Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

92/1938 Sb. znění účinné od 6. 5. 1938 do 31. 12. 2023

92

 

Vyhláška

ministra financí (97)

ze dne 3. května 1938,

kterou se uveřejňuje opatření Národní banky Československé o úpravě platebního styku mezi Československem a Tureckem.

 

Podle § 4 vládního nařízení (VI) ze dne 2. prosince 1931, č. 179 Sb. z. a n., kterým se provádí ustanovení § 2, č. 2 zákona ze dne 14. prosince 1923, č. 7 Sb. z. a n. z r. 1924, o ochraně československé měny a oběhu zákonných platidel, jakož i § 9 opatření Stálého výboru ze dne 7. listopadu 1929, č. 166 Sb. z. a n., o konečné úpravě československé měny, vyhlašuji opatření Národní banky Československé ze dne 29. dubna 1938.

Dr. Kalfus v. r.

Opatření

Národní banky Československé

o úpravě platebního styku mezi Československem a Tureckem. (čl. 1-11)

Národní banka Československá, provádějíc platební úmluvu s Ústřední banku republiky Turecké (Banque Centrale de la République de Turquie) ze dne 7. dubna 1938, stanoví podle §§ 1 a 2 vl. nař. č. 179/1931 Sb. z. a n.:

Čl. 1.

Vyrovnávání vzájemných platů všeho druhu mezi Československem a Tureckem bude i nadále prováděno prostřednictvím "Sběrného účtu Ústřední banky republiky Turecké" (Compte collectif de la Banque Centrale de la République de Turquie), který je veden u Národní banky Československé v Praze. Účet je bezúročný a zní na koruny československé.

Čl. 2.

(1)

Českoslovenští dlužníci budou uhrazovati pohledávky tureckých věřitelů platy na "Sběrný účet Ústřední banky republiky Turecké" u Národní banky Československé v Praze.

(2)

Ústřední banka republiky Turecké vyplatí protihodnotu částek uložených na její "Sběrný účet" v Praze příslušným tureckým věřitelům v časovém pořadí podle oznámení Národní banky Československé.

(3)

Pohledávky tureckých věřitelů, znějící na jiné měny, budou přepočítány na československé koruny podle středního kursu příslušné devisy, znamenaného na pražské burse v den předcházející platbu na "Sběrný účet".

Čl. 3.

(1)

Turečtí dlužníci budou uhrazovati pohledávky československých věřitelů prostřednictvím Ústřední banky republiky Turecké tak, že zaplatí u jejích pokladen protihodnotu svých závazků v tureckých librách.

(2)

Výplata pohledávek československých věřitelů bude prováděna na vrub "Sběrného účtu", na podkladě příkazů Ústřední banky republiky Turecké v československých korunách, postupně a v rozsahu prostředků na tomto účtě.

(3)

Přepočet platů, vykonaných tureckými dlužníky v tureckých librách, na československé koruny bude se díti podle úředního záznamu Kč, stanoveného Ústřední bankou republiky Turecké v den předcházející plat.

(4)

Pohledávky československých věřitelů, znějící na jiné měny, budou přepočítány na turecké libry podle úředního záznamu příslušné devisy, stanoveného Ústřední bankou republiky Turecké v den předcházející plat.

Čl. 4.

(1)

Českoslovenští i turečtí dlužníci zprostí se s konečnou platností svých závazků okamžikem, kdy zaplatili u pokladen své cedulové banky.

(2)

Výplaty ve prospěch oprávněných příjemců budou zásadně prováděny v časovém pořadí podle došlých oznámení.

Čl. 5.

Na "Sběrný účet Ústřední banky republiky Turecké" lze platiti též hodnotu tureckého zboží, vyvezeného přímo do států, s nimiž má Turecko clearingovou nebo podobnou úmluvu. K takové transakci je však nutno opatřiti si předběžný souhlas obou cedulových bank.

Čl. 6.

