u mimořádných profesorů vysokých škol podle služného stanoveného v § 56 platového zákona,

u řádných profesorů vysokých škol podle služného stanoveného v § 58, odst. 1, platového zákona,

Pensijní základna státních profesorů se určí podle základního služného a u profesorů uvedených v odstavci 5 kromě toho ještě podle funkčního služného.

Pensijní základna podle základního služného (§ 73 platového zákona) se určí u státních profesorů na základě doby, kterou by podle čtyřleté lhůty čekatelské a lhůt časového postupu stanovených článkem VII., § 9, zákona č. 541/1919 Sb. z. a n. museli stráviti, aby dosáhli služného hodnostní třídy a platového stupně, v němž byli v den skončení činné služby, popřípadě jde-li o profesory, kteří skončili činnou službu před 1. zářím 1919, aby v den skončení činné služby dosáhli služného tomu odpovídajícího; dosáhli-li tohoto služného za delší započitatelnou (započtenou) služební dobu (§ 50), než odpovídá lhůtám časového postupu uvedeným v předcházející větě, přihlíží se k této době. K takto zjištěné době se připočte započitatelná (započtená) služební doba v posledním dosaženém platovém stupni. Doba zjištěná podle tohoto odstavce zkrácená o tři roky, je rozhodnou pro určení pensijní základny.

Ustanovení § 2, odstavce 5, a první věty odstavce 6, platí obdobně.

Ustanovení odstavce 1 platí pro profesory diecesních učilišť theologických, přičemž se započitatelná doba určí podle § 2 zákona ze dne 18. března 1920, č. 189 Sb. z. a n., pokud nebyla podle něho určena.

Část pensijní základny vyplývající z funkčního služného se určí na základě stavu v den skončení činné služby takto:

Ustanovení odstavců 1 až 3 a 5 platí obdobně také pro nestátní profesory uvedené v druhé větě odstavce 3 §u 1 zákona č. 70/1930 Sb. z. a n.

Pensijní základna státních učitelů škol uvedených v § 66 platového zákona se určí podle základního služného a u ředitelů těchto škol kromě toho ještě podle funkčního služného.

Pensijní základna podle základního služného se určí učitelům jmenovaným až včetně do IX. hodnostní třídy, byť i měli požitky vyšší hodnostní třídy, v III. platové stupnici stanovené v § 74, odstavec 1, 2 a 4 platového zákona, učitelům jmenovaným do VIII. nebo vyšší hodnostní třídy v II. platové stupnici, přičemž sluší postupovati u učitelů jmenovaných až včetně do IX. hodnostní třídy podle obdoby ustanovení § 2, odstavců 2 až 6 a 8, u učitelů jmenovaných do VIII. nebo vyšší hodnostní třídy podle obdoby § 2, odst. 7, pokud se týče odst. 3, 4 a 8 tohoto nařízení se měnou, že při použití ustanovení § 2, odst. 6, druhé věty, rozhoduje stupeň předběžného vzdělání (§ 74, odst. 2, platového zákona).

Pro určení části pensijní základny vyplývající z funkčního služného platí ustanovení § 9, odst. 5, čís. III.

Pro určení pensijní základny jest u vojenského důstojníka rozhodnou služební třída odpovídající té z postupových skupin I. až VI. stanovených §em 5 zákona ze dne 19. března 1920, č. 195 Sb. z. a n., pokud se týče článkem I. zákona ze dne 4. července 1923, č. 152 Sb. z. a n., jakož i § 5, odst. 1, a § 21, odst. 1 až 3, vládního nařízení ze dne 20. prosince 1923, č. 10 Sb. z. a n. z roku 1924, o četnického důstojníka služební třída odpovídající té z postupových skupin I. a II. stanovených §em 6 zákona ze dne 19. března 1920, č. 186 Sb. z. a n., ke které v den skončení činné služby příslušel; nepříslušel-li důstojník v této době k žádné postupové skupině, jest rozhodnou služební třída odpovídající postupové skupině, ke které by byl v den skončení činné služby příslušel podle zmíněných ustanovení, kdyby se na něho byla vztahovala.

Při tom odpovídá

u vojenských důstojníků

zřízené §em 97 platového zákona,

u četnických důstojníků

Vojenským (četnickým) důstojníkům se určí pensijní základna postupem v dalších odstavcích stanoveným,

byť i měli v den skončení činné služby požitky vyšší hodnostní třídy, než do které byli jmenováni.

