§ 2 zní:

(1) Ustanovení tohoto zákona nevztahují se na zaměstnávání cizinců, kteří prokázali, že se zdržují na území Československé republiky nepřetržitě od 1. května 1923, jestliže jim o tom úřad uvedený v § 5 vydal osvědčení do dne 31. května 1937.

(2) Úřad uvedený v § 5 může vydati podle volného uvážení i po dni 31. května 1937 osvědčení zaměstnanců, u nichž jest dána podmínka nepřetržitého pobytu podle odstavce 1, při čemž jest přihlédnouti zvláště k vzájemnosti, dále ženám, které ztratily československé státní občanství provdáním za cizince, jakož i zaměstnancům, kteří teprve po dni 1. května 1923 dosáhli věku, ve kterém do zaměstnání mohli vstoupiti, a nevzdálili se z území Československé republiky po tomto dni anebo po dni svého narození, narodili-li se později.

(3) Osvědčení pozbývá platnosti, jestliže se cizinec vzdálil z území Československé republiky na trvalo nebo dočasně. Úřad, který osvědčení vydal, může podle volného uvážení na základě vzájemnosti aneb z jiných mimořádných důvodů následky přerušení pobytu prominouti, a to i před tím, nežli cizinec se vzdálil. Ministerstvo sociální péče může v dohodě se zúčastněnými ministerstvy stanoviti všeobecné směrnice, při jejichž splnění následky přerušení pobytu se promíjejí.

(4) Cizinci, jimž bylo osvědčení do dne 31. května 1937 vydáno, jsou povinni do 1. října 1937 a poté vždy ve lhůtě dvou let prokázati úřadu, který osvědčení vydal, že zákonné podmínky pro vydání osvědčení nepominuly. Cizinci, jimž bude osvědčení vydáno po dni 31. května 1937, jsou povinni vždy ve lhůtě dvou let prokázati úřadu, který osvědčení vydal, že zákonné podmínky pro jeho vydání nepominuly. Osvědčení cizinců, kteří nepodali průkaz ve stanovených lhůtách, pozbývá platnosti dnem, kdy tyto lhůty skončily.

§ 3 zní:

(1) Kdo chce zaměstnávati cizince, jemuž nebylo vydáno osvědčení podle § 2, jest povinen opatřiti si k tomu svolení příslušného úřadu.

(2) Zaměstnáním ve smyslu tohoto zákona se rozumějí výkony a práce pro osobu jinou, které převážně vyčerpávají výdělečnou činnost cizincovu, počítajíc v to i bezplatnou činnost přípravnou.

V § 8, větě první slovo "jest" nahrazuje se slovem "možno".

V § 10 věta druhá zní:

"K žádosti o povolení nebo o prodloužení povolení nebo kdykoliv na požádání jsou povinni předložiti témuž úřadu seznam cizinců s udáním jejich státní příslušnosti, oboru zaměstnání a doby, od které je zaměstnávají."

K § 13, písm. c) připojuje se dodatek:

"při tom může stanoviti i úchylky od ustanovení § 2;".