Za celé toto pracovní období jest vyměřiti pojistné, pracuje-li zaměstnanec:

Za celé pracovní období (§ 1) je též vyměřiti pojistné, pracuje-li zaměstnanec při obmezeném provozu sice méně než 6 dnů v týdnu, bude-li tento obmezený provoz trvati pravděpodobně déle než 4 týdny po sobě jdoucí․ V tomto případě jest ovšem platiti pojistné odpovídající mzdové třídě, do níž je pojištěnce zařaditi v důsledku ustanovení § 12, odst. 3, zák. č. 221/1924 Sb. z. a n., ve znění zák. č. 184/1928 Sb. z. a n.

Je-li obmezený provoz prováděn tak, že se střídají celé týdny, nebo delší časová období, ve kterých se pracuje, s týdny nebo delšími obdobími, ve kterých se nepracuje, a bude-li tento obmezený provoz trvati pravděpodobně déle než 4 týdny po sobě jdoucí, je vyměřiti pojistné za všechny týdny příspěvkového období na podkladě mzdy stanovené podle obdoby § 12, odst. 3, zák. č. 221/1924 Sb. z. a n., ve znění zák. č. 184/1928 Sb. z. a n.

Mimo případy uvedené v § 2 je týdenní pojistné v pojištění invalidním a starobním dělitelno na dny.

Jest tedy vyměřiti pojistné toliko do dne, kdy zaměstnanec během období uvedeného v § 1 přestal vykonávati služby nebo práce povinně pojištěné a byl k tou dni řádně odhlášen, nebo do dne, kdy nastala nezpůsobilost k práci. Pracoval-li zaměstnanec až do soboty, vyměří se pojistné i za neděli. Pojistné za neděli jest vyměřiti zaměstnavateli, jemuž bylo předepsáno pojistné za sobotu.

Počne-li zaměstnanec vykonávati práce nebo služby povinně pojištěné teprve během týdenního pracovního období, vyměří se pojistné ode dne, kdy práce ty vykonávati počal.

Pojistné se nevyměřuje za pracovní přestávky trvající alespoň čtyři kalendářní dny za sebou jdoucí, oznámí-li zaměstnavatel přerušení práce příslušné nemocenské pojišťovně včas, tj. do šesti dnů ode dne, kdy pracovní přestávka nastala. Stejně je postupovati, nepracuje-li zaměstnanec v pondělí, úterý a ve středu.

Doba rozhodná pro výpočet zvyšovacích částek (§ 111, odst. 3, zák. č. 221/1924 Sb. z. a n., ve znění zák. č. 184/1928 Sb. z. a n.) stanoví se součtem všech příspěvkových týdnů i dnů v té které mzdové třídě, přičemž zbytek dnů nad nejblíže nižší sedminásobek považuje se za plný příspěvkový týden příslušné třídy.

Nebyla-li podle výpočtu v odst. 1 dovršena čekací doba (§ 107 zák. č. 221/1924 Sb. z. a n., ve znění zák. č. 184/1928 Sb. z. a n.), počítá se do čekací doby za plný příspěvkový týden každý týden, v němž stalo se pojistné splatným aspoň za jeden den.