Všeobecné vysvětlivky ke třídě II. doplňují se tímto novým (druhým) odstavcem:

(2) Balením pro drobný prodej rozumí se váha jednotlivého balení 0.5 kg nebo méně.

Odstavec (2) přečísluje se na odstavec (3).

Třetí odstavec vysvětlivek k saz. čís. 4 nahrazuje se tímto zněním:

(3) Lusky (bobule) paprikové, čerstvé (zelené, žluté nebo červené), hodící se za zeleninu, č. 43 a).

Ve druhém odstavci všeobecných vysvětlivek k č. 23 až 29 škrtají se slova: "ve slámě č. 61; obilí".

Třetí odstavec všeobecných vysvětlivek k č. 23 až 29 nahrazuje se tímto zněním:

(3) Směsi obilnin různě zařaděných nebo obilí s jinými rostlinami, jakož i směsku, t. j. směs ze dvou nebo více obilních druhů smíšeného osevu, dlužno vyclívati podle ustanovení § 7, odst. 4, písm. h) prov. nař. k c. z.

Šestý odstavec všeobecných vysvětlivek k č. 23 až 29 se zrušuje.

V prvním odstavci 2. vysvětlivky k saz. čís. 31 škrtají se slova: "nezralé v chrástu (nati), č. 61;".

Vysvětlivka 1. k saz. čís. 41 nahrazuje se tímto zněním:

Vysvětlivka k saz. čís. 42 nahrazuje se tímto zněním:

Vysvětlivka. Sem patří zelí hlávkové, bílé, které slouží též k výrobě zelí kysaného, a zelí červeného.

V 1. vysvětlivce k saz. čís. 43 škrtají se slova: "ranné brambory (čerstvé brambory v době od 15. února do 31. července)," a slova: "(vyjma lanýžů)". Tato vysvětlivka doplňuje se dále touto větou: Jemnou zeleninou stolní jest též paprika čerstvá (zelená, žlutá nebo červená). V prvním odstavci 2. vysvětlivky k saz. čís. 43 škrtají se slova: "brambory (vyjímaje raných definovaných v 1. vysvětlivce).", slova: "paprika čerstvá (zelená, žlutá nebo červená) v tobolkách," a slova: "červené zelí,". Druhý odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 43 nahrazuje se tímto zněním:

(2) Sazenice všech druhů zelenin, č. 56 e).

Čtvrtý odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 43 se zrušuje.

První věta prvního odstavce vysvětlivek k saz. čís. 45 nahrazuje se tímto zněním: Do saz. pol. 45 a) patří semena řepky (olejky) a semena řepice; jsou to semena kulatá, různě veliká, (průměr 1 až 3 mm), většinou černohnědá nebo červenohnědá. Druhý odstavec vysvětlivek k saz. číš. 45 nahrazuje se tímto zněním:

(2) Podobnými semeny olejnatými rozumí se semena zelenin botanického rodu brukev (Brassica), pokud nepatří do saz. pol. a) (řepka [olejka] a řepice), a to: semena zelí hlávkového, kapusty hlávkové (kélu), kapusty kadeřavé (jarmuzu), kapusty růžičkovité (pupencové, zelníčku), kedlubny, květáku (karfiolu), tuřínu, vodnice, dále semena řetkve a řetkvičky. Semena tato, rozmáčknutá mezi prsty, vydávají ze sebe olej.

Vysvětlivky k saz. čís. 47 doplňují se touto novou (pátou) vysvětlivkou:

Vysvětlivka 3. k saz. čís. 52 se zrušuje.

Druhý odstavec 5. vysvětlivky k saz. čís. 56 se zrušuje a označení prvního odstavce "(1)" se škrtá.

První odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 61 se zrušuje. Označení druhého odstavce "(2)" se škrtá.

Vysvětlivky k saz. čís. 63-67 nahrazují se tímto zněním:

Vysvětlivky k čís. 63-67.

(2) Hovězí dobytek samičího pohlaví, pokud se ještě neotelil nebo není-li očividně březí (stelný), vyclívá se, váží-li 150 kg živé váhy nebo méně, jako telata, s. č. 67, váží-li přes 150 kg živé váhy, jako mladý hovězí dobytek s. č. 66.

(3) Nesouhlasí-li strana s náhledem celního úřadu o tom, že hovězí dobytek samičího pohlaví se již otelil anebo že je očividně březí, jest strana povinna předložiti celnímu úřadu nález úředního zvěrolékaře.

(2) Hovězí dobytek samčího pohlaví přes 400 kg živé váhy vyclívá se jako voli s. č. 63, pokud se týká jako býci s. č. 64.

Vysvětlivky 1. a 2. k saz. čís. 71 upravují se takto:

Dosavadní odstavec (1) se přečísluje na (2). Dosavadní odstavec (2) se přečísluje na (3). Dosavadní odstavec (3) se přečísluje na (4). Dosavadní odstavec (4) se přečísluje na (5).

Požaduje-li strana vyclení koně podle č. 71 b), případně jako ssavé hříbě u klisny podle poznámky k č. 71, jest celní úřad oprávněn žádati, aby předložila zvěrolékařské vysvědčení.

Ve vysvětlivce 3. k saz. čís. 71 škrtá se poslední věta: "Viz § 6 prov. předp.".

Vysvětlivky k saz. čís. 75 doplňují se touto novou (osmou) vysvětlivkou:

Za vysvětlivku 1. k saz. čís. 78 zařaďuje se tato nová (druhá) vysvětlivka:

Dosavadní vysvětlivka 2. přečísluje se na "3".

K bodu 16.

Korekční tabulka k vysvětlivkám k saz. cis. 78.

Vysvětlivka 1. k saz. čís. 81 nahrazuje se tímto zněním:

Vysvětlivky k saz. čís. 87 nahrazují se tímto zněním:

Vysvětlivky.

Všeobecná vysvětlivka 5. ke tř. XI. nahrazuje se tímto zněním:

(2) Pevné zbytky po čištění a zpracování tuků a mastných olejů mohou býti projednávány s celní výhodou podle poznámky k č. 101 jenom tehdy, neobsahují-li více než 40 % tuků (olejů).

Vysvětlivky k saz. čís. 91 nahrazují se tímto zněním:

Vysvětlivky.

(1) Rybím, velrybím a tulením tukem rozumějí se tekuté tuky a oleje z ryb, velryb, tuleňů a pod. mořských zvířat, zvané též trány. Tyto tuky a oleje, používané k technickým účelům, mají osobitý, od obyčejných tuků odlišný, velmi nepříjemný zápach a žlutou až temně hnědou barvu. Jen výrobky, používané k účelům lékařským, bývají bezbarvé a často také bez zápachu.

(2) Sem patří též olej vorvaní (spermacetový), bezbarvá a nezapáchající součást tuku, obsaženého v lebeční dutině vorvaně a jaterní tuk, jenž se získává z jater žraloka, tresky a podobných ryb, i ve stavu čistém; čistý tuk jaterní v malých lahvích, obsahu menšího než 1 litr, nebo je-li označen jako léčivo, jakož i jaterní tuk s přísadou glycerinu, fosfátů, železitých přípravků atd. patří do č. 630.

(3) Směsi rybího tuku s minerálními oleji, č. 177 nebo 178.

(4) Ztužonč rybi tuky čištěné, č. 90, technické, Č. 101.

Třetí odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 97 nahrazuje se tímto zněním:

(8) Palmový olej (č. 93), odpadkové tuky, kostní tuk a valchářský tuk (č. 101), jakož i sulfurový olej (pozn. 1. za č. 105) buďtež vyclívány podle své povahy i tehdy, když obsahují přes 50% volných mastných kyselin. Tyto tuky a oleje nevyclívají se tudíž nikdy podle č. 95 nebo 97.

Osmý odstavec vysvětlivky k saz. čís. 101 nahrazuje se tímto zněním:

(8) Vorvanina (sper mačet i, cetac e u m) uložena jest v těle vorvaně v kotlinovitých prohlubeninách lebečni dutiny a v trubicovitém kanále, jenž probíhá od hlavy až k ocasu, jakož i v některých malých dutinách těla, jako olejovitá tekutina, která po smrti zvířete tuhne. Lisováním získá se z ní jednak tekutý vorvaní (spermacetový) olej, č. 91, jednak vorvanina lisovaná, pevná, sněhobílá krystalinická látka, perleťového lesku, na omak mastná, kterou lze štípati v tenké šupiny; používá se jí v lékařství, k výrobě svíček a apreturních prostředků.

Čtvrtý odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 102—106 nahrazuje se tímto zněním:

(4) K olejům výslovně nejmenovaným í. 103 patří mimo jiné olej krotonový, konopný, paznehtový (kostní), tykvový, lnicový, mandlový, ořechový, čínský dřevný, skočcový (ricinový), hořčičný (mastný) a špekový.

Dvanáctý odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 102—106 nahrazuje se tímto zněním: Čínský dřevný olej (W o o d o i 1, olej t u n g o v ý) lisuje se nebo extrahuje ze semen plodů stromu moukeše (Ale urites). Jest hustý, má velmi charakteristickou vůni a vysychá v tenké vrstvě na vzduchu rychleji než olej lněný. Slouží k přípravě pokostů, tmelů a pod. Snížené celní sazby požívá pouze olej dřevný čínský, bez přísad. Od jiných mastných olejů rozezná se pomocí nasyceného roztoku jodu v chloroformu. Kápne-li se na rozteklou kapku čínského dřevného oleje b e z p ř í s a d, v porculánové misce zmíněný roztok, vznikne ihned pevná vrstva podoby tuhé želatiny, jež se dá snadno v celistvosti odloupnouti. V pochybných případech nutno si vyžádati posudek chemicko-technické zkušebny finanční správy v Praze.

