Přirážky svazků územní samosprávy (zemí, okresů a obcí) mohou býti vybíráni k těmto daním přímým:

dani pozemkové bez 1,5 % zvláštního příspěvku (§ 105, odst. 2. zákona o přímých daních),

dani domovní,

všeobecné dani výdělkové,

zvláštní dani výdělkové bez přirážky rentabilitní a likvidační, dani rentové, pokud se vybírá přímo,

dani z vyššího služného,

a to po léta 1928 a další s výjimkami dále uvedenými do těchto nejvýše přípustných sazeb:

přirážky zemské 160 %

přirážky okresní 110 %

přirážky obecní 200 %.

Pro léta 1931 a další zvyšuje se nejvýše přípustná sazba obecních přirážek na 250 %.

Přirážky k dani činžovní nesmí přesahovati polovici těchto sazeb, pokud se týče, byly-li v roce předcházejícím účinnosti tohoto zákona vybírány sazbou vyšší, tuto sazbu, pokud nepřevyšuje sazby u ostatních daní nejvýše přípustné (odst. 1.). Obecní přirážky jsou však až do sazby podle odst. 1. přípustny vždy, jestliže se pro dotyčný rok nevybírají v obci dávky z používaných místností na podkladě nájemného (nájemní hodnoty) nebo na jiném, nájemném (nájemní hodnotu) nahrazujícím podkladě.

Ustanovení odst. 2. má platnost pro léta 1932 a další. Pro léta 1928 až 1931 mohou přirážky k dani činžovní býti zvýšeny jen do té výše, aby byl vyrovnán úbytek, nastalý snížením přirážkové základny, vyplývající ze snížení sazeb činžovní daně podle § 156 zákona o přímých daních, nejvýše však do sazby, uvedené v odst. 1.

Příspěvky podle §§ 25 a 26 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním, pokud se vybírají ve formě přirážek, nezapočítávají se do výměry podle předchozích odstavců.

Nestačí-li celková úhrada ani s výnosem nejvyšších přirážek přípustných podle odst. 1. a 2., pokud se týče 3., k úplné úhradě řádné rozpočtové potřeby a činí-li rozpočtová potřeba na úroky a splátky připadající na běžný rozpočtový rok z platně uzavřených zápůjček více než polovinu rozpočtové úhrady z těchto přirážek, smějí býti k úhradě rozpočtového schodku řádného hospodaření vybírány obecní přirážky až do sazby 300 %, okresní přirážky až do sazby 150 %. Při tom se nepřihlíží k potřebě na úroky a splátky ze zápůjček na stavby, podniky a jiná zařízení, jež mají rozpočtovou rovnováhu nebo přebytek, jinak se k potřebě této přihlíží, nejvýše však do částky rozpočtového schodku jednotlivých staveb, podniků a zařízení.

I když nejsou splněny podmínky předchozího odstavce, mohou býti vybírány obecní přirážky až do sazby 300 %, okresní přirážky až do sazby 150 %, usnese-li se na tom obecní (okresní) zastupitelstvo nejméně tříčtvrtinovou většinou všech členů.

Nestačí-li celková úhrada ani s výnosem nejvyšších přirážek přípustných podle odst. 1. a 2., pokud se týče 3., k úplné úhradě řádné rozpočtové potřeby a činí-li rozpočtová potřeba na úroky a splátky připadající na běžný rozpočtový rok ze zápůjček platně uzavřených do 1. ledna 1931 více než rozpočtová úhrada z těchto přirážek, smějí býti k úhradě rozpočtového schodku řádného hospodaření vybírány obecní přirážky až do sazby 350 %. Časové omezení do 1. ledna 1931 neplatí pro zápůjčky uzavřené obcí v důsledku toho, že neobdržela z vyrovnávacího fondu plné úhrady upraveného neuhrazeného rozpočtového schodku. Potřeba na úroky a splátky jiných zápůjček uzavřených po 1. lednu 1931 může býti důvodem vybírání obecních přirážek až do 350 %, usnese-li se na tom obecní zastupitelstvo nejméně dvoutřetinovou většinou všech členů. Poslední věta odst. 5. platí obdobně.

