na stavbu domů s malými byty a malými provozovnami podle § 136 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, a vládního nařízení ze dne 20. prosince 1927, č. 175 Sb. z. a n., kterým se provádí tento zákon, a to na stavbu

na stavbu ozdravoven podle § 5;

na úpravu neobytných budov k účelům obytným, vyhovující podmínkám § 6;

na úpravu obytných domů poškozených živelní pohromou uvedených v § 7.

Rodinným domkem jest dům o jednom nebo dvou bytech, stavebně v sobě uzavřených podle prováděcího nařízení k § 136, odst. 3 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n., z nichž jeden obývá vlastník domu nebo, je-li vlastníkem právnická osoba veřejného práva nebo obecně prospěšné stavební sdružení, nájemník, s nímž vlastník sjednal o domku podmínečnou trhovou smlouvu (čekatel). Výjimečně může rodinný domek obsahovati i třetí byt, lze-li jej zříditi nepatrným nákladem nad přilehlým terénem v prostoře získané využitím přirozeného svahu staveniště.

V rodinném domku se musí aspoň jeden byt skládati z kuchyně a nejméně jedné obytné místnosti.

Nájemním domem se rozumí dům o jednom nebo více bytech, stavebně v sobě uzavřených podle prováděcího nařízení k § 136, odst. 3 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n., u něhož není splněna podmínka § 2, odst. 1.

U nájemních domů musí z úhrnu obyvatelných podlahových ploch a podlahových ploch místností, věnovaných obchodním, živnostenským nebo jiným účelům, připadati aspoň polovina na byty s podlahovou plochou obytných místností včetně kuchyně kromě příslušenství nejvýše 40 m čtverečních.

Zjišťuje-li se poměr podlahových ploch podle odstavce 2, nepřihlíží se ku podlahovým plochám kuchyní, které se považují za neobytné podle ustanovení odstavce 4 prováděcího nařízení k § 136, odst. 2 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n.

U bytů o jedné obytné místnosti nemá býti podlahová plocha této místnosti menší než 20 m čtverečních, počítajíc v to i plochu zabranou kamny.

Svobodárnami a noclehárnami jsou domy, vyhovující podmínkám odstavců 2 a 3 prováděcího nařízení k § 136 odst. 2 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n.

Ve svobodárnách a noclehárnách smějí býti osoby různého pohlaví ubytovány toliko v odděleních úplně od sebe odloučených.

Úpravou neobytné budovy k obytným účelům lze zříditi nejvýše dva byty stavebně v sobě uzavřené podle obdoby prováděcího nařízení k § 136 odst. 3 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n.

Podlahová plocha obytných místností včetně kuchyně kromě příslušenství smí u bytu zřízeného úpravou činiti nejvýše 40 m čtverečních.

Na opravu obytných domů poškozených živelní pohromou lze uděliti podporu beze zřetele, jde-li o rodinný domek či nájemní dům, svobodárnu nebo noclehárnu, a beze zřetele, zda má dům povahu domu s malými byty a malými provozovnami podle § 136 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n. či nikoli.

Obytným domem je dům, u něhož z úhrnu obyvatelných podlahových ploch a podlahových ploch místností, věnovaných obchodním, živnostenským nebo jiným účelům, připadají aspoň dvě třetiny na byty.

Zemský úřad rozhoduje, zda a pokud je použití úlev podle §§ 26 až 33 zákona v plánech pro stavby uvedené v § 1, č. 1 a 2 účelné, úsporné a pod stránce zdravotní přípustné.

Stavby musí vyhovovati zdravotním požadavkům; zejména budiž hleděno na to, aby všechny místnosti obytné i vedlejší byly pokud možno přímo osvětlené a přímo větratelné a aby žádný byt neměl podlahu pod úrovní přilehlého terénu.

v ceně pozemku,

v účelné volbě stavebních hmot a zejména také v účelném řešení počtu, velikosti, výšky a uspořádání místností a jiných prostor,

v podmínkách úvěru, jehož se použije k úhradě stavebního nákladu,

v úměrnosti ostatních výdajů se stavbou spojených ke stavebnímu nákladu a účelu stavby.

Podpora může býti udělena jen na stavby v obcích, ve kterých jest nedostatek malých bytů pro nezámožné osoby, a výjimečně i na stavbu, která je s to, aby zmírnila v jiné obci nedostatek takových bytů.

Nedostatek bytů se posuzuje zejména podle toho, kolik bytů je v obci prázdných a nepronajatých, kolik domácností je v obci v podnájmu nebo společných s jinými domácnostmi, kolik ženatých podnájemníků bydlí v obci odloučeně od své rodiny a kolik osob je v obci zaměstnáno, ale bydlí v jiné obci v nájemním bytě.

