79/1938 Sb. znění účinné od 16. 4. 1938 do 21. 12. 1938
Vyhláška pozbyla účinnosti na základě čl. 10 vyhlášky č. 337/1938 Sb. ke dni 22. 12. 1938, formálně však byla zrušena až zákonem č. 276/2023 Sb.
79
Vyhláška
ministra financí (96)
ze dne 15. dubna 1938,
kterou se uveřejňuje opatření Národní banky Československé o nové úpravě platebního styku mezi Československem a Rumunskem.
Podle § 4 vládního nařízení (VI) ze dne 2. prosince 1931, č. 179 Sb. z. a n., kterým se provádí ustanovení § 2, č. 2 zákona ze dne 14. prosince 1923, č. 7 Sb. z. a n. z r. 1924, o ochraně československé měny a oběhu zákonných platidel, jakož i § 9 opatření Stálého výboru ze dne 7. listopadu 1929, č. 166 Sb. z. a n., o konečné úpravě československé měny, vyhlašuji opatření Národní banky Československé ze dne 14. dubna 1938.
Opatření Národní banky Československé o nové úpravě platebního styku mezi Československem a Rumunskem. (čl. 1-8) Národní banka Československá, provádějíc dohodu s Rumunskou Národní bankou ze dne 21․ března 1938 o vyrovnání platů za dovoz a vývoz zboží, jakož i platů z jiných titulů než za dovoz a vývoz zboží, stanoví podle §§ 1 a 2 vl. nař. č. 179/1931 Sb. z. a n.:
Čl. 1. (1) Ku provádění platů za dovoz rumunského zboží s výjimkou petroleje do Československa a československého zboží do Rumunska slouží "Sběrný účet zboží". Účet je veden u Národní banky Československé, zní na československé koruny a je bezúročný.
(2) Na "Sběrný účet zboží" bude skládáno 90 %hodnoty dováženého zboží rumunského původu s výjimkou petroleje, pokud způsob úhrady nebude Národní bankou Československou jinak předepsán. Zbývajících 10 % hodnoty složí československý dovozce na "Globální účet Rumunské Národní banky, podúčet I." (čl. 2). Částkami složenými na "Sběrný účet zboží" mohou rumunští vývozci volně nakládati k úhradě za dovoz československého zboží do Rumunska.
Čl. 2. (1) Úhrady za rumunský petrolej, jakož i všechny ostatní platy s výjimkou platů konaných podle čl. 1 budou prováděny prostřednictvím "Globálního účtu Rumunské Národní banky", který má podúčty I. a II., je veden u Národní banky Československé v československých korunách a je bezúročný.
(2) Úhrady za petrolej budou skládány takto:
a) 80 % na "Globální účet Rumunské Národní banky, podúčet I." (dále jen "Podúčet I."),
b) 20 % na "Globální účet Rumunské Národní banky, podúčet II." (dále jen "Podúčet II.").
(3) Ostatní platy československých dlužníků nevyplývající z obchodu se zbožím budou konány na "Podúčet I.".
(4) Hotovostí složených na "Globálním účtě" použije Rumunská Národní banka ku platům do Československa, při čemž z "Podúčtu II." bude propláceti zboží dodané do Rumunska pro potřebu rumunských petrolejových společností.
Čl. 3. Národní banka Československá, udělujíc na žádost stran povolení ku platu za dovážené rumunské zboží, vyznačí sama na tiskopise žádosti, jak jest celkovou úhradu roztříditi na jednotlivé účty.
Čl. 4. (1) Českoslovenští dlužníci, kteří mají vůči rumunským věřitelům závazky, zaplatí je při splatnosti v československých korunách.
(2) Pro platy československých dlužníků na "Sběrný účet zboží" je rozhodný záznam volné československé koruny v Bukurešti. Podle téhož kursu si také kupují rumunští dovozci československé koruny ze "Sběrného účtu zboží" ku platům do Československa.
(3) Při platbách na "Globální účet", je-li závazek vyjádřen v lei, složí československý dlužník hodnotu v československých korunách, vypočtenou podle středního kursu devisy Bukurešt na pražské burse znamenaného v den předcházející plat. Zní-li závazek československého dlužníka na jinou měnu než na československé koruny nebo lei, složí plátce hodnotu v československých korunách, vypočtenou podle úředního kursu příslušné devisy znamenaného na pražské burse v den předcházející plat.
(4) Při platech z Rumunska do Československa prostřednictvím "Globálního účtu" jsou pro přepočty všech měn na československé koruny rozhodnými všeobecné rumunské devisové předpisy.
Čl. 5. (1) Anglo-československá a Pražská úvěrní banka v Praze, Banka československých legií v Praze a Ústřední banka československých spořitelen v Praze jsou určeny, aby konaly platební službu "Globálního účtu" a "Sběrného účtu zboží".
(2) Za tuto službu jsou oprávněny vybírati z částek skládaných československými dlužníky odměnu 21/2 promile z poukázané částky, nejméně však 5 Kč, kromě poštovného a skutečných výloh. Výplaty poukazů ve prospěch československých věřitelů konají se bez odměny; jmenované banky jsou oprávněny účtovati si pouze hotové výlohy.
Čl. 6. Dlužníci obou zemí se osvobozují ze svého závazku teprve tehdy, až jejich věřitelé obdrží vyplacenou celou protihodnotu své pohledávky.
Čl. 7. Národní banka Československá jest oprávněna učiniti se souhlasem Rumunské Národní banky úchylku od svrchu uvedených předpisů o úpravě platebního styku mezi Československem a Rumunskem.
Čl. 8. Tímto opatřením, platným ode dne 1. dubna 1938, nahrazuje se opatření Národní banky Československé ze dne 22. března 1937, uveřejněné vyhláškou ministra financí (80) ze dne 24. března 1937, č. 49 Sb. z. a n.
V Praze dne 14. dubna 1938.
Národní banka Československá
Guvernér:
Dr. Engliš v. r.
Bankovní rada:
Smělý v. r.
Vrchní ředitel:
Dr. Peroutka v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck