188/1950 Sb. znění účinné od 30. 4. 1955 do 31. 3. 1964
změněno s účinností od poznámka zákonným opatřením č. 23/1955 Sb.
30.4.1955
188
ZÁKON
ze dne 21. prosince 1950
o zdokonalení rostlinné výroby.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1. (1) Účelem tohoto zákona je pomoci jednotným zemědělským družstvům a malým a středním rolníkům ke zvýšení výnosu v rostlinné výrobě, zejména péčí o jakostní osivo a sadbu a zabraňováním škodám, jež působí škůdci rostlinného a živočišného původu.
(2) Národní výbory budou v součinnosti s národními podniky zemědělskými, Ústředím pro hospodaření se zemědělskými výrobky a jeho složkami, s Jednotnými svazy zemědělců a ostatními masovými organisacemi pomáhat jednotným zemědělským družstvům a malým a středním rolníkům při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona.
Část I. Šlechtění a množení osiva a sadby. (§ 2-15)
§ 2. Podměty šlechtitelské činnosti. (1) Šlechtění osiva a sadby budou provádět zásadně Československé státní statky, národní podnik, a jednotná zemědělská družstva.
(2) Jiným osobám, jejichž činnost přispívá k rozvoji šlechtění, mohou povolit šlechtění krajské národní výbory podle směrnic ministerstva zemědělství. Zvláště bude podporováno sdružování zemědělských výzkumníků v rámci jednotných zemědělských družstev, pracujících podle zásad moderní agrobiologie. Komunální podniky mohou provádět šlechtění osiva a sadby, byla-li tato činnost pojata do jejich schváleného podnikového plánu.
§ 3. Povolování rostlinných odrůd. (1) Do oběhu pro běžné upotřebení v zemědělství lze uvádět osivo a sadbu jen povolené odrůdy.
(2) Povolení šlechtěné odrůdy, po případě nešlechtěné odrůdy krajové, uděluje a odnímá ministerstvo zemědělství. Šlechtěná odrůda je taková, která vznikla cílevědomou šlechtitelskou prací (výběrem, křížením, roubováním rostlin apod.). Krajová odrůda je taková, která se vyznačuje v určitých oblastech dobrými užitkovými vlastnostmi.
(3) Nová šlechtění (nové odrůdy) musí být před povolením přezkoušena, pokud jde o samostatnost a pěstitelskou hodnotu.
(4) Povolené odrůdy domácí i zahraniční podléhají soustavnému zkoušení.
(5) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou v úředním listě zásady a podmínky pro udělování a odnímání pov olení odrůd a jejich kontrolu, pro přezkušování, zkoušení a odebírání vzorků osiva a sadby a povinnosti šlechtitelů při tom a dále, které ústavy je provádějí; může určit i oblasti, ve kterých lze povolené odrůdy pěstovat.
§ 4. Rejstříky odrůd. Povolené odrůdy se zapisují do příslušného rejstříku povolených odrůd․
§ 5. Výroba elitního osiva a sadby. Výrobní plochu a množství elitního osiva a sadby určí šlechtitelům prováděcí plán zemědělské výroby. Dalším množením elitního osiva a sadby se získává šlechtěné osivo a sadba.
§ 6. Výroba šlechtěného osiva a sadby a krajových odrůd pro běžné upotřebení v zemědělství. (1) Výrobní plochu a množství šlechtěného osiva a sadby pro běžné upotřebení v zemědělství určí množitelům prováděcí plán zemědělské výroby.
(2) Výrobním plánem se stanoví i výroba osiva a sadby krajových odrůd, která se získá množením uznaného osiva a sadby ( § 8) povolených krajových odrůd.
§ 7. Výroba jiným šlechtitelem. Nemůže-li šlechtitel vyrobit ve svém podniku potřebné množství elitního osiva a sadby určené prováděcím plánem, může mu být uloženo, aby dodal potřebné množství elitního osiva a sadby k výrobě jinému šlechtiteli.