Jde-li o stavbu rodinného domku s jedním bytem nebo o stavbu nájemního domu s jedním nebo se dvěma byty, lze nedostatek bytů považovati za prokázány, nemá-li stavebník nebo osoba, pro kterou se podle § 24, odst. 2 byt staví, v obci bytu v domě vlastním nebo manželově nebo v domě, jehož je spoluvlastníkem.

Jde-li o stavbu obecně prospěšného stavebního sdružení, lze nedostatek bytů považovati za prokázaný, jsou-li všechny rodinné domky nebo všechny byty a jiné místnosti v nájemním domě závazně zadány.

Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na stavby a úpravy uvedené v § 1, č. 2 až 4.

Stavby a úpravy, na které může býti udělena podpora, musí býti začaty do 31. prosince 1937.

Za začátek stavby jest považovati srovnání povrchu staveniště, pokud ho bylo potřebí ku provádění dalších prací, a nejméně úplné vykopání sklepů nebo u staveb, u nichž není potřebí sklepy kopati, úplné vykopání základů v celé půdorysné ploše, nebo nevyzdívají-li se ani základny ani sklepy, začátek zdění aspoň v části půdorysu. Pouhé opatření a svezení materiálu na stavební pozemek nelze považovati za začátek stavby.

Za den dokončení stavby, t. j. dohotovení stavby ve stavu způsobilém k užívání, jest považovati den, který je jako takový uveden ve vysvědčení stavebního úřadu.

Podporu ve způsobě státního příspěvku podle hlavy V zákona lze uděliti toliko na stavbu nájemních domů s byty určenými pro chudé osoby.

Nájemní domy musí vyhovovati podmínkám § 136 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n. a obsahovati výlučně byty o jedné obytné místnosti s podlahovou plochou této místnosti nejvýše 24 m čtverečních. Byt o jedné obytné místnosti nepozbývá této své povahy, obsahuje-li mimo příslušenství další místnost s podlahovou plochou do 10 m čtverečních.

Nájemní domy podle odstavce 2 musí obsahovati nejméně čtyři byty. Zřizovati v těchto domech místnosti, určené pro obchodní, živnostenské nebo jiné účely, není přípustno.

Byty v domech podle § 18 mohou býti pronajímány pouze chudým osobám. Bytu smí užívati toliko nájemník a členové jeho rodiny.

Za chudou se považuje osoba, která vzhledem ke svým majetkovým, důchodovým a rodinným poměrům není s to, aby si opatřila byt za nájemné v místě obvyklé. Při posuzování důchodových poměrů budiž hleděno na to, aby celkový roční příjem nájemníka a členů jeho rodiny s ním bydlících nepřesahoval 6.000 Kč.

Při pronájmu bytů budiž dávána přednost chudým osobám, které nemají bytu nebo užívají bytu podléhajícího ustanovením zákona o ochraně nájemníků, z nich pak osobám, které mají zákonnou povinnost pečovati o výživu většího počtu osob.

Podporu ve způsobě státního příspěvku podle hlavy VI zákona lze uděliti pouze na stavbu rodinných domků s potřebným hospodářským příslušenstvím, určených pro nezaměstnané nebo polozaměstnané osoby, a na opatření půdy k zemědělskému obdělávání ve výměře stačící aspoň k jejich částečné obživě.

Rodinné domky podle odstavce 1 musí vyhovovati podmínkám § 136 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n. a smějí obsahovati pouze jeden byt s podlahovou plochou obytných místností včetně kuchyně kromě příslušenství nejvýše 40 m čtverečních.

Výměra půdy, určené k zemědělskému obdělávání, nemá býti zpravidla menší než 0.2 ha a větší než 1 ha.

Rodinné domky podle § 21 lze stavěti pouze pro nezaměstnané nebo polozaměstnané osoby.

Za nezaměstnanou nebo polozaměstnanou se považuje osoba, která beze své viny a vlivem hospodářské tísně pozbyla zaměstnání vůbec nebo je zaměstnána jen omezeně či střídavě, takže jest ohrožena její výživa a výživa osob, o něž má zákonnou povinnost pečovati.

Podporu ve způsobě státní záruky podle hlavy IV zákona lze uděliti

Na stavbu nájemních domů s jedním nebo se dvěma byty lze uděliti podporu jen právnickým osobám veřejného práva, staví-li byty pro své zaměstnance nebo pro jiné osoby, jejichž pobyt v obci je nutný ve veřejném zájmu, a mimo to majitelům zemědělských a lesních podniků, staví-li byty pro své zemědělské a lesní dělníky.

Na udělení podpory nemá nikdo právního nároku.

Podporu na stavby a úpravy uvedené v § 1 lze uděliti jen tomu, kdo jest schopen úvěru, spolehlivý a s to, aby z vlastních důchodů nebo ze zajištěného výnosu domu řádně hradil veškeré výdaje s domem spojené, zejména anuity a jiné platy ze zápůjček na domě zajištěných.