Šestnáctý odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 102—106 nahrazuje se tímto zněním:

(10) Olej vorvaní, č. 91.

Pátý odstavec 3. vysvětlivky k saz. čís. 102—106 nahrazuje se tímto zněním:

(5) Je-li podezření, že v olivovém oleji, dováženém k účelům technickým za snížené clo s výhradou, že se zdenaturuje, je přimíšen olej bavlníkový, buďtež ze zásilky vzaty vzorky a zaslány chemicko-technické zkušebně finanční správy v Praze k prozkoumání.

První až třetí odstavec 5. vysvětlivky k saz. čís. 102—106 nahrazují se tímto zněním:

5. (1) Olej skočcový, olej olivový, olej turnantový, olej z olivových jader a olej podzemnkový lze dena-turovati přimisením 130 g oleje rozmarinového nebo 1 kg oleje terpentinového do každých 100 kg hrubé váhy oleje. Olej skočcový může též býti denaturován přimíšením 3 kg kyseliny olejové nebo 3 kg technického rybího tuku, majícího vlastnosti uvedené v druhé větě 1. odstavce vysvětlivek k č. 91, do každých 100 kg hrubé váhy oleje. Olej smí býti denaturován jen tenkráte, jestliže jeho hustota zaručuje úplné a snadné smísení s prostředkem denaturačním. Zásilky dovezené za nízké teploty nutno tudíž dle potřeby uložiti tak dlouho v teplé místnosti, až obsah jednotlivých nádob jest úplně tekutý. Po přidání denaturalcního prostředku do jednotlivých nádob budiž vždy obstaráno řádné promísení denaturátu buď válením sudů nebo promísením obsahu hřeblem.

(2) Dodati denaturační prostředky jest povinností strany. K denaturaci lze použiti jen těch denaturač-ních prostředků, jež byly chemicko-technickou zkušebnou finanční správy v Praze na útraty strany zkoušeny a jsou opatřeny osvědčením zkušebny o tom, že jsou podle ustanovení 1. odstavce 5. vysvětlivky způsobilé k použití k denaturování olejů.

Dosavadní odstavce (4) až (6) této vysvětlivky se přečíslují na (3) až (5). 7. vysvětlivka k saz. čís. 102—106 se zrušuje; 8. vysvětlivka k saz. čís. 102—106 přečísluje se na 7.

První odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 108 nahrazuje se tímto zněním:

4. (1) Do č. 108 d) patří: líh (vinný líh, alkohol, alkohol ethylnatý), jakož i všeliké destiláty lihové, pokud nejsou přikázány sazební položce zatížené vyšším clem, nu př. v i š ň o v k a (bez cukru), slivovice (rakije, pálenka ze švestek), whisky (anglická žitná pálenka), jalovcová pálenka (gin, ženevská), též stolní ocet, obsahuje-1 i více než 1 objemové procento alkoholu;

1. vysvětlivka k saz. čís. 111 nahrazuje se tímto zněním:

V prvním odstavci vysvětlivek k saz. čís. 113 škrtají se slova: „též mleté (rozstrouhané housky a pod.)". Za třetí odstavec vysvětlivek k saz. čís. 113 zařaďuje se tento nový (čtvrtý) odstavec:

(4) Zboží saz. čís. 113, mleté nebo rozstrouhané, č. 114.

V prvním odstavci vysvětlivek k saz. čís. 114 nahrazují se slova: „smaženka (strouhanka, panýrová, obalovací mouka), připravená z pečiva," slovy: „mleté nebo rozstrouhané pečivo všeho druhu (na př. t. zv. smaženka, strouhanka, panýrová, obalovací mouka,)".

Třetí odstavec vysvětlivek k saz. čís. 116 nahrazuje se tímto zněním:

(3) Mleté nebo rozstrouhané těstoviny všeho druhu (na př. smaženka, strouhanka, panýrová, obalovací mouka), č. 114.

Vysvětlivka k saz. čís. 119 nahrazuje se tímto zněním:

Vysvětlivka,(1) Sýry tavené (zvané též konservové sýry) jsou výrobky připravené z jednoho druhu sýru nebo ze směsi různých druhů sýrů přepracováním za vyšší teploty. Jsou bez kůry, bez pokožky nebo mazu na povrchu. Hmota jejich je na řezu jednolitá (kompaktní, bez děr a štěrbin). Zpravidla jsou baleny ve staniolu.

(2) Jako tavený sýr ementálský a greyerský (gruyere) za smluvní sazbu vyclívají se pouze ony tavené sýry, jež svou chutí, složením a ostatní povahou odpovídají tomuto označení; sýry tyto nesmí obsahovati chuťových přísad kromě soli kuchyňské.

(3) Jako sýry dlužno vyclívati též brynzu.

(4) Do č. 110b) patří tvaroh (čerstvý nebo solený), jakož i ssedlé mléko (rovněž ssedlá smetana), ze kterého byla syrovátka odstraněna aspoň z většího dílu.

(5) Rybí sýr (holandské smíšené sýry) a bylinné sýry (čínské z bobů a vikve atd.), č. 132.

Vysvětlivka k saz. čís. 121 nahrazuje se tímto zněním:

Vysvětlivka. Sem patří též části rybího těla, pomísené s nečištěnými rybími jikrami.

Vysvětlivky k saz. čís. 123 nahrazují se tímto zněním:

Vysvětlivky. (1) Jako kaviár vyclívají se jikry vyzy (Beluga, Acipenser huso), jesetera hvězdnatého (Sevruga, Acipenser sturio, Acipenser Guldenstaedti), čištěné, t. j. zbavené ulpělých částic rybích vnitřností, obvykle nasolené (slabě solený kaviár zove se ínalosol, silněji solený astrachán), případně ještě dále připravené (kořeněné, sušené, barvené a pod.).

(2) Jako kaviárové náhražky vyclívají se jikry blomců, candátů, hranáčů šedých, plotic, sleďů, tresek a j., čištěné, t. j. zbavené ulpělých částic rybích vnitřností, nebo ještě dále připravené (kořeněné, sušené, barvené a pod.), jež vzhledem i chutí mají napodobili nebo nahraditi pravý kaviár. Takovou náhražkou jest na př. botargo (bou-tarque) z jiker ryb Středozemního moře, zvláště z candátn a jesena mořského.

(3) Kaviár a kaviárové náhražky, v plechovkách a pod. neprodyšně uzavřené, č. 131.

(4) Viz též 2, vysvětlivku k č. 87 a vysvětlivku k č. 121.

Ustanovení písm. c) prvého odstavce 2. vysvětlivky k saz. čís. 132 nahrazuje se tímto zněním:

Vysvětlivky 2. až 4. k saz. čís. 134 nahrazují se tímto zněním:

(2) Střední průměr u kulatiny bukové a dubové, dovážené na dovolovaci list podle poznámky k pol. 134 a) 1, se zjišťuje tehdy, je-li průměr této kulatiny na slabším konci menší než 30 cm, a to výpočtem arithmetického středu nejmenších a největších průměrů kulatiny (bez kůry), změřených na obou koncích kulatiny.

3. (1) Podle pol. 134 a) 2 se projednává stavební a užitkové dříví ze dřevin evropských, přitesané, ře zané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, avšak dále neopracované (na př. trámy, fošny, prkna, krajiny, latě, kůly, šindele bez drážky, dříví kolářské, dříví kořenové pro soustružníky a íezbáře, štípané dříví brusné, dříví na dýmky, na pažby k ručnicím atd.).

(2) Železniční pražce jsou ze dřeva dubového, bukového, borového nebo modřínového, buď řezané nebo přitesané.

(3) Sudovina (dužiny, též tvaru kuželovitého a dna k sudům) se projednává podle pol. 134 a) 2, je-li štípaná (též opracovaná sekerou nebo motyčkou) nebo řezaná (též pilou válcovitou a pod.), avšak nehoblovaná, bez drážky atd. Sudovina se projednává podle oné položky saz. pol. 134 a) 2, jež odpovídá druhu dřeva, z něhož sudovina jest vyrobena. O připravené sudovině viz 3. vysvětli víra k s. č. 347.

(4) Surové vlysy (dubové a bukové) jsou nehoblovaná, nedrážkovaná prkénka, rovnoběžně hraněná, tloušťky 24 mm—27 mm, šířky 4 cm—8'5 cm, délky 25 cm—62 cm,

(5) Zvláštní povolení k bezcelnému dovozu brusného dříví a pilařských odřezkú podle 1. poznámky k pol. 134 a) 1 až 2 uděluje ministerstvo financí.

(2) Jako korek pol. 134 c) se projednávají surové přírodní kusy korkové kůry, též přiřezané.

(2) Dřevěné desky (prkna silnější 3 mm), nařezané nožem loupačky nebo dyhovačky, působícím jako hoblík, s. č. 347.

(3) Sklizené zboží pilou řezané, nehoblované atd. (na př. prkna ze sklizených prkének), s. č. 35G nebo 357.

(4) Tyčky na dřevěné hole (dřevěné nebo rákosové), nařezané na délku hole, dále neopracované, s. č. 136.

