Dosavadní nemocenská pokladna československých státních drah, která převzala také práva a závazky nemocenské pokladny těchto drah, zřízené podle § 53 zákona ze dne 30. března 1888, č. 33 ř. z., o pojištění dělníků pro případ nemoci, ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících, se mění na nemocenskou pojišťovnu československých státních drah - v dalším znění zvanou "pojišťovna" - se sídlem v Praze.

Tato pojišťovna je pro osoby uvedené v § 3, odst. 1 nositelem nemocenského pojištění podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících, podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců, a podle zákona ze dne 1. července 1926, č. 117 Sb. z. a n., jímž se zachovávají pro pensijní pojištěnce a pro členy báňských bratrských pokladen v platnosti některá ustanovení právních předpisů o nemocenském pojištění.

Právní předpisy uvedené v odstavci 2 platí pro pojišťovnu s výjimkou trestních ustanovení zákona č. 221/1924 Sb.z. a n., ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících a s odchylkami stanovenými tímto nařízením.

Pojišťovna je právnickou osobou, může svým jménem nabývati práv a zavazovati se, může žalovati a býti žalována.

Ve sporech, ve kterých je předepsáno zastupování advokátem, zastupuje pojišťovnu finanční prokuratura, bude-li o to požádána.

U pojišťovny jsou pro případ nemoci povinně pojištěni:

U pojišťovny mohou za podmínek určených stanovami býti pojištěny pro případ nemoci také osoby, které

Dozorčí úřad (§ 18, odst. 1) může určité osoby uvedené v odstavci 1 vyjmouti z pojištění u této pojišťovny.

Stanovy pojišťovny mohou upraviti obsah pojištění odchylně od ustanovení příslušných právních předpisů, při tom však musí býti poskytovány alespoň nejmenší povinné dávky podle zákona č. 221/1924 Sb.z. a n., ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících, případně podle zákona č. 221/1925 Sb. z. a n. s výjimkami plynoucími z ustanovení odstavců 2 a 3.

Osobám, kterým přísluší, onemocní-li, nárok na vyplácení celého služného, platu apod., nenáleží nemocenské po dobu, co tento nárok trvá.

Na pojištění osob uvedených v § 3, odst. 1 se nevztahují ustanovení § 11, § 30, odst. 1 a § 35, odst. 2zákona č. 221/1925 Sb. z. a n. Pojišťovna je však povinna utvořiti a udržovati reservní fond v přiměřené výši [§ 9, odst. 2, písm. i)]. Pojistné za osoby uvedené v § 3, odst. 1, písm. a) nesmí býti vyšší než u Léčebného fondu veřejných zaměstnanců.

Pojišťovna neručí za škody způsobené činností svých lékařů, porodních asistentek a zubních techniků.

ústřední výbor;

oblastní výbory;

dozorčí rada;

plenární sbor;

vedoucí úředník (jeho zástupci).

Ústřední výbor je složen z dvanácti členů, z nichž devět volí pojištěnci ze sebe, tři pak jmenuje státní správa železniční.

Ústřední výbor zastupuje pojišťovnu a spravuje ji. Při tom je ve věcech, které podle tohoto nařízení nebo podle stanov jsou vyhrazeny některému jinému orgánu pojišťovny uvedenému v § 5, písm. b) až d), vázán usnesením tohoto orgánu.

Ústřední výbor volí ze svých členů volených pojištěnci předsedu a dva místopředsedy, kteří spolu s jedním ze tří členů jmenovaných státní správou železniční tvoří předsednictvo, jehož pravomoc určí stanovy. Předseda a oba místopředsedové musí bydleti nebo býti zaměstnáni v Praze nebo v místě ne více než 10 km vzdáleném.

Oblastní výbor, y zřízené pro obvod každého ředitelství státních drah, jsou složeny z dvanácti členů, z nichž devět volí pojištěnci ze sebe, tři pak jmenuje státní správa železniční.

Oblastním výborům náleží podávati návrhy a vyjádření ve věcech patřících do pravomoci ústředního výboru nebo plenárního sboru a vykonávati pravomoc na ně přenesenou ostatními orgány pojišťovny.

Každý oblastní výbor volí ze svých členů volených pojištěnci předsedu a dva místopředsedy, kteří spolu s jedním ze tří členů jmenovaných státní správou železniční tvoří předsednictvo, jehož pravomoc určí stanovy.

Dozorčí rada je složena z dvanácti členů, z nichž devět jmenuje státní správa železniční, tři pak volí pojištěnci ze sebe.