Právnickým osobám veřejného práva a obecně prospěšným stavebním sdružením lze uděliti na stavbu rodinných domků podporu jen tehdy, vyhovuje-li čekatel podmínkám odstavce 2.

Právnická osoba veřejného práva a obecně prospěšné stavební sdružení musí prokázati platné usnesení o stavbě a o úhradě stavebního nákladu, a jde-li o stavbu ozdravovny, také povolení příslušného zdravotního úřadu.

Fysickým osobám, které chtějí stavbou nabýti spoluvlastnictví domu, může býti udělena podpora zpravidla jen, jde-li o manžely nebo o osoby příbuzné nebo sešvagřené v řadě přímé nebo pobočné do druhého stupně.

Ustanovení odstavce 2 platí obdobně o čekatelích.

Podpora nebude udělena tomu,

Ustanovení odstavce 1, č. 1 až 3 se nevztahují na majitele zemědělských a lesních podniků, staví-li byty pro své zemědělské a lesní dělníky, a na právnické osoby veřejného práva a obecně prospěšná stavební sdružení, nebude jim však udělena podpora na stavbu rodinného domku, byl-li by čekatel vyloučen podle odstavce 1 z udělení podpory.

Ustanovení odstavce 1, č. 2 a 3 se nevztahuje na jiné osoby než právnické osoby veřejného práva a obecně prospěšná stavební sdružení, staví-li nájemní domy.

Obecně prospěšným stavebním sdružením nebude udělena podpora na stavby, pro které byl zakoupen stavební pozemek nebo jejichž stavba byla zadána bez předchozího svolení podle § 72.

Podporu ve způsobě státního příspěvku podle hlavy V zákona na stavby uvedené v § 18 lze uděliti toliko obcím.

Obce jsou povinny prokázati usnesení obecního zastupitelstva, schválené dohlédacím úřadem, o závazku, že budou přispívati ke zlevnění nájemného ročně částkou, rovnou aspoň 1% ze součtu zaručené a předcházející nezaručené zápůjčky.

Ustanovení § 25, odst. 1 a § 26, odst. 1 platí i pro stavby obcí podle odstavce 1.

Podporu ve způsobě státního příspěvku podle hlavy VI zákona na stavby uvedené v § 21 lze uděliti toliko obcím.

Obci nebude udělena podpora na stavbu rodinného domku pro čekatele, který by byl vyloučen podle § 27, odst. 1 z udělení podpory.

Ustanovení § 25, odst. 1 a § 26 platí i pro stavby obcí podle odstavce 1.

Zaručená zápůjčka se vyměří zatímně ze stavebního nákladu zjištěného podle ustanovení §§ 31 a 32 na základě podrobných plánů a podrobných rozpočtů nebo, byla-li již stavba zadána, na základě stavebních plánů a smlouvy o zadání stavby, doložené aspoň zevrubným technickým popisem stavby.

Státní příspěvek se vyměří ze zaručené a předcházející nezaručené zápůjčky.

U větších staveb právnických osob veřejného práva a obecně prospěšných stavebních sdružení budiž podle obdoby vládního nařízení ze dne 17. prosince 1920, č. 667 Sb. z. a n., o zadávání státních dodávek a prací (zadávací řád), rozepsána veřejná nebo výjimečně omezená soutěž, k níž však nutno vyzvati aspoň 6 uchazečů, a podle jejího výsledku budiž stavba zadána.

Do stavebního nákladu, podle něhož se vyměřuje podpora, lze započítati:

náklad na stavební pozemek,

II náklad na stavbu,

výdaje spojené s opatřením úvěru.

Jde-li o výdaje, pro něž jsou sazby úředně vypočteny nebo schváleny, započtou se podle těchto sazeb.

Jsou-li udané výdaje nepřiměřeně vysoké, započtou se částkou přiměřeně sníženou.

Při vyměření podpory se nepřihlíží k části nákladu na pozemek (obecné ceny pozemku), která přesahuje 10% nákladu na stavbu.

Při vyměření podpory na nájemní domy podle § 18 se nepřihlíží k nákladu na pozemek (obecně ceně pozemku).

Při vyměření podpory na rodinné domky podle § 21 započítá se do nákladu na pozemek i nabývací cena půdy způsobilé k zemědělskému obdělávání s výdaji uvedenými v § 31, odst. 1, I, č. 3 až 6 a 8.

Podpora se vyměří konečně po dokončení stavby a po udělení obývacího povolení podle výsledku kvalitativní kolaudace stavby, neuzná-li ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem sociální péče za nutné provésti za tím účelem i kvantitativní kolaudaci. Od provedení kvalitativní kolaudace může zemský úřad upustiti, zejména jde-li o stavbu rodinného domku nebo o úpravy podle § 1, č. 3 a 4, potvrdí-li obec na základě posudku stavebního znalce, který se podle § 17 zúčastnil stavební komise, že stavba byla provedena přesně podle schválených plánů a rozpočtů nebo technického popisu a odborně a řemeslně správně a že se místností užívá podle jejich určení, a bude-li zemskému úřadu předložen opis zápisu o výsledku kolaudace a, nejde-li o úpravy, stavebním úřadem potvrzený místopis a výkaz výměry podlahových ploch podle ustanovení odstavce 1, č. 4 a odstavce 2 prováděcího nařízení k § 137, odst. 2 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n.