(5) Dříví stavební a užitkové i korek, opracované dále, než jest dovoleno u s. č. 134, vyclívá se podle příslušných čísel a položek saz. tř. XXXIV.

34. Vysvětlivka 4. k s. č. 141 doplňuje se tímto novým (pátým) odstavcem:

(5) O polotovarech z celuloidu a z jiných umělých surovin soustružnických a řezbářských viz 2. poznámku k saz. pol. 361 c) a 11. vysvětlivku k s. č. 361.

Vysvětlivky k saz. čís. 151 nahrazují se tímto zněním:

Vysvětlivka. (1) Šťáva lékořicová (šťáva ze sladkého dřeva, pendrek, succus liquiritiae) jest zahuštěný vodný výtažek z kořene různých rostlin rodu Glycyrrhiza. Jest to hmota balená obyčejně do vavřínových listů, černá nebo černohnědá, tvrdá, lesklá, sladce chutnající, ve vodě podle stupně čistoty více nebo méně rozpustná, lomu sklovitého a lasturo-vitého. Do č. 151 patří lékořicová šťáva (surová nebo přečištěná), nalitá do beden nebo tvářená v kusy, též lékořicová šťáva ve tvaru tyčí, tlustších než 1 cm a balených ve větší obaly, nebo v prášku.

(2) šťáva lékořicová v tyčinkách tlustých nejvýše 1 cm, v trubičkách, v žebrovaných nebo točených páskách, celtlích, pilulkách a pod., nebo s přísadou cukru, medu, škrobu, gumy, anýzové silice, sal-miaku a pod., č, 132, pokud rejde o lékárnické zboží.

(3) Pilulky pro kuřáky (cachous aromatisés), Č. 633 a).

Druhá vysvětlivka k saz. čís. 155 nahrazuje se tímto zněním:

První odstavec 3. vysvětlivky k saz. čís. 155 nahrazuje se tímto zněním:

(1) K silicím č. 155b) patři zejména silice bobková (vavřínová), silice rozmar inová a lehká i těžká silice kafrová. Dále sem patří:

Ve druhém odstavci 3. vysvětlivky škrtají se slova: „anýzová (oleum anisi),", „badiánová (oleum anisi stellati),", „kafrová těžká (černá a modrá)," a „kafr anýzový (anethol, t. j. propanylfenolmethylether),".

Za jedenáctý odstavec 3. vysvětlivky k saz. čís. 155 zařaďuje se tento nový (dvanáctý) odstavec:

(12) Oficinální kafrový olej (oleum camphora-tum), roztok kafru v oleji olivovém, č. 630.

První odstavec 9. vysvětlivky V. oddílu všeobecných vysvětlivek ke tř. XXII.—XXV. doplňuje se takto: Sparterií podle poznámek za s. č. 194, pokud se týká za s. č. 214, 231, saz. pol. 253 c) 1, 253 c) 2, 259 c) 2 a 259 c) 3 rozumějí se pruhy z přediv pouze vedle sebe položených, lepidly spojených a na plocho na stuhy vyválených.

Druhý odstavec 19. vysvětlivky V. oddílu všeobecných vysvětlivek ke tř. XXII.—XXV. nahrazuje se tímto zněním:

(2) Napodobeniny kůže jako pegamoid, grabiol, granitol atd. (zvané též umělou kůží), viz 4. odst. 1. vysvětlivky k č. 325. O rozlišování těchto napodobenin kůže od knihařského plátna, viz 3. odst. vysvětlivek k č. 324.

První odstavec VI. oddílu všeobecných vysvětlivek ke třídě XXII.—XXV. nahrazuje se tímto zněním:

(1)Technickými potřebami rozumí se zboží pro technické upotřebení nebo pro účely průmyslové, zhotovené zpravidla z hrubých přediv a tkanin, na př. hnací řemeny, popruhy, hadice, hrubé sítě, ucpávky atd. Plachetky na lisování nebo cezení (filtrování), též kaláky, vyelívají se podle své bližší povahy jako tkaniny, po případě jako věci šité, pokud celní sazebník neobsahuje odlišného ustanovení.

Druhý odstavec vysvětlivek k saz. čís. 192 nahrazuje se tímto zněním:

(2) O přirážce za mercerování viz poznámku k saz. čís. 189 až 194; o vyšetření tkanin krémově barvených viz vysvětlivku k G. 187.

Za vysvětlivky k saz. čís. 192 zařazuje se tato nová vysvětlivka:

Vysvětlivka k poznámce k saz. čís. 189 a ž 192.

Tkaniny t. zv. bagdadské a madras o v é jsou řídké tkaniny sc vzorky ze surové, bílené nebo barvené příze, zhotovenými zvláštním protkávacím útkem, jenž jest podle obrysu vzorků na rubu tkaniny odstřižen. Vazba základní u tkanin bagdadských jest zpravidla plátnová, u madrasových perlinková.

V odstavci: Vysvětlivky k poznámce, za saz, čís. 194 nahrazují se slova: „Vysvětlivky k poznámce." slovy: Vysvětlivky k poznámce k saz. čís. 189 a ž 194,

První a druhý odstavec vysvětlivek k saz. čís, 201 nahrazují se tímto zněním:

(1) Žárové punčošky jsou stávkové, 3 až 5 cm široké hadicovité kusy, také konfekcionované obsazením z tylu, z asbestových nití a pod.

(2) Žárové punčošky (nevypálené i vypálené) z jiných rostlinných přediv vyclívají se jako bavlněné.

Dosavadní vysvětlivka k saz. čís. 205 očísluje se jako první (l) odstavec. Za tento první odstavec vysvětlivky k saz. čís. 205 zařaďuje se tento nový (druhý) odstavec:

(2) Vyclívati surovou přízi z konopí manilského, sisalového nebo z podobných přediv k výrobě kloboukových úpletů podle poznámky za saz. pol. 205 c) jsou zmocněny celní úřady v Krnově a Vejprtech. K posouzení povahy zboží, pro něž se navrhuje projednání podle uvedené poznámky, slouží úřední vzorky dotyčných přízí, dodané jmenovaným celním úřadům.

Dvanáctý odstavec vysvětlivek k saz. čís. 219 upravuje se takto:

(12) Žárové punčošky z ramié a pod. nutno projednávati podle č. 201 a).

čtvrtý odstavec 3. vysvětlivky k saz. čís. 282 se zrušuje.

V prvém odstavci 4. vysvětlivky zrušují se slova: „; dětské kočárky spojené s velmi jemnými hmotami".

Za 4. vysvětlivku k saz. čís. 285 zařaďuje se tato nová (pátá) vysvětlivka:

Dosavadní 5. vysvětlivka přečísluje se na 6.

V druhém odstavci 1. vysvětlivky k saz. čís. 296 Škrtají se slova: „(neklizený tiskařský papír na knihy a noviny)".

Dosavadní 2. vysvětlivka k saz. čís. 296 očísluje se jako první (l) odstavec 2. vysvětlivky.

Za tento první odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 296 zařaďují se tyto nové (druhý) a (třetí) odstavce:

(2) Novinový papír tiskařský jest nehlazený papír, obsahující nejméně 60% (dle váhy) ligninu, s rovnoběžnými vodoznakovými čarami vzdálenými od sebe 5—10 cm, vážící nejméně 45 g, nejvýše 60 g na 1 ni'-, v kotoučích o průměru nejméně SO cm. Dle sazby pro novinový papír tiskařský v kotoučích projednává se papír pouze tehdy, předloží-li dovozce při dovozu osvědčení výrobní firmy o tom, že dovážený papír obsahuje nejméně 00% (dle váhy) ligninu. V případech pochybnosti o správnosti osvědčení budiž vyžádán posudek chemicko-technické zkušebny finanční správy v Praze.

(3) Bílý papír prostý ligninu (zvaný též dřevaprostý papír) smí obsahovati nejvýše 5% ligninu. Chemickou zkouškou pozná se tento papír tím, že skvrna způsobená kapkou roztoku floroglucinu na něm jest po uschnutí nažloutlá nebo růžová, nikdy však sytě fialově červená. V případech pochybných budiž vyžádán posudek chemicko-technické zkušebny finanční správy v Praze. Roztok floroglucinu připraví se takto: 1 g floroglucinu rozpustí se ve 100 cm³ lihu, po úplném rozpuštění přidá se 25 cm³ sehnané kyseliny solné a promíchá se. Roztok "uchovává se v hnědé lahvičce se zabroušenou zátkou; jelikož se časem kazí, nutno joj vždy asi po 3 měsících obnovovati. Celním úřadům dodá tento roztok chemicko-technická zkušebna finanční správy v Praze.

Vysvětlivka 2. k saz. čís. 300 doplňuje se tímto novým (třetím) odstavcem:

(3) Listy ke strojům Verdolovým jsou papírové pruhy (zpravidla široké 172 mm, 323 mm nebo 474 mm), podél okraje nebo též podél středu podlepené úzkými proužky kartonu a v těchto podlepných místech opatřené dírkami, jež jsou od sebe stejnoměrně vzdáleny (asi 27 mm).

První odstavec vysvětlivky k saz. čís. 306 nahrazuje se tímto zněním:

Vysvětlivka.(1) Kaučukové těsto (guma ucpávací, guma formovací) jest mechanická směs lepkavé, hnětné a stejnoměrné povahy, určená pouze k dalšímu zpracování; vyrábí se z rozměklého nebo z rozpuštěného kaučuku se sírou a s jinými přísadami, jako s kysličníkem zinečnatým, se suříkem, s křídou, s barytem, s ozinkovými vlákny, s tuhou atd. válením nebo hnětením a tvoří balvany, tyče nebo vrstvy o síle nejméně 2 mm, bez papírové nebo jiné vložky nebo bez jiného opatření bránícího slepení. Podle množství přidané síry rozeznává se kaučukové těsto měkké a kaučukové těsto tvrdé.

