Skupinami podniků, ústavů a jiných zařízení, důležitých pro obranu státu (dále označovaných zkráceně "podniky") podle § 18, odst. 1, písm. a) zákona, jsou tyto skupiny podniků:

Podniky, náležející do některé ze skupin uvedených v odstavci 1, písm. A, jsou důležitými pro obranu státu jen tehdy, jsou-li provozovány jako živnosti tovární, anebo - nepodléhají-li ustanovením živnostenského řádu (živnostenského zákona) - provozují-li činnost podle stejných zásad provozních jako živnosti tovární.

Pro pomocné a vedlejší závody dráhy platí stejné předpisy jako pro dotčenou dráhu.

O podnicích, náležejících do některé ze skupin uvedených v § 1, se vedou zvláštní přehledy, a to podle pořadí těchto skupin.

Tyto přehledy pořizují okresní úřady, a to ve čtyřech stejnopisech, z nichž jeden je určen pro ministerstvo národní obrany, druhý pro zemské vojenské velitelství, třetí pro zemský úřad a čtvrtý pro okresní úřad.

Držitelé podniků jsou povinni na úřední vyzvání poskytnouti ve lhůtě jim dané všechny údaje potřebné k pořízení přehledů.

Obce jsou povinny při pořizování přehledů spolu působiti. Okresní úřad může tu přibrati k součinnosti i jiné úřady, zejména úřady živnostenské inspekce a báňské úřady; může též požádati soudy o údaje z rejstříků a veřejných knih jimi vedených, potřebné k pořízení přehledů.

Nejpozději do šesti měsíců od účinnosti tohoto nařízení zašlou okresní úřady přehledy pořízené podle tohoto paragrafu úřadům (velitelství) uvedeným v odstavci 2, při čemž uvedou zvláště podniky, o nichž mají pochybnosti, zda náleží do některé ze skupin uvedených v § 1, a vyžádají si rozhodnutí ministerstva národní obrany.

Ministerstvo národní obrany předložené přehledy přezkoumá, opraví, doplní a rozhodne (§ 18, odst. 2 zákona) o případech pochybných. O změnách, které v přehledech provedlo, uvědomí ministerstvo národní obrany zemské vojenské velitelství, zemský úřad a okresní úřad; tyto úřady (velitelství) si provedou oznámené změny ve svých stejnopisech přehledů.

Jakmile dostane rozhodnutí ministerstva národní obrany, uvědomí okresní úřad ihned držitele podniků, které byly do přehledů zapsány, o tomto zápisu.

Změny v přehledech pořízených podle ustanovení předcházejících odstavců (přírůstky, úbytky a jiné změny) provedou okresní úřady případ od případu a uvědomí o každé takové změně úřady (velitelství) uvedené v odstavci 2. Tyto změny se projednají podle ustanovení odstavce 7. Jakmile dojde rozhodnutí ministerstva národní obrany, uvědomí okresní úřad držitele podniků, které byly do přehledů nově zapsány, o tomto zápisu, a držitele podniků, které byly z přehledů vymazány, uvědomí o tomto výmazu.

Zápis do přehledu ani uvědomení o tomto zápisu není podmínkou vzniku povinností, vyplývajících pro držitele podniku a jeho zaměstnance ze zákona a předpisů podle něho vydaných. Rovněž výmaz z přehledu ani uvědomení o tomto výmazu nejsou podmínkou zániku uvedených povinností.

Jmenovité určování podniků za podniky důležité pro obranu státu podle § 18, odst. 1, písm. b) zákona provádí ministerstvo národní obrany buď z vlastního podnětu nebo na návrh jiného ministerstva.

Stejným způsobem se rozhoduje o tom, že podnik, který byl určen podle § 18, odst. 1, písm. b) zákona za podnik důležitý pro obranu státu, přestává býti takovým podnikem.

Podniky, které byly určeny podle § 18, odst. 1, písm. b) zákona za podniky důležité pro obranu státu, se zapíší do přehledů vedených podle § 2, avšak do zvláštní části těchto přehledů.

O rozhodnutí, že byl některý podnik určen podle § 18, odst. 1, písm. b) zákona za podnik důležitý pro obranu státu anebo že takovým podnikem býti přestal, uvědomí ministerstvo národní obrany příslušné zemské vojenské velitelství, zemský úřad a okresní úřad, které si doplní své přehledy.

O rozhodnutí ministerstva národní obrany uvědomí držitele dotčeného podniku příslušný okresní úřad; teprve toto uvědomení zakládá vznik (zánik) povinností, vyplývajících pro držitele podniku a jeho zaměstnance ze zákona a předpisů podle něho vydaných.

Ustanovení § 2, odst. 3, 4 a 5 platí i tu.

Určení podniku podle § 18, odst. 1, písm. b) zákona je účinné nejen proti držiteli podniku v době tohoto určení, nýbrž až do rozhodnutí, že podnik přestal býti podnikem důležitým pro obranu státu, i proti všem pozdějším držitelům podniku.

Pokud je třeba s věcmi, jež mají zůstat utajeny v zájmu obrany státu (§ 24, odst. 3 zákona), seznámiti v provozu podniku zaměstnance podniku nebo jiné osoby, smí se tak státi jen v rozsahu nezbytně nutném.

Věci, jež mají býti utajeny v zájmu obrany státu (§ 24, odst. 3 zákona), smějí býti držitelem podniku, jeho zaměstnanci a jinými osobami svěřeny do ciziny i v provozu podniku jen s předchozím souhlasem vojenské správy.

V podnicích (jejich částech, odděleních anebo místnostech) důležitých pro obranu státu, na něž se vztahuje ustanovení § 25, odst. 5 zákona, budiž na vhodném místě vyvěšeno upozornění, že osobám nepovolaným je vstup bez zvláštního písemného povolení správy podniku zakázán.

Správa podniku je oprávněna vydati písemné povolení podle odstavce 1 jen se souhlasem vojenského dozorčího orgánu, který osvědčí svůj souhlas tím, že toto povolení spolu podpíše. Není-li v podniku vojenský dozorčí orgán zřízen, může býti písemné povolení vydáno jen se souhlasem ministerstva národní obrany nebo vojenského velitelství (úřadu), jemuž to ministerstvo národní obrany svěří.

Bez písemného povolení vydaného podle ustanovení předchozího odstavce nesmí nikdo nepovolaný do podniku (jeho části, oddělení nebo místnosti) vstoupiti.

Má-li být v podniku (jeho části, oddělení nebo místnosti), na nějž se vztahuje ustanovení § 25, odst. 5 zákona, proveden soudní nebo jiný úřední úkon, je držitel podniku nebo jeho zástupce povinen:

Potvrzení, o němž se zmiňuje odstavec 1, písm. b) vydává ministerstvo národní obrany podle těchto vzorů:

O tom, zda má býti vydáno potvrzení podle odstavce 2, písm. a) nebo potvrzení podle odstavce 2, písm. b), rozhoduje ministerstvo národní obrany, přihlížejíc k důležitosti věcí, o jichž utajení jde.

Ministerstvo národní obrany může svěřiti udělování svolení uvedeného v potvrzení II podle odstavce 2, písm. b) podřízeným vojenským velitelstvím (úřadům); v tom případě pak uvede v druhém odstavci potvrzení II, podle odstavce 2, písm. b) místo sebe ono vojenské velitelství (úřad), jemuž udělování svolení svěřilo.

Odepře-li vojenský dozorčí orgán (v podnicích, v nichž je takový orgán zřízen), nebo ministerstvo národní obrany anebo vojenské velitelství (úřad), jemuž to bylo svěřeno [v podnicích, o nichž bylo vydáno potvrzení II podle odstavce 2, písm. b)] svolení, nesmí soud (úřad) neb jiný orgán zamýšlený úkon provésti.

Senáty podle § 19, odst. 3, § 20, odst. 4 a § 21, odst. 3 zákona se zřizují u zemských úřadů vždy na dobu tří let. Jejich zřízení se vyhlásí v zemském věstníku.