§ 8. Uznávací řízení. (1) Do oběhu lze zásadně uvádět jen uznané osivo a sadbu s označením odrůdy a příslušného pěstění. Uznávání provádí příslušný ústav pro zkoušení semen.
(2) Ministerstvo zemědělství určí vyhláškou v úředním listě ústavy pro zkoušení semen a obvod jejich působnosti a stanoví podrobnosti a podmínky uznávání osiva a sadby, po případě výjimky, rozsah kontroly jakosti vzorků a způsob vydávání průkazů o uznání (uznávací list), jakož i předpisy o jakosti.
§ 9. Obchodní osivo a sadba. Při nedostatku uznaného šlechtěného osiva a sadby a osiva a sadby krajových odrůd může ministerstvo zemědělství povolit výjimku z ustanovení § 8 odst. 1 věty prvé. V tomto případě může vyhláškou v úředním listě stanovit podmínky, za kterých lze do oběhu pro běžné upotřebení v zemědělství uvádět pod názvem obchodní osivo a sadba jiné než uznané osivo a sadbu.
§ 10. Obchod s osivem a sadbou. (1) Podniky dodávající uznané osivo a sadbu k množení a podniky dodávající uznané osivo a sadbu pro běžné upotřebení v zemědělství ručí za pravost odrůdy a za předepsanou jakost osiva a sadby při dodávce v uzavřeném a zaplombovaném obalu až do otevření obalu, a to bez újmy dalšího ručení podle všeobecných předpisů. Předpokladem ručení je, že příjemce opatroval dodané osivo a sadbu s péčí řádného hospodáře.
(2) Při prodeji z otevřeného obalu je prodávající povinen vydat odběrateli záruční list o pravosti odrůdy a předepsané jakosti dodaného osiva a sadby.
(3) Podomní obchod s osivem a sadbou a prodej osiva a sadby na trzích jsou zakázány.
§ 11. Povinnost používat šlechtěného osiva a sadby. Pěstitelům může být uloženo, aby zčásti nebo výlučně použili k setí nebo sázení šlechtěného osiva a sadby určitého stupně. Ministerstvo zemědělství může pověřit krajské a okresní národní výbory, aby takovou povinnost uložily v jednotlivých obcích, po případě okresích, zamořených snětí obilní, nebo v nichž jsou nápadně nízké výnosy a pod., a vyhlásily ji způsobem v místě obvyklým.
§ 12. Kontrola osiva a sadby. (1) Ústavy pro zkoušení semen ( § 8 odst. 1) jsou oprávněny k odběru vzorků pro kontrolu pravosti a jakosti dodávek osiva a sadby.
(2) Bližší směrnice pro provádění kontroly pravosti a jakosti dodávek osiva a sadby, zejména o odebírání a zasílání vzorků a o uhrazování nákladů, vyhlásí ministerstvo zemědělství v úředním listě.
Vývoz a dovoz osiva a sadby.
§ 13. Vývoz a dovoz osiva a sadby je prováděn podle prováděcího plánu zahraničního obchodu a vyžaduje vždy také souhlasu ministerstva zemědělství.
§ 14. (1) Vyvážené a dovážené zásilky osiva a sadby podléhají jakostní kontrole a musí být hlášeny předem příslušnému ústavu pro zkoušení semen ( § 8 odst. 1).
(2) Bližší směrnice pro řízení a udělování souhlasu ministerstva zemědělství podle § 13 a pro uvádění dovezeného osiva a sadby do oběhu vydá ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvy financí a zahraničního obchodu vyhláškou v úředním listě.
§ 15. Zrušení dosavadních šlechtitelských ústředí. (1) Dosavadní šlechtitelská ústředí: Svaz šlechtitelů rostlin v Praze a "Slovosivo", svaz šlechtitelů a množitelů rostlin na Slovensku, družstvo v Bratislavě, zanikají bez likvidace. Jejich majetek přechází na československý stát a svěřuje se do správy Československým státním statkům, národnímu podniku, který za případné dluhy ručí jen do výše převzatých aktiv.
