VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ

ze dne 12. února 1954 č. 17/1954 Sb.,

o platových poměrech zaměstnanců státního aparátu, ve znění vyplývajícím

ze zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 60/1956 Sb.

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 14 odst. 1 zákona č. 2/1954 Sb., o státním plánu rozvoje národního hospodářství republiky Československé na rok 1954:

§ 1.

Základní ustanovení.

(1) Náš lidově demokratický stát plní při budování socialismu významné hospodářsko organisační a kulturně výchovné úkoly. Naplnění těchto velikých úkolů se podstatnou měrou podílí státní aparát. Úkoly státního aparátu při výstavbě socialistického řádu, zejména organisace hospodářství a všestranné rozvíjení kulturně výchovné činnosti na nových socialistických zásadách, jsou velmi složité a kladou vysoké požadavky a nároky na politickou a odbornou úroveň pracovníků státního aparátu.

(2) Jedním z hlavních předpokladů pro zlepšení práce státního aparátu je hmotné zainteresování jeho pracovníků na nepřetržitém růstu jejich politické a odborné úrovně a v souvislosti s tím i na lepších výsledcích jejich činnosti.

(3) Proto se platové poměry pracovníků státního aparátu, v souladu se socialistickou zásadou určování odměny za práci podle její jakosti, jejího množství a společenského významu, upravují na základě systemisace osobních stavů, funkčních míst a funkčních platů.

§ 2.

Rozsah platnosti nařízení.

(1) Toto nařízení se vztahuje na zaměstnance rozpočtových organisací s výjimkou

a) příslušníků závodních jednotek požární ochrany z povolání a státního požárního dozoru, členů závodní stráže a zaměstnanců v zařízeních společného stravování,

b) zaměstnanců, kteří u organisací plnících kulturní, sociální nebo jiné zvláštní úkoly konají odborné práce (pedagogické, zdravotnické, umělecké a vědecké) přímo souvisící s plněním těchto úkolů,

c) soudců, prokurátorů a právních čekatelů,

d) dělníků zaměstnaných u organisací s činností převážně hospodářské povahy.

(2) Toto nařízení se nevztahuje na zaměstnance rozpočtových organisací v oboru ministerstva národní obrany; v oboru ministerstva vnitra se vztahuje pouze na zaměstnance civilních složek.

§ 3.

Systemisace osobních stavů, funkcí a funkčních platů.

Systemisace stanoví osobní stavy zaměstnanců a jejich platy podle obtížnosti, rozsahu a společenského významu úkolů jimi obstarávaných tak, že pro jednotlivé rozpočtové organisace, po případě pro určité skupiny těchto organisací nebo pro jednotlivé skupiny zaměstnanců stanoví

a) nomenklaturu funkcí a funkčních platů s charakteristikou funkční činnosti a předpoklady potřebnými pro zastávání stanovených funkcí (kvalifikační předpoklady),

b) celkový počet funkčních míst a druh funkcí podle nomenklatury funkcí a funkčních platů,

c) celkový náklad na funkční platy.

§ 4.

Ustanovování zaměstnanců na funkční místa.

(1) Zaměstnance lze ustanovit tolika na volné funkční místo.

(2) Presidenta republiky ustanovuje a odvolává přednosty diplomatických missí, náměstky ministra-předsedy státního úřadu plánovacího, předsedu státního úřadu statistického, vedoucího sekretariátu presidenta republiky a ostatní vedoucí zaměstnance kanceláře presidenta republiky. Vedoucího úřadu předsednictva vlády, náměstky ostatních ministrů, zmocněnce ministra státní kontroly pro Slovensko a vedoucí (předsedy) úřadů postavených na roveň ústředním úřadům s výjimkou předsedy státního úřadu statistického ustanovuje a odvolává vláda.

(3) Zaměstnance na ostatní funkční místa ustanovuje a z nich odvolává, pokud není dále stanoveno jinak, vedoucí rozpočtové organisace, spravující příslušný systemisovaný osobní stav, nebo orgán jim k tomu zmocněný. Vedoucího organisace ustanovuje a odvolává vedoucí přímo nadřízení organisace. Příslušný ministr (vedoucí ústředního úřadu) může si vyhradit ustanovování zaměstnanců na určité důležité funkce u organisací jemu podřízených a odvolávání z nich.

(4) Předpisy o ustanovování a odvolávání hlavních (vedoucích) účetních a ostatních pracovníků účtáren zůstávají nedotčeny.

§ 5.

Zvyšování odborných znalostí zaměstnanců.

Vedoucí jednotlivých rozpočtových organisací a vedoucí jejich organisačních složek jsou povinni všestranně se starat o stálé zvyšování politické a odborné úrovně zaměstnanců, zejména jsou povinni organisovat ve spolupráci s orgány Revolučního odborového hnutí odborné kursy, semináře a jiné vhodné způsoby školení, které by zaměstnancům umožnily doplnit si potřebné znalosti, a na základě pravidelného hodnocení pracovních výsledků zaměstnanců soustavně pečovat o jejich správné rozmístění.

Funkční plat.

§ 6.

