Státní podniky (rozpočtová skupina II.), pro které platí zákon ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, hradí ze svých příjmů jak výdaje provozní, tak i výdaje investiční, pokud není tímto zákonem nebo v připojeném státním rozpočtu jinak stanoveno.

Zisk, jejž státní podniky odvésti mají státní pokladně, se stanoví částkou 1.065,116.280 Kč.

Československé státní dráhy a Československá pošta mimo to uhradí též potřeby na své nejvyšší správní úřady (ministerstva), pokud nejsou uhrazeny jejich vlastními příjmy.

Československým státním drahám poskytuje se k úhradě výdajů provozních výnos přepravní daně na státních a státem provozovaných drahách. Konečný schodek provozního rozpočtu Československých státních drah jest uhraditi až do výše 194,584.400 Kč z vlastních prostředků podniku a zbytek schodku ze státní pokladny.

Ve státních podnicích smějí pravé investice býti pořizovány jen k účelům v jejich rozpočtech uvedeným a nejvýše částkami pro ten který účel tam stanovenými. Změny jsou přípustny jen v mezích celkové částky v rozpočtu podniku na tyto investice stanovené a za podmínek § 7 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Za týchž podmínek může býti výjimečně celková částka, na pravé investice stanovená, překročena, je-li překročení uhrazeno příspěvky, s nimiž není v rozpočtu podniku počítáno.

Úhrada investičních výdajů zápůjčkami jest přípustna jen u těch státních podniků, při kterých jest to stanoveno tímto zákonem.

Přechodné úvěry k hrazení přechodných schodků vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji jsou přípustny pouze v dohodě s ministrem financí a musí býti splaceny nejdéle do konce února 1938.

Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (rozpočtová skupina III.) se stanoví částkou 2.823,091.600 Kč.

Na úhradu učitelských platů neuhrazených dosavadními vydržovateli škol jest stanoven jako záloha podíl z příjmu na dani z obratu a dani přepychové až do výše 975,000.000 Kč.

Zálohy na případné náklady roku 1937 z převzetí Košicko-Bohumínské železnice podle zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n., o převzetí soukromých železnic do správy státní, a to na provozní schodky, potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i na ostatní správní náklady stanoví se až do výše 99,971.000 Kč, zálohy na případné provozní schodky a potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i na správní náklady místních drah, jímž bylo povoleno sečkání náhrady provozních výdajů za účelem přednostní úhrady výpůjčkové a prioritní služby, stanoví se na rok 1937 až do výše 88,949.600 Kč. Ministr železnic se zmocňuje, aby hradil tyto zálohy z provozních příjmů Československých státních drah. Dosáhnou-li Československé státní dráhy v r. 1937 provozního zisku, platí shora zmíněné zálohy ze svých vlastních příjmů až do výše dosaženého zisku. Jinak státní správa poskytne Československým státním drahám na tyto zálohy nedostávající se peníz z příjmu na dani z obratu a dani přepychové do výše 100,000.000 Kč a zbytek z příjmu na dani důchodové.

Na péči o nezaměstnané z důvodu mimořádných hospodářských poměrů stanoví se na rok 1937 částka až do výše 550,000.000 Kč. Úhrada její jest zajištěna v příjmu na dani z obratu a dani přepychové. Vláda se zmocňuje, aby této částky 550,000.000 Kč použila k podpoře vyplácené nezaměstnaným odborovými organisacemi a k zmírnění následků nezaměstnanosti vůbec.

Roční dotace 40,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 1, č. 2 zákona ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb. z. a n., o státním fondu pro vodohospodářské meliorace, snižuje se na rok 1937 na 30,000.000 Kč. Dále roční částka 20,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 2, č. 1 uvedeného zákona, nebude v roce 1937 vyplacena a roční dotace 30,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 2, č. 2 téhož zákona, snižuje se na rok 1937 na 20,000.000 Kč.

Roční částka 70,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 1 zákona ze dne 27. března 1931, č. 50 Sb. z. a n., o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil, snižuje se na rok 1937 na 30,000.000 Kč.

Roční částka 25,000.000 Kč, stanovená v čl. I zákona ze dne 19. května 1932, č. 72 Sb. z. a n., kterým se mění ustanovení § 1 zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova, ve znění zákona ze dne 22. března 1929, č. 46 Sb. z. a n., snižuje se na rok 1937 na 15,000.000 Kč.

Výdaje na úrok, úmor a na správní potřeby státního dluhu (rozpočtová skupina IV.) se stanoví částkou 1.700,947.183 Kč.

K hrazení této částky přispějí:

Prostředků povolených na výdaje státní správy smí býti použito, nestanoví-li tento zákon jinak (čl. XII a XXIII), jen až do výše a k účelům uvedeným v příslušných kapitolách, titulech, paragrafech a pododděleních připojeného státního rozpočtu, a to jak jsou uvedeny odděleně pro potřeby řádné a mimořádné, osobní a věcné. Při tom smějí býti opatřovány jen nutné potřeby státní správy v nezbytném rozsahu a co nejúčelněji a nejhospodárněji. Výše nákladu stanovená vládou anebo v dohodě s ministrem financí pro některá opatření (na př. stavby a jiné práce) nesmí býti bez souhlasu jejich překročena.

Ustanovení poslední věty předchozího odstavce platí též pro státní fondy, uvedené ve státním rozpočtu.

Prostředků určených na řádné výdaje smí býti použito, nestanoví-li tento zákon jinak (čl. XI), pro každý měsíc nejvýše jednou dvanáctinou celoročně rozpočtené částky. Výjimky, pokud jsou odůvodněny, jsou vázány na souhlas ministra financí.

Toto ustanovení se nevztahuje na výdaje splatné v delších než měsíčních lhůtách. Tyto výdaje jest platiti podle stanovených lhůt.

Prostředky určené na podpory a na plnění podobných úkolů, k nimž není stát právně zavázán (subvence), smějí býti vypláceny zásadně až v posledním čtvrtletí rozpočtového roku a jen po předchozím souhlasu ministra financí. Ve výjimečných případech může ministr financí svoliti k dřívější výplatě.

Také k příslibu subvencí jest třeba předchozího souhlasu ministra financí.

Jde-li o opatření nutné potřeby a není-li pro ni schválených dostatečných prostředků, může býti potřebná částka, pokud tento zákon nestanoví jinak (čl. XXIII), uhrazena úsporami v rozpočtu téže kapitoly za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n., při čemž nutno zvláště zkoumati, zda zamýšlené opatření nutné potřeby odpovídá ustanovení druhé věty odstavce 1 čl. VIII tohoto zákona.

Prostředků povolených pro věcné výdaje nesmí býti použito k hrazení výdajů preliminovaných jako osobní.

Prostředků povolených k hrazení osobních výdajů podle platových zákonů a nařízení není možno použíti k úhradě jiných výdajů. Výjimečně možno za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n. použíti těchto prostředků také na náhradní opatření nutná k plnění stejných úkolů, pro které byly tyto prostředky povoleny.

Prostředků povolených na mimopodnikové potřeby stavební (investiční) nesmí býti použito k jiným účelům. K zadání prací, jichž náklad má býti hrazen z těchto prostředků, jest si vyžádati napřed souhlasu ministra financí. Částky, stanovené pro tyto potřeby státním rozpočtem, mohou býti výjimečně překročeny za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n., je-li překročení uhrazeno příspěvky, s nimiž není v rozpočtu státním počítáno.

Ustanovení druhé věty předchozího odstavce platí též pro státní fondy uvedené ve státním rozpočtu.

aby k hrazení přechodných schodků, vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji, opatřil peněžité prostředky přechodnými úvěry, jež musí býti splaceny nejdéle do konce února 1938 a nesmějí býti v žádné formě prolongovány ani novými úvěrovými operacemi hrazeny,

aby provedl potřebné úvěrní operace na prolongaci, konversi nebo zaplacení státních dluhů splatných v roce 1937, čítajíc v to i výdaje spojené s těmito úvěrními operacemi a dluhy sjednané podle čl. XVI, písm. a) finančního zákona na rok 1936 a prémie vyplacené při dospělosti státních pokladničních poukázek,

aby opatřil úvěrními operacemi doplnění pokladních hotovostí o částku, které bylo z průběžného (kontokorentního) hospodaření až do konce roku 1936 přechodně použito na proplácení státních výdajů,

aby v dohodě s ministrem veřejných prací použil na účast státu na elektrických podnicích zbytku splátek zápůjčky poskytnuté státem Ústředním elektrárnám, akciové společnosti v Praze, i s úroky.

Ministr financí se zmocňuje, aby v roce 1937 převzal státní záruky:

Tyto záruky jest dáti Národnímu shromáždění republiky Československé na vědomost.

Ministr financí se zmocňuje, aby na doplnění, obměnu a zajištění materiálu a některých zařízení nezbytných pro obranu státu použil doplňkem k prostředkům rozpočteným v kap. 5 (rozpočtová skupina I.) výtěžku půjčky obrany státu podle zákona ze dne 29. května 1936, č. 142 Sb. z. a n., až do výše 438,000.000 Kč.

Ustanovení § 2, odst. 2 zákona ze dne 17. prosince 1926, č. 240 Sb. z. a n., o úpravě rozpočtu vojenské správy, neplatí na rok 1937.

Ministr financí se zmocňuje, aby opatřil úvěrovou operací nebo zálohou ze státní pokladny peníz nutný na investice pravé státních podniků, a to:

tudíž do úhrnné výše 794,727.600 Kč.

Prostředků takto opatřených nesmí se použíti k hrazení jiných výdajů těchto podniků, než které jsou stanoveny pro investice pravé. K provádění investic těch možno přikročiti jen, jestliže potřebné prostředky byly již opatřeny a souhlas ministrem financí dán.

Ministr financí se zmocňuje, aby v roce 1937 mohl bez předchozího schválení Národního shromáždění nemovitý státní majetek

O těchto opatřeních nutno podati zprávu Národnímu shromáždění republiky Československé.

Zbytek záloh poskytnutých z prostředků dobročinného fondu důchodkových pokut na technické vybavení finanční stráže súčtuje se jako konečný výdaj ve prospěch státu.

Volných prostředků fondu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku může býti až do výše 6,000.000 Kč použito v roce 1937 ku stavbě nových budov pro finanční stráž a celní úřady zejména na hranici. Provádění těchto staveb řídí se předpisy pro státní stavby pozemní. Takto postavené budovy stávají se majetkem státu dnem dohotovení.

Zbytek volných prostředků fondu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku, pokud jich nebude v roce 1937 použito podle rozpočtu tohoto fondu, případně podle ustanovení předchozího odstavce, připadá státu.

Ministr financí převede z majetku fondu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku na stát kasárny finanční stráže ve Slavonicích, Ostružné a Oldřišově v zemi Moravskoslezské, v Bace, Balogu, Beši, Čelárech, Čičově, Folvarku, Klížské Nemé, Lelédu, Malých Kosihách, Medvi, Parkani, Sakáloši, Selišťanech, Skároši, Strážném, Veľké Čalomiji, Veľké Tarkani, Veľkých Kosihách a ve Vrbovcích v zemi Slovenské a v Ťačově v zemi Podkarpatoruské, jakož i akciovou účast tohoto fondu na účastinárské spoločnosti liečivých kúpelov v Trenčanských Teplicích. Potřebná opatření souvisící s tímto převodem učiní ministr financí a to pokud jde o nemovitosti v dohodě s ministrem veřejných prací.

Povolených prostředků může býti použito, pokud tento zákon nestanoví jinak, jen do konce roku 1937 a k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku.

Toto ustanovení neplatí pro prostředky povolené k úhradě stálých platů jako služného a pensí, aneb na plnění závazků, jako je placení úroků ze státního dluhu. Těchto prostředků může býti použito až do uplynutí promlčecí lhůty.

Roční částka, stanovená v čl. XX, odst. 1 finančního zákona na rok 1931, se snižuje na rok 1937 na 15,834.600 Kč a roční částka stanovená v odstavci 2 téhož článku, na 15,000.000 Kč.

Ustanovení čl. XX, odst. 3, věty 2 finančního zákona na rok 1931 neplatí na rok 1937.

Vyžadují-li jednotlivé články tohoto zákona podrobných předpisů, budou vydány vládním nařízením.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1937; provede jej ministr financí.