Každý občan smí vykonávati právo volební pouze v obci jediné a vykonává je osobně. To platí i v případě, že má několik bydlišť.

Byl-li kdo zároveň nebo postupně zapsán do voličských seznamů několika obcí, nesmí během jednoho roku ode dne, kdy se konala volba v obci jedné, voliti v obci jiné.

Z práva voliti jsou vyloučeni:

Předloží-li se volební komisi úřední doklad o tom, že volič zapsaný do voličských seznamů v den volby není státním občanem anebo jest vyloučen z práva voliti podle ustanovení č. 1, 3 nebo 4 neb podle posledního odstavce § 2 anebo rozhodnutí volebního soudu, že občan neprávem do voličských seznamů byl zapsán, nesmí býti připuštěn k hlasování.

Do zastupitelstva obecního a obecních komisí mohou býti voleni, kdož mají práva volební, dokonali 26. rok věku, v obci alespoň jeden rok, ode dne volby zpět počítajíc, bydlí a nejsou výslovně vyloučeni z volitelnosti. Skutečnost, že někdo není zapsán do voličských seznamů, není na újmu jeho volitelnosti. O volitelnosti příslušníků branné moci a četnictva platí ustanovení zákona č. 56/1927 Sb. z. a n.

Doba ztrávená ve vojenské službě, při válečných úkonech nebo v zajetí čítá se do doby bydlení v oné obci, ve které občan bydlel před nastoupením služby vojenské, válečných úkonů nebo před zajetím.

Členy obecních komisí mohou býti i ti, kdož nejsou členy obecního zastupitelstva, avšak musí býti volitelni.

zaměstnanci obecní, nad nimiž přísluší obecnímu zastupitelstvu nebo obecní radě moc disciplinární, avšak jen v obcích s méně než 5000 obyvatelů. V obcích, majících 5000 nebo více obyvatelů, nemohou býti zvoleni za starostu, náměstka nebo člena obecní rady;

úředníci všech úřadů správních, jimž přísluší nad obcí přímá moc dohlédací;

kdož, byvše osobně řádně upomenuti, ve lhůtě, alespoň na pět dní v upomínce jim dané, nezaplatili nějaké veřejné dávky obecní déle než rok splatné;

kdož povinni jsou činiti počet ze správy jmění obecného, jmění obecního ústavu nebo podniku, nebo jmění obcí spravovaného a neučinili-li tak, ač lhůta, obecním zastupitelstvem nebo dozorčím úřadem ke složení účtů jim daná, již byla uplynula.

§ 6.

Zároveň nemohou býti členy rady obecní nebo téže komise obecní:

Jsou-li zvoleny osoby zde uvedené proti tomuto ustanovení, anebo nastane-li poměr takový později a nevzdá-li se jeden ze zúčastněných do tří dnů dobrovolně mandátu, pozbývá členství v obecní radě nebo dotčené komisi člen mladší; jsou-li stejně staří, rozhoduje los.

Každý volič je povinen volby se zúčastniti. Od této povinnosti jsou osvobozeni:

Zaměstnavatel jest povinen upraviti v den volby službu tak, aby zaměstnanci mohli se volby zúčastniti.

Každý volič jest povinen volbu do obecního zastupitelstva, obecní rady a obecních komisí přijmouti.

Od povinnosti přijmouti volbu do obecní rady neb obecní komise jsou osvobozeni:

Vzdáti se členství zastupitelstva, rady, neb komisí obecních za volebního období jest přípustno jen tehdy, jsou-li tu okolnosti pod čís. 1 až 8 uvedené, nebo souhlasí-li s resignací obecní zastupitelstvo většinou všech svých členů. Resignující je z jednání a hlasování o tom vyloučen. (§ 5 zákona ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n.).

Odepře-li obecní zastupitelstvo souhlas s resignací, je resignující oprávněn odvolati se k dohlédacímu úřadu, který rozhodne s platností konečnou. Není-li obecní zastupitelstvo ještě ustaveno, nebo v době, kdy volební období uplynulo, dává souhlas s resignací dohlédací úřad s platností konečnou. Také o stižnosti podané pro nezákonnost usnesení vyslovujícího souhlas s resignací rozhoduje dohlédací úřad, a to s platností konečnou.

O tom, jsou-li tu zákonné důvody pro odmítnutí volby nebo vzdání se členství obecní rady nebo komise, rozhoduje obecní zastupitelstvo, o odvolání pak dohlédací úřad s konečnou platností.

O tom, jsou-li tu zákonné důvody pro vzdání se členství obecního zastupitelstva, rozhoduje s konečnou platností dohlédací úřad, jemuž obecní starosta ihned učiní oznámení o resignaci. Nerozhodne-li dohlédací úřad do dvou měsíců ode dne, kdy ho zpráva obecního úřadu došla, považuje se to za rozhodnutí uznávající oprávněnost resignace.

Zvolený jest povinen úřad svůj vykonávati do doby, než jest právoplatně rozhodnuto, že odmítnutí volby nebo vzdání se jest přípustno.

Kdo přes to, že příslušný sbor nebo úřad odepřel souhlas nebo uznal neoprávněnost odmítnutí nebo vzdání se, odmítne přijmouti volbu neb úřad podržet, nebo kdo před právoplatným rozhodnutím o vzdání se odepírá úřad svůj vykonávati, ztrácí volitelnost pro běžné a nejbližší volební období, při čemž ustanovení § 68 zůstávají nedotčena.

Obecní zastupitelstvo skládá se v obcích:

Pro hlavní město Prahu určuje počet členů statut.

Počet členů obecní rady, starostu a náměstky v to počítajíc, činí třetinu počtu všech členů obecního zastupitelstva.

Počet komisí a jejich členů stanoví obecní zastupitelstvo. Počet členů jednotlivých komisí nesmí býti větší než polovina všech členů zastupitelstva.