(2) O uspořádání závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, platí přiměřeně ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 126/1948 Sb., o znárodnění některých šlechtitelských podniků.
Část II. Péče o zvelebení a rozšíření ovocnářství a vinařství. (§ 16-21)
§ 16. Školky lze zakládat, rozšiřovat, překládat, omezovat nebo zrušovat jen s povolením krajského národního výboru a za podmínek jím stanovených. Krajské národní výbory postupují podle směrnic vydaných ministerstvem zemědělství.
§ 17. Krajské národní výbory stanoví v rámci jednotného hospodářského plánu pro školky provozované v obvodu jejich působnosti se schválením ministerstva zemědělství celkové plány pěstování sazenic a podnoží.
§ 18. Ustanovení § § 16 a 17 neplatí pro Československé státní statky, národní podnik, Československé státní lesy, národní podnik, a ostatní zemědělské závody ústředně plánované, jejichž výrobní plán a plán odbytu stanoví v rámci jednotného hospodářského plánu přímo ministerstvo zemědělství.
§ 19. Okresní národní výbor může na návrh ústavu pro zkoušení semen ( § 8 odst. 1) určit, že pěstitel určitého stromu nebo keře nebo určitých skupin stromů nebo keřů je nesmí bez jeho povolení odstranit a že je povinen úrodu ovoce po uzrání, jakož i rouby, prodat podniku určenému pro získání osiva, po případě roubů. Provozovatel tohoto podniku je povinen ovoce, semeno, po případě rouby, od pěstitele koupit za úřední cenu splatnou při jejich odebrání.
§ 20. Ministerstvo zemědělství může v dohodě s ministerstvem potravinářského průmyslu stanovit zajištění semen při zpracování ovoce a jejich použití k pěstitelským účelům.
§ 21. Zdravotní dozor na školky a jejich výrobky provádějí krajské a okresní národní výbory a spolupracují při tom podle potřeby se státními ústavy pro ochranu rostlin. Bližší směrnice pro výkon tohoto dozoru vydá ministerstvo zemědělství vyhláškou v úředním listě.
Část III. Opatření proti škůdcům rostlin. (§ 22-30)
§ 22. Uživatelé všech pozemků (i nekultivovaných) jsou povinni chránit na vlastní náklad pozemky a porosty na nich před škůdci rostlin (dále jen "škůdci"). Jsou proto povinni činit opatření, kterými má být zamezen výskyt a rozšiřování škůdců a zajištěno jejich vyhubení.
§ 23. (1) Je-li důvodná obava, že se škůdci vyskytnou v nebezpečném rozsahu, nebo stalo-li se tak již, jsou národní výbory, především místní národní výbory, povinny učinit vhodná opatření proti nim. V případech, kdy nelze nebezpečí zdolat jinak, zajistí národní výbory součinnost obyvatelstva podle předpisů o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami.
(2) Uživatelé pozemků jsou povinni trpět provádění opatření podle odstavce 1 a spolupůsobit při tom podle povahy případu prací nebo poskytnutím věcných prostředků.
(3) Náklady opatření podle odstavce 1 hradí prozatímně národní výbor, který opatření nařídil. Místní národní výbor rozvrhne je na uživatele pozemků, a to podle zásad platných pro vybírání příspěvků podle předpisů o finančním hospodaření národních výborů.
(4) Při opatřeních, jimiž se odvrací obecné nebezpečí hrozící některému úseku zemědělské výroby, se nerozvrhuje část nákladů uhrazená podporou poskytnutou ze státních prostředků.
§ 24. Státní výzkumné ústavy zemědělské a lesnické jsou oprávněny provádět výzkumná šetření a pokusy za účelem zjištění správného způsobu jak hubit škůdce a předcházet jejich výskyt. Uživatelé pozemků jsou povinni tuto činnost umožnit.
§ 25. (1) Dodavatelé osiva a sadby jsou povinni dodávat jen zboží zdravé a prosté škůdců.
(2) Pěstitelé žita, pšenice, ječmene a ovsa, jakož i směsí těchto plodin, jsou povinni používat k jejich setí jen osiva řádně a účinně mořeného prostředky povolenými na ochranu rostlin.
§ 26. (1) Ministerstvo zemědělství vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vyhláškou v úředním listě předpisy o tom,
a) kteří škůdci, v jakém rozsahu a kdy musí být hubeni a jak je třeba při tom používat prostředků na ochranu rostlin, zejména s ohledem na bezpečnost a zdraví lidí nebo zvířat,
b) která opatření musí být učiněna i úspěšnému hubení škůdců nebo k zabránění jejich výskytu, rozšiřování nebo zavlečení a na čí náklad.
(2) Vláda může stanovit nařízením, jakým způsobem se má zamezit rozšiřování nebo zavlečení škůdců při dovozu průvozu a vývozu. Při tom může být stanoveno, že se závadné zboží vylučuje z další dopravy nebo že se nařizuje jeho zničení.
(3) Povinnosti uložené podle této části zákona uživatelům pozemků platí obdobně pro osoby, které uskladňují výrobky rostlinného původu.
Prostředky na ochranu rostlin a rostlinných výrobků, jejich prodej a kontrola.
§ 27. (1) Prostředky na ochranu rostlin a rostlinných výrobků (dále jen "prostředky") mohou být vyráběny nebo dováženy jen, jestliže byly předem zkoušeny a ministerstvo zemědělství udělilo v dohodě s ministerstvem těžkého průmyslu, a pokud jde o dovoz, v dohodě s ministerstvem zahraničního obchodu, povolení uvádět je do oběhu. Jde-li o jedovaté a zdraví škodlivé prostředky, udílí ministerstvo zemědělství povolení též v dohodě s ministerstvem zdravotnictví. Ministerstvo zemědělství může udělené povolení v dohodě s příslušnými ministerstvy odejmout.
(2) Náklady zkoušení podle odstavce 1 hradí žadatel.
§ 29. Okresní národní výbor může zajistit prostředky, jejichž výroba, dovoz nebo prodej neodpovídají ustanovením tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných, a nařídit, že musí být zničeny nebo zužitkovány vhodným způsobem.
§ 30. (1) Odborný dozor na zachovávání ustanovení této části zákona a předpisů podle ní vydaných vykonávají ministerstvo zemědělství a národní výbory. Ve zvláštních případech může ministerstvo zemědělství pověřit výkonem dozoru též státní výzkumné ústavy zemědělské, po případě lesnické, a státní výzkumné stanice.
(2) Ministr zemědělství stanoví v dohodě s příslušnými ministry nařízením bližší předpisy o oprávněních a povinnostech dozorčích orgánů, o povinnosti výrobců prostředků na ochranu rostlin hlásit ministerstvu zemědělství každou vyrobenou serii než bude uvedena do oběhu, o určení vstupních míst, kde bude prováděna prohlídka dovážených rostlin rostlinných výrobků, jakož i o tom, že uživatelé pozemků a jiné odpovědné osoby jsou povinny poskytnout kontrolním orgánům nutné údaje, pomůcky a prostředky.
(3) Ministerstvo financí stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství vyhláškou v úředním listě, ve kterých případech se za prohlídky konané podle této části zákona nebo podle předpisů podle ní vydaných vybírají poplatky ve prospěch státní pokladny a v jaké výši, a vydá zároveň předpisy o jejich vybírání.
Část IV. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. (§ 31-37)
§ 31. (1) Pomocnými orgány místních národních výborů při provádění tohoto zákona jsou místní agronomové, kteří jsou vybírání ze zkušených zemědělců.
(2) Ministerstvo zemědělství vydá v dohodě s ministerstvy vnitra a financí vyhláškou v úředním listě podrobnější předpisy o místních agronomech, zejména o jejich úkolech a uhrazování jejich hotových výloh.
§ 32. (1) Za zkoušení podle § 3 a za uznávání podle § 8 se vybírají náhrady, jejichž výši stanoví ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí vyhláškou v úředním listě.