Především se v mezích časového postupu zjistí doba, kterou by v příslušné postupové skupině museli stráviti, aby podle předpisů platných pro vojenské (četnické) důstojníky časovým postupem dosáhli požitků hodnostní třídy a platového stupně, v němž byli v den skončení činné služby; dosáhli-li těchto požitků za delší započitatelnou (započtenou) služební dobu (§ 50), než odpovídá lhůtám časového postupu uvedeném v předcházející větě, přihlíží se k této době, u vojenských důstojníků však v mezích ustanovení § 33 vládního nařízení č. 10/1924 Sb. z. a n. K takto zjištěné době se připočte započitatelná (započtená) služební doba v posledním dosaženém platovém stupni.

Ustanovení § 2, odstavec 3, platí obdobně.

Doba zjištěná podle odstavce 2 popřípadě 3 je rozhodnou pro určení pensijní základny.

Nedosahuje-li rozhodná doba délky stanovené čekatelské doby, jest pensijní základnou částka rovnající se dvěma třetinám adjuta, stanoveného pro skupinu míst A (§ 100, odst. 3, platového zákona), které by důstojníku příslušelo v jeho služební třídě. Stejně se určí pensijní základna u osob, které dosáhly hodnosti důstojnických čekatelů (podporučíků).

Dosahuje-li nebo přesahuje-li rozhodná doba stanovenou čekatelskou dobu, jest pensijní základnou v platové stupnici vyplývající z ustanovení odstavce 1 služné, kterého by vojenský (četnický) důstojník při rozhodné době dosáhl podle čekatelské doby a lhůt pro zvýšení služného stanovených platovým zákonem.

Jako stanovená čekatelská doba podle ustanovení odstavců 5 a 6 béře se za základ doba tříletá; u vojenských důstojníků, kteří absolvovali tři ročníky vojenské akademie, sluší postupovati, jako kdyby pro ně doba čekatelská nebyla stanovena; u vojenských důstojníků, kteří byli za války vyřaděni z vojenské akademie dříve než po dvou letech, avšak později než po osmnácti měsících, béře se za základ doba osmnácti měsíců, u vojenských důstojníků, kteří byli vyřaděni z vojenské akademie za dobu kratší než osmnácti měsíců, avšak strávili na vojenské akademii alespoň jeden rok, doba dvou roků.

Vojenským (četnickým) důstojníkům jmenovaným do IX. hodnostní třídy, je-li rozhodnou II. nebo III. služební třída (§ 12), se určí pensijní základna způsobem stanoveným v odstavci 6 nejprve v 8. platové stupnici a podle výsledku v 7. platové stupnici tak, že v této platové stupnici je pensijní základnou služné rovnající se pensijní základně zjištěné v nižší platové stupnici, a není-li takového služného v této stupnici, služné nejblíže vyšší. Stejným způsobem sluší postupovati u vojenských (četnických) důstojníků jmenovaných do VIII. hodnostní třídy, je-li rozhodnou I. služební třída (§ 12), s tím rozdílem, že pensijní základna se určí nejprve v 7. platové stupnici a podle ní v 6. platové stupnici, jakož i u vojenských (četnických) důstojníků jmenovaných do VIII. hodnostní třídy, je-li rozhodnou II. nebo III. služební třída (§ 12), se změnou, že pensijní základna se určí nejprve v 8., odtud v 7. a podle výsledku v 6. platové stupnici.

Důstojníkům, kteří nemají úplného středoškolského vzdělání, je-li u nich rozhodnou III. služební třída (§ 12), nepřísluší pensijní základna odpovídající služnému zvýšenému o poslední náslužný přídavek.

U vojenských inženýrů a vojenských zvěrolékařů sluší při určení pensijní základny postupovati jako u důstojníků zbraní, u nichž je rozhodnou II. služební třída (§ 12).

Vojenským (četnickým) důstojníkům jmenovaným do VII. hodnostní třídy se určí pensijní základna podle 5. platové stupnice služným, kterého by dosáhli tříletými postupy při době vypočtené podle ustanovení tohoto paragrafu; za tím účelem se zjistí v mezích časového postupu u důstojníků s požitky VII. hodnostní třídy doba, kterou by museli stráviti s požitky této hodnostní třídy, u důstojníků postupových skupin I. až V. s požitky VI. hodnostní třídy doba, kterou by museli stráviti s požitky VII. a VI. hodnostní třídy, aby podle zákonů č. 195/1920 a č. 152/1923 Sb. z. a n., pokud se týče č. 186/1920 Sb. z. a n., dosáhli platového stupně, v němž byli v den skončení činné služby; dosáhli-li těchto požitků za delší započitatelnou (započtenou) služební dobu (§ 50), než odpovídá lhůtám časového postupu podle zákonů uvedených v předchozí větě, přihlíží se k této době zmenšené o dobu potřebnou k dosažení prvního stupně VII. hodnostní třídy časovým postupem, u vojenských důstojníků však v mezích ustanovení § 32 vládního nařízení č. 10/1924 Sb. z. a n.

