Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

199/1938 Sb. znění účinné od 27. 9. 1938 do 31. 12. 2023

199

 

Vládní nařízení

ze dne 26. září 1938,

jímž se vydávají zvláštní ustanovení o řízení před soudy

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 117, odst. 2 zákona ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb. z. a n., o obraně státu:

Část první

Občanské věci právní (§ 1-10)

§ 1

(1)

Soud přeruší k návrhu nebo z moci úřední řízení ve sporu, je-li některá strana nebo vedlejší intervenient, který má postavení nerozlučného společníka ve sporu, vojenskou osobou v činné službě za branné pohotovosti státu, nebo pobývá-li na místě, které událostí způsobenou mimořádnými poměry za branné pohotovosti státu je odloučeno od styku se soudem. K přerušení nedojde, jestliže strana nebo vedlejší intervenient, u nichž se vyskytla překážka (věta první), navrhnou, aby řízení přerušováno nebylo. Účinky přerušení řízení nastanou dnem, kdy došlo u strany nebo vedlejšího intervenienta k okolnosti uvedené ve větě první.

(2)

Vojenským osobám v činné službě se kladou na roveň:

a) osoby vykonávající zvláštní úkony podle § 3 branného zákona;

b) osoby vykonávající osobní úkony podle zákona o obraně státu;

c) osoby vykonávající dobrovolnou službu zdravotnickou u armády;

d) osoby vykonávající službu ve stráži obrany státu;

e) osoby přidělené ke službě v armádě, pokud nejsou již zahrnuty v ustanoveních písm. a) až d).

§ 2

Nastanou-li okolnosti uvedené v § 1 u strany nebo vedlejšího intervenienta (§ 1), kteří jsou zastoupeni procesním zmocněncem, přeruší soud k návrhu nebo z úřední moci řízení ve sporu jen, je-li obava, že by tyto okolnosti mohly působiti na vedení nebo na výsledek sporu v neprospěch strany nebo vedlejšího intervenienta, jimž vadí překážka. Ustanovení § 1, odst. 1, věta druhá a třetí platí i tu.

§ 3

Nastanou-li okolnosti uvedené v § 1 u procesního zmocněnce strany nebo vedlejšího intervenienta (§ 1), přeruší soud k návrhu nebo z úřední moci řízení ve sporu jen, jestliže nebylo možno opatřiti, aby strana nebo vedlejší intervenient si včasně zřídili jiného procesního zmocněnce, a je-li obava, že by tyto okolnosti mohly působiti na vedení nebo výsledek sporu v neprospěch strany nebo vedlejšího intervenienta zastoupených procesním zmocněncem, jemuž vadí překážka. Ustanovení § 1, odst. 1, věta druhá a třetí platí i tu.

§ 4

Soud může k návrhu nebo z úřední moci i po skončení řízení vysloviti, že nastalo přerušení sporu, vyjdou-li teprve po skončení sporu najevo okolnosti, pro které mohlo býti řízení podle §§ 1 až 3 přerušeno. V usnesení, kterým soud vyslovil, že a kdy nastalo přerušení, buďtež zároveň zrušena rozhodnutí a opatření, která byla vydána po nastalém přerušení. To se však nevztahuje na takové procesní úkony, které mohou obstáti bez újmy stran. Přerušení řízení nepřekáží tomu, aby byly zajištěny důkazy nebo aby byla vykonána zajišťovací opatření, pokud jsou přípustná.

§ 5

(1)

Návrh na přerušení budiž podán u soudu, u kterého se spor právě projednává. Návrh, aby bylo vysloveno, že nastalo přerušení (§ 4), budiž podán u soudu, jenž věc projednával v první stolici. Návrh může býti učiněn do protokolu. Soud rozhodne, a to i když jde o přerušení z moci úřední, bez ústního jednání, avšak může před rozhodnutím zavésti šetření, jestliže je třeba vysvětlení.