Funkční platy se stanoví podle zásad uvedených v § 3 pro jednotlivá funkční místa zásadně platovým rozpětím.

§ 7.

(1) Výši funkčního platu určí jednotlivému zaměstnanci v rámci stanoveného platového rozpětí orgán příslušný k ustanovení zaměstnance s přihlédnutím k rozsahu a obtížnosti vykonávané funkce, k jeho odborné kvalifikaci a k dosavadním výsledkům jeho činnosti. Pokud je podle platných předpisů příslušna k ustanovení zaměstnance vláda, určuje výši jeho funkčního platu příslušný člen vlády. Zaměstnanci, který nesplňuje stanovené kvalifikační předpoklady, se určí funkční plat zpravidla dolní hranicí platového rozpětí a nad tuto hranici jen úměrně k stupni dosaženého vzdělání a praxe s přihlédnutím k pracovním výsledkům.

(2) Funkční platy musí být určeny tak, aby celkový náklad na funkční platy systemisovaný podle § 3 písm. c) nebyl překročen.

(3) Zaměstnanci, který nesplňuje kvalifikační předpoklady pro nedostatek vzdělání, se určí při ustanovení na funkční místo způsob, jak si má doplnit znalosti potřebné pro výkon příslušné funkce, a přiměřená lhůta k tomu.

(4) Absolventům škol, ustanoveným bez předchozí praxe, se funkční plat stanoví v rámci zvláštních sazeb pro to určených (nástupní plat). Výši nástupního platu a délku doby, po kterou nástupní plat přísluší, stanoví nomenklatura funkcí a funkčních platů.

§ 8.

Funkční plat spojený se zastáváním funkčního míst, na které byl zaměstnanec ustanoven, přísluší ode dne nastoupení tohoto místa, jde-li o zaměstnance nově ustanoveného. Při změně funkčního platu zaměstnance přísluší mu funkční plat v nové výši od prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy nastala skutečnost odůvodňující tuto změnu (při změně výše platu v rámci platového rozpětí od prvního dne měsíce následujícího po dni rozhodnutí), je-li tímto dnem první den v měsíci, již do tohoto dne. Byl-li však zaměstnanec přeřazen na funkční místo s nižším funkčním platem proto, že zanedbal nebo porušil své povinnosti, přísluší mu nižší funkční plat ode dne přeřazení.

§ 9.

Osobní plat.

(1) Zvlášť vynikajícím odborníkům, kteří vykazují mimořádně úspěšné pracovní výsledky, může příslušný ministr (vedoucí ústředního úřadu) a u zaměstnanců národních výborů rada krajského národního výboru přiznat místo funkčního platu osobní plat.

(2) Nejvyšší hranici, do které lze přiznat osobní plat, a celkovou částku, o kterou lze pro poskytování osobních platů zvýšit celkový náklad na funkční platy, stanoví pro obor jednotlivých ústředních úřadů a pro aparát rad národních výborů všech stupňů v jednotlivých krajích vláda nebo orgán jí k tomu zmocněný.

§ 10.

Příplatek za zastupování.

Zaměstnanec, který na služební příkaz zastupuje zaměstnance na funkčním místě s vyšším funkčním platem po dobu delší 4 týdnů, obdrží za dobu zastupování přesahující 4 týdny příplatek ve výši 15 % svého funkčního platu. Funkční plat s tímto příplatkem nesmí převýšit funkční plat, který by příslušel zastupujícímu zaměstnanci, kdyby byl ustanoven na příslušné funkční místo.

§ 11.

Nebezpečnostní příplatek.

Zaměstnancům, kteří trvale pracují v prostředí, v němž je mimořádně ohroženo jejich zdraví, lze přiznat nebezpečnostní příplatek podle míry ohrožení zdraví.

§ 12.

Práce v úkolové mzdě.

(1) U prací, u kterých jsou pro to technické předpoklady a kde by nebyla ohrožena jakost práce, se zavede práce v úkolové mzdě.

(2) Bližší předpisy vydá příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí a s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí; jde-li o předpisy platné pro obor více ústředních úřadů, ministerstvo financí v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a s Ústřední radou odborů.

§ 13.

Prémie.

Za prokazatelné úspory nebo lepší hospodářské výsledky, kterých zaměstnanci dosáhli svou zásluhou, mohou být poskytovány prémie podle zásad schválených vládou nebo orgánem jí k tomu zmocněným.

§ 14.

Jednorázové mimořádné odměny.

Za významné pracovní zásluhy, zejména za splnění důležitých úkolů nad rámec obvyklých povinností zaměstnance, za zlepšení organisace práce nebo zavedení dokonalejších pracovních metod a za mimořádnou iniciativu v práci mohou být poskytnuty jednorázové mimořádné odměny.

§ 15.

Věcná plnění.

Věcná plnění lze přiznat jen potud, pokud jsou odůvodněna zvláštními pracovními výkony nebo zvláštními povinnostmi. Jinak lze zaměstnancům poskytovat věcná plnění jen za náhradu odpovídající jejich obecné ceně.

§ 16.

Práce přes čas a ve dnech pracovního klidu.

(1) Prací přes čas je práce, kterou koná zaměstnanec z nařízení vedoucího příslušné organisace nebo jeho odpovědného zástupce nad pracovní dobu stanovenou pro něho příslušnými předpisy pro období týdenní, a jde-li o zaměstnance pracujícího v pravidelných pracovních směnách v nepřetržitém provozu, pro období čtyřtýdenní. Do odpracované doby se přitom započítává i pracovní doba, po kterou zaměstnanec nemohl pracovat, za kterou mu však přísluší plat nebo peněžité dávky národního pojištění nemocenského.

(2) Práci přes čas lze nařídit jen výjimečně, je-li to nezbytně nutné k včasnému splnění nepředvídaných úkolů, k zajištění nerušeného nepřetržitého provozu nebo jde-li o neodkladné práce opravné nebo udržovací; nařídit práci přes čas pro splnění plánovaných úkolů lze toliko se souhlasem bezprostředně nadřízeného úřadu.

(3) Za nařízenou práci přes čas nebo v den pracovního klidu se poskytne náhradní volno v rozsahu doby odpracované přes čas. Peněžitou odměnu za tuto práci lze výjimečně poskytnout toliko v případech a ve výši stanovené vládou.

(4) Zaměstnancům ustanoveným na funkčních místech, pro která je vzhledem k povaze funkční činnosti těchto zaměstnanců stanoven funkční plat již s přihlédnutím k práci konané nad stanovenou pracovní dobu, se poskytne náhradní volno toliko za práci přes čas konanou v noci a ve dnech pracovního klidu.

(5) Za pracovní pohotovost nařízenou nad stanovenou pracovní dobu se poskytne náhrada v rozsahu a za podmínek, které stanoví příslušný ministr v dohodě s ministerstvem financí a s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí.

§ 17.

Odměny za vedlejší činnost ve státní správě.

Za činnost, kterou zaměstnanec vykonává ve vlastním nebo v jiném oboru státní správy vedle všech úkolů odpovídajících funkčnímu místu, na které je zařazen, se poskytne zvláštní odměna.

§ 18.

Nárok na funkční (osobní) plat po dobu nepřítomnosti v práci.

O nároku na funkční (osobní) plat po dobu nepřítomnosti v práci platí až do nové všeobecného úpravy dosavadní předpisy o poskytování základního platu po dobu této nepřítomnosti.

§ 19.

Splatnost pracovních příjmů.

Pracovní příjmy stanovené tímto nařízením jsou splatné pozadu ve lhůtách, které stanoví ministerstvo financí.

§ 20.

Doplatky a přeplatky na pracovních příjmech.

(1) Nárok na pracovní příjmy se promlčuje ve třech letech ode dne jejich splatnosti.

(2) Vrácení neprávem vyplacených částek pracovních příjmů (přeplatků) lze požadovat, jen věděl-li zaměstnanec nebo musel-li z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně vyměřené nebo omylem vyplacené, a jen nejdéle za uplynulou dobu tří roků.

§ 21.

Administrativní srážky.

Pohledávky státu vzniklé z pracovního poměru nebo se zřetelem na něj lze uhrazovat administrativními srážkami z pracovních příjmů bez ohledu na předpisy o exekuci. Tyto pohledávky se uhradí přede všemi ostatními i dříve zaznamenanými pohledávkami vyjma nárok na úhradu osobních potřeb ze zákona. Podrobnější předpisy vydá ministerstvo financí.

Přechodná a závěrečná ustanovení.

§ 22.

Převod zaměstnanců do platů stanovených tímto nařízením upraví vláda.

§ 23.

Platové poměry civilních zaměstnanců rozpočtových organisací v oboru ministerstva vnitra, na které se toto nařízení nevztahuje, a platové poměry civilních zaměstnanců v oboru ministerstva národní obrany upraví příslušní ministři v dohodě s ministrem financí a se souhlasem státní systemisační komise ¹) podle zásad tohoto nařízení a předpisů podle něho vydaných.

§ 24.

Dokud nebude provedena systemisace osobních stavů zaměstnanců jednotlivých rozpočtových organisací podle tohoto nařízení, řídí se platové poměry těchto zaměstnanců dosavadními předpisy.

§ 25.

Bližší předpisy k provedení tohoto nařízení, pokud se v něm nestanoví jinak, vydá vláda, po případě orgány, které k tomu zmocní.

§ 26.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; ²) provedou je všichni členové vlády.

Poznámky pod čarou:

¹) Tato působnost státní systemisační komise přešla na státní mzdovou komisi [čl. III č. 4 písm. a) vyhlášky č. 175/1956 Ú. l., o statutu státní mzdové komise a působnosti státních orgánů při řízení a provádění mzdové politiky].

²) Ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 60/1956 Sb. nabývá vládní nařízení č. 17/1954 Sb. účinnosti dnem 23. prosince 1956 s tím, že pro zaměstnance v osobních stavech systemisovaných podle dosavadních předpisů zůstávají dosavadní platové úpravy v platnosti až do nové systemisace podle čl. II. tohoto zákonného opatření.