K takto zjištěné době se připočte započitatelná (započtená) služební doba v posledním dosaženém platovém stupni, přičemž se součet dob takto zjištěných zvětší u vojenských důstojníků postupové skupiny I. o čtyři roky, u ostatních důstojníků o tři roky.

Ustanovení §u 2, odstavce 3, platí obdobně.

Doba vypočtená podle předchozích odstavců jest rozhodnou pro určení pensijní základny.

Vojenským (četnickým) důstojníkům postupových skupin I. až V. jmenovaným do VI. hodnostní třídy určí se pensijní základna podle 4. platové stupnice služným, kterého by dosáhli tříletými postupy při době vypočtené podle ustanovení odstavců 1, 4 a 5; za tím účelem se zjistí v mezích časového postupu doba, kterou by museli stráviti s požitky této hodnostní třídy, aby podle zákonů č. 195/1920 Sb. z. a n. a č. 152/1923 Sb. z. a n., pokud se týče č. 186/1920 Sb. z. a n., dosáhli platového stupně, v němž byli v den skončení činné služby; dosáhli-li těchto požitků za delší započitatelnou započtenou) služební dobu (§ 50) než odpovídá lhůtám časového postupu podle zákonů uvedených v předcházející větě, přihlíží se k této době zmenšené o dobu potřebnou k dosažení prvního stupně VI. hodnostní třídy časovým postupem, u vojenských důstojníků však v mezích ustanovení § 32 vládního nařízení č. 10/1924 Sb. z. a n.

Pensijní základna se určí

vojenským důstojníkům postupové skupiny VI. jmenovaným do VI. hodnostní třídy podle

služným, jehož by dosáhli tříletými postupy při době, kterou by museli stráviti s požitky té které hodnostní třídy, aby podle zákonů č. 195/1920 Sb. z. a n. a č. 152/1923 Sb. z. a n., pokud se týče č. 186/1920 Sb. z. a n. dosáhli platového stupně, v němž byli v den skončení činné služby; dosáhl-li takový důstojník tohoto platového stupně za delší započitatelnou (započtenou) dobu než takto zjištěnou, přihlíží se k této době, u vojenských důstojníků však v mezích ustanovení § 32 vládního nařízení č. 10/1924 Sb. z. a n.

U osob, na něž se vztahovala ustanovení §§ 2 a 5 zákona ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb. z. a n., pokud se týče § 3 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 288 Sb. z. a n., platí omezení tam co do výše stanovená i pro určení pensijní základny podle zákona č. 70/1930 Sb. z. a n. V těchto případech uděluje zvýšení pense vláda na žádost podle volného uvážení.

K době zjištěné podle odstavce 1 nebo 2 se připočte započitatelná (započtená) služební doba v posledním dosaženém platovém stupni.

Doba zjištěná podle odstavců 1, 2 a 4 je rozhodnou pro určení pensijní základny.

Pensijní základna se určí postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4

Pensijní základna se určí četnickým osobám uvedeným v odst. 1, C. služným, kterého by dosáhli tříletými postupy při započitatelné (započtené) služební době (§ 50) v den skončení činné služby.

Četnickým osobám uvedeným v odst. 1, B. se určí pensijní základna způsobem uvedeným v předcházejícím odstavci nejprve v III. platové stupnici a podle výsledku v II. platové stupnici tak, že v této platové stupnici jest pensijní základnou služné rovnající se pensijní základně zjištěné v III. platové stupnici, a není-li takového služného v této stupnici, služné nejblíže vyšší.

Četnickým osobám uvedeným v odstavci 1, A. se určí pensijní základna služným I. platové stupnice (§ 132 platového zákona) odpovídajícím jejich započitatelné (započtené) služební době (§ 50) v den skončení činné služby.

Pensijní základna osob uvedených v § 30, jejichž odpočivné požitky jsou vyměřeny z pensijních základen stanovených vládním nařízením č. 150/1925 Sb. z. a n. v částkách 4404 Kč až včetně 8616 Kč, činí:

Služební dobou rozhodnou pro určení pensijní základny je započitatelná (započtená) služební doba; započitatelnou služební dobou se rozumí doba ve služební poměru úředníka poštovního a telegrafního ústavu skutečně strávená a pro postup do vyšších požitků v tomto služebním poměru v den skončení činné služby započitatelná; dobou započtenou se rozumí jiná období pro postup v tomto služebním poměru započtená.