Volební období obecního zastupitelstva končí uplynutím šesti let ode dne, kdy volba starosty, náměstků a ostatních členů obecní rady stala se právoplatnou.

Neustaví-li se nové zastupitelstvo do čtyř měsíců ode dne, kdy uplynulo období zastupitelstva dřívějšího, jmenuje, žádá-li to alespoň třetina členů starého zastupitelstva, dohlédací úřad pro mezidobí správní komisi s poměrným zastoupením podle výsledku platných voleb do obecního zastupitelstva posledně provedených. V takovém případě buďtež nové volby, ačli nebyly již provedeny, rozepsány nejdéle do dvou měsíců.

Nebyla-li správní komise jmenována, vykonává obecní zastupitelstvo svůj úřad až do doby, kdy se ustaví nové zastupitelstvo.

Úřad starosty, náměstků, obecní rady a komisí trvá tak dlouho, jako funkce obecního zastupitelstva.

Členství v obecním zastupitelstvu, radě a komisích se pozbývá:

O ztrátu mandátu v případech uvedených pod č. 2 a 4 rozhodne dohlédací úřad do tří měsíců. Do jeho rozhodnutí lze si stěžovati do 15 dnů k vyššímu úřadu dohlédacímu, který rozhoduje, a to do dvou měsíců, s platností konečnou. V případě vyloučení ze strany rozhoduje buď na žádost zmocněnce (náhradníka) k zastupování volební skupiny oprávněného, nebo zástupce strany k tomu zplnomocněného.

Ustanovení odstavců 5 a 6 platí obdobně i o náhradnících.

Dohlédací úřad rozepíše s konečnou platností volbu tak, aby přípravy k volbě včas mohly býti skončeny.

V době dvou měsíců, počítajíc ode dne, kdy podle zákona o stálých voličských seznamech vyloženy býti mají stálé voličské seznamy, nebuďtež volby obecního zastupitelstva prováděny.

Volba vyhlásí se v úředním listě, dále pak v obci vyhláškami na veřejných místech po dobu 14 dnů, jakož i jinakým způsobem v místě obvyklým. Tvoří-li obec několik osad, budiž volba vyhlášena ve všech osadách.

Vyhláška v obci musí obsahovati den volby a počet osob, jež mají býti voleny, lhůtu, do které možno žádati za vydání tištěných seznamů voličských (§ 15), lhůtu ku předložení kandidátních listin s udáním kalendářního dne (§ 20), ustanovení o formě a obsahu kandidátních listin (§ 21), lhůtu k oznámení sdružených listin (§ 26) a lhůtu k jmenování členů volební komise (§ 32).

Zároveň s volební vyhláškou vyloženy buďtež po čtrnácte dnů stálé seznamy voličské.

Voličské seznamy buďtež k nahlédnutí přístupny nejméně po tři hodiny denně, v obcích s více než 5000 obyvatelů nejméně po osm hodin denně, avšak ve všech obcích po dvě soboty i v hodinách poledních, v neděli vždy od 8. do 12. hodiny polední.

Do seznamů má každý právo nahlížeti a činiti si opisy a výpisy, pokud tím nevylučuje jiných osob z výkonu téhož práva.

Ke správnému dodržování těchto ustanovení dohlížejí členové místní komise.

Změny v seznamech voličských mohou býti provedeny toliko, pokud je připouští zákon o stálých seznamech voličských.

V posledních osmi dnech před dnem volby nesmí býti v seznamech voličských nic měněno.

V obcích s více než 5000 obyvatelů budiž seznam voličů včas rozmnožen a na požádání každému za náhradu výrobních nákladů, připadajících na jedno vyhotovení, vydán.

Kdo se domáhá vydání rozmnoženého seznamu voličského, oznam to obecnímu starostovi do 8 dnů po vyhlášení volby. Přihláška zavazuje k odběru a zaplacení výrobních nákladů za objednané výtisky. Přihlášky po této době učiněné zůstanou nepovšimnuty.

Do dalších osmi dnů nutno u obecního starosty složiti přibližné náklady výrobní, jinak nebude přihlášky dbáno.

Voličské seznamy, které budou podkladem pro hlasování, vyloženy buďtež po osm dnů až do čtrnácté hodiny posledního dne před volbou k veřejnému nahlédnutí.

O právu nahlížeti, činiti si opisy a výpisy a o hodinách, po které seznamy mají býti vyloženy, platí ustanovení § 13.

Nejpozději čtrnáctý den přede dnem volby do 12. hodiny poslední mají volební skupiny (strany) předložiti obecnímu úřadu kandidátní listiny ve dvojím stejnopise. Obecní úřad je povinen podateli potvrditi čas podání. Žadatel je oprávněn předložiti další opis kandidátní listiny, jehož souhlas s předloženou kandidátní listinou je povinen obecní úřad potvrditi.

Kandidátní listina musí býti v obcích do 1000 obyvatelů podepsána nejméně 10 voliči, v obcích do 2000 obyvatelů nejméně 20 voliči, v obcích do 5000 obyvatelů nejméně 30 voliči, v obcích přes 5000 obyvatelů nejméně 50 a v obcích přes 20.000 obyvatelů nejméně 100 voliči, v seznamech voličských zapsanými. Vždy však musí býti podpisů nejméně tolik, co kandidovaných.

Úmrtí, odvolání podpisu nebo ztráta volebního práva podpisovatelova nepůsobí na platnost kandidátní listiny.

Kandidátní listina musí obsahovati:

Ke kandidátní listině budiž připojeno písemné, vlastnoručně podepsané prohlášení všech kandidátů, že kandidaturu přijímají a že se svým souhlasem na jiné kandidátní listině navrženi nejsou.

