Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

3/1938 Sb. znění účinné od 1. 6. 1938 do 31. 12. 1938

Vyhláška pozbyla účinnosti na základě čl. 9 vyhlášky č. 389/1938 Sb. ke dni 1. 1. 1939, formálně však byla zrušena až zákonem č. 276/2023 Sb.

změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 114/1938 Sb.

1.6.1938

3

 

Vyhláška

ministra financí (92)

ze dne 31. prosince 1937,

kterou se uveřejňuje opatření Národní banky Československé o převodu platů mezi Československem a Německem s výjimkou platů za zboží

 

Podle § 4 vládního nařízení (VI) ze dne 2. prosince 1931, č. 179 Sb. z. a n., kterým se provádí ustanovení § 2, č. 2 zákona ze dne 14. prosince 1923, č. 7 Sb. z. a n. z r. 1924, o ochraně československé měny a oběhu zákonných platidel, jakož i § 9 opatření Stálého výboru ze dne 7. listopadu 1929, č. 166 Sb. z. a n., o konečné úpravě československé měny, vyhlašuji opatření Národní banky Československé ze dne 28. prosince 1937.

Dr. Kalfus v. r.

Opatření

Národní banky Československé

o převodu platů mezi Československem a Německem s výjimkou platů za zboží (čl. 1-9)

Ku provedení úmluvy o zúčtování platů mezi republikou Československou a Německou říší ze dne 10. listopadu 1937 stanoví Národní banka Československá ve shodě s ministrem financí podle 3/1938 Sb. § 1 vl. nař. č. 179/1931 Sb. z. a n.:

A.

(čl. 1-6)

Čl.1

Ku provádění platů mezi republikou Československou a Německou říší vyjmenovaných v čl. 2 zřizuje se účet Německé zúčtovací pokladny u Národní banky Československé a stejný účet u Národní banky Československé u Německé zúčtovací pokladny. Oba účty znějí na říšské marky a jsou bezúročné.

Čl.2

Přes speciální účty provádějí se tyto platy československých a německých dlužníků:

a)

služné, včetně poukazů pro sezonní dělníky, pokud nejde o platy v pohraničním styku,

b)

vedlejší výdaje s dovozem a vývozem transitního zboží, provise a výlohy zástupců a agentů spojené s těmito obchody, pokud tyto platy nemají se vyrovnati v devisách, poněvadž československý nebo německý dlužník těchto platů má zaplatiti nebo obdržeti při dovozu nebo vývozu transitního zboží devisy,

c)

patentní a licenční poplatky, výdaje za známkování zboží a podobná ideální plnění, filmové licence a platy za provozovací práva,

d)

platy ve styku pojišťovacím a zajišťovacím s výjimkou dopravního pojistného, které se vyrovnává přes účet zboží Národní banky Československé u Německé zúčtovací pokladny a účet zboží Německé zúčtovací pokladny u Národní banky Československé,

e)

vydržovací náklady, pense, renty, plnění sociálních pojišťovacích ústavů a dobrovolné podpory,

f)

tantiemy, platy správních a dozorčích rad,

g)

soudní a advokátní výlohy, daně a bankovní výlohy,

h)

provozovací náklady a podpory cizozemským filiálkám, sesterským společnostem nebo závislým podnikům,

i)

vracené poukazy, které původně byly provedeny přes speciální účty,

j)

výlohy diplomatických a konsulárních zastoupení, pokud není nic jiného sjednáno,

k)

platy za odběr elektrického proudu․

 

Dále budou placeny přes speciální účet Německé zúčtovací pokladny u Národní banky Československé závazky československých dlužníků proti německým věřitelům z titulu úroků, podílu na zisku, nájemného a pachtovného a podobných pravidelně se opakujících plnění ze vkladů, úvěrů, zápůjček, hypoték, účastí a podobných kapitálových investic v Československu.

 

Z Německa do Československa mohou býti dále prováděny platy přes speciální účet Národní banky Československé u Německé zúčtovací pokladny také v těchto případech:

 

1. věna a dědictví;

2. nároky československých věřitelů na úroky, podíly na zisku, nájemné a pachtovné a podobná pravidelně se opakující plnění ze vkladů, úvěrů, zápůjček, hypoték, knihovních dluhů, účastí a jiných kapitálových investic v Německu splatných po 1. lednu 1938 a spadajících pod ustanovení německého zákona o platebních závazcích vůči cizině ze dne 9. června 1933, č. 62 něm. říš. zák., v této výši a za těchto podmínek:

a) úroky z obligačních zápůjček, zástavních listů apod. až do výše 2 1/2 procent,

b) úroky z úvěrů, hypoték, knihovních dluhů, výnosy německých akcií (dividendy), jakož i účastí nevyjádřených v cenných papírech až do výše 2 procent,

c) nájemné, pachtovné, dále výnosy účastí a kapitálových podílů, u kterých není vyjádřena jmenovitá hodnota (např. kuksy), až do výše 3/5 z čistého výtěžku.

 

Za československé věřitele podle tohoto bodu 2 jest považovati:

 

a) fysické osoby československé státní příslušnosti trvale sídlící v Československu,

b) fysické osoby jiné než československé státní příslušnosti, které se však trvale zdržují v Československu již od 1. července 1933,

c) právnické osoby mající sídlo v Československu.