Mužským zaměstnancům ve výslužbě, na které se vztahuje § 31, příslušejí výchovné, přídavky na děti a doplňovací přídavek ženatých ve výši stanovené v odstavcích 4 až 6 potud, pokud by jim příslušely za činné služby, kdyby se byl na ně vztahoval platový zákon.

Vdovám přísluší k vdovské pensi přídavek ve výši doplňovacího přídavku ženatých (odstavec 6), který by příslušel manželovi v době úmrtí, kdyby se byl na něho vztahoval platový zákon.

Vdovám příslušejí k zaopatřovacím platům výchovné a přídavky na děti ve výši, stanovené v odstavci 4 a 5, a potud, pokud by byly příslušely manželovi za činné služby, kdyby se byl na něho vztahoval platový zákon. Za téhož předpokladu příslušejí stejné výchovné a přídavky na děti k sirotčí pensi úplně osiřelých sirotků, pokud by byly příslušely otci za činné služby.

Výchovné činí při jednom nezaopatřeném dítěti 1.200 Kč, při více nezaopatřených dětech 2.100 Kč ročně.

Na třetí až šesté nezaopatřené dítě přísluší přídavek po 900 Kč ročně.

Doplňovací přídavek ženatých činí

Pensijní základny osob uvedených v § 30, jejichž odpočivné požitky jsou vyměřeny z pensijních základen stanovených vládním nařízením č. 150/1925 Sb. z. a n. v částkách 9.204 Kč a vyšších, činí:

Takovým mužským zaměstnancům ve výslužbě příslušejí výchovné a přídavky na děti v té výši a potud, pokud by jim příslušely za činné služby, kdyby se na ně byl vztahoval platový zákon.

Vdovám příslušejí k zaopatřovacím platům výchovné a přídavky na děti v té výši a potud, pokud by byly příslušely manželovi za činné služby, kdyby se na něho byl vztahoval platový zákon. Za téhož předpokladu příslušejí stejné výchovné a přídavky na děti k sirotčí pensi úplně osiřelých sirotků, pokud by byly příslušely otci za činné služby.

Nejnižší výměra odpočivných (zaopatřovacích) platů, vyměřených podle § 31, se stanoví v ročních částkách takto:

Nejnižší výměra odpočivných (zaopatřovacích) platů, vyměřených podle § 33, se stanoví v ročních částkách takto:

U ženatého zaměstnance se zvyšují nejnižší částky výslužného uvedené v odstavci 1 o 1000 Kč ročně a nejnižší částky výslužného uvedené v odstavci 2 o 1.200 Kč ročně, přihlíží-li se podle pensijních předpisů při zaopatřovacích platech k manželce.

Ustanovení § 155, odst. 5, platového zákona, platí obdobně.

Ode dne určeného v § 46 tohoto nařízení platí ustanovení §§ 54 až 56, 62 až 64, 68 až 80, 83 až 87, 104 až 108 vládního nařízení ze dne 7. července 1926, č. 113 Sb. z. a n., pro zaměstnance v pomocné kancelářské službě, na něž by se zmíněné vládní nařízení vztahovalo, kdyby nebyli bývali přeloženi do výslužby anebo kdyby nebyl býval s nimi rozvázán služební poměr buď před účinností nebo sice po účinnosti téhož vládního nařízení, avšak podle ustanovení § 16 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., obdobou jeho § 13, mají-li podle pensijních pravidel pro ně platných nárok na odpočivné (zaopatřovací) požitky.

Pro určení pensijní základny osob uvedených v odstavci 1 se zjistí doba, kterou by podle § 2 vládního nařízení ze dne 27. února 1920, č. 130 Sb. z. a n., museli stráviti ve vlastnosti oficianta, aby dosáhli požitků té třídy služebního stáří, v níž byli v den skončení činné služby. K takto zjištěné době se připočte započitatelná (započtená) služební doba v poslední dosažené třídě služebního stáří. Byla-li celková služební doba započitatelná (započtená) ve vlastnosti oficianta delší než doba určená podle předchozí věty, přihlíží se k této době. Doba takto zjištěná je rozhodnou pro určení pensijní základny.