Obecní úřad opatří kandidátní listiny číslem řadovým. Pořadí kandidátních listin se určí losem. Losování provede předseda místní komise (§ 12) v její schůzi, jakmile komise skončí úpravu kandidátních listin.

Je-li kandidát na několika listinách, dotáže se ho starosta obce písemně, kterou kandidaturu přijímá. Neodpoví-li do 48 hodin, škrtne ho místní komise (§ 12) při úpravě kandidátních listin (§ 23) na listině, k níž nebyl připojen vlastnoručně stvrzený souhlas jeho s kandidaturou; jinak škrtne ho na listině později došlé.

Současně svolá starosta do tří dnů místní komisi (§ 12), do níž pozve všechny zmocněnce volebních skupin, aby do kandidátních listin nahlédli a přednesli své námitky.

Má-li kandidátní listina formální vady, na př. nedostatečný počet podpisů, nebo že pořadí kandidátů není vyznačeno, nebo označení skupiny je sporné, nebo není předložen souhlas kandidátův a pod., vyzve komise zmocněnce, by kandidátní listinu do 24 hodin opravil.

Je-li několik kandidátních listin označeno stejným anebo nesnadno rozeznatelným označením skupiny, vyzve komise zmocněnce těchto kandidátních listin, aby do 24 hodin upravili označení skupin. Neučiní-li tak, rozhodne komise.

Není-li kandidátní listina opatřena označením skupiny, označí ji komise jménem zmocněncovým.

Kandidátní listina, která ani po tomto řízení nemá nařízeného počtu podpisů, jest neplatná a rovněž i hlasy, které přes to na sebe soustředila. Komise rozhodne o tom s platností konečnou, s výhradou námitek proti volbě.

Bylo-li zřízeno několik místních komisí, rozhoduje o kandidátních listinách komise toho volebního obvodu, ve kterém jest obecní úřad.

Když se kandidát vzdá, zemře, ztratí volitelnost nebo jest škrtnut (§ 22), může zmocněnec volební skupiny doplniti kandidátní listinu jmenováním jiného kandidáta, což se státi musí nejdéle desátý den před volbou.

Po konečné úpravě kandidátních listin, nejméně však osm dnů před volbou není dovoleno, aby na kandidátních listinách byly prováděny změny.

Nejméně osm dnů přede dnem volby starosta obce vyvěsí v místnostech, ve kterých jsou seznamy voličské k nahlédnutí vyloženy, všechny platné kandidátní listiny podle označení skupin, podle čísla řadového, s plným a přesným uvedením všech kandidátů a zašle jeden stejnopis kandidátních listin, volebními skupinami podaný, dohlédacímu úřadu.

Kromě toho dá rozmnožiti platné kandidátní listiny tiskem na vrub obce, a to každou nejméně v počtu o pětinu větším než je počet voličů. Každá kandidátní listina budiž rozmnožena zvláště, a to ve formě hlasovacího lístku. Kandidátní listiny všech volebních skupin musí býti tištěny písmem stejné velikosti a téhož druhu, na papíru téže barvy, jakosti a velikosti, musí býti opatřeny razítkem obecního úřadu na témže místě a nesmějí míti žádných odlišných značek nebo znamení. Pořadí kandidátů v každém hlasovacím lístku budiž vyznačeno zřetelně arabskými číslicemi přesně podle pořadí uvedeného v kandidátní listině (§ 21) po její konečné úpravě (§§ 23 a 24).

V obcích, v nichž volba se koná podle zásady poměrného zastoupení, mohou zmocněnci volebních skupin u obecního úřadu předložiti společné prohlášení, že listiny navzájem sdružují.

Prohlášení to státi se musí nejdéle osmý den přede dnem volby, načež je starosta obce vyhlásí vývěskem v místnostech, v nichž jsou seznamy voličské vyloženy k nahlédnutí.

Sdružení listin značí, že při rozvrhu mandátů se k nim hledí jako k celku (§§ 45 a 46).

V obcích, kde jest přihlášena jen jedna kandidátní listina, nebo kde několika skupinami dohromady navrženo bylo pouze tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva má býti voleno, prohlásí místní komise (§ 12) bez volby za zvolené všechny kandidáty, kteří byli navrženi. V tomto případě odpadá rozmnožení kandidátních listin (§ 25).

Pro způsob vyhlášky výsledku volby, námitek a rozhodování o námitkách platí ustanovení §§ 51, 53 až 56.

Volba obecního zastupitelstva koná se v neděli od 8. hodiny ranní. Hodinou konečnou určí dohlédací úřad.

Místnosti volební opatří podle poukazu místní komise (§ 12) nebo úřad.

Je-li zapsáno do seznamu voličského jednoho volebního obvodu více než 1000 voličů, budiž volba konána v několika místnostech, a to tak, aby do jedné místnosti nebylo přikázáno více než 1500 voličů.

Nejméně osmý den před volbou vyhlásí starosta obce veřejnou vyhláškou a způsobem v místě obvyklým den, počáteční i konečnou hodin, i místnost volby a kolik členů má býti voleno.

Ve vyhlášce, která musí býti vyvěšena až do dne volby, buďtež voliči vyzváni, aby si osobně na určeném místě vyzvedli legitimační lístek a případně kandidátní listiny, nebyly-li jim pro jakoukoliv překážku včas dodány, a při tom aby předložili průkaz listinný osvědčující totožnost jejich (na př. list domovský, křestní, rodný, pracovní knížku a pod.).

Starosta dá ve všech obcích nejdéle třetí den přede dnem volby dodati každému voliči do bytu platné kandidátní listiny všech volebních skupin a v obcích s více než 1000 obyvatelů též lístek legitimační.

V legitimačním lístku buďtež uvedeny: pořadové číslo seznamu voličského, jméno voličovo, den, hodina a místnost volební a podstatná ustanovení o volební povinnosti, o způsobu hlasování a o trestních ustanoveních. Legitimace buďtež opatřeny obecní pečetí.