Třetí odstavec vysvětlivky k saz. čís. 306 nahrazuje se tímto zněním:

(3) Kaučukové odpadky z kaučukových náhražek a z ucpávací gumy, ploché nebo vláknité, kterých lze upotřebiti k výrobě ucpávek atd. buď přímo nebo po pouhém zahřátí a hnětení mezi válci; kaučukové roztoky zhuštěné v těsto bez cizích přísad, jakož i faktis, pncumclastikum atd. jako - náhražky kaučuku (viz vysvětlivky k č. 304).

Šestý odstavec vysvětlivky k saz. čís. 306 nahrazuje se tímto zněním;

(6) Nevulkanisované desky a pruhy, slabší než 2 mm, jakož i takové desky a pruhy silnější, avšak s vložkou papírovou nebo jinou, nebo s jiným opatřením bránicím slepení, č. 308, Desky částečně (neúplně) vulkanisované, na př. t. zv. desky pro rychlé opravy, vyznačující se pružností, která odpovídá měkkému vulkanisovanému kaučuku, s jakoukoliv vložkou, č. 312.

První odstavec vysvětlivky k saz. čís. 308 nahrazuje se tímto zněním:

Vysvětlivka. (1) Sem patří, nevulkanisované desky a pruhy slabší než 2 mm, jakož i takové desky a pruhy silnější, avšak s vložkou papírovou nebo jinou, anebo s jiným opatřením bránícím slepení, dále desky krájené (žebérkované) z čisté přírodní gumy (kaučuku) t. zv. patentní desky, jakož i desky vyválené z gutaperči (hladké) a desky vyrobené z kaučukového roztoku natíráním (naléváním) na nepromokavé tkaniny nebo na skleněné desky, jichž se používá jako polotovarů k chirurgicko-zdravotním, elektrotechnickým předmětům, k potítkům a pod. Nevulkanisované desky patentní mohou býti též barveny, musí však vykazovati vlastnosti, jaké má nevulkanisovaný kaučuk, resp. gutaperča, t. j. především menší pružnost a lepkavost. Dají se lehko roztáhnouti na docela tenkou blánu a podržují delší čas stopu po vtisknutém nehtu, čehož již není u vulkanisovaných desek toho druhu. Také se trhají již při menším napětí.

Pátý odstavec vysvětlivky k saz. čís. 308 nahrazuje se tímto zněním:

(5) Desky částečně (neúplně) vulkanisované (na př. t. zv. desky pro rychlé opravy), vyznačující se pružností, která odpovídá měkkému vulkanisovanému kaučuku, s jakoukoliv vložkou, č. 312.

Třetí odstavec vysvětlivky k saz. čís. 324 nahrazuje se tímto zněním:

(3) Knihařské plátno liší se od napodobenin kůže jako pegamoidu, grabiolu, granitolu atd. (nazvaných též umělou koží), jež nutno vyclívati podle č. 325, tím, že napodobeniny kůže mají povlak nepromokavý, kdežto knihařské plátno jest pouze apretováno škrobem. Navlhčí-li se knihařské plátno vodou, ztrácí lesk; umělá kůže a napodobeniny kůže však po navlhčení vodou svého vzhledu a lesku neztrácejí.

Čtvrtý odstavec vysvětlivky k saz. čís. 324 se zrušuje.

čtvrtý, pátý, šestý a sedmý odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 325 nahrazují se tímto zněním:

(4) Do č. 325 patří kromě umělé kůže, uvedené ve 3. odstavci, též napodobeniny kůže, jako pegamoid, grabiol, granitol atd. (zvané též umělou koží), i když v nátěru je přimíšen kaučuk.

(5) Jak se rozeznávají tyto napodobeniny kůže od knihařského plátna, viz 3. odstavec vysvětlivky k č. 324. O vyclívání látek na svinovací záclony, látek na čalouny atd. viz 19. vysv. V. oddílu všeob. vysv. ke tř. XXII.—XXV.

(6) O vyclívání průsvitného plátna pausovací ho (pro architekty atď.), viz 13. odst. 4. všeob. vysvětlivky k č, 189—201.

(7) Tkaniny připravovaná kaučukem nebo gutaperčou, č. 315.

Třetí odstavec 4. všeobecné vysvětlivky k č. 328—337 se zrušuje.

Čtvrtý odstavec 4. všeobecné vysvětlivky k č. 328—337 se přečísluje na (3) odstavec.

Pátý odstavec 4. všeobecné vysvětlivky k č. 328—337 nahrazuje se tímto zněním:

(4) Barvená a vzorkovaná kůže, jakož i kůže s uměle vytlačeným lícem (rytými válci nebo deskami) vyclívá se dle druhů zvířat, z nichž pochází, dle č. 329 b), 330, 333, 334 nebo 337, ať tento líc napodobuje líc kůže hadí, hroší, ještěrčí, krokodýlí, rybí, sloní, tulení, vepřové atd. nebo jakýkoliv jiný ráz. Juchta (juchtová kůže) a její napodobeniny vyclívají se rovněž dle druhů zvířat, z nichž pocházejí, dle č, 329, 330, 333 nebo 334.

Šestý odstavec 4. všeobecné vysvětlivky k č. 328—337 se přečísluje na (5) odstavec.

Sedmý odstavec 4. všeobecné vysvětlivky k č. 328—337 nahrazuje se tímto zněním:

(6) Bez zřetele na svoji jinakou povahu vyclívá se však kůže rukavičkářská dle č. 335, kůže lakovaná dle č. 336, kůže bronzovaná dle č. 337.

Třetí odstavec 3. vysvětlivky k saz. čís. 329 nahrazuje se tímto zněním:

(3) Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k č. 328—337.

Druhý odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 329 se zrušuje.

Druhý odstavec 3. vysvětlivky k saz. čís. 330 nahrazuje se tímto zněním:

(2) Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k č. 328—337.

V prvním odstavci 2. všeobecné vysvětlivky k č. 331—334 škrtají se slova „kůže klouzkem natřená,".

Sedmý odstavec 2. všeobecné vysvětlivky k č. 331—334 nahrazuje se tímto zněním:

(7) Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k č. 328—337.

Druhý odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 335 se zrušuje.

Odstavce (3) a (4) přečíslují se na (2) a (3).

Vysvětlivka 1. a 2. k saz. čís. 337 nahrazují se tímto zněním:

Za třetí odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 337 zařaďuje se tento nový (čtvrtý) odstavec:

(4) Pergamenový papír, č. 291,

První, druhý a třetí odstavec 5. vysvětlivky k saz. čís. 337 se zrušují.

Čtvrtý odstavec 5. vysvětlivky k saz. čís. 337 se přečísluje na (1).

Pátý odstavec 5. vysvětlivky k saz. čís. 337 se přečísluje na (2).

Ve druhé větě druhého odstavce 1. vysvětlivky k saz. Čís. 347 slova: „dřevěné desky silnější 2'5 mm" nahrazují se slovy: „dřevěné desky silnější 3 mm".

Vysvětlivka 3. k saz. čís. 347 upravuje se takto:

Druhý odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 351 upravuje se takto:

(2) Jako dýhy s. č. 351 se projednávají všechna prkna silná 3 nim nebo slabší, nehledíc na účel, k jakému se jich upotřebí.

První odstavec 11. vysvětlivky k saz. čís. 361 upravuje se takto:

(1) Podle pol. 361c) vyclívají se věci zhotovené z látek jmenovaných v této položce, kromě předmětů z napodobenin látek jmenovaných v pol. 361 d) a e). Polotovary předmětů patřících do pol. 361c), upravené k dalšímu zpracování, projednávají se podle 2. poznámky k saz. pol. 861c), na př. hrubě opracovaná držadla k holím, polotovary (tvaru hruškovitého nebo špaličkovitého) kulečníkových koulí, zhruba lisované kotoučky knoflíkové, dírkované listy celuloidové na toaletní potřeby, pro akumulátory a pod., hrubé, neopracované výlisky krabiček, pouzder a jiných věcí z celonu, se švy od lisování, neopracované odlitky na střenky k nožům a příborům, spirálovité trubky, z nichž příčným řezem se hotoví kroužky na ubrousky atd., a jiné kusy mající přibližně tvar předmětu, který z nich má býti vyroben dalším opracováním (broušením, hlazením, pilováním, soustruhováním, vrtáním atd.).

Vysvětlivky k saz. čís. 369 doplňují se tímto novým (třetím) odstavcem:

(3) Jako skleněné tyčinky s. č. 369 projednávají se tyčinky ze skla průhledného (bílého nebo polobílého), o průměru nejvýše 8 mm a tyčinky z barevného skla o průměru nejvýše 2 mm, jichž se používá k výrobě perel, knoflíků, elektrických žárovek a pod. Silnější tyčinky patří mezi masivní sklo s. č. 374.

