Kyselina octová (jíž rozumí se též ocet) vyrobená na území republiky Československé jinak, nežli kvašením nezdaněného lihu, uvolněného za tím účelem ze závěry orgánem pověřeným prováděním vázaného hospodaření s lihem, podléhá spotřební dani z kyseliny octové (dále jen daň).

Dani podléhá též ocet a kyselina octová, dovezené z celní ciziny, pokud byly vyrobeny jinak, než kvašením lihu. Předpisy o vybírání náhradní dávky z octa a kyseliny octové, obsažených v potravinách a v jiném zboží, dovezeném z ciziny, budou upraveny vládním nařízením.

Při úředně stanovené ceně 12 Kč za jeden hektolitrový stupeň nezdaněného lihu, uvolněného ze závěry k výrobě octa, činí daň za 1 kg vodyprosté kyseliny octové:

Vyšší daňové sazbě [odstavec 3, písm. b)] podléhá též ocet a kyselina octová, jež jsou předmětem důchodkového trestného činu.

Zvýšení ceny nezdaněného lihu k výrobě octa nad částku 1.000 Kč za 1 hl připadá k dobru finanční správy.

Zvýší-li se anebo sníží-li se cena nezdaněného lihu (odstavec 3), zvýší nebo sníží se též obě sazby daně, a to o 143 % dotčeného zvýšení anebo snížení ceny lihu. Sazbu daně zaokrouhliti jest v haléřích na nejblíže nižší číslo dělitelné deseti.

Kdyby soutěživost některého druhu kyseliny octové byla stanoveným poměrem mezi cenou lihu a sazbou daně znemožňována, může vláda k návrhu ministra financí, podanému po slyšení ústředních organisací výrobců kyseliny octové, stanoviti poměr jiný, nežli jest uvedeno v odstavci 6.

Každá změna poměru uvedeného v odstavci 6 anebo ve výši daně bude vyhlášena vládním nařízením.

Jak se zjišťuje množství vodyprosté kyseliny octové, stanoví vládní nařízení․

Nezdaněný líh budiž uvolňován ze závěry k výrobě octa v tom rozsahu, aby odbyt konsumního octa, obsahujícího kyselinu octovou, získanou kvašením nezdaněného lihu, anebo kyselinu octovou, získanou suchou destilací dřeva z produktů této destilace, nebo jinou cestou chemickou (chemická kyselina octová), byl kryt ze 69,5 % kyselinou vyrobenou z nezdaněného lihu a z 30,5 % chemickou kyselinovou octovou. Podle celkového množství nezdaněného lihu uvolněného ze závěry k výrobě octa v tom kterém výrobním období, t. j. v době od 1. září jednoho roku do 31. srpna roku následujícího, stanoví ministerstvo financí, a to vždy před začátkem každého výrobního období, úhrnné množství chemické kyseliny octové, jež smí býti v bezprostředně následujícím výrobním období vyklizeno z výrobišť této kyseliny na zdanění nižší sazbou daně; při stanovení tom postupovati jest tak, aby na každých 100 hektolitrových stupňů nezdaněného lihu, uvolněného v dotčeném výrobním období ze závěry k výrobě octa, připadlo 30,72 kg chemické kyseliny octové, při čemž nutno přihlížeti také k ustanovením odstavce 2 tohoto paragrafu. Stanovené úhrnné množství kyseliny octové rozdělí ministerstvo financí každoročně na jednotlivá výrobiště této kyseliny, přihlížejíc při tom také k dohodě výrobců chemické kyseliny octové, pokud k ní dojde do 6 týdnů ode dne účinnosti tohoto zákona, v dalších pak výrobních období do 1. srpna toho kterého roku.

Nebude-li v tom kterém výrobním období dodržen předepsaný odbytový poměr mezi chemickou kyselinou octovou a kyselinou, vyrobenou z nezdaněného lihu, a nedohodnou-li se obě výrobní skupiny jinak, může býti rozdíl vyrovnán ministerstvem financí v následujícím výrobním období přiměřeným snížením anebo zvýšením množství nezdaněného lihu uvolněného k výrobě octa a přiměřeným zvýšením anebo snížením úhrnného množství chemické kyseliny octové, stanoveného podle předcházejícího odstavce. Dohoda výrobních skupin o vyrovnání nedodrženého odbytového poměru podléhá schválení ministerstva financí.

Přestoupí-li v tom kterém výrobním období výroba kyseliny octové získané kvašením jiných lihovitých látek, nežli nezdaněného lihu uvolněného k výrobě octa ze závěry, 10 % úhrnného množství chemické kyseliny octové stanoveného podle odstavce 1, případně 2 tohoto paragrafu, může ministerstvo financí stanoviti též pro tato výrobiště vyskladňovací oprávnění, a to podle jejich tříletého odbytového průměru s tím účinkem, že na množství kyseliny octové vyklizená z těchto výrobišť nad stanovené vyskladňovací oprávnění musí býti zaplacena vyšší sazba daně. Pokud nebudou pro tato výrobiště vyskladňovací oprávnění stanovena, podléhá veškerá kyselina octová v nich vyrobená nižší daňové sazbě.

Vyskladňovací oprávnění mohou býti převedena jen na jiný podnik téže skupiny a jen po předchozím schválení ministerstva financí a za podmínek jím stanovených.

Daň z kyseliny octové tuzemské výroby jest povinen zaplatiti podnikatel výrobiště, při důchodkovém zkrácení oprávněný zástupce podnikatele a podnikatel. Bylo-li použito kyseliny octové, osvobozené od daně (§ 4), k jiným nežli povoleným účelům, jest povinen zaplatiti daň ten, na jehož žádost bylo povolení k daněprostému odběru vydáno. Nebyla-li daň zaplacena osobami, uvedenými v předchozím, jest k jejímu zaplacení povinen také ten, kdo kyseliny octové nabyl, ač při náležité opatrnosti mohl při nabytí kyseliny octové seznati, že ušla nezákonně zdanění. Je-li několik osob povinno daň zaplatiti, stihá je platební povinnost rukou společnou a nerozdílnou.

Daňová povinnost vzniká u kyseliny tuzemské výroby její výrobou a daň jest splatna nejpozději 15. dne kalendářního měsíce, následujícího bezprostředně po kalendářním měsíci, v němž kyselina byla vyklizena z výrobiště do volného oběhu. Daň jest zaplatiti bez další úřední výzvy podle bližších ustanovení vládního nařízení.

Není-li podnikatel výrobiště kyseliny octové zároveň jeho majitelem, anebo neskýtá-li hodnota výrobiště dostatečného zajištění, může finanční úřad I. stolice naříditi, aby podnikatel složil dostatečnou jistotu za daň.

Nebyla-li daň zaplacena v den splatnosti, nastává povinnost platiti ode dne splatnosti úroky z prodlení výměrou, stanovenou pro dlužné daně přímé.

Při dovozu kyseliny octové z celní ciziny tvoří daň součást celní pohledávky, o níž platí příslušná ustanovení celního zákona.

která bude vyvezena do celní ciziny,

které bude použito v tuzemsku k účelům živnostenským nebo průmyslovým, vyjma potravinářským,

která jest nezpůsobilá k lidskému používání.

Každé nabytí nebo držení destilačního přístroje anebo jiného souboru zařízení způsobilých k výrobě nebo čištění kyseliny octové budiž tím, kdo je má, přihlášeno do 48 hodin ode dne účinnosti zákona, případně ode dne nabytí, na potvrzení místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu.

Kdo se hodlá po živnostensku zabývati opravami nebo výrobou přístrojů nebo zařízení uvedených v odstavci 1, anebo kdo chce jimi obchodovati, jest povinen před zahájením zmíněné činnosti ohlásiti to příslušnému finančnímu úřadu I. stolice a podléhá úřednímu dozoru orgánů pověřených prováděním tohoto zákona.

Výrobci zmíněných přístrojů a zařízení jsou povinni přihlásiti písemně každý zhotovený přístroj nebo zařízení ve 48 hodinách po zhotovení místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu, který vydá podateli potvrzení přihlášky.

Rovněž výrobci destilačních přístrojů a zařízení nepostradatelných k výrobě nebo čištění kyseliny octové, jakož i obchodníci s těmito přístroji a zařízeními jsou povinni vésti zápisy o výrobě a příjmu těchto přístrojů a zařízení, o jejich opravách a odbytu. Úpravu zápisů stanoví ministerstvo financí.

Na každém přístroji a zařízení budiž vhodným způsobem uvedeno jméno výrobce a místo, kde byl přístroj vyroben.

Kdo takové přístroje a zařízení má, vyrábí nebo opravuje, smí je zciziti teprve tehdy, když oznámil místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu jméno a bydliště příjemcovo, označiv přesně přístroj, zařízení nebo jeho část, a když má v rukou povolení k vydání, anebo když do 8 dnů neobdrží zápověď vydání.

Vydaná potvrzení o ohláškách učiněných podle tohoto paragrafu buďtež finančním orgánům pověřeným prováděním tohoto zákona vždy na výzvu předložena.

Finanční orgánové pověření provádění tohoto zákona jsou oprávněni zajistiti úřední uzávěrkou nebo jiným vhodným způsobem proti neohlášené výrobě nebo čištění kyseliny octové přístroje a zařízení k těmto úkonům upotřebitelná.

Podmínky pro nabývání zmíněných přístrojů a zařízení z ciziny stanoví vládní nařízení.

Úřednímu dozoru podléhají podniky, v nichž se kyselina octová vyrábí, čistí, prodává nebo po živnostensku zpracovává, anebo v nichž jsou destilační přístroje nebo jiná zařízení, způsobilá k výrobě nebo čištění kyseliny octové.

Orgánové pověření prováděním tohoto zákona jsou oprávněni ve dne kdykoliv a jindy, je-li podnik v činnosti aneb dostaví-li se s orgánem obce anebo s orgánem veřejné bezpečnosti, vstupovati do podniku a do místností s ním spojených, tam po dobu úředního jednání prodlévati, provoz sledovati, zjišťovati zásoby kyseliny octové, žádati od podnikatele nebo od jeho zástupce potřebné vysvětlivky, nahlížeti do zápisů, účtů, ceníků, dopravních listin a jiných dokladů, pokud mohou tyto pomůcky sloužiti za podklad pro kontrolu daně, činiti z nich výpisy, po případě je na stvrzenku odebrati a po úředním upotřebení vrátiti. Při domovních prohlídkách dbáti jest ustanovení zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního.

Výrobny chemické kyseliny octové nesou náklady spojené s vykonáváním úředního dozoru ze svého. Ostatní výrobny kyseliny octové stihá povinnost v předchozí větě zmíněná jen, bylo-li jím prokázáno zkrácení daně z kyseliny octové. Veškeré podniky zabývající se výrobou nebo čištěním kyseliny octové jsou povinny vykázati úředním orgánům místnost vhodnou pro úřadování.

Není-li výrobiště kyseliny octové nebo podnik, v němž se tato kyselina čistí, v činnosti, může býti jeho zařízení úředně zajištěno účelným způsobem, aby ho nemohlo býti použito. Totéž platí též pro přístroje a zařízení způsobilá k výrobě nebo čištění kyseliny octové nacházející se mimo výrobiště kyseliny octové. Podnikatel jest povinen provésti na svůj náklad úpravu potřebnou k přiložení úředních závěr. O odpovědnosti za neporušení úřední závěry a o jejím sejmutí platí obdobně předpisy zákona o dani z lihu.

Podrobnosti o ohlašování podniků, v nichž se kyselina octová vyrábí, čistí, po živnostensku zpracovává, anebo v nichž jsou zařízení způsobilá k výrobě nebo k čištění kyseliny octové, o sepisování popisných protokolů, o změnách v zařízení neb ve vedoucích osobách, o ohláškách výroby, vyskladňování kyseliny octové, zjišťování zásob, zdaňování skladních a dopravních schodků, o daňových kontrolních opatřeních atd. budou stanoveny vládním nařízením.

Každý výrobce kyseliny octové jest povinen vésti o výrobě a odbytu kyseliny octové záznamy a musí vydati každému odběrateli kyseliny octové doklad o tom, že zásilka kyseliny byla do seznamu řádně zapsána. Těm, kdož s kyselinou octovou obchodují ve velkém, může býti nařízeno vedení záznamů o příjmu a vydání kyseliny, jakož i vydávání dokladů o zápisu každé zásilky kyseliny do záznamu o odbytu. Podrobnosti stanoví vládní nařízení.

Kdo odebírá kyseliny octovou z výrobiště, případně od velkoobchodníka, jest povinen žádati od dodavatele doklad, uvedený v předcházejícím odstavci, a neobdrží-li ho, jest povinen ohlásiti to bez prodlení příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu.

Každý, kdo s kyselinou octovou obchoduje nebo ji po živnostensku zpracovává, jest povinen vykázati na výzvu orgánů provádějících tento zákon, že odebrané zboží je kryto dokladem uvedeným v odstavci 1, nebo prokázati, odkud zboží odebral.

