Soud přeruší k návrhu nebo z moci úřední řízení ve sporu, je-li některá strana nebo vedlejší intervenient, který má postavení nerozlučného společníka ve sporu, vojenskou osobou v činné službě za branné pohotovosti státu, nebo pobývá-li na místě, které událostí způsobenou mimořádnými poměry za branné pohotovosti státu je odloučeno od styku se soudem. K přerušení nedojde, jestliže strana nebo vedlejší intervenient, u nichž se vyskytla překážka (věta první), navrhnou, aby řízení přerušováno nebylo. Účinky přerušení řízení nastanou dnem, kdy došlo u strany nebo vedlejšího intervenienta k okolnosti uvedené ve větě první.

Vojenským osobám v činné službě se kladou na roveň:

a) osoby vykonávající zvláštní úkony podle § 3 branného zákona;

b) osoby vykonávající osobní úkony podle zákona o obraně státu;

c) osoby vykonávající dobrovolnou službu zdravotnickou u armády;

d) osoby vykonávající službu ve stráži obrany státu;

e) osoby přidělené ke službě v armádě, pokud nejsou již zahrnuty v ustanoveních písm. a) až d).

Návrh na přerušení budiž podán u soudu, u kterého se spor právě projednává. Návrh, aby bylo vysloveno, že nastalo přerušení (§ 4), budiž podán u soudu, jenž věc projednával v první stolici. Návrh může býti učiněn do protokolu. Soud rozhodne, a to i když jde o přerušení z moci úřední, bez ústního jednání, avšak může před rozhodnutím zavésti šetření, jestliže je třeba vysvětlení.

Přerušení řízení trvá, dokud nezanikla okolnost, pro kterou nastalo přerušení. V případech § 3 budiž řízení přerušeno na dobu nejdéle tří měsíců, počítajíc od účinnosti usnesení soudu, a strana budiž zároveň vyzvána, aby do této lhůty zřídila jiného procesního zmocněnce nebo, není-li to podle zákona vyloučeno, sama se ujala sporu. Uplyne-li tato lhůta marně, má se za to, že vstup do řízení nastal uplynutím této lhůty, a stranu stihnou následky, které zákon spojuje s tím, že strana si nezřídila advokáta procesním zmocněncem ve sporu advokátském nebo že v jiném sporu byla nečinna.

Proti rozhodnutí o tom, zda se řízení přerušuje (§§ 1 až 3) nebo zda nastalo přerušení (§ 4), je přípustný rekurs.

Každá ze stran může navrhnouti, aby se v přerušeném řízení (§§ 1 až 4) pokračovalo, avšak odpůrce strany nebo vedlejšího intervenienta, u nichž se vyskytla překážka uvedená v §§ 1 až 4, nemůže návrh učiniti před uplynutím 30 dnů po zániku překážky.

Proti osobám uvedeným v § 1 mohou býti počínajíc dnem, kdy nastala okolnost uvedená v § 1, povoleny nebo, byly-li již povoleny, mohou býti vykonány jen takové exekuční a zajišťovací úkony, jimiž se neodnímá osobám těm ani držení věci, ani výtěžky, ani plat (služební, odpočivný, zaopatřovací apod.), ani náhrada za osobní nebo zvláštní úkony podle zákona o obraně státu. Toto omezení neplatí, jestliže není pro takovou osobu s výkonem exekuce spojeno nebezpečí nenahraditelné nebo těžce nahraditelné majetkové újmy.

Vyjde-li překážka uvedená v § 1 najevo po tom, kdy již byly povoleny nebo vykonány úkony nepřípustné podle odstavce 1, nesmí býti v řízení pokračováno. Částky exekucí již vydobyté buďtež rozděleny.

Účinky podle odstavců 1 a 2 trvají ještě 30 dnů po tom, kdy zanikla překážka uvedená v § 1.

Pokud podle předpisů o soudním řízení v občanských věcech právních je třeba uplatniti nárok na svědečné, znalečné nebo na tlumočnickou odměnu v určité lhůtě, nebo pokud odporování rozhodnutí o svědečném, znalečném nebo tlumočnické odměně je vázáno lhůtou, budiž tomu, kdo promeškal tuto lhůtu, povoleno k návrhu navrácení k předešlému stavu, jestliže lhůta byla promeškána pro překážku uvedenou v § 1 nebo pro jinou událost způsobenou mimořádnými poměry za branné pohotovosti státu.

Jinak platí o řízení o návrhu podle odstavce 1 obdobně ustanovení o navrácení k předešlému stavu podle předpisů o soudním řízení v občanských věcech právních.