Na přirážky k dani činžovní se ustanovení odst. 5. až 7. o přípustnosti zvýšení přirážkové sazby nevztahují.

Pro města s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) platí součet procent přirážek okresních a obecních podle odst. 1. Jako nejvyšší přípustná výměra přirážek obecních. Ustanovení odst. 2. a 3. platí obdobně.

Nehledíc k ustanovení odst. 2., 3., 4. a 8. není odstupňování přirážek k přímým daním přípustno; toliko u obcí mohou býti odstupňovány přirážky dle jednotlivých osad (částí obcí), které mají vlastní, zvláště spravovaný majetek.

Z plateb na zemské (župní) přirážky vyhrazuje se ve prospěch státu 30 % k částečné úhradě osobních nákladů na školství národní, pokud je opatřuje stát. Jinak zůstávají v platnosti dosavadní předpisy o vydržování národních škol.

Obce jsou povinny přispívati do fondů, zřízených podle § 108 zákona o přímých daních, částkou ve výši 10 % pozemkové daně, předepsané v obci z veškeré půdy kromě lesů. Pokud částka ta může býti uhrazena z výnosu obecních přirážek, vybíraných státními úřady, zadrží se jimi a odvede do označeného fondu.

Bližší provedení určí vládní nařízení.

Dosavadní předpisy o schvalování rozpočtů a povolování přirážek zůstávají v platnosti s těmito odchylkami:

Usnesení o vybírání nejvýše 150 %ní přirážky obecní, 50 %ní přirážky okresní a zemské nepotřebuje vyššího schválení.

Vyšší přirážky povoluje a rozpočty schvaluje zemím vláda, okresům a městům s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) zemský výbor, obcím, které jsou sídly okresních úřadů nebo mají podle posledního úředního sčítání lidu více než 5000 obyvatel, jde-li o přirážky do 200 %, okresní výbor, nad 200 % zemský výbor, ostatním obcím, jde-li o přirážky od 150 % do 250 %, okresní výbor, žádají-li o příspěvek podle § 11, odst. 2. nebo jde-li o přirážky nad 250 %, zemský výbor.

O odvolání proti usnesení obecního zastupitelstva o rozpočtu rozhoduje okresní výbor, v dalším pořadí zemský výbor; o odvolání proti usnesení o rozpočtu měst s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) a o rozpočtu okresním rozhoduje zemský výbor. Veškerá rozhodnutí a opatření zemského výboru podle tohoto odstavce mají platnost konečnou. Odvolání proti rozpočtu zemskému je nepřípustno.

Příslušnost k povolování přirážek řídí se při diferencovaných přirážkách (§ 1, odst. 10.) výměrou nejvyšší přirážky.

Právo vlády, pokud se týče úřadů, v odst. 1. uvedených, povoliti přirážky ve výměře usnesené zahrnuje v sobě též právo stanoviti přirážky výměrou nižší nebo vyšší než do meze podle § 1 přípustné.

Úřady povolané rozhodovati o žádostech za povolení obecních a okresních přirážek a o schválení obecních a okresních rozpočtů jsou povinny rozhodnouti, jde-li o okresní výbor, nejdéle do tří měsíců, jde-li o zemský výbor, nejdéle do čtyř měsíců ode dne, kdy žádost náležitě doložená k nim došla. V každé schůzi okresního (zemského) výboru budiž oznámeno, o kterých žádostech řádně doložených nebylo dosud rozhodnuto a v jakém stadiu jest řízení o nich. Žádosti náležitě doložené jest vésti ve zvláštním záznamu, z něhož výpis zašle se 1. a 15. každého měsíce nadřízenému úřadu. Nebyl-li návrh na rozhodnutí dán na denní pořad schůze konané nejpozději šest neděl před uplynutím lhůty v první větě tohoto odstavce stanovené okresnímu (zemskému) výboru, jest stíhati podle platných předpisů toho, kdo nedodržení lhůty zavinil. Byl-li návrh na rozhodnutí dán teprve na denní pořad schůze konané později než šest neděl před uplynutím lhůty stanovené v první větě tohoto odstavce a okresní (zemský) výbor nerozhodne do této lhůty, považují se přirážky za povolené a rozpočet za schválený; do dalších osmi dnů vyrozumí úřad o tom obec (okres) a odvolavší se strany. Žádosti obcí a okresů o povolení přirážek buďtež doloženy kromě dokladů o splnění federálních náležitostí též posledním účtem, žádosti obcí mimo to též výkazem o poplatcích, přirážkách ke státním daním spotřebním a samostatných dávkách v obci již zavedených, s uvedením sazeb.