Státní a jiné veřejné úřady neb orgány jsou povinny v mezích své působnosti poskytovati pomoc při provádění ustanovení tohoto zákona.

Dopravní podniky jsou povinny podávati k dožádání finančního úřadu I. stolice tomuto úřadu výkazy o dopravě kyseliny octové a dovoliti orgánům pověřeným prováděním tohoto zákona, aby v úředních hodinách nahlížely do dopravních záznamů.

Zásoby kyseliny octové nalézající se v den účinnosti tohoto zákona na území republiky Československé ve volnému oběhu v množství nad 5 kg vodyprosté kyseliny octové, pokud nejsou nebo nebudou od daně osvobozeny podle ustanovení § 4 zákona, podléhají dodatečnému zdanění, a to: jde-li o chemickou kyselinu octovou anebo o kvasnou kyselinu octovou získanou z jiných látek obsahujících líh než z nezdaněného lihu uvolněného za tím účelem z uzávěry, částkou 6 Kč za každý kilogram vodyprosté kyseliny octové, přesahující množství 5 kg.

Každý, kdo má v den účinnosti tohoto zákona zásobu kyseliny octové, podléhající dodatečnému zdanění, jest povinen ohlásiti zásobu do osmi dnů po účinnosti tohoto zákona u místně příslušného důchodkového kontrolního úřadu a zaplatiti do dalších osmi dnů dodatečnou daň na zdanitelnou zásobu připadající.

Zvýší-li se ceny nezdaněného lihu uvolněného k výrobě kyseliny octové ze závěry, podléhají jak nezpracované zásoby takového lihu třeba již denaturovaného, nacházející se v octárnách jakož i kyselina octová, vyrobená z nezdaněného lihu, vyrovnávací dávce, a to, jde-li o zásoby lihu, ve výši cenového zvýšení, a jde-li o kyselinu octovou, ve výši, odpovídající cenovému zvýšení a předpokladu, že k výrobě 1 kg kyseliny octové jest zapotřebí 1,43 hl. st. nezdaněného lihu. To platí též pro ocet a kyselinu octovou, vyrobené kvašením lihu, byly-li dovezeny z celní ciziny. Podrobnosti stanoví se vládním nařízením.

Ministr financí je zmocněn, aby, ukáže-li se to vhodným, provedl dodatečné zdanění cestou paušalování. Totéž platí i o vybírání vyrovnávací dávky.

Jakékoli zkrácení nebo zatajení daně nebo dodatečné daně a vyrovnávací dávky tímto zákonem stanovených nebo pokus o to trestá se jako těžký přestupek důchodkový čtyř- až osminásobkem zkrácené nebo nebezpečí zkrácení vydané daně.

Těžkého přestupku důchodkového se dopouští a trestá čtyř- až osminásobkem zkrácené daně také ten, kdo použije kyseliny octové odebrané nezdaněné k jiným nežli povoleným účelům.

Jiné přestupky tohoto zákona a nařízení podle něho vydaných trestají se peněžitým trestem od 20 Kč do 20.000 Kč.

Je-li peněžitý trest uložený podle tohoto zákona nedobytný, nastoupí místo něho náhradní trest vězení od jednoho dne do jednoho roku. Náhradní trest vězení se stanoví jeden den za 100 Kč až 300 Kč podle míry provinění a podle výdělečných, důchodových, majetkových a jinakých osobních poměrů vinníka.

Trestati přestupky ustanovení tohoto zákona a nařízení podle něho vydaných přísluší:

Úřady a důchodkové soudy rozhodující o přestupcích tohoto zákona hodnotí provedené důkazy podle volného uvážení.

Trestnost přestupků promlčuje se za tři roky, počínajíc dnem, kterého přestupek byl spáchán.

Ustanovení důchodkového trestního zákona o nejvyšší výměře peněžitých trestů platí jen tehdy, když místo peněžitého trestu, převyšujícího tuto nejvyšší výměru, uloží se trest na svobodě.

Jinak platí o stihání a trestání přestupků tohoto zákona a nařízení podle něho vydaných v zemích Slovenské a Podkarpatoruské třicátkový řád s instrukcí k němu z roku 1842 a hlava IX zák. čl. XI/1909 o správě veřejných daní, na ostatním území republiky Československé pak důchodkový trestní zákon z roku 1835, s doplňky a nařízeními k nim vydanými.