů.

Nejmenovala-li strana v některém volebním kraji tolik kandidátů, kolik mandátů by jí podle výsledku prvého skrutinia příslušelo, nepřihlíží se ke zbytku jejích hlasů z tohoto volebního kraje (§ 47, odst. 2).

Komise sečte všecky zbytky hlasů z celé republiky, pokud se k nim podle § 51 přihlíží, dělí tento součet zbytků prostým průměrem volebních čísel všech volebních krajů a číslo beze zlomku dělením vyšlé dává počet mandátů, které se obsadí ve druhém skrutiniu.

Je-li počet mandátů tímto způsobem určený, týž, nebo větší, než počet mandátů dosud neobsazených, odpadá třetí skrutinium.

Aby se zjistilo pro druhé skrutinium volební číslo, dělí se součet zbytků uvedený v odstavci prvém, počtem mandátů, které se v tomto skrutiniu mají obsaditi, zvětšeným o jednu a celé číslo beze zlomku dělením vyšlé je číslem volebním.

Komise přikáže každé straně tolik mandátů, kolikráte je volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů pro stranu tu ze všech volebních krajů vykázaných.

Bylo-li obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsaditi, odečte se přebývající mandát té straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení při druhém skrutiniu, při stejném zbytku menší počet hlasů v celé republice; je-li i počet hlasů stejný, rozhodne los.

Nebyly-li obsazeny všechny mandáty způsobem v odstavci čtvrtém stanoveným nebo proto, že strana ohlásila méně kandidátů, než kolik mandátů na ni připadá, přikáže komise po jednom mandátu postupně těm stranám, jež vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků se přikáže mandát straně, jež má větší součet zbytků ve II. skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát straně, jež obdržela v celé republice více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los.

Mandáty v druhém skrutiniu neobsazené obsadí se ve skrutiniu třetím.

Ústřední volební komise rozdělí strany, ke kterým se při druhém skrutiniu přihlíželo, ve dvě skupiny:

Podle týchž zásad rozdělí ústřední volební komise strany, k nimž se při druhém skrutiniu nepřihlíželo, ve skupiny A a B. Při tom včítají se do skupiny A pouze strany, s nimiž národnostně stejné strany byly zařazeny do skupiny I., ostatní strany včítají se do skupiny B.

Ústřední volební komise sečte zbytky platných hlasů všech stran, k nimž se ve druhém skrutiniu nepřihlíželo, pokud patří do skupiny A nebo B, z celé republiky dohromady, dělí součet těchto hlasů počtem neobsazených mandátů, zjistí tak volební číslo, jímž jest celé číslo beze zlomku dělením vyšlé, rozdělí mandáty mezi skupiny I. a II. a na to mezi strany každé příslušné skupiny zvlášť podle zásad § 52; při tom je základem výpočtu součet všech hlasů straně v republice odevzdaných.

Z jednotlivých stran zvoleni jsou ve II. a III. skrutiniu za poslance podle počtu mandátů na stranu připadlých kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině zmíněné v § 49.

Kandidáti, kteří při prvém, druhém i třetím skrutiniu vyšli na prázdno, jsou náhradníky (§ 56).

O jednání ústřední volební komise sepíše se zápis, který všichni členové podepíší. V něm budiž uvedeno, kteří kandidáti při skrutiniu byli prohlášeni za zvolené poslance a kteří jsou náhradníky.

Výsledek skrutinia se ihned vyhlásí.

Ministerstvo vnitra vydá zvoleným poslancům osvědčení, které zvoleného opravňuje vstoupiti do poslanecké sněmovny a účastniti se jejího jednání. Toto oprávnění pomíjí, byla-li jeho volba volebním soudem prohlášena za neplatnou.

Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník téže strany podle pořadí, v jakém byl uveden v na kandidátní listině téhož volebního kraje, v kterém byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil. Není-li takového, nastupuje náhradník téže strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro druhé skrutinium.

Není-li náhradníka téže strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.

Náhradníka povolá ministerstvo vnitra, které vydá povolanému osvědčení, opravňující ke vstupu do poslanecké sněmovny (§ 55, poslední odstavec).

Jako přečin tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců:

Jako přestupek soudem stíhaný trestem na penězích od 50 Kč do 5000 Kč, nebo vězením od týdne do tří měsíců, když kdo

Jako přestupek politickými úřady stíhaný pokutou od 20 Kč do 5000 Kč, nebo vězením od 24 hodin do jednoho měsíce, když kdo