Zjistí-li se při kolaudaci, že stavba nebyla provedena v takovém rozsahu nebo z takových hmot, jak je uvedeno v podrobných plánech a podrobném rozpočtu nebo v zevrubném technickém popisu stavby, vyměří se podpora ze stavebního nákladu úměrně sníženého bez jakékoliv újmy pro věřitele zaručené zápůjčky.

Byl-li stavební náklad, podle něhož byla podpora zatímně vyměřena, překročen, může býti podpora vyměřena výjimečně podle zvýšeného stavebního nákladu, jsou-li i potom u stavebníka splněny podmínky § 25, odst. 2 a § 36.

Byl-li stavební náklad, podle něhož byla podpora zatímně vyměřena, překročen, a nejsou-li u stavebníka splněny podmínky § 25, odst. 2 nebo není-li postaráno o úhradu překročení stavebního nákladu, může býti státní záruka omezena na vyplacenou část zaručené zápůjčky.

K úhradě stavebního nákladu musí stavebník přispěti z vlastních prostředků aspoň částkou stanovenou v § 36; zbytek může býti hrazen hypotekárním nebo komunálním úvěrem.

Vlastní prostředky, kterými musí stavebník přispěti k úhradě stavebního nákladu, mohou záležeti v hotových penězích nebo ve stavebním pozemku, na němž se stavba provede, nebo ve stavebních hmotách, kterých se užije ke stavbě, nebo v práci, kterou stavebník přispěje ku provedení stavby, a musí býti hodnověrně prokázány.

Za vlastní prostředky obecně prospěšných stavebních sdružení lze považovati příspěvky nájemníků jen tehdy, jsou-li poskytnuty ve způsobě bezúročné zápůjčky. Tato zápůjčka musí býti pravidelně umořována (§ 60, odst. 1, č. 5) a lze ji, avšak teprve po zrušení nájemního poměru, vrátiti před uplynutím umořovací doby, nemá-li sdružení jiných prostředků určených pro tento účel, toliko do výše zápůjčky poskytnuté novým nájemníkem.

U rodinných domků právnických osob veřejného práva a obecně prospěšných stavebních sdružení se považují za vlastní prostředky zálohy, zaplacené čekateli na účet trhové ceny domků.

Vlastní prostředky, kterými musí stavebník přispěti k úhradě stavebního nákladu, musí činiti

U nájemních domů, stavěných obcemi s podporou podle hlavy V zákona, rovnají se vlastní prostředky nákladu na stavební pozemek.

Přesahuje-li náklad na pozemek 10% nákladu na stavbu (§ 32, odst. 1), musí býti tato část nákladu na pozemek uhrazena dalšími vlastními prostředky nad míru uvedenou v odstavci 1.

Úvěr, jehož se použije k úhradě stavebního nákladu, musí vyhovovati těmto náležitostem:

Simultánní zajištění jest výjimečně přípustné pouze po dobu stavby, jde-li o současnou stavbu několika domů téhož stavebníka na souvislém stavebním pozemku, na něž byla udělena podpora současně.

státní záruka,

státní příspěvek ve spojení se státní zárukou.

Podpora ve způsobě státní záruky záleží v tom, že stát, zastoupený ministerstvem sociální péče, zaručí se věřiteli za zápůjčku, a to za zúročení, úmor a vedlejší platy a za splacení zaručení zápůjčky s příslušenstvím, jak jest stanoveno v dlužním úpise o ní sepsaném, bera na sebe závazek, že

Závazek státu podle odstavce 1, č. 1 nastane uplynutím třicátého dne, počítajíc ode dne, kdy věřitel oznámil ministerstvu sociální péče dlužníkovo prodlení.

Zaručené zápůjčky mají sirotčí jistotu.

Státní záruku lze převzíti toliko za zápůjčku, která vyhovuje podmínkám § 37, odst. 1, a zaváže-li se její věřitel, že

Zaručená zápůjčka musí býti na nemovitosti, na kterou byla udělena podpora, zajištěna zástavním právem, a to pravidelně v druhém knihovním pořadí; u obce může býti upuštěno od hypotekárního zajištění, je-li zaručená zápůjčka úvěrem komunálním.

Zaručená zápůjčka smí činiti

U nájemních domů stavěných obcemi s podporou podle hlavy V zákona, smí zaručená zápůjčka činiti takovou částku, aby s připočtením zápůjček v pořadí předcházejících byl jimi plně uhrazen stavební náklad, nečítajíc v to náklad na stavební pozemek.