Dozorčí rada je povolána dohlížeti na přesné zachovávání platných předpisů a na celkové hospodaření pojišťovny. V této funkci náleží jí zejména:

Dozorčí rada volí ze svých členů jmenovaných státní správou železniční předsedu a dva místopředsedy, kteří spolu s jedním ze tří členů volených pojištěnci tvoří předsednictvo, jehož pravomoc určí stanovy.

Zaměstnanci pojišťovny, jakož i zaměstnanci státní správy železniční, kteří obstarávají funkce výkonného orgánu pojišťovny (§ 13, odst. 1), jsou povinni na požádání podávati dozorčí radě vysvětlení a doklady potřebné k výkonu její pravomoci. Podrobnosti upraví jednací řád [§ 9, odst. 2, písm. h)].

Plenární sbor je složen ze všech členů ústředního výboru a dozorčí rady; v jeho schůzích předsedá střídavě předseda ústředního výboru a předseda dozorčí rady nebo místopředsedové.

Mimo pravomoc uvedenou na jiných místech tohoto nařízení přísluší plenárnímu sboru usnášeti se:

Plenární sbor může se o všech věcech patřících do jeho pravomoci usnášeti jen tehdy, byly-li dány napřed na pořad jednání ústředního výboru.

K platnosti usnesení plenárního sboru o nabytí nebo zcizení nemovitostí, o výši pojistného a o výši příspěvků do podpůrného fondu, o zásadách úpravy smluvních poměrů a o služební řádu osob uvedených v odstavci 2, písm. d), jakož i usnesení ve věcech uvedených v odstavci 2, písm. g) až i), je třeba schválení dozorčím úřadem, a to pokud jde o nabytí nebo zcizení nemovitostí, jichž nabývací hodnota přesahuje částku 1 milion Kč, v dohodě s ministerstvem financí.

Nemůže-li plenární sbor pro rovnost hlasů učiniti usnesení o některé věci, rozhodne o ní dozorčí úřad, uzná-li, že ji nelze bez poškození pojišťovny nechati nerozhodnutou.

Předsednictvo plenárního sboru, jehož pravomoc určí stanovy, se skládá z předsednictev ústředního výboru a předsednictva dozorčí rady.

Předpisy o volbě členů a jejich náhradníků, o volebním období, o ztrátě členství a o povolování náhradníků orgánů uvedených v § 5, písm. a) až c) obsahuje volební řád, který vydá a mění dozorčí úřad po slyšení plenárního sboru.

Předpisy o volbě předsedy a dvou místopředsedů orgánů pojišťovny, zásady o jednání těchto orgánů, předpisy o funkci náhradníků, jakož i o zastupování pojišťovny navenek, obsahují stanovy.

Podrobnosti jednání orgánů pojišťovny a věcí s tím souvisících upraví jednací řád [§ 9, odst. 2, písm. h)].

Funkce výkonného orgánu pojišťovny obstarává státní správa železniční svými orgány, jejichž organisaci a pravomoc upraví ministerstvo železnic po slyšení ústředního výboru pojišťovny.

Funkci vedoucího úředníka a jeho zástupců [§ 5, písm. e)] vykonává státní správa železniční svými úředníky, které k tomu určí ministerstvo železnic, a to pokud jde o vedoucího úředníka (jeho zástupce) při ministerstvu železnic se souhlasem ministerstva sociální péče. Tomuto úředníku a jeho zástupcům přísluší zejména právo zúčastniti se schůzí orgánů uvedených v § 5, písm. a) až d) a jejich předsednictev s hlasem poradním a činiti jim návrhy, jež nutno projednati. Má-li tento úředník (jeho zástupce) za to, že usnesení těchto orgánů (předsednictev) je v rozporu s platnými předpisy nebo že může ohroziti řádné hospodaření pojišťovny, jest oprávněn a povinen zadržeti výkon takového usnesení. Může tak učiniti i po schůzi orgánu (předsednictva), v níž takové usnesení bylo učiněno, je však povinen podati o tom zprávu ihned předsedovi (místopředsedovi) tohoto orgánu. O usnesení, jehož výkon byl takto zadržen, vyvolá se jednání orgánů příslušných k tomu podle stanov. Budou-li také usnesení těchto orgánů zadržena pro rozpor s platnými předpisy nebo proto, že mohou ohroziti řádné hospodaření pojišťovny, rozhodne o věci dozorčí úřad.

Za obstarávání funkcí výkonného orgánu pojišťovny a funkce vedoucího úředníka (jeho zástupců) obdrží státní správa železniční od pojišťovny náhradu skutečných výdajů. Bližší ustanovení o způsobu této náhrady obsahují stanovy.