Za ztracený nebo poškozený legitimační lístek vydán budiž voliči na průkaz v § 30 uvedený, legitimační lístek jiný, jako duplikát zřetelně označený.

Nedodané legitimační lístky odevzdá starosta obce za vlastní odpovědnosti příslušné volební komisi, u které může volič žádati v den volby vydání legitimačního lístku, předlože průkazní listinu, v § 30 uvedenou.

V obcích až do 1000 obyvatelů vykáží se voličové, vzejdou-li pochybnosti o jejich totožnosti, průkazem listinným, osvědčujícím jejich totožnost (na př. listem domovským, křestním, rodným, pracovní knížkou a pod.), anebo svědectvím dvou voličů, nemá-li volič takových dokladů po ruce.

Za ztracené nebo poškozené kandidátní listiny vydá nové na průkaz legitimace neb jiné průkazní listiny buď před volbou obecní úřad nebo v den volby komise volební.

Volbu řídí volební komise, jejíž členy jmenuje dohlédací úřad, a to po jednom zástupci za každou kandidující volební skupinu podle návrhu té skupiny. Zároveň ustanoví týmž způsobem za každého člena náhradníka z téže skupiny. Jsou-li jen dvě nebo tři volební skupiny, jmenuje dohlédací po úřad za každou volební skupinu po dvou členech a dvou náhradnících.

Plnomocník volební skupiny navrhuje zástupce své skupiny alespoň osm dnů přede dnem volby u dohlédacího úřadu.

Neučiní-li volební skupina včas návrhů, jmenuje dohlédací úřad sám členy a náhradníky za tuto skupinu.

V obcích s několika volebními místnosti nutno jmenovati podle týchž zásad pro každou volební místnost volební komisi a mimo to jednu komisi ústřední.

V obcích, kde práce konceptní obstarává zvláštní úředník, jest tento úředník dalším členem komise s hlasem poradním a zapisovatelem. Je-li potřebí dalších pomocných sil, dodá je obec; nestane-li se tak, učiní vhodné opatření předseda volební komise na vrub obce.

V obcích přes 10.000 obyvatelů kandidáti nemohou býti členy volební komise.

Komise volí přímo před zahájením volby ze sebe předsedu a místopředsedu většinou hlasů; nebylo-li dosaženo většiny, rozhoduje los. Předseda a místopředseda nesmí náležeti též volební skupině.

Volební komise může se platně usnášeti, je-li přítomna polovice členů, a rozhoduje nadpoloviční většina členů, k hlasování oprávněných; při rovnosti hlasů rozhoduje předsedající, který jinak nehlasuje.

Do rozhodnutí volební komise lze si stěžovati pouze námitkami proti volbě.

O průběhu volby vede se zápis, do kterého dlužno zaznamenati jmenovitě jména členů volební komise, zástupce dohlédacího úřadu a důvěrníků, počátek a konec, po případě přerušení volby, veškerá usnesení volební komise se stručným odůvodněním, jakož i důležitější okolnosti průběhu volby se týkající, pak výsledek volby a způsob, jakým se provedlo skrutinium.

Zápis vede úředník obecní, k volbě s hlasem poradním (§ 32) přibraný, po případě jiná pomocná síla nebo člen komise volební, předsedou komise k tomu určený.

Zápis ten, jakož i seznamy voličské a seznamy hlasovací buďtež všemi členy komise podepsány.

Volební komise musí k návrhu volebních skupin připustiti z každé volební strany tři voliče za důvěrníky, kteří mají právo býti přítomni celému volebnímu aktu až do prohlášení výsledku skrutinia. Návrh musí být učiněn předsedovi komise ústně nebo písemně před zahájením volby.

Důvěrníci stran mohou vznášeti námitky co do totožnosti voličovy nebo proto, že volič v den volby není oprávněn podle posledního odstavce § 3 hlasovati; jinak nemají práva zasahovat do řízení volebního.

Do volební místnosti mají přístup pouze voličové, kteří jsou zapsáni ve voličských seznamech dotčeného volebního obvodu. Odevzdat hlasovací lístek má volič místnost volební ihned opustiti.

Agitovati ve volební místnosti mezi voliči není dovoleno. Rovněž není dovoleno žádné volební skupině zříditi agitační kancelář v témže domě, ve kterém je místnost volební.

Volební komise, ustavivší se, prohlédne před početím volby osudí. Potom přikročí se k odevzdávání hlasů. Voličové dostavte se se všemi kandidátními listinami, které jim byly dodány.

Volební komise vezme od voliče průkaz (§ 31) a zjistí, má-li volič všechny kandidátní listiny neškrtané nebo neoznačené, nesmí mu však pořadí hlasovacích lístků, jak je volič přinesl, měniti. Za chybějící, škrtané nebo jinak označené dodá mu jiné, tak, aby volič měl všechny kandidátní listiny. Dále vydá mu úřední obálku. Všechny obálky buďtež stejné velikosti, jakosti a barvy a nesmějí míti žádného odlišného znamení. Dodá je obec na svůj vrub.

Volič může odevzdati tištěný hlasovací lístek nezměněný, nebo může hlasovati jen pro jednoho kandidáta tím, že zaškrtne číslici pořadí kandidáta. V obou případech čítá se odevzdaný hlasovací lístek do počtu hlasů odevzdaných volební skupině, jejímž jménem je hlasovací lístek označen. Bylo-li vyznačení hlasu i neúplně provedeno, je hlas pro kandidáta platně odevzdán. Zaškrtne-li volič číslice pořadí více kandidátů, hlasuje tím pro kandidáta s přednějším pořadím podle kandidátní listiny. Volič sám vloží hlasovací lístek do obálky v prostoru tak odděleném, aby nemohl býti pozorován, načež před komisí hodí obálku do volebního osudí a odloží všechny kandidátní listiny, které mu zbyly, do zvláštní schránky.