Státní záruka může býti převzata i za hypotekárně zajištěný stavební úvěr, a to až do výše 90% ze součtu zaručené a předcházející nezaručené zápůjčky.

Prohlásí-li věřitel zaručené zápůjčky, že je ochoten vypláceti podle postupu stavby tuto zápůjčku, po případě i předcházející nezaručenou zápůjčku, byla-li jím také poskytnuta, jako stavební úvěr, vztahuje se státní záruka i na tento stavební úvěr, neustanovilo-li ministerstvo sociální péče ve výměru o převzetí státní záruky jinak.

Za stavební úvěr do výše zápůjčky předcházející zaručenou zápůjčku ručí stát jen do udělení obývacího povolení, takže státní záruka za uvedenou část stavebního úvěru zanikne dnem udělení obývacího povolení.

Stavební úvěr lze vypláceti toliko podle postupu stavby, a to buď na základě odhadu prací provedeného věřitelem nebo podle potvrzení stavebního úřadu.

Podle potvrzení stavebního úřadu lze ze stavebního úvěru vypláceti:

po dokončení základů nabývací cenu pozemku a ostatní dosud vzešlé náklady na pozemek (§ 32),

dále pak podle postupu stavby takové splátky, aby celková výplata s připočtením předcházejících výplat nepřesahovala ze zaručeného stavebního úvěru procent:

Při úpravách podle § 1, č. 3 a 4 budiž stavební úvěr vyplácen úměrně s postupem prací tak, aby nevyplacený zbytek stačil k dokončení stavby.

Zemský úřad může dozorem nad stavbou pověřiti orgán státní stavební správy, který jest také oprávněn potvrzovati postup stavby na místě stavebního úřadu za účelem výplaty stavebního úvěru.

Při výplatě zaručené zápůjčky musí věřitel zadržeti částku, rovnající se 10% ze součtu zaručené a předcházející nezaručené zápůjčky.

Zbytek zaručené zápůjčky podle odstavce 1 smí býti vyplacen teprve po konečném vyměření podpory podle § 33 a jen na poukaz ministerstva sociální péče.

Převzetí státní záruky se poznamená v pozemkové knize při zaručené zápůjčce.

Převzetí státní záruky potvrdí, bude-li současně předložen opis dlužního úpisu o zaručené zápůjčce a knihovní výtah podle současného knihovního stavu, zemský úřad na dlužním úpise o zaručené zápůjčce a připojí doložku, způsobilou k zápisu do pozemkové knihy, že při zaručené zápůjčce má býti poznamenána státní záruka podle § 44, odst. 1 zákona.

O vkladu zástavního práva za zaručenou zápůjčku a o zápisu poznámky podle odstavce 1 buďtež vyrozuměni mimo vlastníka nemovitosti a věřitele zaručené zápůjčky také zemský úřad a ministerstvo sociální péče.

Při výmazu zástavního práva za zaručenou zápůjčku buďtež z úřední moci zároveň vymazány

Státní příspěvek může býti poskytnut pouze na zúročení zápůjček, umořitelných pravidelnými ročními splátkami (anuitami) o 0.5% a jen výjimečně o 1% vyššími nad úrok z počáteční jistiny zápůjčky.

Věřitel zápůjčky, která v pořadí předchází zaručenou zápůjčku, musí se zavázati, že uvědomí ministerstvo sociální péče

Státní příspěvek nemůže býti postoupen ani zavazen.

Státní příspěvek nemůže býti postižen exekucí ani zajišťovacími úkony.

Státní příspěvek se vyplácí věřitelům hypotekárních zápůjček, na jejichž zúročení byl poskytnut, a to především věřiteli zaručené zápůjčky.

Státní příspěvek jest splatný ve stejných lhůtách jako anuity z hypotekárních zápůjček, na jejichž zúročení byl poskytnut. První lhůta jest splatná dnem, kterého jest po udělení obývacího povolení splatná první anuita, předpokládajíc, že vlastník domu předložil ministerstvu sociální péče aspoň 30 dnů před tímto dnem doklady uvedené v § 54, odst. 2 a 3.

Povinnost státu platiti příspěvek zaniká, zanikla-li hypotekární zápůjčka, na jejíž zúročení byl příspěvek poskytnut, nebo přešla-li nemovitost nucenou dražbou do vlastnictví jiné osoby.

Zanikla-li zápůjčka splacením před uplynutím doby, po kterou by trvalo její umoření pravidelnými ročními splátkami (anuitami), může býti státní příspěvek poskytnut na zúročení nové zápůjčky, avšak nejdéle na dobu, ve které by byla umořena původní zápůjčka.

Stavebník jest povinen stavbu provésti podle schválených plánů a rozpočtů nebo technického popisu odborně, řádně a z bezvadného staviva a dokončiti ji do konce roku 1938 (§ 15, odst. 3), ač neurčí-li ministerstvo sociální péče ve výměru o udělení podpory kratší lhůty k dokončení stavby.