(2)

Přerušení řízení trvá, dokud nezanikla okolnost, pro kterou nastalo přerušení. V případech § 3 budiž řízení přerušeno na dobu nejdéle tří měsíců, počítajíc od účinnosti usnesení soudu, a strana budiž zároveň vyzvána, aby do této lhůty zřídila jiného procesního zmocněnce nebo, není-li to podle zákona vyloučeno, sama se ujala sporu. Uplyne-li tato lhůta marně, má se za to, že vstup do řízení nastal uplynutím této lhůty, a stranu stihnou následky, které zákon spojuje s tím, že strana si nezřídila advokáta procesním zmocněncem ve sporu advokátském nebo že v jiném sporu byla nečinna.

(3)

Proti rozhodnutí o tom, zda se řízení přerušuje (§§ 1 až 3) nebo zda nastalo přerušení (§ 4), je přípustný rekurs.

(4)

Každá ze stran může navrhnouti, aby se v přerušeném řízení (§§ 1 až 4) pokračovalo, avšak odpůrce strany nebo vedlejšího intervenienta, u nichž se vyskytla překážka uvedená v §§ 1 až 4, nemůže návrh učiniti před uplynutím 30 dnů po zániku překážky.

§ 6

(1)

Proti osobám uvedeným v § 1 mohou býti počínajíc dnem, kdy nastala okolnost uvedená v § 1, povoleny nebo, byly-li již povoleny, mohou býti vykonány jen takové exekuční a zajišťovací úkony, jimiž se neodnímá osobám těm ani držení věci, ani výtěžky, ani plat (služební, odpočivný, zaopatřovací apod.), ani náhrada za osobní nebo zvláštní úkony podle zákona o obraně státu. Toto omezení neplatí, jestliže není pro takovou osobu s výkonem exekuce spojeno nebezpečí nenahraditelné nebo těžce nahraditelné majetkové újmy.

(2)

Vyjde-li překážka uvedená v § 1 najevo po tom, kdy již byly povoleny nebo vykonány úkony nepřípustné podle odstavce 1, nesmí býti v řízení pokračováno. Částky exekucí již vydobyté buďtež rozděleny.

(3)

Účinky podle odstavců 1 a 2 trvají ještě 30 dnů po tom, kdy zanikla překážka uvedená v § 1.

§ 7

Doba mezi vznikem překážky a dnem, kdy překážka ta zanikla, nezapočítává se do lhůty, ve které má osoba uvedená v § 1 podati žalobu. Padne-li začátek lhůty do této doby, počne lhůta teprve dnem, kdy překážka zanikla.

§ 8

Do lhůt, jichž uplynutí může býti podle zákona pro věřitele spojeno s právní újmou, nevčítá se v případě § 6 doba od podání návrhu na povolení exekuce nebo zajišťovacího opatření do dne pokračování v řízení podle § 6.

§ 9

O ochranu osob uvedených v § 1, které jsou účastníky řízení nesporného nebo jsou zúčastněny v řízení konkursním nebo vyrovnacím, budiž pečováno z moci úřední tím, že se jim pro ochranu jejich práv ustanoví opatrovník k věci. Jestliže však je rozhodováno v řízení nesporném o sporných nárocích a povaha věci dopouští přerušení řízení, budiž řízení k návrhu nebo z moci úřední přerušeno, je-li obava, že by pro překážku uvedenou v § 1 zájmy jich utrpěly újmy.

§ 10

(1)

Pokud podle předpisů o soudním řízení v občanských věcech právních je třeba uplatniti nárok na svědečné, znalečné nebo na tlumočnickou odměnu v určité lhůtě, nebo pokud odporování rozhodnutí o svědečném, znalečném nebo tlumočnické odměně je vázáno lhůtou, budiž tomu, kdo promeškal tuto lhůtu, povoleno k návrhu navrácení k předešlému stavu, jestliže lhůta byla promeškána pro překážku uvedenou v § 1 nebo pro jinou událost způsobenou mimořádnými poměry za branné pohotovosti státu.

(2)

Jinak platí o řízení o návrhu podle odstavce 1 obdobně ustanovení o navrácení k předešlému stavu podle předpisů o soudním řízení v občanských věcech právních.