O vydávání úředních spisů státní správy železniční týkajících se věcí pojišťovny a o vydávání spisů pojišťovny soudům trestním a civilním platí předpisy o vydávání úředních spisů ve věcech státní správy železniční.

Pro zdravotně-policejní dozor na zařízení pojišťovny platí právní předpisy o zdravotně-policejním dozoru na zařízení státní správy železniční.

Členové (náhradníci) orgánů uvedených v § 5, písm. a) až d) a zaměstnanci pojišťovny jsou povinni zachovávati mlčenlivost o věcech, o kterých nabyli vědomosti za výkonu své funkce, případně služby nebo vzhledem k ní, jde-li o věci, které jsou podle zákona tajné, které byly výslovně za důvěrné prohlášeny nebo které podle své povahy měly zůstati utajeny, byl-li by jejich vyjevením ohrožen veřejný nebo oprávněný a vážný zájem soukromý.

Kdo poruší povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1, trestá se soudem za přestupek, a to trestem peněžitým od 50 Kč do 1000 Kč, za okolností zvlášť přitěžujících však tuhým vězením od osmi dnů do tří měsíců. Porušení mlčenlivosti je trestné i tehdy, byl-li čin spáchán v době, kdy viník nebyl již členem (náhradníkem) orgánů pojišťovny nebo jejím zaměstnancem. Stejně se trestá pokus tohoto přestupku.

Porušení mlčenlivosti není trestné, vyjeví-li někdo z osob uvedených v odstavci 1 tajemství osobě, které k tomu byl podle práva povinen nebo byl-li pojišťovnou zproštěn zachovávati mlčenlivost nebo stalo-li se tak v podání k příslušnému úřadu státnímu, aby byla sjednána náprava.

Pojišťovna jest oprávněna zřizovati a provozovati ústavní lékárny za předpokladů zákona ze dne 18. prosince 1906, č. 5 ř. z. z roku 1907, jímž bylo upraveno lékárnictví, pokud se týče zřizovati a provozovati domácí lékárny za předpokladu kap. XVI zák. čl. XIV/1876, kterým bylo upraveno veřejné zdravotnictví.

Pojišťovna, i když nemá zřízenu ústavní nebo domácí lékárnu podle odstavce 1, jest oprávněna svými lékaři ve svých ambulatoriích vydávati pojištěncům léčivé speciality ve smyslu vládního nařízení ze dne 19. února 1926, č. 26 Sb. z. a n., o výrobě léčivých specialit a obchodu s nimi v lékárnách; tyto speciality je pojišťovna povinna odebírati z veřejných lékáren. Vyhláškou ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, vydanou v dohodě s dozorčím úřadem pojišťovny, mohou býti blíže určeny druhy těchto specialit.

Pojišťovna jest oprávněna se souhlasem dozorčího úřadu zřizovati a provozovati ambulatoria. Na tato ambulatoria se nevztahuje zákon ze dne 30. dubna 1870, č. 68 ř. z., o organisaci veřejné zdravotní služby, ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících.

Jmění pojišťovny může býti uloženo:

Jiný způsob uložení peněz je přípustný jen se svolením dozorčího úřadu.

Pojišťovna podléhá dozoru státní správy, který vykonává ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem železnic jako dozorčí úřad. Hospodaření pojišťovny nepodléhá všeobecným předpisům o kontrole hospodaření státního.

Pojišťovna je povinna ve lhůtě, již určí stanovy, předkládati dozorčímu úřadu zprávu o své činnosti a hospodaření za každý kalendářní rok.

Proti výměrům pojišťovny ve věcech povinných dávek lze ve lhůtě 60 dnů od doručení takového výměru podati stížnost ústřednímu výboru, pokud nebylo straně sděleno, že výměr byl vydán již podle usnesení tohoto výboru. Nebyla-li stížnost v uvedené lhůtě podána, žalobní nárok (§ 20) zaniká. Stanovy určí, kde třeba podati tyto stížnosti.

Ústřední výbor může pověřiti příslušný oblastní výbor, aby v jeho zastoupení rozhodoval o stížnostech podle odstavce 1.

Proti výměrům pojišťovny vydaným již podle usnesení ústředního výboru a proti rozhodnutím o stížnostech podle § 19, odst. 1 a 2, pokud byly jimi zcela nebo zčásti zamítnuty nároky na pojistnou dávku nebo byla jimi taková dávka nesprávně vyměřena, snížena nebo odňata nebo byla vyslovena povinnost k vrácení přijatých dávek, lze podati do 60 dnů od doručení takového výměru nebo rozhodnutí žalobu, o které rozhoduje výlučně rozhodčí soud pojišťovny, který je zříditi v jejím sídle. Žalobu je podati u rozhodčího soudu písemně ve dvou vyhotoveních nebo ústně; v tomto případě je se žalobcem učiniti zápis a vydati straně potvrzení. Nebyla-li žaloba v uvedené lhůtě podána, žalobní nárok zaniká.