Tímto způsobem odevzdají své hlasy voličové v pořádku, jak se do volební místnosti dostavili.

Volební komise dohlíží ke správnému odevzdávání hlasovacích lístků a bdí nad udržováním pořádku ve volební místnosti. Členům komise není dovoleno opravovati nebo přepisovati hlasovací lístky, byť i o to voličem byli požádáni.

Odevzdání hlasovacího lístku budiž členy komise vyznačeno ve dvou stejnopisech voličských seznamů.)

Osoby slepé a ti, kdož pro vadu tělesnou nemohou sami hlasovací lístek odevzdati, vykonávají své právo volební v průvodu voliče, s nímž sdílejí společnou domácnost, anebo v průvodu voliče, jehož svobodně sobě za průvodce zvolili. Průvodce tento odevzdá hlasovací lístek event. průkaz za svého zmocnitele; volební komise zjistí dotazem, zda volič svobodně svého průvodce zvolil, zda zná jeho jméno a příjmení, a zapíše tento způsob volby zvláště v protokole o volbě.

Volební komise rozhoduje o tom, zda volič má býti připuštěn odevzdati hlasovací lístek jen tehdy, když

Námitky tyto mohou býti podány členy volební komise a důvěrníky stran (§ 36), a to potud, pokud hlasovací lístek občana, jehož právo se popírá, nebyl ještě vložen do osudí. Rozhodnutí volební komise musí se státi v každém jednotlivém případě dříve, než se připustí další volič, aby odevzdal hlasovací lístek.

Když bylo hlasování skončeno, zůstanou ve volební místnosti mimo členy komise, zástupce dohlédacího úřadu a pomocné síly pouze důvěrníci volebních skupin. Volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z osudí, spočte je a srovná počet obálek se záznamy ve voličských seznamech. Potom vyloučí lístky neplatné, rozdělí hlasovací lístky podle volebních skupin, vyznačí počet hlasů, které každý kandidát zaškrtnutím své pořadové číslice obdržel (§ 38) a zjistí volební výsledek dvojím písemným zaznamenáváním.

Při tom každý člen komise má právo nahlížeti do hlasovacích lístků.

Ve prospěch celé kandidátní listiny určité volební skupiny čítají se i hlasovací lístky, na nichž jména jednotlivých kandidátů jsou škrtána, nebo měněna.

nejsou-li na tiskopise, dodaném voličům od obecního úřadu,

jsou-li všechna jména na kandidátní listině aneb celá kandidátní listina škrtnuta,

je-li v obálce několik kandidátních listin různých volebních skupin, jsou všechny hlasy v této obálce neplatny;

které znějí na neplatnou kandidátní listinu (§ 23).

§ 45.

Poté rozdělí komise počet mandátů na jednotlivé volební skupiny podle poměru hlasů, pro skupiny ty odevzdaných, a to tím způsobem, že vypočte nejprve volební číslo.

Součet všech platných hlasů všem skupinám rozdělí se počtem mandátů, které se mají obsaditi, zvětšeným o jednu; celé číslo nejblíže vyšší výsledku dělení jest číslem volebním.

Volebním číslem dělí se počet hlasů, odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež volební komise přikáže každé skupině tolik mandátů, kolikráte jest volební číslo obsaženo v součtu hlasů, pro skupinu odevzdaných.

Kandidátní listiny stran sdružených (§ 26) sečtou se každá zvláště, avšak při rozdílení mandátů čítají se jako jediná listina a přikáží se jim mandáty společně.

Nebyly-li způsobem, v § 45 uvedeným, obsazeny veškeré mandáty, přikáží se zbývající mandáty postupně skupinám, které při dělení podle § 45 provedeném, vykázaly největší zbytek dělení.

Jsou-li zbytky dělení u více skupin sobě rovny, přidělí se mandát skupině, která dosáhla většího počtu hlasů; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los.

Kandidátní listina, která nedosáhla ani tolik hlasů, kolik činí číslo volební, nemá nároku na mandát, kteréž ustanovení však neplatí pro jednotlivé listiny, jež jsou sdruženy (§ 26).

Nebyly-li takto přiděleny všechny mandáty, opakuje se postup přikazování mandátů stanovený v předchozích ustanoveních § 45 a odstavců 1 a 2 tohoto paragrafu až do úplného přikázání všech mandátů.

Bylo-li by dělením počtu hlasů číslem volebním (§ 45) obsazeno o jeden mandát více, než má býti obsazeno, odečte se tento mandát skupině, která měla nejmenší zbytek dělení a při stejném zbytku menší počet hlasů. Je-li počet hlasů stejný, rozhodne los.

I tu sdružené listiny (§ 26) považují se za skupinu jedinou.

Z jednotlivých volebních skupin zvoleni jsou za členy zastupitelstva kandidáti podle pořadí volbou stanoveného (odstavec 3), jinak podle pořadí, jak uvedeni jsou na kandidátní listině podle počtu na tu kterou skupinu připadajícího. Ostatní kandidáti jsou v témže pořadí náhradníky (§ 57).

Odchyluje-li se kandidátní listina tištěná od kandidátní listiny u obecního úřadu podané, platí obsah i pořadí kandidátní listiny, u obecního úřadu podané. Má-li lístek hlasovací více jmen, než je přípustno (§ 21), nepřihlíží se k přespočetným jménům.

Kandidáti, kteří jsou uvedeni v kandidátní listině na místě dalším, než je počet kandidátů přikázaných volební skupině podle §§ 45 až 48, a získali počet hlasů rovnající se volebnímu číslu (§ 45), nastupují, je-li jich méně, než počet mandátů straně přikázaných, v pořadí na místo posledního a postupně dalšího kandidáta, který by byl jinak zvolen podle pořadí kandidátní listiny a nezískal sám počet hlasů rovnající se alespoň volebnímu číslu. Pořadí prvého kandidáta zůstává tímto ustanovením nedotčeno. Je-li jich stejně nebo více, než je počet mandátů volební skupině přikázaných, nabývají volbou pořadí za prvním kandidátem na místo kandidátů, kteří nezískali volebního čísla. Pořadí jejich řídí se počtem hlasů, který obdrželi; je-li počet hlasů stejný, rozhoduje pořadí podle kandidátní listiny.

Po skončeném skrutiniu komise zjistí výsledek skrutinia protokolárně za podpisu všech členů komise a důvěrníků stran, načež obecní úřad vyhlásí výsledek volby veřejnou vyhláškou a způsobem v obci obvyklým.

Ve vyhlášce budiž též uvedeno, do kdy, kde a jak možno námitky proti volbě podati.

Zápis o volbě a výsledku skrutinia budiž předložen úřadu dohlédacímu; lístky hlasovací, legitimace a obálky buďtež volební komisí zapečetěny a u obecního úřadu uloženy; předloženy buďtež jediné tehdy, jsou-li proti volbě podány námitky.

Námitky proti volbě mohou podati toliko voliči v obci oprávnění ve lhůtě osmi dnů počínajíc dnem po vyhlášení výsledku volby podle § 51, pokud se týče § 53, písemně u obecního úřadu. Námitky musí podepsati aspoň týž počet voličů, jehož jest třeba podle ustanovení § 20, odst. 2, věty první k platnému podpisu kandidátní listiny. Nedostatečný počet podpisů může býti u obecního úřadu do dalších osmi dnů doplněn. Nejdéle do dalších tří dnů předloží obecní úřad námitky i s volebními spisy úřadu dohlédacímu. Úmrtí, odvolání podpisu nebo ztráta volebního práva podpisovatelova, k nimž došlo po předložení námitek úřadu dohlédacímu, nemá vlivu na další řízení, ani na řízení před nejvyšším správním soudem, leč by odpadli všichni.

O námitkách rozhodne politický úřad druhé stolice.

Zjistí-li úřad o námitkách rozhodující takové vady řízení volebního, které mohou míti vliv na výsledek volby, zjistí-li zejména, že byla vážně porušena svoboda, čistota nebo tajnost volby, zruší buď celé volební řízení nebo příslušnou část jeho a nařídí po případě volbu novou s určením dne této volby.

Byl-li zjištěn pouze nesprávný výsledek skrutinia, opraví úřad výsledek ten a dá jej veřejně v obci vyhlásiti.

Rozhodnutí dodá se stěžovatelům a osobám, jejichž volba byla zrušena.

Rozhodnutí, jež má býti vydáno nejdéle do 3 měsíců ode dne, kdy byly námitky předloženy, má platnost konečnou.

Náhradníci zastupují podle svého pořadí, i jde-li o schůzi konanou za účelem ustavení obecního zastupitelstva, členy zastupitelstva té volební skupiny, za niž byli kandidováni, když oni nemohou úřadu svého dočasně, byť i jen částečně vykonávati. Uprázdní-li se místo člena obecního zastupitelstva trvale, nastupuje náhradník skupiny podle svého pořadí na místo uprázdněné jako člen.

Náhradníci nastupují podle pořadí, v kterém byli uvedeni na kandidátní listině.

Nebylo-li za jednou volební skupinu zvoleno tolik náhradníků, kolik činí jedna polovice členů zastupitelstva této skupiny, nebo při počtu členů zastupitelstva, dvěma nedělitelném, celé číslo nejblíže vyšší, nebo klesne-li po volbě počet náhradníků jedné volební skupiny pod uvedenou hranici, doplní počet náhradníků členové obecního zastupitelstva této skupiny tímto způsobem:

Byl-li za dotčenou skupinu zvolen pouze jeden člen obecního zastupitelstva, jmenuje náhradníka sám v písemném prohlášení, předloženém obecnímu starostovi ve lhůtě, od něho stanovené.

Je-li dotčená skupina více než jedním členem zastoupena, vykoná za řízení obecního starosty nebo jeho náměstka volbu doplňovací hlasovacími lístky, při které platí za zvolena ten, kdo obdržel největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los.

O volbě sepíše se protokol, který všichni přítomní podepíší.

O dalším řízení platí obdobně ustanovení §§ 51 až 56 tohoto řádu volení s tou změnou, že písemné prohlášení zastupuje protokol volební.

Nebyly-li proti volbě podány námitky anebo bylo-li o námitkách právoplatně rozhodnuto, svolá dohlédací úřad nově zvolené členy obecního zastupitelstva nejdéle do 8 dnů po tom, kdy volba tato stala se právoplatnou, po případě, kdy rozhodnutí o námitkách bylo stranám doručeno, k volbě starosty, náměstků a obecní rady.

Dohlédací úřad vyšle ke schůzi té svého úředníka neb jiného zástupce, který vezme členy zastupitelstva do slibu věrnosti Československé republice.

Výhrady nebo dodatky ke slibu považují se za odepření slibu a za odmítnutí přijmouti volbu (§ 8).

Členové nově zvoleného obecního zastupitelstva zvolí, složivše slib, ihned v prvé schůzi za předsednictví nejstaršího člena za sebe starostu obce, jeho náměstky a ostatní členy obecní rady; zastupuje-li člena náhradník (§ 57, odst. 1, věta první), nemůže býti volen za člena obecní rady. Ostatní volební skupiny, než ke které náleží předsedající, jmenují po jednom zástupci do komise, která řídí volbu.

Aby volba byla platná, jest potřebí přítomnosti více než polovice členů obecního zastupitelstva.

Nejdříve volí se obecní starosta, pak první a potom druhý náměstek.