(2) Za provádění zdravotního dozoru podle § 21 se vybírá poplatek, jehož výši stanoví a o němž podrobné předpisy vyhláškou v úředním listě vydá ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství.
§ 33. (1) Odrůd, které byly povoleny podle dosud platných předpisů, jakož i osiva a sadby, které podle těchto předpisů byly uznány, lze používat i nadále, pokud povolení nebo uznání nebude odňato.
(2) Dokud nebudou vydány předpisy k provedení tohoto zákona, jest postupovat přiměřeně podle dosavadních předpisů.
§ 34. (1) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na osivo a sadbu pro účely lesnické. Na škůdce lesních kultur se vztahují ustanovení tohoto zákona jen potud, pokud ochrana proti nim není lesními zákony a předpisy podle nich vydanými upravena jinak.
(2) Pokud se provádění tohoto zákona dotýká vojenské správy, bude postupováno podle směrnic, které vydá ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem národní obrany.
§ 35. (1) Dokud nebudou vydány předpisy k provedení § 12 zákona č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů, provede se rozvrh nákladů podle § 23 odst. 3 se zřetelem zejména na výměru ošetřovaných kultur a přihlédne se k poskytnutým osobním a věcným plněním. Místní národní výbor sestaví o rozvrhu nákladů přehled, který vyloží k veřejnému nahlédnutí s upozorněním, že lze u místního národního výboru podat námitky proti rozvrhu ve lhůtě 15 dnů, počínajíc dnem po vyložení přehledu. Námitky mohou podávat jen osoby uvedené v přehledu; rozhoduje o nich s konečnou platnosti okresní národní výbor. Ústřední výpis z pravomocného přehledu je exekučním titulem pro vymáhání rozvrženého nákladu.
(2) Prostředky, které byly před účinností tohoto zákona povoleny, nepotřebují nového zkoušení ani povolení. I takovéto prostředky musí však výrobce, po případě dovozce, přihlásit do 30 dnů ode dne počátku účinnosti tohoto zákona u ministerstva zemědělství, které je vyhlásí v úředním listě. Ministerstvo zemědělství může v dohodě s příslušnými ministerstvy i u těchto prostředků povolení k uvádění do oběhu odejmout, jestliže jejich výroba nebo dovoz neodpovídá zásadám pro povolování prostředků. Prostředky, které nebyly včas přihlášeny, nesmějí být dále vyráběny nebo dováženy bez povolení podle § 27 odst. 1.
§ 36. (1) Dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, zrušují se předpisy, které odporují jeho ustanovením.
(2) Zrušují se zejména:
1. ustanovení o obecních stromových školkách, obsažená v zák. čl. XII/1894, o polním hospodářství a o polní policii,
2. vládní nařízení č. 624/1920 Sb. , o úpravě obchodu semenem jetele červeného, vojtěšky a odpady všech jetelů a vojtěšek, ve znění vládního nařízení č. 410/1921 Sb. ,
3. zákon č. 128/1921 Sb. , o uznávání původnosti odrůd, uznávání osiva a sádí a zkoušení odrůd kulturních rostlin, a předpisy podle něho vydané,
4. zákon č. 165/1924 Sb. , o ochraně výroby rostlinné, a předpisy podle něho vydané,
5. vládní nařízení č. 119/1937 Sb. , o úpravě obchodu se zeleninovými a zahradními semeny,
6. vládní nařízení č. 69/1941 Sb., o osivu a sadbě, a předpisy podle něho vydané,
7. vládní nařízení č. 89/1941 Sb., o kontrole prostředků na ochranu rostlin a rostlinných produktů proti škodlivým činitelům a obchodu s nimi, a předpisy podle něho vydané a
8. vyhláška ministra zemědělství a lesnictví č. 202/1944 Sb., o úpravě školkařství.
§ 37. Tento zákon nabývá účinnosti 30. dne po vyhlášení; provede jej ministr zemědělství dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Ďuriš v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck