pro ředitele, státní profesory a učitele na středních školách a učitelských ústavech,

pro ředitele, přednosty odborů, státní profesory a učitele na školách průmyslových, na odborných školách pro jednotlivá odvětví průmyslu, na obchodních učilištích, na státní roční škole k vzdělání učitelů těsnopisu, psaní strojem a obchodního písma na obchodních učilištích a na odborných školách pro ženská povolání a pro státní ředitele a učitele učňovských škol,

pro státní ředitele, státní profesory a učitele na zemědělských školách.

Nejvyšší výměra učební povinnosti osob uvedených v § 1 činí 21 vyučovacích hodin týdně.

Na školách uvedených v § 1, písm․ b), se započítává pro výměru učební povinnosti každá hodina vyučování dílenského jako 0,875 vyučovací hodiny a každá hodina asistování jako 0,7 vyučovací hodiny.

Na zimních rolnických školách se započítává pro výměru učební povinnosti každá hodina vyučovací jako 0,75 vyučovací hodiny celoroční.

Každá vyučovací hodina v sobotu po 14. hodině nebo v neděli se započítává pro výměru učební povinnosti jako 1,5 vyučovací hodiny, avšak jen tehdy, nejde-li o střídavé vyučování.

Je-li učitel (profesor) se svolením osobního úřadu zaměstnán administrativními pracemi v kanceláři, počítají se pro výměru učební povinnosti dvě hodiny kancelářského zaměstnání jako 1 vyučovací hodina.

Do výměry učební povinnosti se započítává:

ředitelům škol uvedených v § 1 za výkon ředitelské funkce 12 vyučovacích hodin týdně, vyjma ředitele samostatných zimních rolnických škol, kterým se započítává 9, za každou třídu denní školy převyšující počet 4 denních tříd, ale bez zřetele na třídy spravované zvláštním správcem, 1/2, za administrativní práce pro dílny na školách průmyslových, na odborných školách pro jednotlivá odvětví průmyslu a na učňovských školách 1/2 až 2, za účast na praktickém výcviku chovanců (chovanek) učitelských ústavů a odborných ústavů přidružených 2 a za správu školních statků jiných praktických školních objektů zemědělských škol 1 až 6 vyučovacích hodin týdně;

přednostům odborů škol průmyslových a učňovských za výkon funkce přednostenské 6 hodin vyučovacích týdně;

všem osobám uvedeným v § 1 a) za výkon úkolu třídního učitele za každou třídu 1, za správu sbírek a knihoven 1 až 3, za opravu písemných a grafických prací v předmětech, kde jsou opravy povinně prováděny mimo hodiny vlastního vyučování, za každou třídu 1/2 až 1, za pedagogický dozor v žákovských internátech 1 až 3 a za úkony a jiné zvláštní povinnosti, které jsou nebo budou učitelům (profesorům) uloženy ministerstvem školství a osvěty, 1/2 až 2 vyučovací hodiny týdně; b) za správu dílen na školách průmyslových, na mistrovských školách strojnických a na těch odborných školách pro jednotlivá odvětví průmyslu, které určí ministerstvo školství a osvěty zvláštním výnosem, se započítává do výměry učební povinnosti 1 až 6 vyučovacích hodin týdně a dále až 2 hodiny vyučovací týdně za každou třídu, v níž osnova předepisuje dílenské vyučování. Za správu dílen na učňovských školách se započte 1 až 6 hodin vyučovacích týdně; c) za správu školních statků a jiných praktických školních objektů zemědělských škol a za práce spojené s provozem těchto objektů se započte do výměry učební povinnosti profesorům a učitelům těchto škol 1 až 10 vyučovacích hodin týdně.

Ministr školství a osvěty vydá v dohodě s ministrem financí směrnice pro započítávání výkonů, které se podle odstavce 1 nezapočítávají do učební povinnosti jednotně pevně stanovenou dobou.

Za každou vyučovací hodinu týdně, převyšující nejvyšší výměru učební povinnosti (hodinu přespočetnou), náleží osobám uvedeným v § 1 měsíční odměna Kčs 120,-, vyplácená pololetně pozadu, trval-li příslušný výkon nepřetržitě alespoň 1 měsíc.

Při výpočtu odměn za přespočetné hodiny se přepočtou hodiny vyučování dílenského, asistování nebo vyučování na zimních rolnických školách podle § 2, odst. 2 a 3. Končí-li se při zjišťování přespočetných hodin celkový počet zlomkem větším než čtvrtina hodiny, pokládá se zlomek za úplnou půlhodinu.

Ředitelům všech druhů škol se započítávají výkony podle § 3 pouze do výše 21 vyučovacích hodin týdně; odměna podle odstavce 1 jim přísluší jen za hodiny skutečného vyučování nad nejvyšší výměru učební povinnosti.

Ustanovení tohoto nařízení o ředitelích platí i o profesorech a učitelích pověřených správou školy.

Obdobně platí ustanovení tohoto nařízení pro smluvní učitele, pro externí učitele, neupravují-li se jejich odměny zvláštním opatřením, a pro výpomocné učitele.

vládní nařízení ze dne 17. července 1928, č. 131 Sb., o nejvyšší míře učební povinnosti státních ředitelů a profesorů na středních školách a učitelských ústavech a o výši odměn za hodiny ji převyšující;

vládní nařízení ze dne 17. července 1928, č. 132 Sb., o nejvyšší míře učební povinnosti státních ředitelů, profesorů a učitelů na školách průmyslových a obchodních a na odborných školách pro ženská povolání, jakož i o výši odměn za hodin ji převyšující;

vládní nařízení ze dne 16. ledna 1930, č. 11 Sb., o nejvyšší míře učební povinnosti státních ředitelů, profesorů a učitelů na školách zemědělských, jakož i o výši odměn za hodiny ji převyšující;

ustanovení čl. II vládního nařízení ze dne 7. září 1945, č. 75 Sb., o úpravě některých služebních a platových poměrů státních učitelů učňovských škol;

vládní nařízení ze dne 22. února 1944, č. 22 Sl. z., o zvýšení odměn státních profesorů a učitelů za nadpočetné hodiny, a nařízení sboru pověřenců ze dne 25. ledna 1946, č. 38 Sb. n. SNR, o zvýšení odměn státn ích profesorů a učitelů za nadpočetné hodiny;

ustanovení § 49 vládního nařízení ze dne 20. června 1939, č. 168 Sl. z., o organisaci a správě středních škol.