Část druhá

Trestní věci (§ 11-20)

§ 11

(1)

Tomu, kdo promeškal v trestním řízení lhůtu k podání opravného prostředku anebo lhůtu k podání odporu proti trestnímu příkazu nebo proti rozsudku vynesenému v jeho nepřítomnosti, povolí soud na žádost navrácení v předešlý stav, bylo-li jemu nebo jeho zástupci činnou vojenskou službou (§ 1) za branné pohotovosti státu nebo jinou událostí, způsobenou mimořádnými poměry za branné pohotovosti státu, znemožněno lhůtu zachovati.

(2)

Za podmínek uvedených v předchozím odstavci povolí soud na žádost navrácení v předešlý stav také tomu:

a) kdo promeškal lhůtu k uplatnění nároku na náhradu škody za neodůvodněné zabavení tiskopisu nebo uplatnění nároku na svědečné, znalečné nebo tlumočnickou odměnu v trestním řízení,

b) kdo, jsa v řízení stranou, promeškal jinou lhůtu v trestním řízení, mohlo-li její promeškání míti podstatný vliv na vyřízení trestní věci.

§ 12

(1)

Bylo-li žalobci nebo jeho zástupci činnou vojenskou službou (§ 1) za branné pohotovosti státu nebo jinou událostí, způsobenou mimořádnými poměry za branné pohotovosti státu, znemožněno dostaviti se k hlavnímu přelíčení (líčení) u soudu první stolice nebo k ústnímu líčení u soudu rozhodujícího o opravném prostředku, povolí soud, nedostavil-li se k líčení ani žalobce ani jeho zástupce, na žádost navrácení v předešlý stav; dostavil-li se jen zástupce žalobce, platí to jen tehdy, mohlo-li zmeškání žalobce samého míti podstatný vliv na vyřízení trestní věci.

(2)

Obviněnému, který zmeškal hlavní přelíčení (líčení) u soudu první stolice nebo ústní líčení u soudu rozhodujícího o opravném prostředku, povolí soud na žádost navrácení v předešlý stav, bylo-li mu z některého důvodu uvedeného v odstavci 1 znemožněno k líčení se dostaviti. Totéž platí také, zmeškal-li líčení z takového důvodu poškozený, avšak jen, mohlo-li jeho zmeškání míti podstatný vliv na vyřízení trestní věci.

§ 13

(1)

Žádost za navrácení v předešlý stav budiž podána u toho soudu, u něhož zmeškaný úkon měl býti proveden nebo u něhož zmeškané líčení bylo nebo mělo býti vykonáno, a to do jednoho měsíce ode dne, kdy překážka pominula. Minula-li překážka již přede dnem, kdy toto nařízení nabylo účinnosti, skončí lhůta k podání žádosti za jeden měsíc ode dne, kdy nařízení nabylo účinnosti.

(2)

V žádosti buďtež uvedeny a pokud možná osvědčeny důvod zmeškání a trvání překážky. Žádá-li se o navrácení v předešlý stav pro zmeškání lhůty, budiž zároveň proveden zmeškaný úkon.

(3)

Soud, u něhož byla žádost podána, může ji ihned zamítnouti, byla-li podána osobou neoprávněnou. Jinak dodá žádost odpůrci, aby se o ní do 8 dnů vyjádřil a popřípadě připojil zároveň podle příslušných ustanovení zákona svou odpověď na dodatečně podaný opravný prostředek. Byla-li žádost podána osobou, která podle zákona nemá v řízení ani postavení ani práva strany, dodá ji soud k vyjádření veřejnému žalobci.

(4)

Soud vykoná o žádosti potřebné šetření, a není-li sám příslušný o ní rozhodnouti, předloží ji s výsledky šetření a se spisy trestní věci příslušnému soudu.

§ 14

O žádosti rozhodne soud, který byl příslušný rozhodnouti o zmeškaném úkonu nebo který konal nebo měl konati zmeškané líčení.

§ 15

Žádost o navrácení v předešlý stav nemá odkladného účinku. Soud, u něhož byla žádost podána, nebo soud příslušný o ní rozhodovati může však naříditi, aby se s výkonem rozhodnutí sečkalo až do rozhodnutí o žádosti. Koná-li se již řízení u soudu rozhodujícího o opravném prostředku a byl-li odkladný účinek přiznán nižším soudem, zpraví tento soud o tom ihned soud rozhodující o opravném prostředku.

§ 16

(1)

Navrácení v předešlý stav budiž povoleno, činí-li údaje žádosti a výsledky případného šetření pravděpodobným, že jeho podmínky (§§ 11, 12) jsou splněny.

(2)

Povolí-li soud navrácení v předešlý stav, učiní zároveň náležité opatření, aby následky zmeškání byly napraveny. Podle okolností zruší procesní úkony, které se zakládají na zmeškání, a rozhodne popřípadě ihned ve věci samé.

(3)

Odsuzující rozsudek vydaný při novém líčení nařízeném následkem žádosti za navrácení v předešlý stav, která byla podána toliko obviněným podle § 12, odst. 2, nesmí býti přísnější než předešlý rozsudek.

§ 17

Na povolení navrácení v předešlý stav a na zamítnutí žádosti za navrácení v předešlý stav soudem, který ve věci samé rozhoduje v poslední stolici, nelze si stěžovati. Jinak lze proti zamítnutí žádosti o navrácení v předešlý stav podati stížnost do 8 dnů.

§ 18

Jde-li o trestný čin stíhaný toliko soukromou žalobou, platí kromě ustanovení §§ 11 až 17 přiměřeně také ustanovení §§ 1 až 5.

Proti rozhodnutí o tom, zda se soukromožalobní trestní řízení přerušuje nebo zda nastalo přerušení takového řízení, lze podati stížnost do osmi dnů. Doba, po kterou bylo trestní řízení přerušeno, se nevčítá do doby potřebné k promlčení trestního stíhání.

§ 19

Je-li k stíhání trestného činu potřebí návrhu nebo lze-li jej stíhati toliko soukromou žalobou, nevčítá se doba, po kterou u osoby oprávněné k návrhu nebo k soukromé žalobě trvala překážka uvedená v § 11, ani do lhůty k podání návrhu nebo soukromé žaloby, ani do doby potřebné k promlčení stíhání.

§ 20

Doba, po kterou u osoby oprávněné požadovati náhradu škody za bezprávné odsouzení nebo za bezprávnou vazbu trvala překážka uvedená v § 11, nevčítá se do lhůty, v níž nutno tento nárok uplatniti.

Část třetí

Ustanovení závěrečná (§ 21-23)

§ 21

Ustanovení části druhé tohoto nařízení platí toliko pro řízení před občanskými trestními soudy.

§ 22

(1)

Obecná ustanovení týkající se věcí upravených v části první tohoto nařízení neplatí, jsou-li dány podmínky pro užití tohoto nařízení.

 

(2)

Obecná ustanovení o navrácení v předešlý stav v řízení před trestními soudy, jakož i obecná ustanovení o odporu proti rozsudku vynesenému v nepřítomnosti obviněného, nejsou tímto nařízením dotčena; lze jich však užíti jen, opírá-li se žádost o navrácení v předešlý stav nebo odpor proti rozsudku o jiný důvod, než který je uveden v §§ 11 a 12.

§ 23

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.

Syrový v. r.

Dr. Krofta v. r.

Dr. Horák v. r.

Černý v. r.

Dr. Mentl v. r.

Dr. Kalfus v. r.

Dr. Dunovský v. r.

Šubrt v. r.

Dr. Fritz v. r.

Dr. Fajnor v. r.

Ing. Vavrečka v. r.

Dr. Janáček v. r.

Dr. Bukovský v. r.

Dr. Kamenický v. r.

Dr. Zenkl v. r.

Ing. Nosál v. r.

Černák v. r.

Dr. Reich v. r.

Dr. Karvaš v. r.