 

Předpokladem je, že osoby svrchu zmíněné byly již 1. července 1933 vlastníky nebo věřiteli cenných papírů, pohledávek nebo ostatních kapitálových podstat, jejichž výnosy spadají pod ustanovení německého převodního moratoria, nebo že tyto kapitálové podstaty získaly od československých věřitelů, kteří sami byli již dne 1. července 1933 vlastníky nebo věřiteli těchto kapitálových podstat, nebo že jde o takové kapitálové podstaty, které vznikly teprve po 1. červenci 1933, jejichž výnosy však také spadají do německého převodního moratoria. Za majitele nebo věřitele nelze považovati takové osoby, na něž úrokové a podílové listy anebo úrokové pohledávky byly převedeny jenom za účelem inkasa nebo na něž cenné papíry, pohledávky nebo ostatní kapitálové podstaty byly převedeny jenom jako jistota (zástava).

Čl.3

Němečtí dlužníci, kteří mají vůči československým věřitelům závazky vyjmenované v čl. 2, zaplatí je při splatnosti v říšských markách na speciální účet Národní banky Československé u Německé zúčtovací pokladny. Zní-li závazek německého dlužníka na jinou měnu než na říšské marky, zaplatí hodnotu dlužné částky v říšských markách, vypočtenou podle kursu příslušné měny, znamenaného na berlínské burse v poslední bursovní den předcházející dnu vplacení.

Čl.4

Českoslovenští dlužníci, kteří mají závazky vyjmenované v čl. 2 vůči německým věřitelům, zaplatí je při splatnosti v československých korunách na speciální účet Německé zúčtovací pokladny u Národní banky Československé.

 

Platy na uvedený účet lze konati u těchto sběrných míst:

Anglo-československé a Pražské úvěrní banky,

Banky pro obchod a průmysl, dříve "Länderbanky",

České banky Union,

České eskomptní banky a úvěrního ústavu,

České průmyslové banky,

Poštovní spořitelny,

Živnostenské banky.

 

Zní-li závazek československého dlužníka na říšské marky, složí plátce u sběrného místa hodnotu v československých korunách podle kursu zboží říšské marky, znamenaného na pražské burse v den zúčtování platu.

 

Zní-li závazek československého dlužníka na jinou měnu než Kč nebo říšské marky, složí plátce u sběrného místa hodnotu v československých korunách, vypočtenou podle středního kursu příslušné devisy na pražské burse v den zúčtování platu. V tomto případě, stejně jako zní-li závazek československého dlužníka na Kč, bude složená částka československých korun zúčtována na účet zboží podle středního kursu říšské marky na pražské burse rovněž v den zúčtování platu a plátce složí zároveň zvláštní manipulační poplatek ve výši 1 1/2 promile. Sběrná místa jsou oprávněna vybrati si při vplácení k úhradě svých výloh režijní poplatek ve výši 2 promile.

Čl.5

Pro platy československých dlužníků podle tohoto opatření platí obecné devisové předpisy.

Pro platy německých dlužníků platí obdobně německé devisové předpisy, přičemž pro poukazy uvedené v čl. 2, odst. 1, písm. h) a odst. 3, č. 1 je zapotřebí předchozí dohody příslušných německých míst s Národní bankou Československou.

Čl.6

Výplaty ze speciálních účtů budou se zásadně prováděti podle časového pořadí vykonaných platů a Národní banka Československá ani Německá zúčtovací pokladna nejsou povinny vypláceti vyšší částky, než jaké jsou na účtech k disposici.

Výplaty československým věřitelům budou se obvykle prováděti prostřednictvím sběrných míst uvedených v čl. 4 podle kursu peníze říšské marky, znamenaného na pražské burse v den likvidace poukazu Národní bankou Československou po srážce režijního poplatku 2 promile.

B.

(čl. 7)

Čl.7

Pohledávky československých věřitelů proti německým dlužníkům, které nespadají pod ustanovení oddílu A tohoto opatření, mohou býti do Československa převedeny jen po dohodě Národní banky Československé s příslušnými německými místy a za podmínek, které pro jednotlivé případy Národní banka Československá sjedná.

C.

(čl. 8)

Čl.8

"Lázeňský účet ředitelství Říšské banky", vedený v československých korunách u Národní banky Československé, je určen pro vyrovnávání těchto závazků československých dlužníků vůči německým věřitelům:

 

zápůjčky, úvěry, hypotéky a jiná věcná práva,

výtěžky z prodeje cenných papírů,

vklady z peněžních ústavů,

dědictví a věna,

výtěžky z prodeje nemovitostí a věcných práv,

výtěžky z prodeje patentů, živnostenských a jiných původcovských práv,

 

výtěžky ze zcizení a likvidace kapitálových účastí, společenských práv a jiných podobných kapitálových uložení v Československu.

 

Také splátky na tyto a podobné pohledávky budou se vyrovnávati zmíněným účtem.

 

Při platech na tento účet bude Národní banka Československá vybírati režijní poplatek ve výši 2 promile složené částky.

D.

(čl. 9)

Čl.9

Tímto opatřením, účinným ode dne 1. ledna 1938, se zrušují opatření Národní banky Československé ze ne 30. září 1933 a ze dne 27. dubna 1937, uveřejněná vyhláškami ministra financí ze dne 5. října 1933, č. 187 Sb. z. a n., a ze dne 29. dubna 1937, č. 61 Sb. z. a n.

 

V Praze dne 28. prosince 1937

 

Národní banka Československá

Náměstek guvernéra:

Dr. Dvořák v. r.

 

Bankovní rada

Vrchní ředitel

Smělý v. r

Dr. Peroutka v. r