195/1933 Sb. znění účinné od 30. 10. 1933 do 31. 12. 2023
195
Vládní nařízení
ze dne 21. října 1933
o smírčím řízení podle kartelového zákona
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 35 zákona ze dne 12. července 1933, č. 141 Sb. z. a n., o kartelech a soukromých monopolech (kartelového zákona):
§ 1 Jako orgány povolané pro smírčí řízení podle § 8 kartelového zákona budou působiti smírčí komise u kartelového soudu a smírčí komise u korporací uvedených v § 16, odst. 2 tohoto nařízení (dále zvaných korporace).
§ 2 (1) Smírčí komise sestává zpravidla ze tří členů (smírčích komisařů). Každá strana jmenuje k vyzvání předsedy kartelového soudu (předsedy korporace) ve lhůtě jím stanovené po jednom komisaři. Nebude-li smírčí komisař stranou v této lhůtě jmenován, nebo nezaváže-li se strana v téže lhůtě nésti případné náklady na smírčí řízení (§ 13), a úhrada nákladů nebude jinak zajištěna, považuje se smírčí řízení za zmařené.
(2) Strany mohou se dohodnouti také na smírčí komisi pětičlenné, v kterémžto případě jmenuje každá strana po dvou smírčích komisařích.
(3) Jmenovaní smírčí komisaři volí předsedu; nedohodnou-li se, jmenuje jej předseda kartelového soudu (předseda korporace).
§ 3 (1) Smírčími komisaři smějí býti jenom osoby, které požívají důvěry a zaručují, že budou o věci jednati odborně, nestranně a nepředpojatě.
(2) Smírčími komisaři nemohou býti, kdož jsou vyloučeni z práva voliti do obcí.
§ 4 (1) Předsedou smírčí komise u korporací může býti zvolena nebo jmenována jen osoba pojatá do seznamu předsedů. Seznam tento sestaven bude předsedou každé korporace. Seznam jest sestaviti poprvé pro období ode dne účinnosti tohoto nařízení do 31. prosince 1934, poté vždy pro období kalendářního roku.
(2) K usnadnění výběru smírčích komisařů lze zříditi u kartelového soudu (korporace) seznam osob vhodných k této funkci (§ 3), a to u kartelového soudu z osob označených ministerstvy, jež jsou zastoupena v kartelové komisi (§ 19 zákona).
§ 5 (1) Podnět k zahájení smírčího řízení (§ 8 zákona) dá před dopisem předsedovi kartelového soudu (předsedovi korporace), v němž bude vylíčen skutkový stav věci, uvedeny strany a popřípadě přiložena žádost vrcholné organisace zájmové o zavedení smírčího řízení. Současně sdělí úřad lhůtu stanovenou podle § 8, odst. 1 zákona.
(2) Stranami smírčího řízení jsou
jednak ti z účastníků, jejichž podniků se týká šetření zavedené podle § 7 nebo § 17, odst. 1, č. 1 a 2 zákona, nebo ti, jichž se týká žádost vrcholné organisace zájmové o zavedení smírčího řízení podle § 8, odst. 3 nebo § 17, odst. 1, č. 1 a 2 zákona,
jednak ti z účastníků, které úřad zahájivší šetření označí podle stavu šetření s jejich souhlasem jako stranu, nebo vrcholná organisace zájmová, která žádala o zavedení smírčího řízení podle § 8, odst. 3 nebo § 17, odst. 1, č. 1 a 2 zákona.
§ 6 (1) Smírčí komise, jakmile se ustaví, vyžádá si od stran potřebný materiál, doklady a vysvětlivky, určí pak den k smírčímu jednání a vyzve strany, aby es k němu dostavily osobně nebo vyslaly své zástupce.
(2) V obsílce budiž upozorněno na následky nedostavení se (§ 11).
§ 7 Před zahájením smírčího jednání mají strany, ustanovil-li tak předseda smírčí komise, složiti zálohu ve výši přiměřené očekávaným nákladům na smírčí řízení.
§ 8 (1) Strany mohou se dáti při smírčím jednání zastupovati zejména i svými prokuristy, obchodními pomocníky, tajemníky či jinými funkcionáři svých zájmových korporací apod. Zástupce má se na počátku jednání vykázati plnou mocí.
(2) I když zastoupený jest osobně přítomen, může zástupce s jeho souhlasem jednání se zúčastniti.
§ 9 (1) K jednání před smírčí komisí jest vždy zváti úřad, který dal podnět k zavedení smírčího řízení.
(2) Jednání před smírčí komisí jest ústní a neveřejné. Zůstala-li počáteční výzva předsedy smírčí komise, aby se strany dohodly, bez výsledku, požádá je předseda, aby přednesly skutkový děj a naznačily sporné body; dále se přečtou listiny věci se týkající a projednají se rozhodné skutečnosti. Členové smírčí komise mohou klásti dotazy k objasnění věci.
(3) Je-li skutkový děj dostatečně osvětlen, projeví smírčí komise - po poradě konané bez účasti stran a zástupce úřadu - své odborné mínění o sporných otázkách a naznačí způsob, jakým by bylo sporný případ vyříditi.