Pensijní základna činí

Ode dne určeného v § 46 tohoto nařízení platí ustanovení §§ 31, 32, 35, 37 až 41, 44 až 47, §§ 62 až 66 vládního nařízení ze dne 7. července 1926, č. 114 Sb. z. a n., pro výpomocné zřízence, na něž by se zmíněné vládní nařízení vztahovalo, kdyby nebyli bývali přeloženi do výslužby anebo kdyby nebyl býval s nimi rozvázán pracovní služební poměr buď před účinností nebo sice po účinnosti téhož vládního nařízení, avšak podle ustanovení § 16 zákona č. 286/1924 Sb. z. a n., obdobou jeho § 13, mají-li podle pensijních pravidel pro ně platných nárok na zaopatřovací požitky.

Ustanovení předcházejících odstavců platí i pro přísežné berní vykonavatele, výpomocné berní vykonavatele a civilní trestní posly (soudní doruční posly), pokud v den skončení činné služby nebyli zřízenci (podúředníky).

Ode dne určeného v § 46 tohoto nařízení platí

pokud by se na ně vztahovalo vládní nařízení č. 16/1927 Sb. z. a n., kdyby nebyli bývali přeloženi do výslužby anebo kdyby nebyl býval s nimi rozvázán služební poměr buď před účinností nebo sice po účinnosti téhož vládního nařízení, avšak podle ustanovení § 16 zákona č. 286/1924 Sb. z. a n., obdobou jeho § 13, mají-li podle pensijních pravidel pro ně platných nárok na odpočivné (zaopatřovací) požitky.

Pensijní základna se určí montérům, dílenským zřízencům a řidičům vozu v III. platové stupnici stanovené § 21 vládního nařízení č. 16/1927 Sb. z. a n. garážním a dílenským mistrům ve II. platové stupnici služným, kterého by při započitatelné (započtené) služební době (§ 50) byli tříletými postupy dosáhli v den skončení činné služby; dělmistrům se určí pensijní základna způsobem stanoveným v předcházející větě nejprve v III. platové stupnici a podle výsledku v II. platové stupnici tak, že v této platové stupnici je pensijní základnou služné rovnající se pensijní základně zjištěné v III. platové stupnici, a není-li takového služného v této stupnici, služné nejblíže vyšší.

Pensijní základna pomocných montérů se určí podle ustanovení § 37, odst. 2, tohoto nařízení.

Ode dne určeného v § 46 tohoto nařízení platí ustanovení § 84, odstavec 1 (v rozsahu § 37, odstavec 1, tohoto nařízení) a §§ 90 až 94 vládního nařízení ze dne 17. března 1927, č. 22 Sb. z. a n. pro ošetřovatele, na něž by se zmíněné vládní nařízení vztahovalo, kdyby nebyli bývali přeloženi do výslužby anebo kdyby nebyl býval s nimi rozvázán služební poměr buď před účinností nebo sice po účinnosti téhož vládního nařízení, avšak podle ustanovení § 16 zákona č. 286/1924 Sb. z. a n., obdobou jeho § 13, mají-li podle pensijních pravidel pro ně platných nárok na odpočivné (zaopatřovací) požitky.

Ode dne určeného v § 46 tohoto nařízení platí ustanovení §§ 43, 73 až 77 vládního nařízení ze dne 17. července 1928, č. 133 Sb. z. a n., pro nižší zaměstnance silniční, mostní a vodní v oboru ministerstva veřejných prací (montéry na zdymadlech, jezích, vorových propustích a plavidlech, cestáře, poříční, pobřežní, přístavní strážníky, pomocníky na zdymadlech, jezích, vorových propustích a plavidlech, přístavní vrátné, topiče a lodníky na státních parolodích, nebo motorových člunech), na něž by se zmíněné vládní nařízení vztahovalo, kdyby nebyli bývali přeloženi do výslužby anebo kdyby nebyl býval s nimi rozvázán služební poměr buď před účinností nebo sice po účinnosti téhož vládního nařízení, avšak podle ustanovení § 16 zákona č. 286/1924 Sb. z. a n., obdobou jeho § 13, mají-li podle pensijních pravidel pro ně platných nárok na odpočivné (zaopatřovací) požitky.

Pensijní základna se určí montérům v I. platové stupnici stanovené v § 16 vládního nařízení č. 133/1928 Sb. z. a n., ostatním zaměstnancům uvedeným v 1. odstavci ve II. platové stupnici stanovené týmž paragrafem na základě služného, kterého by při započitatelné (započtené) služební době (§ 50) tříletými postupy dosáhli v den skončení činné služby.