Ku provádění platů mezi republikou Československou a Německou říší vyjmenovaných v čl․ 2 zřizuje se účet zboží Německé zúčtovací pokladny u Národní banky Československé a stejný účet u Národní banky Československé u Německé zúčtovací pokladny. Oba účty znějí na říšské marky a jsou bezúročné.

Přes účty zboží provádějí se tyto platy československých a německých dlužníků, jsou-li splatny po 30. listopadu 1934:

1. platy z dovozu německého zboží do Československa a československého zboží do Německa. Sem spadají obzvláště dospělé platy, zálohy, pokud jsou v obchodě obvyklé, splátky a doplatky kursových rozdílů;

2. platy ze vzájemného zušlechťovacího řízení ve mzdě;

3. platy za vedlejší výdaje, které vzniknou z československo-německého styku se zbožím, a to hlavně clo, dopravné a výlohy za železniční a říční přepravu, spediční výlohy, hospodářsky odůvodněné provise a výdaje za pojištění při dopravě.

Za československé nebo německé zboží podle tohoto článku jest považovati zboží, které bylo ve vyvážející zemi vyrobeno, opracováno nebo zpracováno.

Vzájemné transitní obchody se zbožím, námořní dopravné a výdaje v námořní dopravě nespadají pod ustanovení tohoto opatření.

Němečtí dlužníci, kteří mají závazky vyjmenované v čl. 2 oproti československým věřitelům, zaplatí je při splatnosti v říšských markách na účet zboží Národní banky Československé u Německé zúčtovací pokladny. Zní-li závazek německého dlužníka na jinou měnu než říšské marky, zaplatí protihodnotu dlužné částky v říšských markách, vypočtenou podle kursu příslušné měny, znamenaného na berlínské burse v poslední bursovní den předcházející placení.

Pro platy československých dlužníků na účet zboží Německé zúčtovací pokladny u Národní banky Československé platí obecné devisové předpisy.

Platy na uvedený účet lze konati prostřednictvím těchto sběrných míst:

Anglo-československé a Pražské úvěrní banky,

Banky pro obchod a průmysl, dříve "Länderbanky",

České banky Union,

České eskomptní banky a úvěrního ústavu,

České průmyslové banky,

Poštovní spořitelny,

Živnostenské banky.

Zní-li závazek československého dlužníka na říšské marky, složí plátce u sběrného místa hodnotu v československých korunách podle kursu zboží říšské marky, znamenaného na pražské burse v den zúčtování platu.

Zní-li závazek československého dlužníka na jinou měnu než Kč nebo říšské marky, složí plátce u sběrného místa hodnotu v československých korunách, vypočtenou podle středního kursu příslušné devisy na pražské burse v den zúčtování platu. V tomto případě, stejně jako zní-li závazek československého dlužníka na Kč, bude složená částka československých korun zúčtována na účet zboží podle středního kursu říšské marky na pražské burse rovněž v den zúčtování platu a plátce složí zároveň zvláštní manipulační poplatek ve výši 1 1/2 promile. Sběrná místa jsou oprávněna vybrati si při vplácení k úhradě svých výloh režijní poplatek ve výši 2 promile.

Výplaty československým věřitelům bude Národní banka Československá prováděti do výše částky, která je na účtě k disposici, zásadně v časovém pořadí platů v Německu vykonaných, s výjimkou platů za vedlejší výlohy spojené s vývozem německého zboží do Československa nebo československého zboží do Německa (přepravní výlohy, všeobecné výlohy za říční přepravu, clo a podobné dávky, provise a výlohy zástupců usedlých v Československu nebo v Německu), dále platů ze vzájemného zušlechťovacího styku ve mzdě a konečně poukazů pro obchodní cesty, které budou zásadně vypláceny přednostně, pokud jako takové budou označeny Národní bance Československé Německou zúčtovací pokladnou.

Odpočet likvidovaných poukazů stane se podle kursu peníze říšské marky, znamenaného na pražské burse v den předcházející likvidaci poukazu u Národní banky Československé. Výplaty budou obvykle prováděny prostřednictvím sběrných míst uvedených v čl. 4 po srážce režijního poplatku ve výši 2 promile na úhradu jejich výloh.

Tímto opatřením, účinným ode dne 1. ledna 1938, se zrušují opatření Národní banky Československé ze dne 30. listopadu 1934, ze dne 28. března 1935, ze dne 21. ledna 1936 a ze dne 27. dubna 1937, uveřejněná vyhláškami ministra financí ze dne 1. prosince 1934, č. 238 Sb. z. a n., ze dne 29. března 1935, č. 45 Sb. z. a n., ze dne 25. ledna 1936, č. 19 Sb. z. a n., a ze dne 29. dubna 1937, č. 62 Sb. z. a n.

V Praze dne 28. prosince 1937