§ 10 Docílí-li se přijetím zprostředkujícího návrhu nebo jinou dohodou smíru, učiní se o jeho obsahu ve spisech záznam, který podepíší členové smírčí komise. Ti, kdož smír uzavřeli, obdrží, žádají-li o to, opis záznamu, který podepíše předseda smírčí komise.
§ 11 Nedostaví-li se strana bez dostatečného důvodu k smírčímu jednání, nebo prohlásí-li strana, že nepřistupuje na návrhy druhé strany nebo na zprostředkující návrhy smírčí komise, nebo během jednání prohlásí, že se dalšího jednání nezúčastní nebo se bez prohlášení vzdálí, platí pokus o smír za ztroskotaný. Jestliže někteří z účastníků smírčího řízení z té nebo oné strany nedostaví se bez dostatečného důvodu k smírčímu jednání, nebo prohlásí-li, že nepřistupují na návrhy druhé strany nebo na zprostředkující návrhy smírčí komise, nebo během jednání prohlásí, že se dalšího jednání nezúčastní nebo se bez prohlášení vzdálí, platí pokus o smír za ztroskotaný jen, pokud jde o tyto účastníky. V těchto případech jest o věci učiniti záznam ve spisech, který podepíší členové smírčí komise. Opis záznamu podepsaný předsedou smírčí komise obdrží, žádají-li o to, strany nebo jednotliví účastníci.
§ 12 O výsledku smírčího řízení jest podati podrobnou zprávu úřadu, který dal podnět k zavedení smírčího řízení. Témuž úřadu jest k jeho žádosti zaslati i spisový materiál.
§ 13 (1) Při jednání o smír budiž přihlíženo i k nákladům na smírčí řízení a dohoda o nich buď pojata do smíru, popřípadě do záznamu podle § 11. Útraty zastoupení nese každá strana (účastník) ze svého.
(2) Mezi náklady na smírčí řízení patří zejména veškeré hotové výdaje, jako cestovné a hotové výdaje nebo případné odměny smírčích komisařů.
(3) Nedošlo-li k dohodě, rozvrhne smírčí komise náklady s přiměřeným použitím ustanovení civilního soudního řádu.
(4) Vzala-li vrcholná organisace zájmová před projednáváním věci svoji žádost o zavedení smírčího řízení zpět, může smírčí komise prohlásiti za propadlou její zálohu až do výše částky odpovídající skutečně vzniklým nákladům.
§ 14 Smírčí komisaři, jakož i všichni, kdož při smírčím řízení byli činni, jsou povinni zachovati o všech jednáních smírčí komise úplné mlčení.
§ 15 Spisy týkající se smírčího jednání jest uschovávati po dobu 10 let u kartelového soudu popřípadě u korporace, u níž smírčí komise byla činna. Po tuto dobu trvá právo stran žádati opisy záznamů podle §§ 10 a 11 a právo úřadu žádati o zaslání spisového materiálu podle § 12.
§ 16 (1) Smírčí komise u kartelového soudu jsou příslušné k provádění smírčího řízení ve všech případech, pro něž nejsou příslušné zvláštní smírčí komise, které mohou býti zřizovány u korporací uvedených v druhém odstavci.
(2) Zvláštní smírčí komise mohou býti zřizovány a jsou příslušny:
a) u Ústředny československých obchodních a živnostenských komor, jsou-li obě strany z řad průmyslu, obchodu nebo živností a nejde-li o smírčí řízení u korporací uvedených pod písm. c) až e);
b) u Stálé delegace zemědělských rad, jsou-li obě strany zemědělci, nebo členy zájmových organisací zemědělských;
c) u Ústředního svazu československých průmyslníků, jsou-li obě strany přímo nebo nepřímo členy nebo přidruženými útvary této korporace;
d) u Ústřední rady obchodnictva Československé republiky, jsou-li obě strany přímo nebo nepřímo členy nebo přidruženými útvary této korporace;
e) u Zájmového ústředí družstevních svazů v Praze, jsou-li obě strany přímo nebo nepřímo členy nebo přidruženými útvary této korporace;
f) u korporace, která dohodou korporací uvedených pod písm. a) až e) nebo některých z nich by byla zřízena k tomu cíli, aby u ní vedeno bylo smírčí řízení mezi stranami, z nichž každá jest členem (příslušníkem) jiné z těchto korporací, bylo-li to vládou vzato na vědomí a vyhlášeno v "Úředním listě republiky Československé".
(3) Zvláštní smírčí komise nejsou příslušny k provádění smírčího řízení v záležitostech peněžnictví.
§ 17 Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou je všichni členové vlády.
Malypetr v. r.
Dr. Beneš v. r.
Dostálek v. r.
Černý v. r.
Bradáč v. r.
Dr. Trapl v. r.
Dr. Czech v. r.
Dr. Dérer v. r.
Dr. Spina v. r.,
Dr. Meissner v. r.
též za ministra Dr. Hodžu
Dr. Matoušek v. r.
Dr. Franke v. r.
Bechyně v. r.
Dr. Šrámek v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck