Ustanovení tohoto nařízení se vztahují na zaměstnance ve stavebních a vedlejších stavebních živnostech, podléhající pojištění podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, s výjimkou učňů.

Stavebními živnostmi podle tohoto nařízení se rozumějí závody a závodní oddělení, provádějící veškeré druhy stavebních prací inženýrských, stavitelských, zednických, tesařských nebo studnařských, jako stavby budov, stavby silniční, mostní, tunelové, železniční, zemní, vodní a vodohospodářské, práce kanalizační, kabelové a podobné.

Vedlejšími stavebními živnostmi podle tohoto nařízení se rozumějí závody, provádějící práce malířské, natěračské, lakýrnické, štukatérské, dlaždičské, pokryvačské, asfaltérské, kladení desek a obkládaček, práce teracářské, isolační, čítaje v to isolace tepelné, chladicí a zvukové, jakož i práce utěsňovací.

Za závody a závodní oddělení podle odstavců 2 a 3 se považují veškerá pracovní místa, dílny, sklady, ložiště a přípravny materiálu. Přípravnami materiálu se rozumějí lomy, štěrkovny a pískovny, které jsou otevřeny nebo založeny jen pro určitou stavbu téhož podnikatele nebo stavebníka.

V pochybnostech, zda se ustanovení tohoto nařízení vztahují na zaměstnance závodu nebo závodního oddělení, rozhoduje příslušný okresní úřad ochrany práce.

Zaměstnancům uvedeným v § 1 náleží za rok 1947 dovolená ve výměře podle § 3 zákona po 39 týdnech, po které jim byly vlepovány známky na dovolenou ( dále jen "známky" ) do lístků na dovolenou ( dále jen "lísky").

Po 26 týdnech, ve kterých byly zaměstnancům vlepovány známky do lístků, náleží jim dvě třetiny dovolené podle odstavce 1.

Pro určení výměry dovolené se počítá za jeden rok trvání pracovního poměru kalendářní rok, v němž zaměstnanec byl v pracovním poměru aspoň po dobu 26 týdnů. Trval-li pracovní poměr v některých kalendářních letech kratší dobu, sčítají se v těchto letech týdny, v nichž byl v pracovním poměru ve stavebnictví a součet se dělí 26. Výsledek udává počet let rozhodných pro výměru dovolené. Ke zbytkům týdnů se nepřihlíží. Ustanovení § § 4 a 5 zákona platí obdobně s tou odchylkou, že rozhoduje stav ke dni 1. ledna 1947.

Zaměstnavatel jest povinen na svůj náklad založiti svým zaměstnancům, kteří dosud lístek nemají, ihned při nastoupení práce tento lístek na tiskopise vydaném podle vzoru uveřejněného v příloze "A" k tomuto nařízení, pokud nejde o případy uvedené v § 14, odst. 1.

Lístek se skládá z části I, II a III; hodnota známek v jednotlivých částech může býti samostatně proplacena.

Část I je rozvržena na 26 týdnů, části II a III každá na 13 týdnů.

Do lístku možno vlepovati jen známky vydané zvlášť k tomu účelu.

Hodnota známek se řídí výší výdělku a výměrou dovolené, která zaměstnanci náleží ( § 2, odst. 1 a 3 ), a určí se podle tabulky uveřejněné v příloze "B" k tomuto nařízení.

Zaměstnavatel jest povinen opatřiti na svůj náklad a při každé výplatě mzdy vlepiti do lístku za každý mzdový týden známku v příslušné hodnotě ( § 4, odst. 2) a znehodnotiti ji ihned tím, že na ní vyznačí poslední den výplatního období.

Též při výplatě mzdy nebo její části podle § 1154 b) všeobecného občanského zákoníku nebo podle § 6 zákona ze dne 13. července 1922, č. 244 Sb., kterým se všeobecně upravují právní poměry mezi zaměstnavateli a zaměstnanci na Slovensku, nebo podle § 3 zákona ze dne 16. ledna 1946, č. 18 Sb., o pracovních poměrech osob nastupivších presenční službu, jest zaměstnavatel povinen vlepiti do lístku známky v příslušné hodnotě ( § 4, odst. 2).

