Státní podniky (rozpočtová skupina II.), pro které platí zákon ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, platí ze svých příjmů jak výdaje provozní, tak i výdaje investiční, pokud není tímto zákonem jinak stanoveno.

Československé státní dráhy a Československá pošta mimo to uhradí též potřeby na své nejvyšší správní úřady (ministerstva), pokud nejsou uhrazeny jejich vlastními příjmy.

Československým státním drahám ponechává se k úhradě výdajů investičních mimo jejich provozní zisk částka 400,000.000 Kč z výnosu přepravní daně na státních a státem provozovaných drahách. Nedosáhnou-li Československé státní dráhy takto plné úhrady investičních výdajů, opatřiti jest nedostávající se částku úvěrem.

Státním lesům a statkům se ponechává k úhradě investičních výdajů 20 % jejich provozního zisku dosaženého mimo zemi Podkarpatoruskou a pro investice v zemi Podkarpatoruské celý provozní zisk tam dosažený.

Vojenským lesním podnikům se ponechává, převýší-li provozní zisk dosažený těmito podniky preliminovanou částku, tento vyšší zisk na zvětšení investičních splátek za převzaté lesní pozemky v Brdech a Malackách.

Výdaje investiční v jednotlivých podnicích nesmí překročiti částky v rozpočtové skupině II. uvedené. Lze-li v průběhu rozpočtového roku zřejmě očekávati podstatně větší provozní zisk, než jest rozpočten, mohou býti investiční výdaje se souhlasem ministra financí úměrně zvýšeny. Toto ustanovení platí pro Československé státní dráhy jen, jsou-li již jimi uhrazeny zálohy zmíněné v článku III. tohoto zákona.

Úhrada investičních výdajů zápůjčkami jest přípustna jen při těch státních podnicích, při kterých jest to stanoveno tímto zákonem.

Přechodné úvěry k hrazení přechodných schodků vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji jsou přípustny pouze v dohodě s ministrem financí a musí býti splaceny nejdéle do konce února 1932.

Ministr železnic se zmocňuje, aby hradil z provozních příjmů Československých státních drah případné náklady roku 1931 z převzetí Košicko-Bohumínské železnice podle zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n., o převzetí soukromých železnic do správy státní, zálohou až do 60,563.000 Kč, a to provozní schodky, potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i ostatní správní náklady.

Rovněž se zmocňuje ministr železnic, aby pro rok 1931 hradil z provozních příjmů Československých státních drah zálohou až do 45,830.800 Kč případné provozní schodky a potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i správní náklady místních drah, jimž bylo povoleno sečkání náhrady provozních výdajů za účelem přednostní úhrady výpůjčkové a prioritní služby.

Nedosáhnou-li Československé státní dráhy v roce 1931 rozpočteného provozního zisku, poskytne jim státní správa nedostávající se peníz na shora zmíněné zálohy z pokladních hotovostí. Překročí-li provozní zisk částku pro rok 1931 rozpočtenou, platí zálohu tu Československé státní dráhy z vlastních příjmů, pokud vyšší provozní zisk k tomu stačí; jinak poskytne se jim jen ona část zálohy, na niž vyšší zisk provozní nestačí.

Ministr železnic se konečně zmocňuje, aby uhradil náklad na výstroj vozidel průběžnou brzdou tlakovou do výše 81,800.000 Kč z vlastních prostředků podniku "Československé státní dráhy", po případě z pokladních hotovostí tohoto podniku.

Podíl samosprávných svazků a fondů a podíl silničního fondu na státních daních, dávkách a poplatcích (rozpočtová skupina III.) se stanoví částkou 1.571,494.100 Kč.

Na krytí potřeby zvýšených učitelských platů neuhrazených dosavadními vydržovateli škol jest ve skupině III. stanoven podíl z příjmů na dani z obratu a dani přepychové částkou 800,000.000 Kč; ministr financí se zmocňuje, aby hradil z dosaženého vyššího příjmu na uvedených daních zálohou také onen náklad na zvýšené platy učitelské, který není uhrazen prostředky dosavadních vydržovatelů včetně tohoto podílu.

Prostředků určených na řádné výdaje smí býti použito pro každý měsíc nejvýše jednou dvanáctinou celoročně rozpočtené částky. Výjimky povoluje v odůvodněných případech ministr financí.

Toto ustanovení se nevztahuje na výdaje splatné v delších než měsíčních lhůtách. Tyto výdaje jest platiti podle stanovených lhůt.

Jde-li o opatření nutné potřeby a není-li pro ni schválených dostatečných prostředků, může býti potřebná částka uhrazena úsporami v rozpočtu téže kapitoly za podmínek § 7 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu, při čemž nutno zvláště zkoumati, zda zamýšlené opatření nutné potřeby odpovídá ustanovení druhé věty článku VII.