Všeob. vysvětlivka 1. k saz. čís. 370— 372 se doplňuje tímto novým (čtvrtým) odstavcem:

(4) Jako sklo laboratorní pol. 370 b) 1, 371 a) 1 a 372 a) 1 _a) se vyclívá takové duté sklo, patřící jinak Evou povahou do těchto tří saz. čísel, jehož podle jeho zvláštních vlastností a tvaru se používá jen k pracím v chemických, přírodovědeckých, výzkumných a jiných vědeckých nebo technických laboratořích, na př. baňky (kulovité, konické, odměrné a pod.), chladiče, dialysátory, exsikátory, extraktory, jímadla, kádinky, křivule, láhve filtrační, láhve na výrobu plynů, láhve s tubusy, misky odpařovací, nádoby dekantační, nálevky děliči (s kohoutkem), pipety, plynojemy, promývačky, sklíčka reagenční, válce odměrné, válce kolorimetrické, váženky, zkumavky, zvony s tubusy atd.

Ve 2. vysvětlivce k saz. čís. 374 slova: „skleněné tyče o průměru větším 8 mm" nahrazují se slovy: „tyče ze skla průhledného (bílého nebo polobílého) o průměru větším 8 mm a tyče ze skla barevného o průměru větším 2 mm".

Druhý a třetí odstavec vysvětlivky k saz. čís. 384 se zrušují.

První odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 388 nahrazuje se takto:

(1) Ozdoby na vánoční stromek a jiné hračky vyclívají se podle s. č. 388, jsou-li jenom ze skla, na př. kuličky (dětské hračky, kuželníkové koule), skleněná vlna, upravená pro drobný prodej, nebo tvoří-li sklo hlavní součást. Skleněné předivo a skleněná vlna, neupravené pro drobný prodej, se projednávají jako ostatní skleněné zboží výslovně nejmenované.

V první větě prvního odstavce 1. vysvětlivky a v prvé větě prvého odstavce 2. vysvětlivky k saz. čís. 404 slovo: „karborunda" nahrazuje se slovy: „karbidu křemíku"; v prvé větě druhého odstavce 1. vysvětlivky k saz. čís. 404 slovo „karborundového" nahrazuje Se slovy: „posypaného karbidem křemíku".

Třetí odstavec 2. vysvětlivky k saz. čis. 431 doplňuje se touto větou: Válcované drátovité železo průměru silnějšího 6 mm až do 10 mm, dovážené v kotoučích, mající zpravidla délku přes 20 m, vyclívá se však jako drát s. č. 434.

První odstavec 1. vysvětlivky k saz. čis. 434 doplňuje se touto větou: Kromě toho vyclívá se jako drát č. 4j34 též válcované drátovité železo průměru silnějšího 6 mm až do 10 mm, dovážené v kotoučích, mající zpravidla délku přes 20 m.

Ve čtvrtém odstavci 1. vysvětlivky k saz. čís.434 slova: „zda se drát dováží", nahrazují se slovy: „zda se drát silný 6 mm nebo slabší dováží".

Druhý a třetí odstavec 5. všeob. vysvětlivky k saz. čís. 436—487 nahrazují se tímto novým (druhým) odstavcem:

(2) O tom, kdy se železné zboží spojené s jinými hmotami vyclívá podle č. 484—480 a kdy se železné zboží zlacené nebo stříbřené vyclívá podle č. 486, viz poznámku za č, 486.

První odstavec 6. všeob. vysvětlivky k saz. čís. 452—460 nahrazuje se tímto zněním:

(1) O vyclívání nástrojů spojených s jinými hmotami viz též poznámku za č. 486.

Pátý odstavec 6. všeob. vysvětlivky k saz. čís. 481 a 483 nahrazuje se tímto zněním:

(5) O vyclívání zboží č. 481 a 483, spojeného s jinými hmotami, viz poznámku za č. 486.

čtvrtý odstavec 5. všeob. vysvětlivky k saz. č. 500—525 nahrazuje se tímto zněním:

(4) O vyclívání zboží z obecných kovů, spojeného s jemnými nebo velmi jemnými hmotami nebo zlaceného nebo stříbřeného, viz poznámku za č, 522.

Druhý odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 513 nahrazuje se tímto zněním:

(2) Sem patří též hliník v prášku (pyrohliník, hliníkový bronz), zinek v prášku (rozetřený kovový zinek) i. cín v prášku (prášek mdlého kovového lesku, připravený elektrolyticky z čistého cínu). Se zinkem v prášku nebudíš zaměňován zinkový prach, patřící do pol. 488 c), jehož se nedá upotřebiti jako bronzového prášku (bronzové barvy) pro mdlý a bezlesklý vzhled a pro jeho znečištění nebo pro hrubší jeho součástky, jež lze postřehnouti zpravidla již při roztírání mezi prsty.

V prvním odstavci 10. vysvětlivky k saz. ČÍS. 535 slova: „Podle poznámky k s. č. 635 dlužno odbavovati za sazbu položky 535 c) se sníženým součinitelem" nahrazují se slovy: „Za snížené clo podle poznámky k pol. 535 c) projednávají se",

Slova: „se sníženým součinitelem" v prvním a druhém odstavci 12. vysvětlivky k saz. čís. 538, slova: „(se sniženým součinitelem)" v prvním a druhém odstavci 13. vysvětlivky, v prvním odstavci 14. vysvětlivky a v prvém odstavci 16. vysvětlivky k saz. čís. 538 a slova: „(se součinitelem 3)" v prvém odstavci 19. vysvětlivky k saz. čís. 538 se zrušují.

V 15. vysvětlivce k saz. čís. 538 zrušují se. slova: „podle poznámky k s. č. 538 (se sníženým součinitelem)".

Vysvětlivka 17. k saz. čís. 538 nahrazuje se tímto zněním: 17. Součástky strojů jmenovaných v poznámce k č. 53S nepožívají však sníženého cla podle této poznámky,

V 18. vysvětlivce k saz. čís. 538 zrušují se slova: „pro továrny na výrobu knoflíků z kamenáčových ořechů nebo z umělých soustružnických hmot".

Ve čtvrtém odstavci 1. vysvětlivky k saz. ČÍS. 540 zrušují se slova „pak antény při jiskrové telegrafii,".

Vysvětlivky k saz. čís. 540 doplňují se touto 10. vysvětlivkou:

V 5. vysvětlivce k saz. čís. 542 zrušují se slova: „a Rontgenovy (X paprsky)".

Vysvětlivky k saz. čís. 542 doplňují se touto 6. vysvětlivkou:

Ve čtvrtém odstavci 2. všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XLII. zrušuje se první věta: Dětské vozíky nutno vyclívati podle sazební třídy, do které svou převládající povahou nebo podle své hlavní části náležejí.

První věta prvního odstavce 2. vysvětlivky k saz. čís. 548 a 549 nahrazuje se tímto zněním: Dětské kočárky podléhají clu za 100 kg podle pol. 548 a) nebo 549 a) a osobní vozy clu za kus podle pol. 548 b) nebo 549 b) dle toho, jsou-li bezúpravy čalounické nebo sedlářské nebo m a j í-1 i takovouto úpravu.

V pivní větě 1. vysvětlivky k saz. čís. 573 zrušují se slova: „dále elektrolékařské a elektrochirurgické instrumenty atd.".

V prvním odstavci 1. vysvětlivky k saz. čis. 574 zrušují Se slova: „a jemně opracovaná nebo precisní (přesná) měřidla délková z kovu". Vysvětlivka 5. k saz. čís. 574 se zrušuje.

První odstavec 3. vysvětlivky k saz. čís. 577 nahrazuje se tímto zněním:

(19) Jako přesná měřidla Č. 577b) 1 se projednávají takové měřicí nástroje pro účely živnostenské a průmyslové, jichž se používá ku přesnému měření tlouštky, délky a povrchu hmot, otvorů, dutin, závitů atd. (na př. přesně opracovaná, kovová měřítka délková, přesně opracované tvarové kalibry a šablony, měřidla na měřeni tlouštky plechu, drátu a pod., opatřená mikrometrickým šroubem atd.). Měřící přístroje a nástroje fysikální a matematické (logaritmická a jiná počítací pravítka, libelly [jemné vodní váhy] atd.) patří však do č. 574.

Devatenáctý odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 596 nahrazuje se tímto zněním:

(19) Podle č. 596 a) yvclívá se též brom a jod, surové i čištěné, a kovový selen.

Dvacátý třetí odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 596 se zrušuje.

Odstavce (24) až (26) 1. vysvětlivky k saz. čís. 596 přečíslují se na (23) až (25).

Za poslední odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 596 vkládá se nový (dvacátý šestý) odstavec tohoto znění:

(26) Kovový selen přichází clo obchodu v podobě červeného prášku nebo tuhově lesklých černých zrnéček či malých podlouhlých krystalků.

Pátý a šestý odstavec 11. vysvětlivky k saz. čís. 597 nahrazují se tímto zněním:

(5) Amoniaková voda, obsahující více než 5% čpavku, nejvýše však 15%, patří do č. 597 n), s vyšším obsahem čpavku do č. 597o).

(6) Nasycenou vodu amoniakovou možno projednati podle č. 597 n) a amoniakovou vodu nenasycenou podle č. 652, bude-li nálezem chemicko-technické zkušebny finanční správy v Praze prokázáno, že nasycená neobsahuje více než 15% a nenasycená více než 5% čpavku.

V druhém odstavci 5. vysvětlivky k saz. čís. 598 nahrazuje se slovo „598 f" slovem „598 g".