Pro obec hlavního města Prahy je bezprostředním i vyšším úřadem dohlédacím zemský výbor.

Příspěvek obce na úhradu schodku školního rozpočtu budiž vřaděn do rozpočtu obecního, v jehož mezích se uhradí stejně jako ostatní potřeby obecní. Vybírati zvláštní obecní přirážky školní se nedovoluje.

Místní školní rady (městské školní výbory) jsou povinny, aby nejdéle do konce září každého roku zaslaly podrobný rozpočet školní obce na příští rok kalendářní s potřebnými výkazy a vysvětlivkami starostovi obce. Jde-li o školní obec, složenou z několika obcí místních nebo jejich částí, připojí se k rozpočtu též rozvrh rozpočtového schodku mezi přiškolené obce a rozešle se starostům všech přiškolených obcí. Tutéž povinnost mají na Slovensku a v Podkarpatské Rusi obecní školské stolice stran rozpočtu na potřeby veřejných škol národních, vydržovaných zcela nebo z části obcemi.

V obcích, které samy o sobě tvoří školní obec nebo samostatný městský školní okres, přísluší obecnímu zastupitelstvu právo upraviti školní rozpočet po předchozím jeho projednání v obecní radě. O usnesení obecního zastupitelstva o úpravě školního rozpočtu platí obdobně § 6 zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. s výjimkou věty 1. odst. 1. Usnesení o úpravě školního rozpočtu jest ihned sděliti orgánu, který sestavil školní rozpočet. Jemu přísluší právo proti usnesení tomu ve lhůtě 15 dnů ode dne sdělení se odvolati.

Jde-li o školní obec složenou z několika obcí místních nebo jejich částí a připadá-li na jednu z těchto obcí nejméně 80 % schodku školního rozpočtu, přísluší této obci právo upraviti školní rozpočet podle předchozího odstavce. Ustanovení věty 3. a 4. předchozího odstavce platí obdobně. Usnesení o úpravě rozpočtu jest sděliti též ostatním přiškoleným obcím, jejichž obecním zastupitelstvům přísluší právo ve lhůtě 15 dnů ode dne sdělení se odvolati.

Nejde-li o případy odst. 3. a 4., jsou starostové obcí povinni školní rozpočet s rozsahem schodku ihned po dobu 15 dnů veřejně vyložiti, a když byl prve s finanční komisí sdělen, aby se o něm vyjádřila, nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy jim byl dodán, předložiti obecním zastupitelstvům, aby se usnesla, má-li se proti školnímu rozpočtu nebo rozsahu jeho schodku podati odvolání. Usnesené odvolání jest podati do 15 dnů ode dne usnesení. Proti školnímu rozpočtu nebo rozsahu jeho schodku má právo ve lhůtě vyložení podati odvolání také každý volič nebo poplatník v obci.

O odvolání rozhoduje s konečnou platností okresní výbor, přísluší-li přiškolené obce do dvou nebo více okresů nebo jde-li o obce, které jsou samostatnými městskými školními okresy, zemský výbor. Úřady rozhodující o odvolání jsou povinny slyšeti příslušné okresní školní výbory.