Ministerstvu vnitra přísluší rozhodovati v dohodě s ministerstvy, jimž náleží ustanoviti členy senátu, zda má být u zemského úřadu zřízeno senátů několik, a o kterých odvoláních, určených všeobecnými znaky, má každý z těchto senátů rozhodovati.

Vedle předsedy a členů senátu třeba vždy ustanoviti náměstka předsedy a dostatečný počet náhradníků za členy. Náměstek (náhradník) nastupuje, nemůže-li předseda (člen) senátu vykonávati svou funkci.

Předseda senátu a jeho náměstek, jakož i členové senátu a jejich náhradníci vykonají zemskému presidentu slib, že budou funkci svou vykonávati svědomitě a nestranně a že se budou při tom říditi zákony a příslušnými předpisy a že budou zachovávati úřední tajemství. U osob, které jsou ve služebním poměru ke státu, je tento slib nahrazen slibem, který vykonaly při vstupu do uvedeného služebního poměru.

Předseda a jeho náměstek, jakož i členové senátu a jejich náhradníci mohou býti úřadem, který je ustanovil, zbaveni své funkce:

Za předsedu senátu nebo jeho náměstka, zbaveného funkce, se ustanoví na zbytek období nový, za člena zbaveného funkce nastupuje náhradník.

Ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí určí, zda a v jaké výši bude poskytnuta předsedovi senátu, jeho náměstku a členům (náhradníkům) senátu náhrada jízdného, skutečných výdajů a ušlého výdělku.

Pro řízení ve věcech náležejících do působnosti senátů platí přiměřeně předpisy o řízení před politickými úřady, zahrnujíc v to i řízení exekuční.

Senát jedná a usnáší se v sedění neveřejném, na podkladě spisů.

Předseda senátu svolává senát k sedění, řídí jeho jednání a usnášení a zastupuje senát na venek.

Senát se usnáší většinou hlasů. Předseda senátu hlasuje naposled. Při rovnosti hlasů rozhoduje mínění, pro které hlasoval předseda senátu.

O jednání a usnášení senátu pořizuje zapisovatel, jehož k tomu určí zemský úřad, zápis. Zápis podpisuje předseda senátu a zapisovatel.

Všechny práce služby kancelářské, manipulační a manuální pro senát obstarává a potřebné místnosti a věcné pomůcky a potřeby pro něj opatří zemský úřad.

Zemský úřad vykonává také veškeré řízení potřebné k tomu, aby senát mohl vydati závěrečné rozhodnutí a provádí usnesení senátu.

K uvalení vnucené správy podle § 19, odst. 5, písm. b), § 20, odst. 7, písm. b), § 21, odst. 8, § 22, odst. 5, § 23, odst. 3, § 29, odst. 3 a § 98, odst. 4 zákona je příslušný okresní úřad, a jde-li o báňský podnik, báňské hejtmanství.

Báňské hejtmanství uvaluje a zrušuje vnucenou správu k návrhu okresního úřadu, který učinil opatření podle § 19, odst. 4, § 20, odst. 6, § 23, odst. 3 zákona nebo zemského úřadu, který učinil opatření podle § 22, odst. 3 nebo 4 zákona, a jde-li o vnucenou správu v ostatních případech, k návrhu okresního úřadu, v jehož obvodě podnik je. Báňské hejtmanství může úřední úkony souvisící s vnucenou správou svěřiti revírnímu báňskému úřadu.

Vnucená správa podle § 98, odst. 4 musí býti uvalena, žádá-li to vojenská správa.

Vnuceného správce ustanovuje úřad, který uvalil vnucenou správu. Může jím býti ustanovena jen osoba, která má k tomu praktické a odborné znalosti a s jejímž ustanovením vyslovila vojenská správa souhlas.

Vnucený správce je povinen učiniti všechna opatření, jichž je třeba k řádnému a přesnému provozování podniku. Na něho přechází správa podniku a vše, co s ní souvisí. Vnucený správce odpovídá za škodu, která by vzešla ze zanedbání povinností mu uložených.