Pátý odstavec 6. vysvětlivky k saz. čís. 598 nahrazuje se tímto zněním:

(5) Kyselina vinná a kyselina citrónová č. 598 g) tvoří bezbarvé krystaly nebo bílý prášek a rozpouštějí se snadno ve vodě a chutnají příjemně kysele; při pálení kyselina vinná páchne po spalovaném cukru, kdežto kyselina citrónová vydává pronikavě kyselé páry, obě však nezanechávají zbytku.

Dvanáctý až sedmnáctý odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 599 nahrazují se tímto zněním;

(12) Při dovozu ledku sodného beze cla podle poznámky za saz. pol. 599 a) 1. jest dovozce povinen předložití osvědčení ministerstva zemědělství, příp. ministerstva průmyslu, obchodu a živností tohoto znění:

Osvědčení.

Odstavce (18) až (23) 1. vysvětlivky k saz. čís. 599 přečíslují se na (13) až (l8).

Dosavadní odstavce dvacátý čtvrtý až dvacátý šestý 1. vysvětlivky k saz. čís. 599 nahrazují se novým (devatenáctým) odstavcem:

(19) Vinný kámen surový č. 599 a) tvoří zrnité, tvrdé, nažloutlé nebo načervenale šedé, slabě kyselé, korovité kusy nebo krystalický prášek, ží-há-li se vinný kámen, ať surový nebo čištěný, zuhel-natí, zapáchá po spalovaném cukru a zůstavuje hojný zbytek uhličitanu draselného, jenž s kyselinami šumí, kdežto vinnému kameni podobná kyselina vinná při žíhání nezanechává zbytku, O rozlišování surového a čištěného vinného kamene viz 10. vysv. k č. 599.

Odstavce (27) až (32) 1. vysvětlivky k saz. čís. 599 přečíslují se na (20) až (25).

První a druhý odstavec 3. vysvětlivky k saz. čís. 599 nahrazují se tímto zněním:

(1) Jako síran draselný (duplikátová sůl) č, 599 c) dlužno vyclívati jen výrobek, který obsahuje více než 80% čistého síranu draselného; síran draselný s menším obsahem čistého síranu draselného, č. 599 a).

(2) Při dovozu síranu draselného beze cla podle poznámky za saz. pol. 599 c) 1. jest dovozce povinen předložití osvědčení zemědělské rady tohoto znění:

Osvědčení.

Zemědělská rada pro........................... v...................................................

osvědčuje podle poznámky za saz. pol. 599 c) 1., že

zásilka.................... q síranu draselného dovážená

panem........................................ v........................................

firmou

jest určena ke hnojení.

Čtvrtý odstavec 3. vysvětlivky k saz. čís. 599 nahrazuje se tímto zněním:

(4) Kyselý síran draselný a sodný č, 599 c) jsou navzájem velice podobné soli, jež v obchodě bývají označovány jako bi sul fáty. Kyselý síran draselný vzniká působením přebytečné kyseliny sírové na chlorid draselný, kyselý síran sodný jako vedlejší zplodina při výrobě kyseliny dusičné. Obě soli jsou bílé nebo za vlhka poloprůsvitné, chuti podobné kyselině vinné č. 598 g), ale značně kyselejší; ve vodě jsou snadno rozpustné. Podobají se poněkud síranu hlinitému č. 601 b), jsou však průsvitnější a nedávají se čpavkem sraženiny. Od kyseliny vinné nebo od kyseliny citrónové č. 598 g) rozeznávají se tím, že při zahřívání ve zkoumavce tají, avšak nehnědnou a netěkají. Mimo to dávají s chloridem barnatým bílou, v kyselině solné nerozpustnou sraženími, jíž kyselina vinná nebo citrónová nedává.

Třetí odstavec 3. vysvětlivky k saz. čís. 600 nahrazuje se tímto zněním:

(3) Do č. 600 c) patří všechny druhy technického (chemicky nečistého) chloridu vápenatého, t. j. krystalovaný, sušený a bezvodý, též roztoky chloridu vápenatého, jakož i j e j i c h směsi s roztoky chloridu hořečnatého (t. zv. chladicí louhy, na př. Reinhardtin). Chlorid vápenatý chemicky čistý, č. 622.

Za 10. vysvětlivku k saz. čís. 600 zařaďuje se tato nová (jedenáctá) vysvětlivka:

11. (1) Ledek vápenatý (dusičnan vápenatý, synth etický ledek vápenatý, norský ledek vápenatý) tvoří bílý až šedý prášek na vzduchu vlhnoucí; na žhavém uhlí vybuchuje. Rozpouští se ve vodě; v tomto roztoku vzniká s přísadou vodného roztoku šťovanu amonného hojná bílá sraženina.

(2) Ledek vápenatý vyclívá se podle pol. 600 n), i když obsahuje dusičnan amonný, nikoliv však více než 8%.

(3) Prokáže-li dovozce navrhující, aby ledek vápenatý byl projednán podle pol. 600 n), osvědčením výrobce, vyhotoveným podle připojeného vzoru*), že dovezený ledek vápenatý neobsahuje více než 8% dusičnanu amonného, projedná celili úřad, nemá-li pochybností o správnosti osvědčení, zásilku podle pol. 600 n) a osvědčení připojí k rejstříku,

(4) Nepředložila-li strana osvědčení nebo pochybujeIi celní úřad o správnosti předloženého osvědčení, poněvadž má podstatné závady, nebo má-li celní úřad pochybnosti o správnosti udaného obsahu' dusičnanu amonného, vybéře celní úřad ze zásilky dva vzorky ztotožněné jím i stranou a zašle je na útraty strany ku prozkoumání chemickotechnické zkušebně finanční správy v Praze i s předloženým osvědčením. Nález zkušebny je směrodatný pro posouzení sazební povahy zboží. Před dojitím nálezu zkušebny může celní úřad vydati zboží jen tehdy, složí-li strana jistotu ve výši cla z dovezeného množství zboží podie saz. pol. 599 o),

(5) Zjistí-Ii se rozborem, že nejde o zboží pol. 000 n), zkušebna podá zprávu ministerstvu financí. Strana jest v tomto případě povinna zaplatiti příslušné clo.

(6) Ledek vápenatý, obsahující více než 8% dusičnanu amonného, vyclívá se podle pol. 599 o).

*)Osvědčení.

Podepsán........................... (jméno dodávající firmy) v................... (místo, země) prohlašuje, že zásilka............ kilogramů synthetického dusičnanu vápenatého, určená ................................ (jméno a bydliště zákazníkovo), neobsahuje více než 8% dusičnanu amonného. Podepsaná firma prohlašuje na místě přísahy, že ručí za správnost tohoto údaje a jest si vědoma toho, že v případě, zjistila-li by se nesprávnost údaje, byly by její dusičnany vápenaté vyloučeny z celního projednávání bez předchozího zjištění obsahu dusičnanu amonného a že firma mohla by býti stíhána i podle důchodkového trestního práva.

V druhém odstavci 3. vysvětlivky k saz. čís. 603 buďtež slova „kovový selen C 622" nahrazena slovy „kovový selen č. 596 a)".

Za 7. vysvětlivku k saz. Čís. 604 zařaďují se tyto nové vysvětlivky:

8. (1) Kokain, hlavní alkaloid listů keře koky, jest v obchodě zpravidla jen v podobě svých solí, na př. chlorovodíkové (Coeainum hyclrochloricum), která tvoří bezbarvé krystalky nebo drobné bílé šupinky skelného lesku. Na špičce jazyku způsobuje na krátký čas místní necitlivost.

(2) Jako kokain, jenž jest svým chemickým složením methylester benzoylekgoninu, vyslívají se také ostatní alkaloidy skupiny kokainové, t. j. deriváty ekgoninu, jako na př. methylekgonin, benzoylekgonin, cinnamylkokain, isatropylkokain a j.

(3) Surový kokain, sloužící k výrobě čistého kokainu, dováží se téměř výhradně v lisovaných kusech, po případě v prášku barvy špinavě bílé.

9. (1) Alkaloidy opiové získávají se z opia, které jich obsahuje četnou řadu. Jsou to zejména morfin, kodein, thebain, narkotin, papaverin a narceiti. V obchodě jsou jako volné zásady nebo v podobě svých solí (s kyselinou chlorovodíkovou, na př. morphinum hydrochloricum, s kyselinou fosforečnou, na př. codeinum phosphoricum a j.).

(2) Z derivátů alkaloidů opiových nejvýznačnější jsou ethylmorf inhydrochlorid (dionín), diacetylmorfin (heroin), benzylmorfinhydrochlorid (peronin), benzbylmorfin, dihydrooxykodeinonhydrochlorid (eucodal), dihydrokodehion (dicodid), dihydromorfinonhydrochlorid (dilaudid), kotarnin, kotarninhydrochlorid (stypticin).

(3) Směsi těchto látek vyskytují se pod názvy jako pantopon, pavon, domopoii, laudanon, nareofin a pod.

První odstavec vysvětlivky k saz. čís. 611 budiž doplněn slovy: „a kaseinový klih, t. j. lepidlo připravené z kaseinu s některými přísadami".

Druhý odstavec vysvětlivky k saz. čís. 612 nahrazuje se tímto zněním:

(2) K bílkovinám č. 612 patří zejména technický vaječný albumin (bílek), krevní albumin a kasein. Podle č. 612 vyclívají se též nebarvené nátěry na omítky vzdorující povětrnosti, jako na př. směs hašeného vápna, hlíny a podobných nerostných látek s kaseinem jako pojidlem. Kaseinový klih, lepidlo z kaseinu, č. 611.

Za osmý odstavec vysvětlivek k saz. čís. 612 zařaďuje se tento nový (devátý) odstavec:

(9) Osvědčení obchodní a živnostenské komory v Praze pro dovoz kaseinu za snížené clo podle 2. poznámky za saz. čís. 612 budiž vyhotoveno podle tohoto znění:

Osvědčení.

Obchodní a živnostenská komora v Praze osvědčuje podle 2. poznámky za saz. čís. 612, že firma........................... v................... splnila podmínky pro dovoz...... kg kaseinu za snížené clo podle této poznámky.

Desátý a jedenáctý odstavec vysvětlivky k saz. čís. 619 nahrazují se tímto zněním:

(l0) Sem patří kromě přiboudliny, t. j. vedlejší zplodiny při výrobě alkoholu ethylnatého kvašením, též alkoholy propylnaté, butylnaté a amylnaté. Jsou to tekutiny bezbarvé, alkoholy amylnaté mnohdy nažloutlé. Alkoholy propylnaté mají slabý zápach alkoholu ethylnatého, alkoholy butylnaté zápachem se poněkud blíží alkoholům amylnatým, jež páchnou pronikavě nepříjemně a dráždí ke kašli.

(11)Alkoholy propylnaté a butylnaté dají se roz-poznati od alkoholů amylnatých zkouškou s činidlem vanilinovým. Toto činidlo připraví se rozpuštěním 1 g vanilinu ve 200 ccm sehnané kyseliny sírové; dodá je na požádání chemicko-technická zkušebna finanční správy v Praze.

(12) Zkouška provádí se tatko: K asi 5 ccm zkoušeného alkoholu přilévá se opatrně po stěně zkoumavky asi 2 ccm vanilinového činidla tak, aby se tekutiny nemísily; zakrouží-li se pak mírně zkoumavkou, utvoří se na styčné ploše obou tekutin kroužek. Objeví-li se okamžitě na vrchní straně kroužku zbarvení fialové, které může přecházeti v modré, jde o alkoholy propylnaté nebo butylnaté, je-li kroužek červený příp. červenohnědý bez fialového odstínu, jde o alkoholy amylnaté.

(13) Poněvadž alkohol methylnatý dává s vanilinovým činidlem kroužek podobného zbarvení jako alkoholy pol. 619 b) 1, nutno v případě kladného výsledku zkoušky na tyto alkoholy připraviti směs dvou dílů zkoušeného alkoholu s jedním dílem vody. Ke směsi se přidává pevná kuchyňská sůl v takovém množství, až část jí zůstane nerozpuštěna, důkladně se protřepe a nechá ustáti. Rozdělí-li se tekutina po ustání ve dvě vrstvy, jde o alkoholy pol. 619 b) 1; tvoří-li tekutina jednu vrstvu, jde o alkohol methylnatý.

(14) V pochybných případech nutno vyžádati si posudek chemicko-technické zkušebny finanční správy v Praze.

(15)K vyclívání alkoholů butylnatých podle 1. poznámky za saz. pol. 619 b) jsou zmocněny celní úřady v Bratislavě, Chebu, Liberci, Podmoklech-Děčíně, Praze a v Ústí n. L. Při vyclívání nutno předložití s celní prohláškou osvědčení příslušné obchodní a živnostenské komory podle připojeného vzoru.*)

Odstavce (12) až (22) vysvětlivky k saz. čís. 619 přečíslují se na (16) až (26).

Šestý odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 620 nahrazuje se tímto zněním:

(6) K vyclívání zboží podle poznámky za č. 620 jsou zmocněny celní úřady v Bratislavě, Chebu, Liberci, Podmoklech-Děčíně, Praze a v Ústí n. L. Pro jeho projednávání platí obdobně ustanovení 15. a 16. odstavce vysvětlivek k č. 619.

Osmý a devátý odstavec vysvětlivek k saz. čís. 622 nahrazují se těmito novými odstavci:

(8) Peroxyd sodíku je bílý až nažloutlý prášek. Ve vodě se rozpouští na roztok obsahující hydroxyd sodný a peroxyd vodíku, který však se rychle rozkládá za šumění a vývoje kyslíku; roztok dává reakci na peroxyd vodíku, popsanou v 12. vysv. k č. 597. Slouží jako energické okysličovadlo v laboratořích, v běličství, k regeneraci zkaženého vzduchu a k přípravě různých peroxydů a desinfekčních a bělících přípravků.

(9) Kyselina benzoová se vyrábí z pryskyřice benzoové nebo z toluenu (umělá, synthetická). Tvoří lesklé jehlice nebo lístky rozpustné ve vodě na roztok kyselý. Chemicky čistá jest bez vůně, technická někdy příjemně voní (od stop přimíšených esterů). Zahříváním sublimuje a její páry dráždí ke kýchání a ke kašli.

(10) Benzoan sodný tvoří bílý prášek nebo porovité kousky, chuti sladce svíravé. Rozpouští se ve vodě.

(l1) Kyselina benzoová i benzoan sodný upotřebují se v lékařství a v průmyslu potravinářském. Zahříváním kyseliny benzoové nebo roztoku benzoanu s lihem a sehnanou kyselinou sírovou vzniká benzoan ethylnatý, osobité pichlavé vůně. Vodné roztoky kyseliny benzoové, opatrně zneutralisované vodným roztokem sodného louhu, jakož i vodné roztoky benzoanu dávají zahříváním s vodným roztokem chloridu železitého hnědé zbarvení.

(12) K jodidům č. 622c) patří např. jodid draselný (kalium jodatum), jodid sodný (natrium jodatum) a jodid amonný (ammonium jodatum), jež tvoří průsvitné krychlovité krystalky nebo bílý prášek, jodid měďný (cuprum jodatum), bílý až hnědý prášek, jodid kademnatý

(cadmium jodatum), bezbarvé perleťové lesklé šupinky, jodid zineěnatý (zineum jodatum), bezbarvá zrnitá hmota kyselé reakce, na vzduchu se rozplývající, jodid stříbrný (argentum jodatum), žlutý prášek, a jodid olovnatý (plumbum jodatum), zlatožlutý krystalinický prášek.

(13) Všechny jodidy v pevném stavu uvolňují zahřátím ve zkumavce se sehnanou kyselinou sirovou a burelem jod, který uniká jako fialové páry. Přidá-li se k vodnému roztoku jodidu ve zkumavce zředěná kyselina sírová a pak vodný roztok dusitanu sodného, uvolňuje se jod, který se pozná buď podle zmodrání tekutiny po přidání škrobového mazu nebo tím, že tekutina se protřepe se sírouhlíkem nebo s chloroformem, jenž po rozvrstvení jest zbarven fialově (rozpuštěným jodem).

(14) Podle sazby 1. poznámky k č. 622 lze projed-nati zboží jen na základě posudku chemicko-technické zkušebny finanční správy v Praze, provedeného na útraty strany.

(15) k vyclívání zboží podle 2. poznámky za č. 622 jsou zmocněny celní úřady v Bratislavě, Chebu, Liberci, Podmoklech-Děčíně, Praze a v Ústí n. L. Pro jeho projednávání platí obdobně ustanovení 15. a 16. odstavce vysvětlivek k č. 619.

Za čtrnáctý odstavec vysvětlivky k saz. čís. 624 zařaďují se tyto nové odstavce:

(15) Nit rocelu losové pokosty lakové podle poznámky za č. 624 jsou roztoky nitrocelulosy v organických rozpouštědlech, jako v acetonu, octanu ethyrnatém, amylnatčm a pod., zpravidla s přísadou měkčidel (plastifikátorů) jako kafru, trifcnyl-fosfátu, trikresylfosfátu a pod. Jsou to tekutiny pronikavě esterově páchnoucí, viskosní, lepkavé, bezbarvé nebo různě zbarvené přísadou minerálních nebo organických barviv.

(16) Rozeznávají se od jiných lakových pokostů zkouškou s činidlem difenylaminovým. činidlo difeny-laminovč jest roztok 1 g difenylaminu ve 100 ccm sehnané kyseliny sírové, k němuž se přidá 20 ccm destilované vody. činidlo dodá celním úřadům na požádání chemicko-technická zkušebna finanční správy v Praze. Ze zkoušeného lakového pokostu vyjme se kapka skleněnou tyčinkou a rozetře se ve slabou vrstvu na skleněné desce, položené na bílém papíru. Když nátěr vyschnul, což trvá asi 10 minut, potře se jeho okraj skleněnou tyčinkou ovlhčenou činidlem difenylaminovým. Je-li ve zkoušeném lakovém pokostu přítomna nitrocelulosa, objeví se po několika vteřinách syté tmavomodré zbarvení, jež však po několika minutách mizí. Sytě zbarvené laky doporučuje se před zkouškou zřediti asi l0 tinásobným množstvím acetonu, aby očekávané modré zbarvení při zkoušce s činidlem difenylaminovým nebylo vlastním barvivem lakového pokostu příliš rušeno.

(17) V případě, že nátěr provedený zkoušeným nitrocelulosovým pokostem nevysýchá ani po 15ti minutách, neobjeví se zpravidla při zkoušce difenyl-aminové očekávané modré zbarvení. V takovém případě jakož i v jiných případech pochybných nutno vyžádati si o zboží posudek chemicko-technické zkušebny finanční správy v Praze na útraty strany.

Vysvětlivky k třídě XLIX. Zápalné zboží, nahrazují se tímto zněním:

XLIX. Zápalné zboží.

S. č. 640.

Vysvětlivka.

(1) Jako sirné niti vyclívají se též s i r n é knoty, t. j. proužky papíru nebo tkanin, na nichž je nanesena síra.

(2) Jako zápalky č. 640 vyclívají se jen obyčejné zápalky, t. j. tyčinky ze dřeva, papíru a pod., opatřené zápalnou hmotou, která se vznítí třením (někdy jen o určité hmoty).

(3) Voskové zápalky, č. G38.

(4) Bengálské zápalky a zápalky do větru, č. 641.

(5) Do č. 640 patří též umělá zapalovadla, t. j. podpalky všeho druhu, jako na př. tabulky, kostky a brikety vyrobené ze směsi pilin nebo rašeliny s dehtem, smolou nebo minerálním olejem, pak trhací uhlí na sklo (tyčinky tvářené z dřevěného uhlí, ledku a pojidla) a papírové pochvy, plněné směsí práškovité síry, dřevěných pilin a ledku, sloužící k hubení myši.

(6) Zápalná hubka přírodní, mořená i umělá (papírová hubka a pod.), patří rovněž do č. 640; k 1 obouky (též přilbice) ze zápalné h u b k y, viz 1. vysv. k č. 267—269; jiné zboží z hubky zápalné, viz č. 361 a); hubka zápalná, přírodní, surová, viz č. 62.

(7) Rozžehadla z prysky říčného mýdla a minerálního oleje (t. zv. pevný minerální olej), viz vysvětlivky k č. 177 a 178.

S. č. 641.

Vysvětlivka.

(1) Do č. 641 patří na př. všeliké ohně stroje, t. j. prskavky, slunce, žabky, dělové rány, bengálská světla, svítící koule a pod., zinkové p o c h o d n ě (lepenkové pochvy, opatřené zápalnou látkou a naplněné stružinami nebo pilinami kovového zinku), bengálské zápalky a zápalky do větru, bleskové světlo (z hořčíkového prášku s chlorečnanem draselným nebo s dusičnanem draselným nebo s burelem či s jiným okysličovadlem), též upravené v malých plechovkách, opatřených nálepkou, dálenassávací náložky pro tekutý kyslík k účelům trhacím (papírové pochvy naplněné dřevěným uhlím, sazemi nebo jinou porovitou hmotou, t. zv. ssavinou), opatřené dutinkou (nádobkou) s výbušnou hmotou (iniciátorem), jakož i jemný prášek hořčíku.

(2) Práskovitý hliník č. 513.

S. č. 642.

Vysvětlivka.

(1) Do č. 642 patří doutnáky, t, j. impregnované provazce, které zapáleny doutnají a slouží k zažehování zápalnic, zápalnice, bleskovice (mžikové zápalnice) a d e t o-načni zápalnice, t. j. šňůry nebo rourky, obsahující žerný prach či kteroukoliv jinou výbušnou látku, které slouží k roznětu rozbušek nebo trhacích náloží (dynamitu a pod.) a liší se od doutnáků tím, že zapálením hoří nebo explodují se značnou rychlostí.

(2) Sem patří též proužky nebo lístky papírové, bavlněné a pod. se zápalnou nebo třaskavou hmotou, nanesenou na ně v mezerách (jako bradavky) pro kapesní zapalovadla, pro důlní lampy, pro dětské pistole a pod.

S. č. 643.

Vysvětlivka. Do 5. 643 patří dutinky nábojnicové, roznětkové a rozbuškové, neobsahující výbušné náplně ani náplně prachu ani střely nebo broků; jsou zhotoveny z kovu nebo z papíru (případně z kovu s papírovým nástavkem).

S. č. 644.

Vysvětlivka.

(1) Do č. 644 patří nábojnice, t. j. nábojnicové dutinky s roznětkou nebo třaskavou složí, n á b o j k y, t. j. nábojnicové dutinky s roznětkou nebo třaskavou složí a náplní prachu, jež jest zpravidla uzavřena zátkou, beze střely (broků), jakož i náboje, t. j. nábojnicové dutinky s roznětkou nebo třaskavou složí, zpravidla dále ještě s náplní prachu, avšak vždy se střelou nebo broky. Nábojnice, nábojky a náboje patří do č. 644, ať mají roznětku vsazenu do dna dutinek nebo třaskavou slož vetřenu nebo vlisovánu do dna a okraje dna dutinek.

Roznětky a rozbušky se zápalnou složí, jsou kovové dutinky plněné třaskavou složí buď samotnou nebo v kombinaci s jinou výbušnou látkou, používané k roznětu prachových náplní (k vypalování ran ze střelných zbraní) a trhacích náloží.

(2) Do č. 644 patří dále třaskavky, t. j. pouzdra. nebo dutinky plněné třaskavou složí, jejíž explose má dáti výstrahu (na př. vlakvedoucím a pod.), třaskače či detonátory (roznětky nebo rozbušky, sloužící jako pomůcky k okamžitému zavedení explose střelných nebo trhacích náplní) a konečně r o z n 5 c o v a č e, t. j. zařízeni sloužící k roznětu rozbušek nebo trhacích náloží, jež se uvádějí v činnost buď elektricky (elektrické rozněcovače) roz-nětným vedením (drátem) bez ohledu na jeho délku, nebo mechanicky (na př. trhnutím provazce, jenž je upevněn na háčku rozněcovače), po případě též pomocí zážehu zápalnice. Rozněcovače patří sem i tenkráte, nejsou-li opatřeny rozbuškou. Jako rozněcovače vyclívají se též zápalné pilulky pro elektrické rozněcovače.

S. č. 645.

Vysvětlivka.

(1) Do č. 645 patří střeliv i n y, t. j. Černý střelný prach, bezdýmný prach a všechny výbušiny způsobilé pro střelné zbraně, dále trhaviny ze složek černého střelného prachu (ledku, síry a uhlí).

(2) Sem patří též torpéda opatřená zapalovačem, ať plněná vlastní trhací náloží nebo bez ní.

S. č. 646.

Vysvětlivka,

(1) Do č. 646 patří nitrocelulosa všech druhů (kolodiová bavlna či dinitrocelu-losa, střelná bavlna či trimtrocelulosa či pyroxylin a pod.), nitrované sloučeniny řady alifatické a aromatické, pokud samy o sobě jsou výbušinami (na př. trinitrofenol, trinitrotoluol, nitroglycerin, nitroaminy), jakož i zboží z těchto látek (dynamity, třaskavé fidibusy a pod.). Nitrované sloučeniny uvedených druhů přicházejí do obchodu pod různými jmény, tak na př. kyselina pikrová, ekrasit, melinit, lyddit, pertit, pikrinit (látky obsahující v podstatě trinitrofenol), trotyl, tritol (látky obsahující trinitrotoluol), tetryl (tetranitromeťhylanilin) a pod.

(2) Do č. 646 patří dále t. zv. bezpečnostní trhaviny, t. j. všechny trhaviny, obsahující dusičnan sodný, draselný, amonný, barnatý nebo olovnatý, někdy též s přísadou šťovanu amonného a pod., a vyznačující se menší citlivostí vůči nárazu a pod. Jsou to např. amonál, cheddit, permonit, alkasit, různé amonity (dahmenit, bellit, roburit, westfalit, brokkit, dynamon, kolínskorottweilerský bezpečnostní prach, negropowder, rhexit), dále gelatinové karbonity, grisoutit, nobelit, phoerrix, donarit, methanit a pod.), pak trhaviny obsahující chlorečnany, perchlor á t y a peroxydy, a konečně i n i c i á l n í třaskaviny (výbušné azidy ) na př. olovnatá nebo stříbrná sůl kyseliny dusíkovodíkové a pod.), fulmináty (na př. třaskavá rtuť, třaskavé stříbro a pod.), nitrobenzendiazoperchlorát a j.).

Za šestý odstavec vysvětlivky k saz. čís. 657 zařaďuje se tento nový (sedmý) odstavec:

(7) Dovážejí-li se noviny, časopisy a pod., které vzhledem ke svému stáří pozbyly svého vlastního významu, ve větších zásilkách, budiž zjištěno (z dopravních listin, účtů atd.), dovážejí-li se papírnami pro výrobu papíru či k jinému účelu (na př. jako balicí papír). Zvýhodněný dovoz možno přiznati jen oněm zásilkám novin, časopisů a pod., jež jsou určeny pro papírny k výrobě papíru.

Za vysvětlivky k saz. čís. 658 zařaďuje se vysvětlivka k saz. čís. 659 v tomto znění:

Vysvětlivka.

(1) Do Č. 659 patří kosti všeho druhu, t. j. kosti (celé nebo jejich části) surové nebo odtučněné nebo vyklízené, lámané, drcené, kostní tluč (šrot, krupice), odpadky z obrábění kostí (zbytky koštěných desek z výroby knoflíků, štěpiny, postružiny a pod.), rohová duše (rohová jádra [peddige], t. j. kostní výplň rohů uvolněná odstraněním rohového vnějšího povlaku), jakož i plná kopyta a plné paznehty (kopytní a paznehtní pouzdra a kostní výplň), též s částí nejbližších kostí nohy.

(2) Vývoznímu clu č. 659 nepodléhají: plné rohy (rohy obsahující duši), též s přilehlou částí lebky, prázdné rohy, prázdná kopyta, prázdné paznehty (rohová, kopytní a paznehtní pouzdra, bez kostní výplně) a jejich části (špičky rohů, rohové kotoučky a pod.), kostní moučky všeho druhu, kostní popel, kostní uhlí.