Stavebník nesmí překážeti orgánům zemského úřadu nebo ministerstva veřejných prací, aby se prohlídkou přesvědčily, zda stavba přiměřeně pokračuje a zda se provádí způsobem uvedeným v odstavci 1.

Stavebník jest povinen zajistiti vhodným opatřením, aby orgány zemského úřadu nebo ministerstva veřejných prací mohly kdykoli bez překážky provésti zevrubnou prohlídku staveniště a stavby a aby stavitel, jakož i osoby na stavbě zaměstnané, vyhověli každému požadavku těchto orgánů, týkajícímu se stavby a jejího provádění.

Po dokončení stavby jest vlastník domu povinen požádati zemský úřad za provedení kolaudace podle § 33.

Po dokončení stavby a po knihovním zajištění zápůjček jest vlastník domu povinen zaslati ministerstvu sociální péče mimo doklady zvláště vyžádané

Byla-li na dům udělena podpora ve způsobě státního příspěvku podle hlavy V zákona, je obec povinna zároveň s doklady podle odstavce 2 zaslati ministerstvu sociální péče výkazy o poměrech nájemníků v domě podle úředního vzorce.

Vlastník domu jest povinen pečlivě udržovati dům v dobrém stavu.

Ministerstvo sociální péče, ministerstvo veřejných prací a zemský úřad mají právo dáti dům kdykoli prohlédnouti svými orgány nebo znalci, aby se zjistilo, zda jest udržován v dobrém stavu. Závady, které byly vytčeny, musí vlastník domu odstraniti ve stanovené lhůtě, a neučiní-li tak, může zemský úřad dáti provésti nutné opravy na jeho náklad a nebezpečí.

Vlastník domu nesmí beze svolení ministerstva sociální péče v dohodě s ministerstvem veřejných prací provésti podstatné stavební změny na domě nebo uvnitř domu ani změny v užívání místností, odporující účelu podpory a podmínkám, za kterých byla podpora na dům udělena.

Žádost za povolení stavebních změn se podává zemskému úřadu a musí k ní býti připojen dvojmo plán zamýšlené změny. Žádost za povolení změny v užívání místností se podává ministerstvu sociální péče, kterému musí býti na jeho vyzvání také prokázáno, že se bytů a jiných místností užívá podle jejich určení.

V rodinných domcích, vystavěných právnickými osobami veřejného práva a obecně prospěšnými stavebními sdruženími, nesmí se provozovati beze svolení ministerstva sociální péče živnost hostinská ani prodej pálených lihových nápojů ani se nesmí její provozování v domku trpěti.

Dlužník nesmí, dokud nebude zaručená zápůjčka splacena, nevymazané zástavní právo za zaručenou nebo předcházející nezaručenou zápůjčku převésti na novou zápůjčku.

Dlužník jest povinen, dokud nebude zaručená zápůjčka splacena, dáti zástavní právo za předcházející nezaručení zápůjčky, pokud pohledávky jím zajištěné zaniknou, na žádost ministerstva sociální péče zcela nebo zčásti vymazati.

Dlužník smí užíti práva k výpovědi zaručené zápůjčky nebo její části, vyhrazeného mu dlužním úpisem, jen svolí-li ministerstvo sociální péče k výpovědi, a jest povinen zápůjčku nebo její část vypověděti, bude-li o to ministerstvem sociální péče požádán.

Obce jsou povinny v domech, vystavěných s podporou podle hlavy V zákona, na vyzvání ministerstva sociální péče pronajmouti část bytů, a to aspoň 20% podlahové plochy všech bytů, chudým osobám, které jim označí okresní úřad. Obec, jíž byla tato povinnost výměrem o udělení podpory uložena, musí do 30 dnů po udělení podpory oznámiti okresnímu úřadu, které byty a za jakých podmínek pronajme. Úřad může označiti žadatele o byt nejdéle do 15 dnů po došlém oznámení. Po dobu trvání podpory musí býti úřadu oznámena nejdéle do 8 dnů výpověď nebo zrušení nájemního poměru bez výpovědi. Úřad může označiti nového žadatele o byt nejdéle do 8 dnů po došlém oznámení. Žadatel o byt může se přihlásiti u obce ke sjednání nájemní smlouvy nejdéle do 8 dnů poté, kdy byl obci označen. Obec jest pak povinna oznámiti úřadu, zda nájemní smlouvu se žadatelem o byt sjednala.

Podmínky pronájmu bytů podle odstavce 1 nesmějí býti přísnější než u ostatních nájemníků.