Za každý týden, v kterém zaměstnanec za trvání pracovního poměru nekonal práci a neměl nároku na mzdu nebo její část, vlepují se zvláštní známky bez hodnoty.

Známky se vlepují také po dobu dovolené a jejich hodnota se určí podle výše hodnoty proplacených známek z části I a po případě též II lístku. Tyto známky jest povinen vlepiti zaměstnavatel, který proplácí požitky po dobu dovolené ( § 8, odst. 1).

Zaměstnavatel uschovává lístky po dobu trvání pracovního poměru a odpovídá za jejich řádnou úschovu. Zaměstnanec jest oprávněn nahlédnouti do lístku. Zaměstnavatel jest povinen na požádání předložiti lístek k přezkoušení závodnímu zastupitelstvu zaměstnanců a orgánům úřadů ochrany práce.

Při zrušení pracovního poměru jest zaměstnavatel povinen vydati lístek zaměstnanci; ten jej odevzdává do úschovy novému zaměstnavateli. Zjistí-li nový zaměstnavatel, že lístek vykazuje nedostatky, jest povinen neprodleně žádati u dřívějšího zaměstnavatele o nápravu.

Zaměstnanci příslušejí, jakmile mu vznikne nárok na dovolenou podle § 2, s výjimkou případů uvedených v § § 9 a 10, jako požitky po dobu dovolené částky odpovídající hodnotě známek v částech I a II lístku. Známky v částech I nebo II lístku mohou býti proplaceny jen, když tyto části jsou plně polepeny.

Známky vlepené v části III lístku zakládají pouze nárok na proplacení jejich hodnoty, a to i tehdy, je-li tato část polepena známkami jen částečně.

Zaměstnavatel jest povinen vyplatiti požitky po dobu dovolené ( § 7, odst. 1) zaměstnanci nejpozději den před nastoupením dovolené.

Poštovní úřad v sídle okresního úřadu ochrany práce (pobočky) proplácí zaměstnavateli hodnotu známek vlepených do lístků.

Odchylkou od ustanovení § § 7 a 8 proplatí poštovní úřad zaměstnanci hodnotu vlepených známek, předloží-li lístek, v němž okresní úřad ochrany práce potvrdil, že souhlasí s předčasným proplacením.

Okresní úřad ochrany práce dá souhlas podle odstavce 1:

Souhlas k proplacení hodnoty známek v případě uvedených v předchozím odstavci jest mimo to podmíněn potvrzením zaměstnavatele, v jehož závodě zaměstnanec je nebo byl posledně zaměstnán, že byla odvedena daň důchodová, pokud částka má býti proplacena, jest zdanitelná.

Nárok na proplacení hodnoty známek vlepených do lístku zaniká, nebyl-li lístek do 3 let ode dne znehodnocení poslední známky předložen k výplatě poštovnímu úřadu.

Nevybrané částky propadají v prospěch státu (poštovní správy).

Zaměstnanci, který byl zaměstnán za účinnosti tohoto nařízení přede dnem jeho vyhlášení, založí lístek jeho první zaměstnavatel v roce 1947; známky vlepí dodatečně zaměstnavatel (zaměstnavatelé), u něhož (u nichž) byl v této době zaměstnán.

Byla-li však zaměstnanci uvedenému v odstavci 1 odchylně od ustanovení tohoto nařízení poskytnuta náhrada za dovolenou (příplatek ke mzdě), vlepí mu zaměstnavatel (zaměstnavatelé) do lístku za každý týden, za který mu byla poskytnuta tato náhrada, známku bez hodnoty, ač-li zaměstnanec vyplacenou náhradu nevrátí.