Zákon č. 114/1929 Sb. se mění a doplňuje takto:
"Pokud tento zákon nestanoví jinak, jest oprávněn vykonávati lékařskou praksi na území Československé republiky, kdo
a) | je svéprávným československým státním občanem, |
b) | dosáhl diplomu doktora veškerého lékařství některé československé university, |
c) | vykonal výcvik předepsaný v § 7a a |
d) | dostal povolení podle § 8, odst. 1." |
| 2. | Za § 7 se vkládá nový § 7a tohoto znění: " § 7a. (1) Lékaři, kteří dosáhli diplomu doktora veškerého lékařství po 5. květnu 1945, mohou zahájiti praksi nebo v ní pokračovati teprve po ukončení povinného výcviku podle dalších ustanovení. (2) Povinný výcvik trvá 3 roky. (3) Do doby povinného výcviku se započítává: a) | lékařům, kteří po 5. květnu 1945 ji vykonávali praksi, celá doba předchozí lékařské prakse, | b) | celá doba činné vojenské služby, pokud tato služba byla konána v československé armádě ve škole na důstojníky zdravotnictva a lékárnictva v záloze, v lékařské vojenské službě nebo ve vojenské lékařské škole, osvojil-li si lékař za tuto dobu všeobecné vědomosti a a zručnosti v praksi ústavní i mimoústavní, | c) | celá doba služby konané v letech 1939 až 1945 v československé zahraniční armádě nebo v některé ze spojeneckých armád ve škole na důstojníky zdravotnictva a lékarnictva v záloze nebo ve zdravotní službě, | d) | doba odborné činnosti vykonávané před dosažením diplomu doktora veškerého lékařství, konal-li tuto činnost kandidát lékařství, který byl dne 17․ listopadu 1939 zapsán alespoň v osmém studijním běhu na lékařské fakultě některé české university, v době od 17. listopadu 1939 do 4. května 12945 na území Československé republiky nebo na území ovládaném spojenci v ústavu léčebném nebo ošetřovacím nebo zdravotnickém ústavu výzkumném a vzdělávacím, a odpovídá-li činnost povahou konaných prací činnosti lékařské jed nou čtvrtinou, nejvýše však dobou jednoho roku; byla-li však konána osobou, která do 17. listopadu 1939 vykonala na lékařské fakultě některé české university s úspěchem druhou přísnou zkoušku doktorskou, jednou polovinou bez dalšího omezení. (4) Ministerstvo zdravotnictví stanoví směrnicemi, které vydá po slyšení lékařských komor, lékařských fakult a Ústřední rady odborů vyhláškou v Úředním listě, povahu činnosti a zásady pro určování působiště v době povinného výcviku tak, aby si lékař výcvikem osvojil všeobecné vědomosti a zručnosti v praksi ústavní i mimoústavní. Podle těchto směrnic určuje v jednotlivých případech působiště a způsob činnosti v době povinného výcviku zemský národní výbor (na Slovensku pověřenectvo zdravotnictví), při čemž je přihlédnouti k tomu, aby se lékaři dostalo přiměřeně placeného místa. (5) Výkon povinného výcviku se nepokládá za přerušení vzdělávací lékařské činnosti požadované pro udělení titulu odborného lékaře." |
|
| 3. | § 8 zní: |
"(1) Lékař smí zahájiti praksi v samostatném výdělečném postavení nebo ve služebním či jiném právním poměru, jakož i změniti dosavadní působiště nebo způsob výkonu prakse jen, dostane-li k tomu povolení, po případě po marném uplynutí lhůty podle odstavce 5.
(2) Povolení podle odstavce 1 uděluje na žádost zemský národní výbor (na Slovensku pověřenectvo zdravotnictví). V žádosti je třeba uvésti okolnosti rozhodné pro posouzení případu, a jde-li o povolení zahájení prakse, též prokázati, že u žadatele jsou splněny ostatní podmínky tohoto zákona.
