Toto nařízení platí pro zaměstnance ve stavebnictví a v oborech se stavebnictvím souvisících s výjimkou zaměstnanců, na které se vztahuje zákon ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb., o soukromých zaměstnancích, a s výjimkou učňů.

Zaměstnanci ve stavebnictví podle tohoto nařízení se rozumějí zaměstnanci závodů provádějících kterékoli stavební práce inženýrské, stavitelské, zednické, tesařské nebo studnařské, jako stavby budov, stavby železniční, silniční, mostní, tunelové, zemní, vodní a vodohospodářské, práce kanalisační, kabelové a podobné. Zaměstnanci v oborech se stavebnictvím souvisících se podle tohoto nařízení rozumějí zaměstnanci pracující v lomech, štěrkovnách, pískovnách nebo cihelnách a v živnostech malířských, natěračských, lakýrnických, štukatérských, dlaždičských, pokrývačských, asfaltérských, v živnostech provádějících kladení desek a obkládaček a zaměstnanci při pracích teracářských, isolačních (čítajíc v to isolace tepelné, chladící a zvukové) nebo při pracích utěsňovacích.

Za závody podle odstavce 2 se považují též závodní oddělení, veškerá pracoviště, dílny, sklady a ložiště.

Vznikne-li pochybnost, zda se toto nařízení vztahuje na zaměstnance některého závodu nebo závodního oddělení, rozhodne příslušný okresní národní výbor.

Zaměstnancům uvedeným v § 1 náleží dovolená v délce podle § 2 zákona č. 91/1949 Sb., po 39 týdnech, po které jim byly vlepovány známky na dovolenou (dále jen "známky") do lístků na dovolenou (dále jen "lístky") podle dřívějších předpisů nebo podle tohoto nařízení.

Po 26 týdnech, ve kterých byly zaměstnancům vlepovány známky do lístků, může jim zaměstnavatel na jejich žádost poskytnouti 2/3 dovolené podle odstavce 1.

Pro zjištění doby rozhodné pro délku dovolené podle § 2, odst. 2 nebo 3 zákona č. 91/1949 Sb. se počítá za rok trvání pracovního poměru každý kalendářní rok, v němž zaměstnanec byl v pracovním poměru alespoň po dobu 26 týdnů. Trval-li pracovní poměr v některých kalendářních letech kratší dobu, sčítají se v těchto letech celé týdny, v nichž byl zaměstnanec v pracovním poměru ve stavebnictví nebo v oborech se stavebnictvím souvisících, a součet se dělí 26. Výsledek udává počet let rozhodných pro výměru dovolené. K počtu týdnů, o které součet všech týdnů přesahuje částku dělitelnou 26, se nepřihlíží. Pokud délka dovolené závisí na zaměstnancově věku nebo na trvání jeho pracovního poměru, rozhoduje stav ke dni 1. ledna 1949.

Zaměstnavatel je povinen na svůj náklad založiti pro každého zaměstnance, který dosud lístek nemá, ihned při nastoupení práce tento lístek na tiskopise vydaném poštovní správou podle vzoru přílohy "A" k tomuto nařízení, která je jeho součástí. Ve všech částech lístku (odstavec 2) vyznačí zaměstnavatel inkoustem nebo razítkem datum vystavení lístku.

Byl-li lístek založen podle dříve platných předpisů, lze jeho částí I a II používati nejdéle po dobu 3 let ode dne znehodnocení poslední vlepené známky. Byly-li části I a II lístku známkami plně polepeny, lze použíti části III jen, neuplynulo-li ode dne založení lístku ještě 52 týdnů, jinak se založí nový lístek.

Do lístku možno vlepovati jen známky vydané zvlášť k tomu účelu poštovní správou v hodnotách 50 haléřů, 1, 2, 3, 4, 5, 10, 20, 50 a 100 Kčs a zvláštní známky bez hodnoty (§ 5, odst. 3) v prodejní ceně 10 haléřů.

Hodnota známek, které se vlepují do lístku, se řídí výší mzdy a délkou dovolené, která zaměstnanci náleží (§ 2, odst. 1 a 3). Tato hodnota se určí podle přílohy "B" k tomuto nařízení, která je jeho součástí.

Známky a tiskopisy prodávají zaměstnavatelům poštovní úřady v sídlech okresních národních výborů. V místech, kde je více poštovních úřadů, obstarává tuto agendu zpravidla poštovní úřad označený č. 1. Před vydáním lístku (náhradního lístku) nalepí poštovní úřad na jeho část I výplatní poštovní známky v hodnotě 25 Kčs nebo opatří lístek otiskem výplatního stroje v téže hodnotě. Tuto částku zaplatí zaměstnavatel při převzetí lístku k úhradě nákladů spojených s tiskem a prodejem lístků a známek.

Zaměstnavatel je povinen opatřiti na svůj náklad a při každé výplatě mzdy vlepiti do zaměstnancova lístku za každý mzdový týden známku v příslušné hodnotě (§ 4, odst. 2). Znehodnotí ji ihned tím, že na ní vyznačí razítkem nebo inkoustem poslední den výplatního období.

Zaměstnavatel je povinen vlepiti do lístku známky v příslušné hodnotě (§ 4, odst. 2) při výplatě mzdy nebo její části též v případech, v nichž zaměstnanec na ni má podle příslušných předpisů nárok přesto, že nepracuje, pokud nejde o některý z případů uvedených v odstavci 3.

Za každý týden, ve kterém zaměstnanec za trvání pracovního poměru nekonal práci a neměl nároku na mzdu ani na její část a za každý týden dovolené na zotavenou je zaměstnavatel povinen vlepiti zvláštní známky bez hodnoty. Tyto známky se však nevlepují za dobu výkonu činné služby v branné moci, byla-li zaměstnanci proplacena hodnota vlepených známek před nastoupením této služby podle § 11.

Zaměstnavatel je povinen řádně uschovati lístek po dobu trvání pracovního poměru a na požádání jej předložiti k přezkoušení závodnímu zastupitelstvu zaměstnanců a orgánům okresního národního výboru. Zaměstnanec je oprávněn nahlédnouti do lístku.

Při skončení pracovního poměru jest zaměstnavatel povinen vydati lístek zaměstnanci, pokud nejde o případy, na něž se vztahuje § 9, odst. 2; zaměstnanec odevzdá lístek do úschovy novému zaměstnavateli. Zjistí-li nový zaměstnavatel, že lístek vykazuje nedostatky, jest povinen neprodleně požádati dřívějšího zaměstnavatele, aby sjednal nápravu.

Jakmile zaměstnanci vznikne nárok podle § 2, odst. 1 přísluší mu při nastoupení dovolené, s výjimkou případů uvedených v §§ 11 a 12, požitky po dobu dovolené v částce, odpovídající hodnotě známek vlepených v lístku. Byla-li zaměstnanci poskytnuta poměrná část dovolené podle § 2, odst. 2 přísluší mu při jejím nastoupení částka, odpovídající hodnotě známek vlepených v části I lístku. Známky v částech I nebo II lístku mohou býti proplaceny, jen když tyto části jsou plně polepeny.

Známky vlepené v části III lístku zakládají pouze nárok na proplacení své hodnoty, a to i tehdy, je-li tato část polepena známkami jen částečně.

Poštovní úřad (§ 4, odst. 3) proplatí zaměstnavateli hodnotu vlepených známek v částech I, II nebo III po předložení lístku, na němž je řádně uzavřena část, která má být proplacena a na které zaměstnavatel sečetl týdenní částky a na vyznačeném místě potvrdil příjem úhrnné částky. Zjistí-li poštovní úřad při přezkoušení lístku, že celková částka uvedená zaměstnavatelem v potvrzení příjmu nesouhlasí s celkovou hodnotou známek vlepených do příslušné části lístku, škrtne toto potvrzení a vyžádá si od zaměstnavatele nové potvrzení o příjmu, které připojí k lístku.

Jednotlivé části lístku odděluje při proplácení poštovní úřad, při čemž vyznačí v části III datum proplácení hodnoty známek z části I, po případě z části II.

Nenastoupí-li zaměstnanec zároveň dovolenou, lze proplatiti hodnotu vlepených známek pouze v případech uvedených v § 12 zákona č. 91/1949 Sb., a to jen když byly v lístku plně polepeny části I a II a od založení lístku uplynulo alespoň 52 týdnů.

Částku odpovídající hodnotě vlepených známek nelze vyplatiti zaměstnanci, který přechází do jiného závodu téhož podniku v rozporu s hospodářským plánem podniku nebo který přechází do jiného podniku v rozporu s jednotným hospodářským plánem. V tomto případě zaměstnavatel nevydá lístek zaměstnanci, nýbrž zašle jej po uplynutí 6 měsíců jednotnému fondu pracujících, který nevyplacených částek použije ve prospěch všech pracujících.

nejsou-li splněny podmínky k proplacení podle tohoto nařízení,

jsou-li na lístku vlepeny známky padělané, zfalšované nebo již použité,

není-li lístek opatřen v části I výplatními poštovními známkami v hodnotě 25 Kčs (§ 4, odst. 3) nebo otiskem výplatního stroje v téže hodnotě.

Odchylkou od ustanovení §§ 7 a 8 proplatí poštovní úřad zaměstnanci hodnotu vlepených známek, předloží-li lístek, na němž okresní národní výbor potvrdil, že souhlasí s předčasným proplacením. V tomto případě uzavře lístek a potvrdí příjem peněz zaměstnanec.

Okresní národní výbor dá souhlas podle odstavce 1,

Mimo případy uvedené v odstavci 2 mohou okresní národní výbory dáti souhlas k předčasnému proplacení hodnoty známek podle odstavce 1 při odchodu zaměstnanců na dlouhodobou brigádu, do učení nebo na studia, cizincům, kterým bylo odňato povolení k zaměstnání, a učňům po 18. roku věku a v podobných případech.

Souhlas k proplacení hodnoty známek v případech uvedených v odstavcích 2 a 3 jest mimo to podmíněn potvrzením zaměstnavatele, u něhož zaměstnanec je nebo byl naposledy zaměstnán, že částka, která má býti proplacena, byla řádně zdaněna daní ze mzdy.

V případech, na něž se vztahuje ustanovení § 9, odst. 2 vyplatí poštovní úřad hodnotu vlepených známek jednotnému fondu pracujících, bez zřetele na to, zda lístek je uzavřen nebo polepený v částech I a II.

Byl-li lístek s vlepenými známkami u zaměstnavatele zničen nebo stal-li se neupotřebitelným, může býti hodnota vlepených známek proplacena poštovním úřadem na náhradní lístek na dovolenou jen, pokud lze tuto hodnotu nepochybně prokázati. V tomto případě zaměstnavatel vyplní nový lístek, který v nadpise označí jako náhradní a v němž vyznačí jednotlivé týdenní částky, na něž zněly vlepené známky.

Zaměstnavatel jest povinen požádati o souhlas k výplatě u poštovního úřadu do jednoho měsíce po dni, kdy bylo zjištěno, že lístek je zničen nebo se stal neupotřebitelným. K žádosti připojí vyplněný náhradní lístek a doloží jej doklady o celkové hodnotě vlepených známek. Uzná-li poštovní úřad (§ 4, odst. 3) po prozkoumání případu žádost za odůvodněnou, opatří náhradní lístek schvalovací doložkou, v níž uvede, jakou hodnotu známek a za které týdny uznává.

Proplácení schváleného náhradního lístku se řídí ustanoveními §§ 7 až 11.

Nárok na proplacení hodnoty známek vlepených do lístku (§§ 8, 9 a 11) zaniká, nebyl-li lístek do tří let ode dne znehodnocení poslední známky předložen k výplatě poštovnímu úřadu.

Částky odpovídající neproplacené hodnotě známek propadají ve prospěch státu.

Lístky s vlepenými známkami zůstávají po proplacení hodnoty známek jako doklad o proplacení u poštovních úřadů.

Poštovní správa není povinna

Za výplatu hodnoty vlepených známek neoprávněnému příjemci neposkytuje poštovní správa náhrady.

Ministerstvo práce a sociální péče může v dohodě s ministerstvem pošt a jednotnou odborovou organisací pro některé skupiny podniků povoliti, aby hodnotu známek, které by se měly podle ustanovení §§ 4 a 5 vlepiti při skončení každého mzdového období, jen vyznačovaly číslicí. Skončí-li však pracovní poměr před vznikem nároku na dovolenou podle § 2, je zaměstnavatel povinen dodatečně vlepiti známky podle ustanovení §§ 4 a 5 vyjma případ uvedený v odstavci 4.

Vznikne-li nárok na dovolenou, vyplatí zaměstnavatel uvedený v odstavci 1 částku odpovídající součtu vyznačených číslic spolu s hodnotou známek, které byly po případě vlepeny.

Částku odpovídající hodnotě vlepených známek vyplatí zaměstnavateli příslušný poštovní úřad, i když nejsou splněny podmínky podle §§ 8 až 11.

V případech, na něž se vztahuje ustanovení § 9, odst. 2, vyplatí zaměstnavatel příslušnou částku jednotnému fondu pracujících v hotovosti.