Rozhodčí soud se skládá z předsedy a dvou náměstků a dvanácti přísedících a jejich náhradníků. Předseda a jeho náměstkové jsou soudci činní nebo na odpočinku a jmenuje je ministerstvo spravedlnosti v dohodě s dozorčím úřadem. Devět přísedících a jejich náhradníky jmenuje na dobu čtyř let ústřední výbor z pojištěnců, a to šest přísedících (náhradníků) z pojištěnců, kteří by jinak podléhali pojistné povinnosti pro případ nemoci podle zákona č. 221/1925 Sb. z. a n., a tři přísedící (náhradníky) z pojištěnců, kteří by jinak podléhali pojistné povinnosti pro případ nemoci podle zákona č. 221/1924 Sb. z. a n., ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících. Další tři přísedící (náhradníky) jmenuje ze zaměstnanců státní správy železniční též na dobu čtyř let ministerstvo železnic v dohodě s ministerstvem sociální péče. Všichni přísedící (náhradníci) musí bydleti nebo býti zaměstnáni v Praze nebo v místě ne více než 10 km vzdáleném. Přísedící (náhradníci) zůstávají tak dlouho ve svých funkcích, dokud nenastoupí jejich úřad nově jmenovaní nástupci.

Přísedícími (náhradníky) rozhodčího soudu nemohou býti členové (náhradníci) orgánů uvedených v § 5, písm. a) až c) ani zaměstnanci státní správy železniční, kteří jsou účastni na výkonu správy pojišťovny.

Rozhodčí soud jedná a rozhoduje ve tříčlenných senátech za předsednictví předsedy nebo některého jeho náměstka. Jeden přísedící musí býti z přísedících jmenovaných ústředním výborem, druhý pak z přísedících jmenovaných ministerstvem železnic v dohodě s ministerstvem sociální péče. Z přísedících jmenovaných ústředním výborem je při žalobách osob, uvedených v § 3, odst. 1, přibrati do senátu vždy takového přísedícího, který by jinak podléhal pojistné povinnosti pro případ nemoci podle téhož právního předpisu jako žalující pojištěnec; při žalobách pojištěnců, jichž se týká zákon č. 117/1926 Sb. z. a n., je do senátu přibrati přísedícího, který by jinak podléhal pojistné povinnosti podle zákona č. 221/1925 Sb.z. a n. Při žalobách osob, uvedených v § 3, odst. 2, písm. a), je pro určení takového přísedícího rozhodnou pojistná povinnost, které by podléhal žalobce, kdyby bydlel nebo vykonával služby a práce na území Československé republiky. Při žalobách osob, uvedených v § 3, odst. 2, písm. b), je za přísedícího přibrati vždy takového přísedícího, který by jinak podléhal pojistné povinnosti pro případ nemoci podle zákona č. 221/1924 Sb. z. a n., ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících.

Z nálezů rozhodčího soudu mohou se sporné strany odvolati.

O odvolání rozhoduje pojišťovací soud, zřízený v Praze podle zákona č. 221/1924 Sb.z. a n., ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících, s tou změnou, že přísedící (náhradníci) se určují a povolávají podle zásad uvedených v § 20, odst. 2 až 4 tohoto nařízení.

Stanovy pojišťovny vydá dozorčí úřad po slyšení plenárního sboru. O změnách stanov se usnáší plenární sbor. K platnosti těchto změn je třeba schválení dozorčím úřadem.

Až do vydání stanov podle odstavce 1 platí stanovy dosavadní nemocenské pokladny československých státních drah, pokud neodporují ustanovením tohoto nařízení.

Úřady, soudy, veřejné instituce a korporace jsou povinny vyhověti žádostem, jež budou na ně vzneseny ve věcech pojišťovny, podporovati i jinak všemožně tuto pojišťovnu a podávati bezplatně sdělení potřebná pro provádění pojištění a její správu.

Nositelé pojištění nemocenského, u báňských bratrských pokladen, pensijního a úrazového, jsou povinni spolupůsobiti při provádění tohoto nařízení. Rovněž tak je pojišťovna povinna spolupůsobiti při provádění právních předpisů o pojištění nemocenském, o pojištění (zaopatření) úrazovém, o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců a o pojištění u báňských bratrských pokladen.