(3) Před rozhodnutím o žádosti se vyzvou místně příslušné okresní národní výbory, nositelé veřejnoprávního sociálního pojištění, lékařské komory a odborná organisace, aby se vyjádřily k žádosti nejdéle do 8 dnů. Po marném uplynutí této lhůty lze rozhodnouti o žádosti bez dalšího.
(4) Povolení nelze uděliti, i když jsou u žadatele splněny ostatní předpoklady podle tohoto zákona, bylo-li by jeho udělení v rozporu s veřejným zájmem zdravotním, zejména s veřejným zájmem na provádění jednotného plánu zdravotní péče ( § 2, odst. 1 zákona ze dne 19. března 1947, č. 49 Sb., o poradenské zdravotní péči). Povolení nelze uděliti ani tehdy, není-li žadatel ochoten nebo nemůže-li v dotčeném působišti převzíti přiměřený pracovní závazek vůči veřejné zdravotní správě nebo národnímu pojištění nebo jiný závazek, jehož plnění je v důležitém veřejném zdravotním zájmu. Toto ustanovení se nevztahuje na žadatele uvedené v odstavci 7, písm. d). Odepře-li povolení, sdělí zemský národní výbor (pověřenectvo zdravotnictví) žadateli jiná vhodná působiště, kde by mohl zahájiti praksi.
(5) Nedojde-li rozhodnutí žadateli do jednoho měsíce ode dne podání žádosti, má se za to, že povolení bylo uděleno.
(6) Zjistí-li zemský národní výbor (na Slovensku pověřenectvo zdravotnictví), že u osoby oprávnění vykonávati lékařskou praksi nejsou již splněny všechny náležitosti stanovené v § § 1 až 7, nebo že tu nastaly okolnosti, pro které by muselo býti odepřeno povolení podle odstavce 1, vysloví zánik oprávnění této osoby k dalšímu výkonu prakse.
(7) Povolení podle odstavce 1 nepotřebují:
a) | lékaři, kteří dostali svolení k výkonu lékařské prakse podle ustanovení § 4, |
b) | lékaři, kteří mohou vykonávati praksi podle ustanovení § § 5 nebo 6, |
c) | profesoři lékařských fakult československých universit, |
d) | úřední lékaři ustanovení ve veřejné správě, úřední lékaři nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění a vojenští lékaři pro výkon služby; při rozhodování o povolení k výkonu mimoslužební lékařské prakse jest u nich přih lédnouti k tomu, kde jsou vázáni výkonem služby. |
(8) Vzdání se výkonu prakse je lékař povinen předem oznámiti ve lhůtě 15 dnů zemskému národnímu výboru (na Slovensku pověřenectvu zdravotnictví)."
"Orgán, u něhož se vede trestní řízení podle odstavce 1, je povinen, je-li osoba, proti níž se trestní řízení vede, členem lékařské komory, vyrozuměti tuto komoru, že řízení bylo zahájeno, a vyzvati ji, aby se k věci vyjádřili nejdéle do 30 dnů. Před uplynutím této lhůty nesmí býti řízení skončeno. Nedojde-li k vyjádření lékařské komory ve stanovené lhůtě, není orgán v dalším řízení zdržován. Výsledek trestního řízení budiž sdělen zemskému národnímu výboru (na Slovensku pověřenectvu zdravotnictví) a příslušné komoře."
"Výkon lékařské prakse lze zakázati, a to po prvé na dobu ne delší 6 měsíců, lékaři, který byl dvakráte pravoplatně potrestán pro některý z přestupků uvedených v § § 7a, 8, 10, 12 až 15 nebo pro obdobný čin trestný podle zákonů trestních nebo zákona přestupkového (zák. čl. XL/1879). Zákaz smí býti vysloven nejdéle do 4 měsíců ode dne, kdy nález o druhém potrestání nabyl právní moci."