Jde-li o stavby právnických osob veřejného práva a obecně prospěšných stavebních sdružení, musí býti nájemné stanoveno aspoň takovou částkou, aby z jeho výnosu byly hrazeny

V domech, na které byla udělena podpora ve způsobě státního příspěvku, smí býti vybíráno nájemné nejnižší částkou přípustnou podle odstavce 1, vypočtenou tak, že platy ze zápůjček (odstavec 1, č. 1) se sníží o roční příspěvek státu, a jde-li o nájemní domy, také o roční příspěvek obce. Výše nájemného v těchto domech, jakož i každá jeho změna, podléhá schválení ministerstva sociální péče.

V domech obecně prospěšných stavebních sdružení nesmí býti dána nájemníkům výpověď, pokud plní povinnosti z nájemní smlouvy a členské povinnosti předepsané stanovami, a pokud se nenaskytnou jiné důležité závady, odůvodňující výpověď najatých místností.

Ustanovení odstavce 1 jest obdobně užíti na nájemníky v domech obcí, kterým byly pronajaty byty podle ustanovení § 59, odst. 1.

Za důležitou závadu, odůvodňující výpověď podle odstavce 1, se považuje taková změna poměrů, jíž nájemník trvale pozbyl povahy chudé osoby podle § 19, odst. 2.

Nemovitosti nesmějí býti, dokud není zaručená zápůjčka umořena, beze svolení ministerstva sociální péče ani zcela ani zčásti zcizeny ani dále zatíženy.

Ve prospěch státu (správy sociální péče) se vloží na návrh ministerstva sociální péče do pozemkové knihy na všechny nemovitosti zákaz zcizení a zavazení a mimo to na nemovitosti obecně prospěšných stavebních sdružení předkupní právo, které působí proti každému nabyvateli, dokud není zaručená zápůjčka umořena.

V případě předkupního práva podle odstavce 2 má stát (správa sociální péče) právo beze zřetele na cenu nabízenou třetí osobou vykoupiti dům za cenu rovnou skutečnému stavebnímu nákladu nebo trhové ceně (§ 64, odst. 1), zmenšenou o 1% ročně za opotřebování domu a případně zvětšenou o nutný nebo užitečný náklad na dům učiněný, a to podle jejich hodnoty v době výkupu, pokud nepřesahuje skutečně učiněného nákladu, dají-li se tyto náklady prokázati, a bude-li jimi hodnota domu v té době ještě zvýšena; z toho, co vlastník domu vynaložil pouze ze záliby a na okrasu, nahradí stát jen tolik, o kolik nemovitost na obecné ceně tím skutečně získala.

Stát zpravidla svolí ku prodeji nemovitosti a nevykoná předkupního práva, vyhovuje-li nabyvatel ustanovení § 25, odst. 2 a nepatří-li k osobám uvedeným v § 27, odst. 1.

Vlastník domu je povinen, aby nahradil státu všechny platy, které stát za něho učinil podle § 39, odst. 1 na zaručenou zápůjčku.

Je-li náhrada zcela nebo zčásti nedobytná, může ji ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí odepsati. Náhradu možno považovati za nedobytnou, je-li zřejmo, že provedení exekuce by musilo zůstati bezvýsledné, poněvadž není exekučních předmětů nebo jsou tu pouze takové, jejichž nedostatečnost jest zřejmá pro jejich nepatrnou cenu, pro zástavní práva, příslušející na nich jich dříve, jiným věřitelům, nebo pro nároky, jež k nim příslušejí jiným osobám.

Rodinné domky, vystavěné právnickou osobou veřejného práva a obecně prospěšným stavebním sdružením, musí býti co nejdříve po konečném vyměření podpory podle § 33 převedeny do vlastnictví osob, pro které byly vystavěny, za trhovou cenu rovnou skutečnému stavebnímu nákladu nemovitosti, zvýšenému o výdaje prodávajícího spojené s prodejem domku.

Trhová cena budiž zapravena tak, že kupující převezme na účet trhové ceny pohledávky, zajištěné na domě zástavním právem, a že zbytek trhové ceny, pokud ho již neuhradil podle § 35, odst. 4, zaplatí hotově.

Mimo to musí býti v trhové smlouvě o rodinném domku, vystavěném obecně prospěšným stavebním sdružením, výslovně ustanoveno, že

Ustanovení odstavce 3, č. 4 jest užíti také na rodinné domky vystavěné právnickými osobami veřejného práva.

Ministerstvo sociální péče jest oprávněno vykonávati nad obecně prospěšnými stavebními sdruženími všeobecný dozor a dáti kdykoli prozkoumati veškeré jejich hospodaření, nahlížeti do jejich knih, korespondence a jinakých dokladů, prozkoumávati účetní závěrky a požadovati, aby závady byly odstraněny ke schůzím jejich orgánů (představenstva, dozorčí rady, valné hromady a jiných) vysílati zástupce bez práva hlasovacího, jenž, žádá-li o to, musí býti kdykoli vyslechnut.