Tomu, kdo promeškal v trestním řízení lhůtu k podání opravného prostředku anebo lhůtu k podání odporu proti trestnímu příkazu nebo proti rozsudku vynesenému v jeho nepřítomnosti, povolí soud na žádost navrácení v předešlý stav, bylo-li jemu nebo jeho zástupci činnou vojenskou službou (§ 1) za branné pohotovosti státu nebo jinou událostí, způsobenou mimořádnými poměry za branné pohotovosti státu, znemožněno lhůtu zachovati.

Za podmínek uvedených v předchozím odstavci povolí soud na žádost navrácení v předešlý stav také tomu:

a) kdo promeškal lhůtu k uplatnění nároku na náhradu škody za neodůvodněné zabavení tiskopisu nebo uplatnění nároku na svědečné, znalečné nebo tlumočnickou odměnu v trestním řízení,

b) kdo, jsa v řízení stranou, promeškal jinou lhůtu v trestním řízení, mohlo-li její promeškání míti podstatný vliv na vyřízení trestní věci.

Bylo-li žalobci nebo jeho zástupci činnou vojenskou službou (§ 1) za branné pohotovosti státu nebo jinou událostí, způsobenou mimořádnými poměry za branné pohotovosti státu, znemožněno dostaviti se k hlavnímu přelíčení (líčení) u soudu první stolice nebo k ústnímu líčení u soudu rozhodujícího o opravném prostředku, povolí soud, nedostavil-li se k líčení ani žalobce ani jeho zástupce, na žádost navrácení v předešlý stav; dostavil-li se jen zástupce žalobce, platí to jen tehdy, mohlo-li zmeškání žalobce samého míti podstatný vliv na vyřízení trestní věci.

Obviněnému, který zmeškal hlavní přelíčení (líčení) u soudu první stolice nebo ústní líčení u soudu rozhodujícího o opravném prostředku, povolí soud na žádost navrácení v předešlý stav, bylo-li mu z některého důvodu uvedeného v odstavci 1 znemožněno k líčení se dostaviti. Totéž platí také, zmeškal-li líčení z takového důvodu poškozený, avšak jen, mohlo-li jeho zmeškání míti podstatný vliv na vyřízení trestní věci.

Žádost za navrácení v předešlý stav budiž podána u toho soudu, u něhož zmeškaný úkon měl býti proveden nebo u něhož zmeškané líčení bylo nebo mělo býti vykonáno, a to do jednoho měsíce ode dne, kdy překážka pominula. Minula-li překážka již přede dnem, kdy toto nařízení nabylo účinnosti, skončí lhůta k podání žádosti za jeden měsíc ode dne, kdy nařízení nabylo účinnosti.

V žádosti buďtež uvedeny a pokud možná osvědčeny důvod zmeškání a trvání překážky. Žádá-li se o navrácení v předešlý stav pro zmeškání lhůty, budiž zároveň proveden zmeškaný úkon.

Soud, u něhož byla žádost podána, může ji ihned zamítnouti, byla-li podána osobou neoprávněnou. Jinak dodá žádost odpůrci, aby se o ní do 8 dnů vyjádřil a popřípadě připojil zároveň podle příslušných ustanovení zákona svou odpověď na dodatečně podaný opravný prostředek. Byla-li žádost podána osobou, která podle zákona nemá v řízení ani postavení ani práva strany, dodá ji soud k vyjádření veřejnému žalobci.

Soud vykoná o žádosti potřebné šetření, a není-li sám příslušný o ní rozhodnouti, předloží ji s výsledky šetření a se spisy trestní věci příslušnému soudu.

Navrácení v předešlý stav budiž povoleno, činí-li údaje žádosti a výsledky případného šetření pravděpodobným, že jeho podmínky (§§ 11, 12) jsou splněny.

Povolí-li soud navrácení v předešlý stav, učiní zároveň náležité opatření, aby následky zmeškání byly napraveny. Podle okolností zruší procesní úkony, které se zakládají na zmeškání, a rozhodne popřípadě ihned ve věci samé.

Odsuzující rozsudek vydaný při novém líčení nařízeném následkem žádosti za navrácení v předešlý stav, která byla podána toliko obviněným podle § 12, odst. 2, nesmí býti přísnější než předešlý rozsudek.

Obecná ustanovení týkající se věcí upravených v části první tohoto nařízení neplatí, jsou-li dány podmínky pro užití tohoto nařízení.

Obecná ustanovení o navrácení v předešlý stav v řízení před trestními soudy, jakož i obecná ustanovení o odporu proti rozsudku vynesenému v nepřítomnosti obviněného, nejsou tímto nařízením dotčena; lze jich však užíti jen, opírá-li se žádost o navrácení v předešlý stav nebo odpor proti rozsudku o jiný důvod, než který je uveden v §§ 11 a 12.