Prostředků povolených pro věcné výdaje nesmí býti použito k hrazení výdajů preliminovaných jako osobní.

Prostředků povolených k hrazení osobních výdajů podle platových zákonů a nařízení není možno použíti k úhradě jiných výdajů. Výjimečně možno za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n. použíti těchto prostředků také na náhradní opatření nutná k plnění stejných úkolů, pro které byly tyto prostředky povoleny.

Prostředků povolených na mimopodnikové potřeby stavební (investiční) nesmí býti použito k jiným účelům.

aby k hrazení přechodných schodků, vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji, opatřil peněžité prostředky přechodnými úvěry, jež musí býti splaceny nejdéle do konce února 1932 a nesmějí býti v žádné formě prolongovány ani novými úvěrovými operacemi hrazeny,

aby provedl potřebné úvěrní operace na prolongaci, konversi nebo zaplacení státních dluhů splatných v roce 1931,

aby k opatření potřeb v zájmu veřejném nevyhnutelných převzal státní záruky až do výše 50,000.000 Kč a dal je Národnímu shromáždění republiky Československé na vědomost,

aby v dohodě s ministrem veřejných prací použil na účast státu na elektrických podnicích splátek zápůjčky v částce 25,600.000 Kč poskytnuté státem Ústředním elektrárnám, akciové společnosti v Praze, i s úroky poshověnými do konce roku 1930,

aby na likvidaci závazků republiky ze zahraničních osvobozovacích akcí našeho vojska vydal peníz až do výše 150,000.000 Kč a úhradu potřebné částky opatřil úvěrovou operací.

Ministr financí se zmocňuje, aby opatřil úvěrovou operací anebo poskytl zálohou ze státní pokladny peníz nutný pro investiční potřeby státních podniků, a to:

tudíž do úhrnné výše 344,692.500 Kč.

Výtěžků těchto úvěrních operací nesmí se použíti k hrazení jiných než investičních výdajů těchto podniků.

Pokud jde o investiční potřeby uvedené v odst. 1., bod d) a ch), zmocňuje se ministr financí, aby hypotekárně zatížil majetek spravovaný státním podnikem "Státní lázně" až do výše 15,000.000 Kč a majetek převzatý státním podnikem "Státní lesy a statky" další částkou až do výše 280,000.000 Kč za nedoplatky odevzdací ceny opatřené úvěrem.

Ministr financí se zmocňuje, aby mohl bez předchozího schválení Národního shromáždění nemovitý státní majetek

O těchto opatřeních nutno podati zprávu Národnímu shromáždění republiky Československé.

Povolených prostředků může býti použito, pokud tento zákon nestanoví jinak (čl. XX.), jen do konce roku 1931 a k úhradě pohledávek splatných do konce tohoto roku.

Toto ustanovení neplatí pro prostředky povolené k úhradě stálých poplatků jako služného a pensí, aneb na plnění závazků, jako je placení úroků ze státního dluhu. Těchto prostředků může býti použito až do uplynutí promlčecí lhůty.

Na stavby vysokých škol a na jejich vnitřní zařízení stanoví se pro období 15 let úhrnný výdaj částkou 900,000.000 Kč. Počínajíc rokem 1931 bude pro tuto dobu vkládána do státního rozpočtu ročně částka 60,000.000 Kč. Rozdělené této částky na uvedené účely provedou ministři školství a národní osvěty a veřejných prací v dohodě s ministrem financí.

Na stavby menšinových škol spravovaných podle § 2 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., jímž se upravuje správa školství, na koupi pozemků pro ně, jakož i na koupi a převzetí budov pro tyto školy stanoví se pro období 10 let úhrnný výdaj částkou 280,000.000 Kč. Počínajíc rokem 1931 bude po tuto dobu vkládána do státního rozpočtu částka 28,000.000 Kč ročně.

Nevyčerpané roční částky v tomto článku uvedené nepropadají. Ministr financí se zmocňuje, aby v případě potřeby opatřil úvěrem peníz nad uvedené roční částky, a to na účet částek, které budou pro tyto účely vkládány do rozpočtů.

Převýší-li výnos daně důchodové, všeobecné daně výdělkové, zvláštní daně výdělkové, daně z obratu a daně přepychové po skutečném zaplacení záloh na učitelské platy podle čl. V. rozpočtenou částku, jest další výnos z daní těch odvésti do zvláštního fondu ve smyslu článku XVII. finančního zákona pro rok 1927. Z prostředků tohoto fondu použije se v roce 1931 částky 50,000.000 Kč pro službu jiného státního dluhu než přechodného (čl. VI.).

Ustanovení článku XII., odst. 5., zákona ze dne 23. dubna 1925, č. 102 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové, zůstává nedotčeno.

Vyžadují-li jednotlivé články tohoto zákona podrobných předpisů, budou vydány vládním nařízením.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1931. Provede jej ministr financí.