Výpočet, předpis a vybírání obecních přirážek k dani pozemkové děje se obcemi, kterým se od státní finanční správy dostane potřebných údajů; jiné přirážky ke státním daním (§ 1) se vypočtou, předepíší a vyberou činiteli, kteří jsou pověřeni vybíráním příslušných daní státních.

Podkladem pro výpočet a předpis přirážek je příslušná daň státní; jakákoliv změna platební povinnosti co do daně státní má za následek i příslušnou změnu platební povinnosti co do přirážek, pokud zvláštními zákony není stanoveno jinak.

Přirážky jsou splatny zároveň s příslušnou daní státní; o jich vymáhání a promlčení platí stejné předpisy jako pro státní daň, k níž se přirážka vybírá. O úrocích z prodlení a náhradních platí ustanovení zákona o přímých daních.

Proti výměře přirážek lze se do 30 dnů po příslušném oznámení odvolati u předpisujícího činitele. Odvolání nemá účinku odkládacího; rozhoduje o něm s konečnou platností, pokud jde o přirážky k dani pozemkové, vybírané obcemi, bezprostřední úřad dohlédací, pokud jde o přirážky k ostatním státním daním (§ 1), finanční úřad I. stolice, který jest povinen vyžádati si dobré zdání příslušného samosprávného svazku, popírá-li se odvoláním platební povinnost.

Obecní zastupitelstvo může se nejméně dvoutřetinovou většinou všech členů usnésti, aby od počátku správního roku, který následuje po pravoplatnosti usnesení, byly výpočet, předpis a vybírání obecních přirážek k dani pozemkové přeneseny na činitele státní. Pravoplatné usnesení nelze později již měniti novým usnesením obecního zastupitelstva.

Vláda, pokud se týče úřady povolující přirážky jsou povinny sdělovati činitelům, vybírajícím přirážky, sazby povolených přirážek. Svazky územní samosprávy (§ 1, odst. 1.) jsou povinny činitelům, kteří pro ně vybírají přirážky k přímým daním, oznámiti vždy nejdéle do konce března výši rozpočtové úhrady z těchto přirážek. Nebyly-li přirážky na běžný správní rok do té doby ještě povoleny nebo jde-li o přirážky, k jichž vybírání není třeba povolení, dlužno předložiti doklad, že o povolení přirážek a v jaké výši bylo zažádáno, pokud se týče oznámiti usnesené sazby přirážek. Jsou-li u obcí odstupňovány přirážky podle § 1, odst. 10., jest zároveň s oznámením sazeb předložiti doklady potřebné pro předpis a vybírání přirážek v osadách (částech obcí), jež netvoří samostatné katastrální území.

Nebude-li ustanovení odst. 1. vyhověno, zastaví jmenovaní činitelé odvod přirážek za měsíc březen a další až do doby, kdy ustanovení tomuto bude vyhověno. Výjimky může ze závažných důvodů povoliti finanční úřad II. stolice.

Pokud nedošlo oznámení úřadu přirážky povolujícího o přirážkách na běžný správní rok povolených nebo oznámení toho kterého svazku o usnesených sazbách přirážek, k jichž vybírání není třeba povolení, dlužno přirážky bez újmy ustanovení odst. 2. odváděti podle sazby předešlého roku, nejvýše však v sazbách podle § 1, odst. 1. až 3. a 9. přípustných. Došlo-li oznámení o sazbách přirážek vyžadujících povolení, avšak usnesených sazbou nižší než v roce předešlém, dlužno přirážky na běžný rok až do rozhodnutí o jejich povolení odváděti touto sazbou nižší.

Ustanovení tohoto paragrafu nevztahují se na obecní přirážky k dani pozemkové, vybírané obcemi.

Činitelé, vybírající přirážky, budou z výtěžku plateb na přirážky obecní poukazovati obcím měsíčně nejvýše jednu dvanáctinu oznámených rozpočtových úhrad z přirážek. Jen výjimečně, prokáže-li obec, že na úhradu rozpočtových vydání nestačí v některém měsíci dvanáctina rozpočtové úhrady z přirážek, může finanční úřad II. stolice nebo úřad jím zmocněný nebo dotčený měsíc povoliti v mezích plateb a nezbytně nutné potřeby poukaz přirážek nad jednu dvanáctinu.

Částky, o které by výtěžek plateb na přirážky v tom kterém roce převyšoval míru, stanovenou v odst. 1., budou obcím po vyrovnání případných přeplatků a nedoplatků z dřívější doby poukázány k výplatě dodatečně s přirážkovým přídělem za měsíc listopad a musí jich býti použito především k zaplacení dluhů, jinak k úhradě řádných rozpočtových schodků a k snížení přirážek roku následujícího, případně i let příštích; v poslednějším případě musí býti v mezidobí uloženy na úrok. O zmíněném dodatečném poukazu budiž zpraven bezprostřední dohlédací úřad.

Obcím, které v roce předcházejícím rok berní vybíraly více než 150 % obecních přirážek, přikazuje se celá splatná daň domovní v té které obci na berní rok předepsaná.

Při přirážkách odstupňovaných (§ 1, odst. 10.) rozhoduje výměra přirážky nejnižší. K výši přirážky k dani činžovní se nehledí.

Skládá-li se obec z několika osad anebo byla-li utvořena sloučením několika obcí, a jestliže tyto územní části podržely vlastnictví a správu svého majetku, takže v důsledku toho se v nich vybírá přirážka v různé výši, má nárok na příděly podle odst. 1. jen ta územní část, ve které se vybírá přirážka ve výši v odstavci tom označené a jen z daně, v územní části té předepsané.

Městům, v nichž je sídlo zemského úřadu, přísluší příděl podle odst. 1. nehledíc na výši obecních přirážek.

Zemím se přidělují pro jejich vlastní potřebu tyto roční přiděly:

Kromě toho přidělují se každé zemi:

Dále se přiděluje zemím 24,6 % z výnosu daně z piva podle zákona č. 168/1930 Sb. z. a n. Z tohoto přídělu obdrží:

země Česká 45 %,

země Moravskoslezská 31 %,

země Slovenská 18 %,

země Podkarpatoruská 6 %.

K urychlenému rozvoji působnosti zemské samosprávy obdrží mimo to z výnosu daně z piva:

Ministr financí v dohodě s ministrem vnitra může rozděliti městům, která jsou sídly zemských úřadů a vybírají nejméně 210 %ní obecní přirážku k daním přímým uvedeným v § 1, odst. 1. mimo daň činžovní, příděl z daně z obratu a přepychové až do nejvyšší roční částky 10,000.000 Kč. Jednotlivé město může z této částky obdržeti nejvýše podíl, určený poměrem počtu jeho obyvatelstva podle posledního úředního sčítání lidu k úhrnnému počtu obyvatelstva všech měst, která jsou sídly zemských úřadů.

Příděly podle § 10, odst. 2. a 3. spravuje jednotně zemský výbor.

Zemím se ukládá, aby z přídělů jim podle § 10, odst. 2. a 3. připadajících poskytovaly příspěvky finančně slabým obcím a okresům svého obvodu, t. j. takovým, jichž rozpočtová potřeba není zcela uhrazena přes to, že plně využily nejvýše přípustných sazeb přirážek podle § 1, odst. 1., 2., 3., 5. a 9. a obce též zavedly vhodné dávky a poplatky, bylo-li by jinak ohroženo řádné a včasné plnění nutných úkolů těchto obcí a okresů.

Do oboru působnosti zemí náleží i nadále podporovati nižší samosprávné svazky v plnění mimořádných úkolů (staveb škol, humanitních ústavů, kanalisací, elektrisací, vodovodů, cest atd.), a to především, pokud k plnění těchto úkolů je nižší svazek podle zákona nebo podle nařízení úřadu povinen a splnění úkolu přesahuje finanční jeho únosnost.

Úhrnná částka určená v zemském rozpočtu na příspěvky obcím a okresům podle odst. 2. musí činiti v každé zemi nejméně čtyři pětiny přídělů podle § 10, odst. 2.

O poskytnutí příspěvku podle odst. 2. jednotlivé obci neb okresu rozhoduje zemský výbor podle všeobecných zásad, jež k tomu cíli předem stanoví. Obce a okresy žádající za zemský příspěvek jsou povinny předložiti svoje rozpočty zemskému úřadu v nepřekročitelné lhůtě do 30. listopadu roku předcházejícího rok rozpočtový. Zemský výbor může ze závažných důvodů jednotlivé obci nebo okresu tuto lhůtu prodloužiti.

Zemský výbor může obcím a okresům, které nevyužily nejvýše přípustných sazeb přirážek podle § 1, odst. 6. a 7., odepříti příspěvek, pokud by poskytnutí příspěvku mělo za následek nerovnoměrnost podmínek vlastní úhrady mezi jednotlivými svazky, není-li tato nerovnoměrnost odůvodněna zvláště závažnými poměry hospodářskými a sociálními v obvodu dotčeného o příspěvek se ucházejícího svazku.

Vláda se zmocňuje stanoviti nařízením, za jakých podmínek mají zemské výbory před svým rozhodnutím o žádosti za příspěvek poskytovati obcím a okresům zálohy na požadovaný příspěvek.

Zemské výbory jsou povinny předložiti každoročně do konce března ministerstvům vnitra a financí zprávu o zemských příjmech z přídělů podle § 10 a o příspěvcích obcím a okresům poskytnutých v předchozím roce. Podrobnosti určí vládní nařízení.

Příděly podle §§ 9 a 10 budou finančními úřady poukazovány, pokud se týče k dobru súčtovány v čtvrtletních pozadu splatných lhůtách.

Konečné súčtování podle čl. I., § 6, odst. 2. zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 334 Sb. z. a n., kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní a mění se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku sazba domovní daně třídní, budiž provedeno co do plateb konaných na předpisy příslušných daní na léta 1921 až 1927 včetně.

O všech příjmech a vydáních každého samosprávného svazku jest sestaviti každoročně jednotný rozpočet.

Není-li rozpočet na ten který rok pravoplatně stanoven, může býti hospodařeno jen v rámci posledního pravoplatně stanoveného rozpočtu, pokud nejsou položky potřeby tohoto rozpočtu vyšší než položky rozpočtu na běžný rozpočtový rok. Výdaje vyšší nebo v posledním pravoplatně stanoveném rozpočtu neuvedené mohou svazky konati jen tehdy, jsou-li k nim po zákonu nebo z jiného právního titulu povinny.

K provádění mimořádných a investičních položek rozpočtové potřeby, které mají hrazeny býti zápůjčkami, nesmí býti přikročeno před schválením rozpočtu, leč by šlo o položky na nutné pokračování v mimořádných a investičních pracích dříve již řádně projednaných a započatých nebo o položky, pro něž již úhrada zápůjčkou byla pravoplatně povolena a opatřena. K provádění ostatních mimořádných a investičních položek rozpočtové potřeby smí býti přikročeno jen tehdy, je-li pro ně určená rozpočtová úhrada pravoplatně opatřena.

Mimořádné a investiční výdaje v rozpočtu neobsažené nesmějí býti vůbec konány, leč v rozsahu nezbytně nutném v případech, kde jde o neodkladná opatření způsobená vyšší mocí.

Usnesení odporující předpisům odst. 2., 3. a 4. jsou neplatná a nesmějí býti provedena. O ručení za škody z jejich provedení a o způsobu hlasování platí obdobně ustanovení § 10, odst. 3. zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. O povinnosti k náhradě škody rozhoduje nadřízený orgán, jemuž přísluší schválení účtů. Do rozhodnutí okresního výboru o povinnosti k náhradě škody způsobené obci lze si stěžovati k zemskému výboru ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení. O výši náhrady rozhodne řádný soud pořadem práva; rozhodnutím orgánu, jenž rozhodl pravoplatně o povinnosti k náhradě škody, je soud vázán. K příkazu tohoto orgánu musí žaloba býti podána. Povinnost k náhradě pomíjí, vyjímajíc případ činu trestného, dnem, kdy účty byly schváleny nebo se považují za schválené, nezanikla-li již dříve promlčením.

Ustanovení odst. 2. až 5. platí obdobně pro hospodaření místních školních orgánů (§ 4). Jejich účty podléhají schválení orgánů, které jsou podle § 4 povolány k rozhodnutí o odvolání proti školnímu rozpočtu.

Obce a okresy, jichž roční potřeba na úrok a splátky ze zápůjček vyžaduje kromě výtěžků kmenového jmění k tomu účelu použitých více než 50 % přirážkové základny v průměru tří let, jež předcházejí rok, v němž se dotyčný svazek o zápůjčce usnáší, smějí nové zápůjčky uzavírati jen tehdy, jde-li o opatření úhrady na nutná vydání:

K potřebě na úroky a splátky ze zápůjček na obecní a okresní stavby, podniky a jiná zařízení, jež mají rozpočtovou rovnováhu nebo přebytek, se při stanovení meze 50 % nehledí. Jinak se k potřebě této přihlíží, nejvýše však do částky rozpočtového schodku jednotlivých staveb, podniků a jiných zařízení.

Ustanovení předchozího odstavce nevylučuje uzavření zápůjčky, které je zapotřebí k další úhradě nákladů na zařízení, s jehož prováděním bylo započato před účinností tohoto zákona, je-li dokončení nutné, aby nebyl znehodnocen dosavadní náklad.

K platnému uzavření obecní zápůjčky nebo převzetí záruky jest třeba schválení zemského výboru v těchto případech:

V ostatních případech schvaluje uzavření obecní zápůjčky nebo převzetí záruky okresní výbor. Úřady schvalující obecní zápůjčky jsou povinny rozhodnouti do 3 měsíců, jde-li o zápůjčky přechodné, do 1 měsíce ode dne, kdy náležitě doložená žádost o schválení k nim došla. Pokud nejde o schválení zápůjček přechodných, platí ustanovení § 3, odst. 4. věty čtvrté obdobně.

Obec smí uzavříti zápůjčky také u úvěrních ústavů (společenstev) s neobmezeným ručením. V tomto případě nestává se obec členem ústavu, nepřejímá neobmezené ručení za jeho závazky a zápůjčka je platně uzavřena, i když by podle jeho stanov členství ve společenstvu bylo její podmínkou. V takových případech nepozbývají však tyto úvěrní ústavy práva na daňové a poplatkové výhody příslušející jim podle platných předpisů za podmínky, že obmezují svou činnost pouze na své členy.

Úřady schvalující zápůjčky jsou povinny učiniti opatření, kdy obce a okresy z výnosu přirážek a z příspěvků podle § 11 včas a plně zaplatily splatné úroky a splátky ze zápůjček.

Na ošetřovací útraty ve veřejných nemocnicích, porodnicích a ústavech pro choromyslné, pokud jich nelze vymoci na ošetřovaném anebo na jiných fysických nebo právnických osobách (korporacích, spolcích, nemocenských pojišťovnách a pod.), jež jsou podle zákona nebo z jiného právního titulu povinny je nésti, jsou obce povinny přispívati dvaceti procenty ošetřovacích útrat, vzešlých za jejich příslušníky pro rok 1928 a další. Tento příspěvek nepovažuje se za chudinské opatření osoby ošetřované. Tato povinnost obcí odpadá, jde-li o ošetřovací útraty za léčení chorob nakažlivých ve veřejných nemocnicích.

Příspěvková povinnost obcí podle předchozího odstavce omezuje se, pokud jde o útraty vzešlé počínajíc rokem 1931, na 20 % nedobytných ošetřovacích útrat ve veřejných nemocnicích a porodnicích pouze za dobu 4 týdnů. Povinnost obcí přispívati na nedobytné ošetřovací útraty vzešlé počínajíc rokem 1931 v ústavech pro choromyslné odpadá.