Vnucený správce zastupuje také majetek podniku do správy mu svěřeného před soudy a úřady.

Před nastoupením úřadu vykoná vnucený správce slib.

Vnucený správce je povinen zachovávati úřední tajemství o skutečnostech, které zvěděl při výkonu vnucené správy.

Dále je vnucený správce povinen vykonávati správu osobně a skládati o svém hospodářství účty úřadu ve lhůtách úřadem určených a podati úřadu kdykoli potřebné zprávy a vysvětlení.

Vnucený správce má nárok na náhradu hotových výdajů a na odměnu, jejíž výši určí úřad, který uvalil vnucenou správu.

Úřad, který uvalil vnucenou správu, může z úřední moci nebo na žádost kdykoli vnuceného správce odvolati a ustanoviti na jeho místo osobu jinou (odstavec 1).

Vyžaduje-li toho rozsah správy, může úřad, který uvalil vnucenou správu, přiděliti vnucenému správci zvláštní správce pro určité obory správy; o právech a povinnostech těchto zvláštních správců platí obdobně ustanovení o vnuceném správci.

Vnucený správce potřebuje svolení úřadu, který uvalil vnucenou správu, k opatřením, která nenáležejí k obyčejnému hospodaření, jakož i ke všem jiným zařízením zvláštní důležitosti.

Úřad, který uvalil vnucenou správu, dohlíží na to, jak vnucený správce hospodaří, a naléhá z úřední moci na to, aby byly odklizeny vady a nepravidelnosti při hospodaření shledané.

Vnucený správce platí z výtěžku vnucené správy její náklady a veškeré výdaje spojené s řádným provozováním podniku, zejména veřejné daně a dávky, mzdy, příspěvky na sociální pojištění, úroky a anuity z hypotekárních pohledávek, pojistné prémie atd.

Čistý výtěžek vnucené správy podniku se po zúčtování odevzdá držiteli podniku. Ten je však povinen podle rozhodnutí úřadu, který uvalil vnucenou správu, skládati hotovosti potřebné k provozování podniku a hraditi jeho schodek pod následky exekuce.

Vnucená správa se zruší - a to byla-li zavedena na návrh vojenské správy, po jejím slyšení - rozhodnutím úřadu, který ji uvalil, pominul-li důvod, pro který byla uvalena, zejména, byla-li zjednána držitelem podniku, jeho zástupcem, nebo podle okolností vnuceným správcem náprava odstraněním osoby označené za státně nespolehlivou.

Bude-li vnucená správa uvalena na podnik, jehož držitel opětovně nevyhověl své povinnosti podle § 19, odst. 4 nebo podle 20, odst. 7, nebo podle § 21, odst. 8 zákona, zruší se vnucená správa za podmínek odstavce 1, jen bude-li dán zároveň dostatečný podklad pro očekávání, že držitel podniku dostojí napříště v svých uvedených zákonných povinnostech. Před zrušením třeba vždy slyšeti vojenskou správu.

Zavedení i zrušení vnucené správy se poznamená, jsou-li součástí podniku nemovitosti, i do příslušné veřejné knihy. Poznámka má ten účinek, že vnucená správa může býti vedena proti každému, kdo po poznámce nabyl práv k podniku.

Je-li firma držitele podniku zapsána v obchodním rejstříku, poznamená se na návrh úřadu, který vnucenou správu uvalil, v rejstříku zavedení vnucené správy a jméno vnuceného správce (i zvláštních správců, byli-li podle § 13, odst. 9 ustanoveni), jakož i zrušení vnucené správy.

Registraci podniků podle § 27 zákona provádí ministerstvo národní obrany buď z vlastního podnětu nebo na návrh jiného ministerstva. Na registraci podniku nemá nikdo nároku.

Má-li ministerstvo národní obrany za vhodné, aby některý podnik byl podle § 27 zákona registrován mimo dobu branné pohotovosti státu uvědomí o svém registračním úmyslu držitele dotčeného podniku a s upozorněním na příslušná zákonná ustanovení o právech a povinnostech registrovaných podniků vyzve jej, aby se do lhůty mu dané písemně vyjádřil, zda s registrací svého podniku souhlasí; neprojeví-li držitel podniku souhlas, lze registraci jeho podniku provésti jen na základě vládního usnesení.

Činnost registrovaných podniků sleduje zemské vojenské velitelství a ministerstvo národní obrany.

Orgány uvedené v § 28, odst. 2 zákona jsou povinny legitimovati se průkazkou, vydanou k tomu účelu zemským vojenským velitelstvím anebo ministerstvem národní obrany.

Orgány uvedené v odstavci 2 jsou povinny, požádá-li o to držitel podniku, vydati o vykonání prohlídky ihned nebo nejpozději do 24 hodin písemné potvrzení (§ 8 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního).

Držitel podniku je povinen oznámiti osobu, kterou ustanovil nebo dal zvoliti podle § 19, odst. 4 a § 20, odst. 6 zákona místo osoby označené za státně nespolehlivou, příslušnému okresnímu (státnímu policejnímu) úřadu a podati o ní všechny potřebné podrobnější údaje jak osobní, tak i ony, z nichž by bylo možno posouditi, zda osoba ta vyhovuje. Stejně je držitel podniku povinen oznámiti okresnímu (státnímu policejnímu) úřadu, jaké opatření učinil podle § 21, odst. 7 zákona.

Osoba ustanovená nebo zvolená podle ustanovení uvedených v odstavci 1 musí vyhovovati co do státní spolehlivosti.

Žádost za dodatečný souhlas vojenské správy podle § 22, odst. 4 a § 23, odst. 4 zákona třeba podati u podniků, náležejících do některé ze skupin uvedených v § 1, do čtyř neděl poté, co bylo podniku oznámeno, že byl pojat do přehledu uvedeného v § 2, u podniků, určených jmenovitě za podniky důležité pro obranu státu podle § 18, odst. 1, písm. b) zákona, do čtyř neděl poté, co bylo podniku oznámeno, že byl určen za podnik důležitý pro obranu státu, a u registrovaných podniků, které nebyly před registrací pojaty do přehledu uvedeného v § 2, ani jmenovitě určeny za podniky důležité pro obranu státu, do čtyř neděl poté, co jim bylo oznámeno, že byly registrovány.

Žádost podle odstavce 1 třeba podati tím způsobem, že držitel podniku předloží příslušnému okresnímu (státnímu policejnímu) úřadu - a to, je-li u podniku zřízen vojenský dozorčí orgán, prostřednictvím tohoto orgánu - ve čtyřech stejnopisech seznam cizinců, obsahující jejich jméno, příjmení, datum, místo a zemi narození, rodinný stav (s udáním též jména a data narození druhého manžela a dítek), národnost, státní příslušnost, vojenský poměr (po případě i hodnost a kmenové těleso) ve státě, jehož je cizinec příslušníkem, den příchodu do Československé republiky a den vstupu do zaměstnání (ustanovení do funkce) v podniku (v orgánu podniku), funkci zastávanou v podniku a po případě s potřebným odůvodněním též vysvětlení o postradatelnosti cizincově v podniku. Seznam obsahuje kromě toho jednu rubriku volnou pro záznamy okresního (státního policejního) úřadu.

Okresní (státní policejní) úřad seznam přezkoumá, podle potřeby jej doplní svými poznámkami, zejména též údajem o státní spolehlivosti a potom zašle tři stejnopisy zemskému vojenskému velitelství. Toto velitelství předloží věc k rozhodnutí ministerstvu národní obrany, jde-li o cizince, kteří jsou členy podnikových orgánů nebo zaměstnanci vyšších služeb (počítajíc v to i dílovedoucí a mistry), v ostatních případech rozhodne o dodatečném souhlasu samo. Rozhodnutí o dodatečném souhlase se poznamená v předložených stejnopisech seznamu, z nichž jeden se pak zašle zemskému úřadu k dalšímu opatření.

Žádosti podané opožděně třeba odmítnouti. Takové odmítnutí má stejné následky jako odepření souhlasu.

Žádost za udělení předchozího souhlasu vojenské správy s tím, aby cizinec mohl vstoupiti do podniku poté, co se tento podnik stal podnikem důležitým pro obranu státu, anebo byl registrován, jako jeho zaměstnanec nebo jako člen podnikového orgánu, podává držitel dotčeného podniku - a to, je-li u podniku zřízen vojenský dozorčí orgán, prostřednictvím tohoto orgánu - u příslušného okresního (státního policejního) úřadu.

Žádost podle odstavce 1 musí obsahovati stejné údaje jako žádost podaná podle ustanovení § 22, odst. 2.

Žádost předloží okresní (státní policejní) úřad se svým dobrým zdáním zemskému vojenskému velitelství a toto velitelství ji předloží - jde-li o cizince, který by se měl v podniku státi členem podnikového orgánu anebo zaměstnancem vyšších služeb (počítaje v to i dílovedoucí a mistry) - k rozhodnutí ministerstvu národní obrany; jinak rozhodne o ní samo.

Rozhodnutí o žádosti za udělení předchozího souhlasu, učiněné podle odstavce 3, se oznámí zemskému úřadu, aby zařídil, čeho třeba.

Tam, kde podle zákona ze dne 13. března 1928, č. 39 Sb. z. a n., o ochraně domácího trhu práce je zapotřebí k zaměstnávání cizinců úředního povolení, podává se žádost podle odstavce 1 u úřadu příslušného k udělení tohoto povolení podle právě uvedeného zákona; tento úřad je povinen před udělením povolení podle zákona č. 39/1928 Sb. z. a n. vyžádati si souhlas zemského vojenského velitelství anebo ministerstva národní obrany (odstavec 3).

Odevzdání podniku vojenské nebo jiné státní správě do správy na její vlastní účet [§ 29, odst. 2, písm. c) a § 98, odst. 2, písm. c) zákona] může se státi též dohodou mezi držitelem podniku a státní správou.

Nedojde-li k odevzdání podniku do správy dohodou podle předchozího odstavce, je třeba převzetí podniku provésti komisionálně, za účasti zástupců toho odvětví státní správy, které podnik přejímá, a za účasti držitele podniku nebo jeho oprávněného zástupce. Odepře-li držitel podniku nebo jeho zástupce účast, přiberou se k převzetí podniku dva zástupci obce.

Ministerstvo národní obrany rozhoduje o tom, u kterých podniků mají býti zřízeny vojenské dozorčí orgány.

Vojenské dozorčí orgány ustanovuje a odvolává ministerstvo národní obrany, a to podle volného uvážení.

Úkolem vojenských dozorčích orgánů je sledovati podniky, jejich dozoru svěřené, s hlediska zvláštních zájmů vojenské správy. Podrobnější ustanovení o tom a o poměru vojenských dozorčích orgánů vůbec stanoví směrnice (§ 31).

K opatřením podle § 19, odst. 4, § 20, odst. 6, § 20, odst. 7, písm. a) zákona (pokud se zmiňuje o dosazení jiné osoby do orgánu podniku), nebo § 23, odst. 3 zákona (pokud se dovolává § 20, odst. 6 zákona) je příslušný okresní úřad.

Úřadem příslušným k odnětí koncese anebo jiného oprávnění podle § 20, odst. 7, písm. a) zákona je úřad, který koncesi (oprávnění) udělil, a přešla-li působnost tohoto úřadu na jiný úřad, tento úřad; nebylo-li oprávnění uděleno, je příslušný k jeho odntí okresní úřad.

K vyzvání podle § 22, odst. 3 je příslušný zemský úřad.

Na místo zemských vojenských velitelství nastupují od 1. ledna 1937 velitelství sborů.

Kdekoliv se toto nařízení zmiňuje o vojenské správě, rozumí se tím ministerstvo národní obrany. Ministerstvo národní obrany však může svou působnost podle tohoto nařízení svěřiti všeobecně nebo v jednotlivých případech jinému vojenskému velitelství (úřadu, orgánu); učiní-li to všeobecně, vyhlásí to ve Sbírce zákonů a nařízení.