Odpočivné požitky duchovních církví a náboženských společností státem uznaných případně recipovaných, pro něž by byl zákon ze dne 25. června 1926, č. 122 Sb. z. a n., o úpravě platů duchovenstva církví a náboženských společností státem uznaných případně recipovaných, platil, kdyby nebyli bývali přeloženi do výslužby před jeho účinností, popřípadě zaopatřovací požitky pozůstalých po těchto duchovních a po takovýchto duchovních, kteří zemřeli v činné službě před účinností uvedeného zákona, pokud v tom kterém případě mají podle pensijních pravidel pro ně dosud platných nárok na odpočivné, popřípadě zaopatřovací požitky, vyměří se ode dne určeného v § 6 podle tohoto vládního nařízení v souvislosti s ustanovením § 2 zákona č. 12/1926 Sb. z. a n. a příslušnými ustanoveními vládního nařízení ze dne 17. července 1928, č. 124 Sb. z. a n., o úpravě platů duchovenstva.

Ustanovení § 8, odst. 2 a 3, zákona č. 70/1930 Sb. z. a n., platí obdobně.

Pensijní základna se určí podle započitatelné (započtené) služební doby ve veřejné duchovní správě (§ 11, odst. 1, § 12, odst. 1, a § 13 vl. nař. č. 124/1928 Sb. z. a n.) takto:

Předběžné vzdělání ve smyslu předcházejícího odstavce se posuzuje podle §§ 14 až 17 vl. nař. č. 124/1928 Sb. z. a n.

Odpočivné (zaopatřovací) platy podle tohoto vládního nařízení nastupují na msto dosavadních odpočivných (zaopatřovacích) požitků a všech přídavků (drahotních, nouzových, vyrovnávacích, příplatků apod.), povolených na základě zákona, vládního nařízení neb usnesení vlády, jakož i všech individuelně udělených přídavků.

Celkové odpočivné (zaopatřovací) platy nesmějí býti nižší než celkové odpočivné (zaopatřovací) požitky, jaké příslušely v den před dosažením nároku na odpočivné (zaopatřovací) platy podle tohoto nařízení. Zmenší-li se počet oprávněných rodinných příslušníků, jest srovnávati celkové odpočivné (zaopatřovací) platy s celkovými odpočivnými (zaopatřovacími) požitky, určenými podle změněného rodinného stavu. Rozdíl náleží jako přídavek k odpočivným (zaopatřovacím) platům.

Odpočivné a zaopatřovací platy povolené podle tohoto nařízení snižují se ode dne určeného v § 6 po dobu povoleného pobytu mimo území republiky Československé o 10 %, nikoli však pod nejnižší výměru stanovenou v příslušném pensijním předpise. Toto snížení neplatí pro dočasný pobyt mimo území republiky, který nepřesahuje doby tří měsíců.

Přeplatky vzniklé důsledkem ustanovení odstavce 1 za dobu před 1. červencem 1930 nebuďtež vymáhány.

Ustanovení předcházejících odstavců platí od 1. ledna 1930 jak pro duchovní, tak pro pozůstalé po nich, jimž byly povoleny odpočivné (zaopatřovací) platy podle vládního nařízení č. 124/1928 Sb. z. a n.

Odpočivné (zaopatřovací) platy podle tohoto nařízení příslušejí oprávněným duchovním narozeným v roce 1865 nebo dříve od 1. ledna 1930, narozeným v letech 1866 až 1869 od 1. ledna 1931, narozeným v letech 1870 až 1874 od 1. ledna 1932 a narozeným v roce 1875 nebo později od 1. ledna 1933.

Zaopatřovací platy podle tohoto nařízení příslušejí oprávněným vdovám narozeným v roce 1870 nebo dříve od 1. ledna 1930, narozeným v letech 1871 až 1874 od 1. ledna 1931, narozeným v letech 1875 až 1879 od 1. ledna 1932 a narozeným v roce 1880 nebo později od 1. ledna 1933, jestliže měly 1. ledna 1930 nárok na zaopatřovací požitky; zároveň příslušejí oprávněným dětem příspěvky na výchovu podle tohoto vládního nařízení. Totéž platí pro oprávněné pozůstalé po duchovních, jestliže těmto duchovním nepříslušely odpočivné platy podle tohoto vládního nařízení vzhledem k ustanovením odstavce 1.

Oprávněným pozůstalým po duchovním, kterému příslušely odpočivné platy podle tohoto vládního nařízení, příslušejí od prvního dne měsíce následujícího po dni jeho úmrtí zaopatřovací platy podle téhož nařízení.

Oprávněným dětem, které mají nárok na sirotčí pensi, příslušejí zaopatřovací platy podle tohoto vládního nařízení od 1. ledna 1930, popřípadě od pozdějšího dne, od kterého přísluší sirotčí pense.