Obecně prospěšná stavební sdružení jsou povinna zasílati ministerstvu sociální péče včas pozvání k řádným i mimořádným valným hromadám, předkládati mu v opise revisní zprávy a do 30 dnů po valné hromadě v opise zápis o valné hromadě a schválenou účetní závěrku, splniti všechny příkazy, dané jim ministerstvem sociální péče, a podávati všechny zprávy o své činnosti a jakékoli zvláště vyžádané vysvětlení.

Vlastník domu jest povinen, pokud nebude zaručena zápůjčka splacena, zaplatiti podle rozhodnutí ministerstva sociální péče ve prospěch státu (správy sociální péče) pokutu do výše 10% zaručené zápůjčky, nesplní-li některé z povinností uložených podle §§ 52 až 62 a §§ 64 a 65. Zaplacení pokuty neosvobozuje vlastníka domu od splnění povinností.

Zaplacení pokuty podle odstavce 1 bude na návrh ministerstva sociální péče současně s udělením podpory nebo později zajištěno ve prospěch státu (správy sociální péče) zástavním právem na nemovitosti, na kterou byla udělena podpora.

Žádost za udělení podpory musí býti doložena:

Mimo to musí býti žádost doložena,

Žádost obce za udělení podpory podle hlavy V zákona musí býti také doložena

Žádost obce za udělení podpory podle hlavy VI zákona musí býti mimo doklady uvedené v odstavci 1 a odstavci 2, č. 2 ještě doložena

Stavební plány jest poříditi dvojmo v měřítku 1 : 100 a složiti je ve formátu 21 x 34 cm. V půdorysech jest vepsati plošné výměry vlastních obytných místností [světnice, ložnice, obytné komory (kabinetu), obytné kuchyně], neobytné kuchyně a místností, určených pro obchodní, živnostenské nebo jiné účely.

Rozpočet budiž vypracován podrobně a řádně tak, aby žádná práce nebo dodávka nebyla opominuta, aby stavby byly vypraveny sice úsporně, ale účelně, a aby bylo dbáno požadavků podle §§ 12 a 13, a budiž doložen výkazem o ostatních výdajích, které jest podle § 31 započítati do stavebního nákladu za účelem vyměření podpory.

Situační plán stavby i stavební parcely budiž vypracován zpravidla v měřítku 1 : 720 a doložen výpočtem plochy stavební parcely a zastavěné plochy.

Technický popis musí býti, není-li k žádosti připojen podrobný rozpočet, zevrubný a musí obsahovati přesný popis prací a hmot.

Při celých koloniích jest předložiti mimo to ještě celkový situační plán ve vhodném měřítku, provedený v takovém rozsahu, aby byla zřejma souvislost kolonie s ostatní obcí a nejbližším okolím, všechny komunikace, jakož i výškové poměry a aby z něho bylo patrno, jak jest postaráno o vodu a kanalisaci.

Žádost za udělení podpory se podává zemskému úřadu na vzorci vydaném ministerstvem sociální péče.

O kolkování žádosti a jejich příloh platí všeobecná poplatková ustanovení.

Zemský úřad přezkouší žádost za udělení podpory do 30 dnů po jejím podání, dá ji podle potřeby doplniti tak, aby bylo vyhověno ustanovením §§ 67 a 68, vyšetří, jsou-li splněny podmínky podpory, které nejsou patrny z příloh žádosti, a předloží ji pak neprodleně k rozhodnutí ministerstvu sociální péče.

Je-li žádost za udělení podpory doložena aspoň doklady, uvedenými v § 67, odst. 1. č. 3, 5, 7, 9 a odst. 2, 3 a 4, a jsou-li doklady uvedené v § 67, odst. 1, č. 1, 2 a 6 zatímně nahrazeny průkazem o zajištění stavebního pozemku s udáním jeho nabývací ceny a průkazem o podání žádosti za stavební povolení, předloží zemský úřad žádost ministerstvu sociální péče, které může zatím podporu zásadně přislíbiti s podmínkou, že zbývající doklady budou předloženy do lhůty zároveň určené.

Zemský úřad, předkládaje žádost ministerstva sociální péče s návrhem na udělení podpory, vyrozumí o tom berní správu s dodatkem, že jí zašle po dokončení stavby místopis a výkaz výměry podlahových ploch, potvrzený podle ustanovení odstavce 4.

Zemský úřad, předkládaje ministerstvu sociální péče na návrh na konečné vyměření podpory podle § 33, zašle berní správě potvrzený místopis a výkaz výměry podlahových ploch (§ 33, odst. 1 a § 34).

Obecně prospěšné stavební sdružení je povinno před zakoušením stavebního pozemku nebo před zadáním stavby (§ 27, odst. 4) vyžádati si svolení ministerstva sociální péče a v žádosti přesně uvésti,

K žádosti podle odstavce 1 musí býti připojena účetní závěrka za poslední správní rok a seznam členů, pro které je projektovaná stavba určena.

O žádosti podle odstavce 1 rozhoduje ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a ministerstvem veřejných prací.