Vysvědčení o majetkových poměrech osob k úhradě ošetřovného podle zákona povinných musí býti vždy potvrzeno politickým úřadem nadřízeným obci, jež vysvědčení vydává.

Veškeré náklady stálého ubytování četnictva v celém území republiky hradí pro rok 1928 a další stát, na nějž přechází vlastnictví veškerého movitého zařízení, sloužícího ubytování četnictva.

Podrobnější předpisy určí se vládním nařízením.

Všechna práva v příčině nájmu místností četnictva, jež příslušejí zemím z dosavadních nájemních smluv, pokud se týče z dosavadního nájemního poměru, přecházejí dnem 1. ledna 1928 na stát.

Při každém obecním zastupitelstvu v obcích majících podle posledního úředního sčítání lidu nejméně 10.000 obyvatel, budiž ustanoven úředník pro obor služby konceptní; v obcích menších přísluší obecnímu zastupitelstvu usnášeti se podle ustanovení § 212 platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. o tom, mají-li býti zřízena místa úřednická vůbec a jaká, vydati bližší pravidla o ustanovení úředníků a o jejich služebních požitcích a právních nárocích.

Úředníkem pro obor služby konceptní může býti ustanoven pouze ten, kdo prokáže se kvalifikací získanou na některé československé fakultě věd právních a státních a před 28. říjnem 1918 i na některé fakultě věd právních a státních v bývalém mocnářství rakousko-uherském nabytím hodnosti doktorské nebo úspěšným složením teoretických státních zkoušek požadovaných pro způsobilost k veřejné službě.

Právě nabytá úředníků již ustanovených, odpovídající předpisům dosud platným, nejsou tím dotčena.

Ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti, pokud se v odst. 3. nestanoví jinak, dnem 1. ledna 1928.

S výhradou použití na dřívější případy pozbývají zároveň platnosti všechna ustanovení zákonů a nařízení, jež se týkají předmětů, upravených tímto zákonem, ve znění jeho platném 1. července 1927, zejména:

Zákon ze dne 26. března 1919, č. 170 Sb. z. a n., pozbývá co do ustanovení § 1, odst. 4., věta 2. platnosti od 1. ledna 1932.

Ustanovení tohoto zákona o přídělech zemím z výnosu daně z piva (§ 10, odst. 1., 3. a 4. a § 27) nabývají účinnosti současně se zákonem č. 168/1930 Sb. z. a n. s tím, že z přídělů podle § 10, odst. 1., lit. b), obdrží každá země za rok 1930 jednu dvanáctinu.

Ustanovení: § 1, odst. 1. poslední věty, odst. 5., 6., 7., 8. a 10., § 3, odst. 1. věty 2. až 5., odst. 4., kromě věty poslední, v § 4, odst. 2. slov "(městské školní výbory)", odst. 3. až 6., § 6, odst. 1. poslední věty, § 8, § 10 s výjimkou ustanovení těch, jichž se týče první věta tohoto odstavce, § 11, § 19, odst. 2. až 6., § 20, § 21, odst. 2. a 3., v § 23 slov "šesti let", jimiž se nahrazují slova "tří let" a slov "podle § 11", jimiž se nahrazují slova "z fondu podle § 10", § 26 a § 29, odst. 3., pokud není v něm stanoveno jinak, nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1931 s tou úchylkou, že opatření, jež tato ustanovení ku včasnému svému provedení předpokládají již v roce předchozím, budou podle nich učiněna ode dne vyhlášení těchto ustanovení.

S výhradou použití na dřívější případy pozbývají zároveň platnosti všechna ustanovení zákonů a nařízení, jež se týkají předmětů upravených ustanoveními v tomto odst. uvedenými. Doplatky, po případě přeplatky přídělů vyrovnávacích fondů budou vyúčtovány se zeměmi na účet jejich přídělů podle § 10.

K podání žádosti obcí a okresů za zemský příspěvek podle § 11, odst. 5. pro rozpočtový rok 1931 stanoví se lhůta do konce prosince 1930.

§ 30.