V obcích, kde počet členů obecního zastupitelstva jest nejméně 24, buďtež voleni vždy dva náměstkové.

Volba starosty obce, náměstků (§ 60) a ostatních členů obecní rady a komisí (§ 64) koná se podle zásady poměrného zastoupení.

Nemůže-li podle § 62 uplatniti nebo neuplatní-li žádná skupina nároku na úřad druhého nebo prvního náměstka, koná se volba starosty obce a jeho náměstků nadpoloviční většinou přítomných z celého sboru.

Neobdržel-li žádný z kandidátů takové většiny, koná se volba užší mezi těma dvěma kandidáty, kteří dosáhli největšího počtu hlasů. Hlasy, které připadly při užší volbě jiným kandidátům, jsou neplatny. Za zvoleného považuje se ten, na koho připadne největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhodne los.

Po zahájení volby vyzve předseda komise volební skupiny, aby prohlásily, činí-li si nárok na úřad druhého nebo prvního náměstka, nebo sdružují-li se za účelem tím.

Prohlásí-li před volbou obecního starosty menšina, mající aspoň čtvrtinu všech členů obecního zastupitelstva (při počtu členů obecního zastupitelstva čtyřmi nedělitelném menšina, jejíž počet rovná se alespoň celému číslu při dělení vyšlému), že činí nárok na úřad druhého náměstka, volí ho sama nadpoloviční většinou, ostatní členové zastupitelstva volí pak obecního starostu a prvního náměstka nadpoloviční většinou.

Prohlásí-li skupina, mající nejméně třetinu všech členů zastupitelstva, že činí nárok na úřad prvního náměstka, volí ho rovněž sama nadpoloviční většinou a ostatní členové volí obecního starostu a není-li případu v předcházejícím odstavci řečeného, i druhého náměstka nadpoloviční většinou.

Činí-li takto nárok na druhého nebo prvního náměstka několik skupin, přiřkne se nárok ten skupině nejčetnější a mezi skupinami o stejném počtu členů rozhoduje los.

K platnosti volby, skupinami prováděné, je zapotřebí, aby byla přítomna víc než polovina všech členů skupiny.

Jednotlivé skupiny mohou se pro volbu obecního starosty a náměstků sdružiti a platí pak za skupinu jednu.

Volbu starosty obce potvrzuje u obcí, jež jsou sídlem okresního úřadu, ministerstvo vnitra, u ostatních obcí zemský úřad. Nebude-li volba starosty obce potvrzena, pozbývá volba jeho a jeho náměstků platnosti a nově zvolení členové obecního zastupitelstva jsou povinni provésti novou volbu starosty obce a jeho náměstků ve schůzi, kterou svolá dohlédací úřad. Nastane-li při této nové volbě přesun v zastoupení volebních skupin v obecní radě, provede se i nová volba obecní rady podle § 64. Ten, jehož volba nebyla potvrzena, nemůže býti během tří let ode dne rozhodnutí, jímž bylo potvrzení odepřeno, znovu zvolen starostou obce, ani náměstkem.

Neprovedou-li členové zastupitelstva v případě nepotvrzení prvé volby starosty obce volbu starosty ve druhé schůzi dohlédacím úřadem svolané podle odstavce 1, nebo zvolí-li v této schůzi starostou, kdo nemůže býti volen podle ustanovení poslední věty odstavce 1, pozbývá platnosti i volba členů obecního zastupitelstva. Dohlédací úřad učiní pak po slyšení okresního výboru potřebné opatření pro spravování záležitostí obce do té doby, až bude nové obecní zastupitelstvo ustaveno a v příhodné době rozepíše podle § 11 novou volbu obecního zastupitelstva.

Zvolí-li členové obecního zastupitelstva ve druhé schůzi starostou obce, kdo nebude příslušným úřadem právoplatně potvrzen, nabývá zvolený jen členství v obecní radě a dohlédací úřad určí, který člen obecní rady (náměstek nebo další člen) bude vykonávati prozatím úřad starosty obce. Funkce jeho trvá až do doby, kdy bude právoplatně potvrzena volba starosty obce, jež se provede podle ustanovení § 6, odst. 2, nebude-li v této době obecní zastupitelstvo rozpuštěno, nebo neurčí-li v mezidobí dohlédací úřad jiného člena obecní rady, aby vykonával úřad starosty obce. O povinnosti přijmouti uvedenou funkci, o jejím odmítnutí, resignaci a ztrátě, jakož i následcích s tím spojených platí obdobně ustanovení §§ 8, 10 a 68.

Odvolání z rozhodnutí zemského úřadu o nepotvrzení volby starosty obce má účinek odkládací.

Předchozí ustanovení nevztahují se na potvrzení volby primátora hlavního města Prahy a potvrzení (ustanovení) starostů měst s vlastním statutem a se zřízeným magistrátem vůbec, pro něž platí ustanovení zvláštní. Ustanovení ta neplatí též pro osady.

Po zvolení starosty a náměstků volí se ostatní členové obecní rady a členové obecních komisí.

Volbu řídí komise v § 60 uvedená. Komise tato podle zásad poměrného zastoupení určí počet členů obecní rady a komisí připadající každé z volebních skupin, při čemž starosta i náměstkové se včítají stranám, k nimž náležejí. Užije při tom obdobně ustanovení §§ 45 až 48 s odchylkou, že i skupina, která nemá ani tolik členů, kolik činí číslo volební, může obdržeti zastoupení v obecní radě nebo komisích. Byl-li starosta, náměstek nebo člen obecní rady zvolen ze skupiny, jí podle poměrného zastoupení nenáleží zastoupení v obecní radě buď vůbec nebo tolika členy, včítá se nadpočetný mandát té skupině, jež volbu provedla, a volilo-li více skupin, té z nich, již připadne, rozvrhne-li se mezi ně podle zásady poměrného zastoupení.

Volbou samou provedou členové příslušné skupiny volební nadpoloviční většinou hlasů. K platnosti volby jest potřebí, aby přítomno bylo více než polovice členů volební skupiny.

Jednotlivé skupiny mohou se pro volbu sdružiti.

V obcích, kde po volbě starosty a náměstka má býti volen pouze jeden člen obecní rady, zvolí tohoto člena ta skupina v obecním zastupitelstvu, která při volbě starosty a náměstka vyšla na prázdno. Není-li takové skupiny, aneb čítá-li skupina ta pouze jediného člena, volí se i třetí člen obecní rady nadpoloviční většinou přítomných.

V obcích, v nichž volba obecního zastupitelstva odpadla podle § 27, poněvadž byla podána jen jedna platná kandidátní listina, provede se volba členů obecní rady a komisí nadpoloviční většinou přítomných členů obecního zastupitelstva. Nedosáhl-li potřebný počet kandidátů této většiny, vykoná se volba užší mezi těmi kandidáty, kteří obdrželi největší počet hlasů, při čemž se pojme do užší volby dvakrát tolik kandidátů, kolik členů obecní rady má se ještě voliti. Při stejném počtu hlasů rozhodne los, kdo do užší volby má býti pojat. Při užší volbě považují se za zvolené ti, kdož obdrželi největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhodne los. Hlasy, které připadly na kandidáty do užší volby nepojaté, jsou neplatn7.

Způsobem v předcházejícím odstavci stanoveným jest postupovati též, nevykoná-li příslušná volební skupina volbu členů obecní rady jí podle odstavce 2 připadajících, ač byla upozorněním na následek ten po druhé k volbě svolána.

Uprázdní-li se za doby úřadování obecního zastupitelstva místo náměstka, člena obecní rady nebo komise, obsadí uprázdněné místo členové volební skupiny, jíž se včítal uprázdněný mandát (§ 64). Volební skupina provede volbu podle zásady nadpoloviční většiny.

Uprázdní-li se místo starosty, provede se nová volba jak starosty tak náměstků podle ustanovení §§ 61 a 62, a kdyby novou volbou nastal přesun v zastoupení volebních skupin v obecní radě, tedy i nová volba obecní rady podle ustanovení § 64.

Nejde-li o trestný čin přísněji stíhaný, tresce se:

Za přestupek nezúčastnění se volby bez omluvného důvodu lze uložiti bez dalšího řízení trestním příkazem pokutu až do 500 Kč, pro případ nedobytnosti podle míry zavinění vězení nejvýše 2 dnů. V trestním příkazu buď uvedeno:

Proti trestnímu příkazu může obviněný do 15 dnů po doručení podati písemně nebo ústně odpor a zároveň uvésti průvodní prostředky k svému obhájení. Odpor budiž podán u úřadu, který trestní příkaz vydal. Včasným podáním odporu pozbývá trestní příkaz platnosti a zavede se řádné řízení. V zavedeném řízení nelze uložiti trest přísnější, než jaký byl uložen v trestním příkazu, leč by vyšly na jevo přitěžující okolnosti, k nimž při vydání trestního příkazu nebylo přihlíženo.

Dohlédacím úřadem v §§ 10 a násl. jest míněn úřad politický, obci přímo nadřízený.

Úřad tento bdí nad řádným a včasným prováděním všech úředních úkonů, volebním řádem nařízených. Shledá-li nedbalost nebo nesprávnost, může, zachovávaje pravomoc komisí v tomto volebním řádě ustanovených, úkon zcela nebo z části dáti provésti vlastními orgány nákladem obce. Obec má pak právo postihu na povolaných orgánech obecních.

Ustanovením § 10, odst. 1 ve znění tohoto zákona neprodlužuje se volební období jen těch obecních zastupitelstev, která v den účinnosti zákona úřadují v obcích, v nichž před tímto dnem byla rozepsána volba nového obecního zastupitelstva a, byla-li provedena již volba nové obecní rady, tato volba nenabyla dosud právní moci.

Ustanovení § 63, odst. 1, 4 a 5 ve znění tohoto zákona platí obdobně i pro potvrzení volby starostů právoplatně zvolených přede dnem účinnosti tohoto zákona s tím rozdílem, že nepotvrzením volby uprázdní se jen místo starosty a provede se volba doplňovací podle § 66, odst. 2. Dokud nebude potvrzení volby právoplatně odepřeno, podrží dosavadní starosta svůj úřad. Nebude-li volba jeho s konečnou platností potvrzena, pozbývají náměstkové starosty těchto funkcí, zůstávají však dále členy obecní rady. Dohlédací úřad určí, který člen obecní rady bude vykonávati prozatím funkci starosty obce; ustanovení § 63, odst. 3, věty druhé a třetí ve znění tohoto zákona platí obdobně. Dojde-li při doplňovací volbě k případům uvedeným v § 63, odst. 2, větě první, úřad podle obecního zřízení příslušný rozpustí obecní zastupitelstvo. Ustanovení § 63, odst. 2, věty druhé platí obdobně. Zvolí-li členové obecního zastupitelstva v doplňovací volbě starostou obce, kdo nebude příslušným úřadem právoplatně potvrzen, platí obdobně ustanovení § 63, odst. 3 ve znění tohoto zákona.

V obcích, v nichž přede dnem účinnosti tohoto zákona byla provedena volba obecního zastupitelstva podle zásady relativní většiny a nedošlo k volbě obecní rady nebo volba obecní rady nestala se dosud právoplatnou, jest provésti volbu obecní rady podle předpisů dosavadních o volbě podle zásady relativní většiny. Totéž platí i pro doplňovací volby (§ 66) ve všech obcích, v nichž provedena byla volba podle zásady relativní většiny.