(1)

Zboží tureckého původu, dovezené do Československa, s výjimkou rozinek, oříšků a tabáku, může býti předmětem soukromé kompensace za vývoz československého zboží do Turecka, a to bez obmezení co do množství u těch československých výrobků, jichž dovoz jest do Turecka volný, a až do výše nevyčerpaných kontingentů u výrobků, jichž dovoz jest do Turecka kontingentován.

(2)

Bavlněná příze československého původu může býti vyvezena do Turecka pouze v soukromé kompensaci za dovoz turecké bavlny.

(3)

Látky bavlněné a vlněné československého původu, uvedené v seznamu připojených k "Ujednání o úpravě obchodních styků mezi Československem a Tureckem" ze dne 7. dubna 1938, mohou býti též vyvezeny do Turecka bez obmezení co do množství v soukromé kompensaci za dovoz bavlny, vlny, mohéru a vajec tureckého původu.

(4)

Celogumové boty, galoše, koupací boty a střevíce československého původu, spadající pod položku 447a tureckého celního sazebníku, mohou býti též vyvezeny do Turecka mimo sjednané kontingenty v soukromé kompensaci za dovoz duběnek, duběnkového výtažku, bavlny, vlny, mohéru a vajec tureckého původu.

(5)

Platebně budou soukromé kompensace prováděny prostřednictvím zvláštního evidenčního účtu nazvaného "Vázaný účet soukromých kompensací" (Compte Indisponible Compensation Privée), který jest otevřen u Národní banky Československé v Praze na jméno Ústřední banky republiky Turecké.

(6)

Provádění soukromých kompensací jest podrobeno všeobecným předpisům o soukromých kompensacích, platným v každém z obou států.

Čl. 7.

(1)

Majitelé československých pohledávek, složených již do clearingu, mohou dosáhnouti jejich zaplacení mimo časové pořadí dovozem nebo umožněním dovozu zboží tureckého původu, s výjimkou rozinek, oříšků a tabáku.

(2)

Plat za takový dovoz z Turecka jde i v tomto případě na "Sběrný účet", složené částky však bude použito k výplatě mimo časové pořadí oné pohledávky, kterou dovozce při placení určí.

Čl. 8.

(1)

Vyvážené zboží musí býti doprovázeno osvědčením o původu, vydaným dvojmo příslušnými orgány země vývozu.

(2)

Každý dobropis Národní banky Československé, právě tak jako každý příkaz k výplatě Ústřední banky republiky Turecké, týkající se hodnoty zboží, musí býti doprovázen duplikátem osvědčení o původu (pare B), opatřeným razítkem celního úřadu země dovozu.

Čl. 9.

(1)

Smlouvy, jejichž předmětem jsou dodávky tureckému státu nebo veřejným korporacím, právě tak jako smlouvy o zřízení nových průmyslů nebo smlouvy o dodávkách zařízení pro průmysly již v Turecku trvající, budou podrobeny ustanovením shora uvedené úmluvy, sjednané mezi oběma cedulovými bankami.

(2)

Ustanovení o soukromých kompensacích, uvedená v čl. 6 tohoto opatření, vztahují se i na kompensační smlouvy, pokud jejich předmětem jsou dodávky podle odstavce 1 tohoto článku. Pro provádění smluv schválených před 1. květnem 1938 jest nadále připuštěno jako předmět kompensace i ono turecké zboží, jež jest podle čl. 6, odst. 1 tohoto opatření z kompensace vyloučeno.

Čl. 10.

Při vplatu na "Sběrný účet Ústřední banky republiky Turecké" a na "Vázaný účet soukromých kompensací" vybírá se odměna 21/2 promile, nejméně 5 Kč, mimo poštovné a skutečné výlohy.

Čl. 11.

Tímto opatřením, platným ode dne 1. května 1938, zrušuje se opatření Národní banky Československé ze dne 25. května 1936, uveřejněné vyhláškou ministra financí (72) ze dne 26. května 1936, č. 143 Sb. z. a n.

 

V Praze dne 29. dubna 1938.

 

Národní banka Československá

Guvernér:

Dr. Engliš v. r.

Bankovní rada:

 

Dr. Dvořák v. r.

Vrchní ředitel:

 

Dr. Peroutka v. r.