VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 16. července 1954 č. 32 Sb.,
o úpravě některých poměrů členů národních výborů ve znění
vyplývajícím z pozdějších předpisů
Vláda Republiky československé nařizuje podle § 27 a § 33 odst. 1 a 2 zákona č. 13/1954 Sb., o národních výborech, a podle zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 38/1958 Sb., o vedoucích odborů rad národních výborů:
§ 1
Členové národních výborů jsou povinni vykonávat funkci, ke které je lid povolal, svědomitě a poctivě, v duchu lidově demokratického zřízení. Je jim zaručeno vykonávat funkci bez újmy na pracovním výdělku. Aby nebyl narušován chod národního hospodářství a bylo dbáno co největší hospodárnosti, organizují národní výbory činnost svých členů zásadně tak, aby funkci mohli vykonávat převážně mimo pracovní dobu.
§ 2
(1) Zaměstnavatel je povinen na žádost rady národního výboru poskytnout zaměstnanci, který je členem národního výboru, pracovní volno na dobu nezbytně nutnou k tomu, aby mohl plnit povinnosti vyplývající z jeho členství v národním výboru.
(2) Předsedům, jejich náměstkům a tajemníkům národních výborů, kteří jsou v pracovním poměru, poskytuje zaměstnavatel na žádost rady národního výboru, o jejíhož člena jde, neplacené pracovní volno potřebné k výkonu funkce.
(3) Podle zásad uvedených v odstavci 1 a 2 uvolňují též jednotná zenmědělská družstva a jiná výrobní družstva své členy pro výkon funkce v národním výboru.
§ 3
(1) Za dobu pracovního volna, poskytnutého podle § 2 odst. 1, má zaměstnanec vůči zaměstnavateli nárok na veškeré peněžité požitky, jako kdyby po tuto dobu pro něho pracoval.Peněžité požitky, které zaměstnanci za dobu pracovního volna příslušejí, se vypočtou podle průměrného výdělku zaměstnance za poslední tři měsíce. Po dobu takového pracovního volna příslušejí zaměstnanci naturální požitky, pokud jich může užívat.
(2) Členům národního výboru, kteří nejsou v pracovním poměru (členům jednotných zemědělských družstev, soukromě hospodařícím rolníkům apod.), nebo kteří jsou domáckými dělníky, poskytne na jejich žádost národní výbor přiměřenou náhradu za výsledek ušlý jim výkonem funkce.
(3) Členové národních výborů mají nárok na náhradu nutných výdajů, vzniklých jim při výkonu funkce. Tyto výdaje hradí národní výbor. Pro nárok na náhradu výdajů a určení jejich výše se užije obdobně předpisů platných pro státní zaměstnance.
§ 4
Předsedům, jejich náměstkům a tajemníkům národního výboru poskytuje národní výbor odměnu za výkon funkce. Odměna je zhodnocením rozsahu odpovědnosti a významu funkce a zahrnuje i náhradu ušlého výdělku.
§ 5
Předsedové, jejich náměstkové a tajemníci národních výborů, kteří nemohou pro výkon funkce vykonávat své dosavadní zaměstnání, posuzují se z hlediska předpisů o dovolené na zotavenou a pro účely nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení jako zaměstnanci národních výborů.
§ 6
(1) Zaměstnanec, jemuž bylo poskytnuto pracovní volno k plnění povinností člena národního výboru ( § 2 odst. 1 a 2), nemůže být z tohoto důvodu zkrácen na právech a nárocích, vyplývajících z pracovního poměru (např. při zařazení do pracovních nebo platových tříd a skupin, pokud jde o vznik nároku na dovolenou na zotavenou a její délku, z hlediska předpisů o nemocenském pojištění, o důchodovém zabezpečení, o věrnostním přídavku apod.).
(2) Členství v národním výboru nemůže být důvodem k přeložení (převedení, přemístění) zaměstnance na pracovní místo, které by mu znemožnilo výkon funkce, nebo na práci méně kvalifikovanou, ani k rozvázání pracovního poměru. Poruší-li zaměstnavatel toto ustanovení, zjedná příslušné ministerstvo na návrh rady národního výboru neprodleně nápravu.
§ 7
Ustanovení § 2 odst. 2 a § § 4 a 5 se vztahují také na členy rad národních výborů pověřené vedením odborů rad národních výborů.
§ 8
Podrobnější předpisy vydá ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí, Státním úřadem plánovacím, Ústřední radou odborů a Státním úřadem sociálního zabezpečení. 1)
§ 9
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 1954; 2) provede je ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
1) Pokud jde o nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení přešla tato působnost na Ústřední radu odborů a Státní úřad sociálního zabezpečení ( § 2 odst. 3 písm. c) a § 9 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a § 3 odst. 3 písm. c) a § 32 zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení).
2) Změny provedené vládním nařízením č. 39/1958 Sb. nabývají účinnosti dnem 1. července 1958.